Je tu doba temna. Ženy nosí náramky „neznásilňovat“. Jen přes naše mrtvoly, to jim všichni musíme říct, napsal nám ze Švédska krajan Pleva

27.03.2017 12:55

ROZHOVOR V osmašedesátém roce se čerstvě vystudovaný český chemik Jaro Pleva rozhodl emigrovat do Švédska. Z původně zaslíbené země je však s přibývajícími roky čím dál rozčarovanější. Především přístup k migrantům bez jakýchkoli nároků je pro něj zcela nepochopitelný a začíná už věřit těm, kdo je považují za tzv. volební dobytek štědrých levicových stran, a to nejen ve Švédsku. V zemi to došlo tak daleko, že jsou si všichni bez výjimky rovni, pracovitý, poctivý občan stejně jako zloděj a parazit. Migranti jsou bez jakéhokoli přičinění zahrnuti blahobytem, jaký nemají ti, co celý život pracovali a platili daně.

Je tu doba temna. Ženy nosí náramky „neznásilňovat“. Jen přes naše mrtvoly, to jim všichni musíme říct, napsal nám ze Švédska krajan Pleva
Foto: Archiv JP
Popisek: Jaro Pleva, publicista, v roce 1968 emigroval z Československa do Švédska, kde žije dodnes

Před téměř půl stoletím, když jste odešel z Československa do Švédska, vám nový domov v tak úžasné zemi musel každý závidět. Splnila tato výrazná životní změna veškerá vaše očekávání?

Před půl stoletím to byl jiný svět, a hlavně jsem ten svět tehdy z osobního hlediska viděl jinak. Bohužel, mé vidění bylo tehdy zkresleno železnou oponou a nedostatkem objektivních informací o světě. V prvé řadě jsme byli ovlivněni dezinformací komunistického režimu o okolním světě, Západ nám líčili v černějších barvách, než byla pravda. Protože jsme to věděli, dělali jsme si často naopak obrázek Západu růžovější, než byla skutečnost. Z toho po emigraci vyplynulo jisté zklamání nad stavem věcí na Západě a měli na tom vinu čeští dezinformátoři té doby.

Na druhém místě je třeba ukázat na to, že Švédsko jako stát provozuje už dlouho efektivní propagandu o jakési výlučnosti té třetí, švédské cesty mezi kapitalismem a socialismem, a to i v zahraničí. Tato propaganda byla sice zčásti pravdivá, ale zčásti silně přikrášlená. To přispělo také k příliš vysokým očekáváním imigrantů.

Jaro Pleva je častým přispěvatelem serveru Neviditelný pes. Archiv jeho článků najdete ZDE.

Anketa

Dělají lidovci dobře, když vytvářejí volební koalici s Gazdíkovým hnutím Starostové a nezávislí?

24%
hlasovalo: 3208 lidí

Ale zatímco v minulosti propaganda problémy nepřinášela, v posledních dvou letech je tomu i v souvislosti s migrační krizí jinak. Jak se její negativní vliv na samotné Švédsko nejvíce projevuje?

Snaha vypadat před světem jako výlupek všech ctností vyvrcholila v posledních letech samovyhlášením se za „humanitární velmoc“ a to se projevilo snahou ospravedlnit neomezené a nekontrolované přijímání statisíců migrantů bez ohledu na jejich kvalitu, ba dokonce bez ohledu na vlastní možnosti země tyto často ilegální přistěhovalce začlenit do společnosti, ubytovat či zaměstnat. Obyvatelstvo platí horentní náklady na ideologický sociálně-inženýrský projekt, aniž by se ho někdo ptal na souhlas.

Levičácké elity vnucují všem jakýsi obraz obecné rovnosti všech lidí na zemi, nazývaný „värdegrund“, přibližně přeloženo „hodnotový základ“, v němž jsou si všichni bez výjimky rovni, pracovitý, poctivý občan stejně jako zloděj a parazit. Tento výraz se stal zaklínadlem, kterým „činitelé dobra“ mohou kohokoli osočovat a mlátit po hlavě, pokud se jeho mínění odlišuje od toho jejich. Je proto třeba vystoupit s protestem, že migrant, který své příjemce nenávidí, zapaluje jim auta a napadá je na základě své nenávistné ideologie, nepatří mezi rovnocenné občany, které je třeba chránit. O takových banálních samozřejmostech se dnes musí mluvit, a zastánci tohoto egalitářského nesmyslu napadají namísto pachatelů oběti, které se odvažují ozvat.

