Česká republika čelí v posledních týdnech velké uprchlické krizi. Jak se podle vás daří vládě Petra Fialy tuto krizi zvládat?

Začnu srovnáním. V době občanské války v bývalé Jugoslávii mezi léty 1991 až 2001 opustilo své domovy až 4 miliony lidí, ale jen cca 6 tisícům z nich poskytla dočasné útočiště Česká republika. Veřejnost si jich prakticky nepovšimla. V této chvíli už obdrželo v České republice speciální vízum více jak 320 tisíc osob prchajících z Ukrajiny před válkou, přičemž je zřejmé, že se zdaleka nejedná o konečný počet. Odhady hovoří až o 1 milionu. Je třeba si uvědomit, že současná situace je neporovnatelná s čímkoli, co jsme kdy v minulosti zažili. Nejsem si jist, zda je na ni společnost jako celek připravena. Při vstřícnosti naší vlády je zřejmé, že dojde přinejmenším dočasně k zásadnímu překreslení demografické mapy ČR, ať se to občanům líbí, či nikoli.

Postupuje podle vás vláda při zvládání přílivu ukrajinských běženců dostatečně systematicky? Někteří upozorňují na to, že vše doprovází velká improvizace a chybí systémové a dlouhodobé řešení?

Vyhlášení nouzového stavu se neosvědčilo v souvislosti s Covid-19, a jsem pevně přesvědčen, že není dobrou volbou ani dnes. Nouzový stav totiž usnadňuje vznik nejrůznějších excesů, ať již v rovině zneužívání moci, kterého si naši občané za opakovaných lockdownů užili až přespříliš, nebo v rovině netransparentního nakládání veřejnými prostředky, které bylo neméně masivní. Navíc, samotný zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky na podobnou situaci explicitně nepamatuje. Podřadit ji pod něj lze jen poněkud extenzivním výkladem.

Synonymem nouzového stavu je také to, že vláda může rozhodovat o utrácení veřejných peněz bez transparentních výběrových řízení. Nehrozí, že se bude opakovat situace z období covidu, kdy podle NKÚ vláda nehospodárně utrácela obrovské množství veřejných peněz?

Taková situace z principu hrozí všude, kde rozhodují lidé. Jinde to možná funguje lépe, ale zkušenosti u nás jsou vpravdě tristní. Čím více volnosti, tím méně efektivity. A to hodnotím pouze informace z otevřených zdrojů, protože k jiným nemám přístup. Bude na členech vlády, jejichž resorty budou realizovat nákupy a jiné výdaje z veřejných zdrojů, aby nastavili i odpovídající kontrolní mechanismy. Na NKÚ, aby je následně prověřil, resp. případně učinil první kroky směřující k vyvození odpovědnosti proti těm, kteří krizové situace zneužili. Na represivních složkách a soudech pak, aby dotáhly až do hořkého konce ty nejhorší případy. Za Covid-19 to nedopadlo moc dobře. Uvidíme, jak to dopadne dnes.

Osobně si myslím, že výrazně snížit počet úředníků bude možné jen když se podaří zjednodušit právní rámec fungování státu a společnosti. Bohužel, nadprodukce Směrnic a Nařízení EP a Rady (EU) jde přesně opačným směrem. Mírnou naději vkládám do digitalizace veřejné správy, kterou nastartovala předchozí vláda. Jednak by mohla omezit korupční rizika, a také zvýšit efektivitu práce. Doufejme, že bude lépe vidět, kdo na úřadech skutečně pracuje, a kdo se jen veze. Otázkou však zůstává, jak to celé dopadne, výsledky prozatím nejsou právě přesvědčivé.

Co by se podle vás muselo stát, aby došlo v České republice k zásadnímu snížení počtu státních úředníků? Nebrání tomu tak trochu sám zákon o státní službě?