Dá se srovnat štědrost a vstřícnost švédské společnosti vůči nově příchozím před desítkami let s tou, které se těší ti, co se do země vydali v poslední době?

Život emigranta obsahuje mnoho nových zážitků, pozitivních i negativních. Vybudovat novou existenci a domov vyžaduje cílevědomou a tvrdou práci. To ovšem neplatí pro dnešní migranty, kteří jsou bez jakéhokoli přičinění zahrnuti blahobytem, jaký nemá ani mnoho důchodců, kteří celý život pracovali a platili daně. Sám jsem po příchodu v šedesátých letech nedostal ani korunu zadarmo, jen půjčku, kterou jsem ale samozřejmě musel dlouho splácet. Podle mne to tak je v pořádku, ale dnešní přístup k migrantům bez jakýchkoli nároků je mi zcela nepochopitelný. Snad mají pravdu ti, kdo je považují za tzv. volební dobytek štědrých levicových stran, a to nejen ve Švédsku.

Když jsem začal tím, že vám musel nový domov dříve každý závidět, tak kdo si poslechl začátkem roku rozhovor ve Švédsku žijící české spisovatelky Kateřiny Janouchové pro webovou televizi DVTV, tak by s vámi už asi neměnil. Nebo otevřeně lhala tvrzením, že Švédsko přestává zvládat migraci, jak k tomu napsal Jiří Pallas, který po podpisu Charty 77 do Švédska emigroval a tamní prostředí tak zná velice dobře?

Řeknu rovnou, že Kateřina Janouchová má naprosto pravdu a nepřehání. Za posledního půl století se Švédsko velmi změnilo – a z větší části ne k lepšímu. Dnes žijeme v době temna. Slyšel a viděl jsem ten rozhovor a naprosto s ní souhlasím. Naopak bych to upřesnil tak, že paní Janouchová se vyjadřuje velmi mírně a ohleduplně o současných poměrech ve Švédsku a rozhodně nepřehání. Že „země přestává zvládat migraci” je understatement (příliš slabé vyjádření, pozn. red.), podle mne vládne do značné míry lokální anarchie. Právní stát měl už delší dobu jisté problémy a s migrací se jeho slabost ukázala v celé nahotě. Policie není schopná zajistit ani zákonný pořádek, ani bezpečnost občanů, a pravděpodobnost postihu zločinců je minimální. Ideologicky motivovaná ochrana migrantů má za účel zamlžit, že vláda a stát nese vinu na nárůstu zločinnosti, protože přijímají masy migrantů z nefunkčních zemí bez jakékoliv kontroly jejich identity a záměrů. Přijímají dokonce vracející se džihádisty, kteří bojovali za Islámský stát, a zacházejí s nimi jako s nevinnými sociálními případy, kterým je třeba pomoci.

Je dost naivní si myslet, že se tato anarchie dá delší dobu zamlčet, i když média se snaží, jak mohou.

Znamenalo by to zamlčet, co švédští občané denně zažívají, aniž by státní moc projevila zájem: rostoucí počet „no-go“ zón, kde policie nedokáže plnit svou povinnost, denně hořící auta a budovy, střelba na ulicích, vandalizace, přepadání a znásilňování, potyčky a vandalizace na ubytovnách migrantů, útoky na policii, hasiče a zdravotníky při výkonu služby.

Zatemňování dosahuje takové úrovně, že policista, který se otevřeně zmínil o vysokém podílu migrantů na zločinnosti všeho druhu, byl svými nadřízenými postaven před soud. Když ho soud osvobodil, vymysleli si šéfové jiné obvinění – neoprávněný zásah do policejního registru dat. Za vším je ovšem vidět i vliv říšského policejního šéfa Dana Eliassona, politruka dosazeného právě za účelem ochrany nikoli občanů, ale vládní ideologie. Ano, to je ten co vymyslel pro ohrožené ženy náramky s nápisem „Neznásilňovat!“

Ale nezůstalo jen u zmíněného chartisty, s kritikou spisovatelčiných slov přišel i sám ministerský předseda Stefan Löfven. Nebo snad máme jeho vyjádření chápat tak, že si švédská politická elita počíná stejně jako ta československá před listopadem 89, kdy přesvědčovala veřejnost o tom, že něco je bílé, když všichni viděli, že je to černé?

Je to přesně, jak to říkáte. Elity diktují, co je správné a co ne, co si smíme myslet a co říkat, a lidé jsou zastrašováni do patřičných mezí politické korektnosti, jako tomu bylo za komunismu. Už samotná skutečnost, že se ministerský předseda tolik stará o to, co privátní osoba říká o svých názorech na poměry v zemi, v níž je uzákoněna svoboda slova, je prapodivné. Někdy se mi to zdá ještě horší než za bolševiků ve starém Československu. Tam jsme aspoň věděli, na čem jsme, vláda jedné strany byla nadiktována a protesty se nedovolovaly. Ve Švédsku si také levicová garnitura zvykla určovat pravidla společenského vývoje a odchylky nesnáší, i když je údajně svoboda projevu a názoru.

Totality mají podobné rysy – stejně jako ta komunistická se i ta dnešní švédská cítí dotčená a osopuje se na toho, kdo se odvažuje říkat o ní pravdu. Všimněte si, že premiér Löfven nepřichází s věcnou odpovědí na kritiku, on chce jen zamezit šíření negativních faktů o své vládě, prostě abychom drželi hubu a krok. To je ale poměrně stará snaha švédských elit. Postoj celé vlády je ideologicky podmíněn, tentokrát je to s ohledem na migranty ideologie předstíraného dobra. Toto nějakým zaslepeným ideologem nadiktované dobro nepřinese nic dobrého, protože je zplozeno bezduchým diktátem bez ohledu na skutečnost a na rozum.

Čím to, že se většina Švédů stále ještě zastává migrantů i stavby mešit jako projevu náboženské svobody? Nejsou nakonec ty jejich zkušenosti s nimi lepší, než o tom hovořila třeba právě Kateřina Janouchová?

Je skutečně podivné, že je stále ještě dost Švédů, kteří se současné migrační politiky i stavby mešit zastávají. Myslím, že hlavním faktorem je jednak neinformovanost, jednak nemají ještě žádné osobní zkušenosti se soužitím s muslimy, ještě si ty zkušenosti nestihli získat na vlastní kůži. Média o muslimech mluví jako o jiných normálních přistěhovalcích a zamlčují, jak nepřijatelně se už i zde místy chovají. Kdo si sám neopatří informace, neví o problémech, které vznikají prakticky všude, kde počet muslimů stoupne nad určitou mez. Mnoho lidí nechápe, že islám není jako jiné více méně nevinné náboženství, ale hlavně politická, nadřazená ideologie s kořeny v Koránu, nesnášenlivá, nenávistná a nebezpečná pro celý neislámský svět. Podívejme se na celý islámský svět: Vydrží v něm někdo jiný než muslimové? Na internetu je dnes dostupná dlouhá řada videozáznamů o chování muslimů, které musí u každého s trochou rozumu vztyčit řadu otazníků či vzbudit hrůzu.

Ve své nevědomosti a naivitě si Švéd myslí, že muslimové mají stejné právo na stavbu mešit jako jiná náboženství na stavbu kostela.

Švéd, který stovky let žil neohrožen, v toleranci a bezpečí, potřebuje dlouhou dobu, aby překonal svou naivitu, že každý chce tomu druhému jen dobře. Opět, média mají na neinformovanosti lví podíl. Zamlčují, že mešity jsou běžně středem štvavé propagandy proti „nevěrcům“, že muslimové jsou továrnami na požadavky, které komplikují poměry v celé společnosti, že zločinnost migrantů tvoří 95 až 100 procent celkové zločinnosti a je obrácena jasně proti nám, že cílem islámu je odstranění demokracie a zavedení jeho řízení společnosti a tak dále.

Když odhlédneme od nejvíce diskutovaných teroristických akcí a kriminality, jaké je soužití s těmi tzv. umírněnými muslimy?