Současná společnost je čím dál složitější. I když je část lidských činností již dnes postupně nahrazována umělou inteligencí, život je mnohotvárný. Část úřednických míst zřejmě bude muset zůstat zachována i v budoucnosti. Současné problémy české veřejné správy vidím ve dvou zásadních rovinách. První z nich jsou přebujelé řídící struktury na řadě ministerstev - náměstek pro řízení sekce, vrchní ředitel, ředitel odboru, vedoucí oddělení, a teprve na konci řetězce nalezneme výkonného úředníka. Snížit počet stupňů řízení, tedy zploštit řídící struktury, je jeden z okamžitě dostupných nástrojů ke zlevnění a zefektivnění státní služby. Druhou pak je změna systému výběrových řízení. Současný systém podporuje klientelismus. Výběr ze tří nejvhodnějších uchazečů určených komisí bezprostředním představeným nemá žádná kritéria. Kvalitě úředníků a transparentnosti obsazování míst by nejvíce pomohla veřejnost výběrových řízení. Konec konců, úředník je placen z veřejných peněz, lze se ptát i na jeho plat, tak proč by veřejnost nemohla mít možnost vidět co předvedl při pohovoru. A pak také nevybírat tři nejvhodnější uchazeče, ale stanovit jejich jasné pořadí. A přijmout toho nejlepšího. Nebo náhradníka, když si to ten první mezitím rozmyslí.

Nedávno jste byl zvolen krajským předsedou Trikolory ve středních Čechách. S jakými plány vstupujete do této funkce? Co důležitého čeká Trikoloru ve Středočeském kraji?

Začal jsem především s modernizací toku informací v naší středočeské organizaci. Středočeský kraj je totiž svou rozlohou největší. Osobní setkávání členů Krajské rady a předsedů Místních organizací proto naráží na časové limity a problémy s dopravní dostupností. Hned po mém nástupu jsme zavedli sdílenou platformu pro přístup k dokumentům a jejich výměnu. Také jsme začali používat online komunikaci. Kdo preferuje osobní setkání, může se ho zúčastnit. Ti, kterým to působí komplikace, se místo cestování mohou připojit odkudkoli. Plánuji také pravidelně zvát předsedy Místních organizací na jednání Krajské rady, aby informovanost o aktuálním dění ve straně byla co nejširší. Na podzim čekají Trikoloru komunální volby. Prioritou středočeské organizace je sestavit kandidátky z kvalitních lidí majících potenciál přispět k rozvoji míst, kde žijí. Klíčem k umístnění na kandidátce Trikolory není proto stranická příslušnost, ale především osobnost kandidáta. Na našich kandidátkách se tak mohou objevit členové jiných politických stran, stejně jako lidé bez politické příslušnosti, pokud se ztotožňují s hodnotami Trikolory. Komunální politika by podle mého názoru měla být především o osobnostech a pro lidi.

Kromě letošních komunálních a senátních voleb se také blíží volby prezidentské. Jak se k nim postaví Trikolora?

Krajská rada Středočeského kraje Trikolory mi na základě usnesení Krajského sněmu ze dne 10. 4. 2022 uložila, abych na nejbližším zasedání republikového předsednictva přednesl usnesení jak Krajského sněmu, tak Krajské rady ze dne 2. května 2022 a doporučil jako kandidátku na prezidentku České republiky předsedkyni politické strany Trikolora, paní Zuzanu Majerovou Zahradníkovou. To rád udělám. Myslím si, že v dnešní době, kdy v důsledku války umírají a trpí děti, by bylo nejen symbolické, ale i rozumné mít v čele České republiky ženu, matku a pedagožku. Kdo jiný může pro budoucnost země udělat víc než žena, která zná hodnotu lidského života a cenu dětského úsměvu a štěstí. Která dokáže spojovat namísto rozdělovat. Doufám, že paní předsedkyně náš návrh přijme a zahájí kroky ke své kandidatuře na prezidentku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.