To je dáno především jejich neústupnými požadavky. Rodiče zakazují dětem se stýkat se švédskými, zvláště děvčata jsou silně omezována, ve školních jídelnách požadují vyřazení vepřového masa, na koupalištích vyžadují zvláštní časy pro muže a ženy, ve svém okolí nesnášejí psy, celou zemi nutí k přeměně podle stovek islámských požadavků! Většinou jsou tyto požadavky proti platným zákonům země. Ale v blízkém městě Karlstad pokračuje část obyvatel v zastávání se stavby nové mešity na půdě města, jak dokládají příspěvky čtenářů v novinách, upozorňujíce na zákonem zaručenou náboženskou svobodu. Je možné tomu rozumět jinak než jako známce naivní omezenosti a tuposti? Návrhy občanů na lidové hlasování o povolení, či nepovolení stavby mešity město zamítá.

Jak velká je propast mezi informováním o dění ve Švédsku ze strany hlavních a alternativních médií?

Mainstreamová média se maximálně snaží zamlčet veškerou zločinnost a jiné problémy související s přistěhovalci. V tisku to vypadá asi tak, že se napíše „V Malmö/Stockholmu/Örebro zastřelil 23letý muž jiného muže, 28 let“, nebo „tři muži 25, 26 a 27 let v pátek znásilnili 15leté děvče“, nebo „skupina/gang mládeže házela kamení na policisty i na hasiče, kteří přijeli uhasit založený oheň“. Jakýkoli popis pachatelů pravidelně chybí, policie nikoho nechytla, dva svědci viděli někoho utíkat od místa činu. Je naprosto zřejmé, že je zakázáno publikovat údaje o barvě kůže, vlasů, o vzhledu a řeči, znamení, která by mohla ukazovat na migranta z arabského nebo afrického světa. Jasné potvrzení tohoto zákazu bylo zacházení s policistou Petrem Springarem, který byl postaven před soud za výpověď o naprosto převažující zločinnosti pachatelů s arabskými a africkými jmény.

Nomenklatura je zajedno, že švédská svoboda projevu zahrnuje řadu zákazů, které jsou tak srostlé se svobodou slova, že se nemají brát jako zákazy, nýbrž jako závazné pomocné směrnice. Každému, kdo využívá svobody projevu, musí být jasné, která média jsou povolená a která nejsou. Není těžké to zjistit, stačí číst denní tisk.

Magdalena Anderssonová, ministryně financí, se vyjádřila: „Měli bychom mít společný názor na to, co je pravdivé.“ Není to „svobodné“ Švédsko v kostce? Motto pro Universitu v Uppsale je „Myslet svobodně je velké – ale myslet správně je větší.“ Pro potřeby dneška by tam ale mělo stát „Myslet správně je velké – ale myslet svobodně je největší!“

Bez ironie: Alternativní média jako Avpixlat (Odpixlováno), Motgift (Protijed) nebo Friatider.se (Svobodné časy) jsou jedinými zdroji pravdivých informací.

Co si myslíte o bezpečnostní situaci ve Švédsku a do jaké míry ji ovlivňují migranti?

Pocit bezpečnosti se u mnoha lidí vytratil, hlavně tam, kde jsou v blízkosti ubytovny migrantů. Stoupající počet žen se obává vycházet po setmění ven a tam, kde migranti ovládli ulice, se ti, kdo mají možnost, snaží odstěhovat jinam. Na mnoho koupališť ženy chodí plavat s nechutí nebo úplně přestaly kvůli ošahávání muslimskými migranty.

Jak situaci ovlivňují migranti lze nejlépe vyčíst ze zprávy policisty Springareho z Örebro:

„To, co chci zveřejnit pro vás všechny daňové poplatníky, je nám, státním zaměstnancům, zakázáno uveřejnit. Odměnou je zaražená kariéra a konec zvyšování platu. Přesto, že je to pravda. Já na toto vše kašlu, stejně jdu brzy do důchodu po 47 letech činnosti v tomto oboru. Odteď budu každý týden podrobně informovat o tom, co mě jako vedoucího vyšetřovatele zaměstnává na policejním oddělení pro těžké zločiny v Örebro. Nebude to ladit s názory BRÖ (Rada pro prevenci zločinnosti, vývojem, vyhodnocováním, výzkumem a informacemi v kriminální oblasti) nebo s jinými levicově vyšinutými kriminology, kteří se účastní veřejné debaty.

Naši důchodci jsou sraženi na kolena, škola je jediný chaos, zdravotní péče je peklo, policie naprosto zhavarovala a tak dále. Všichni vědí proč, ale nikdo se neodvažuje nebo nechce zveřejnit důvody, protože Švédsko vždycky žilo z mýtu skvělé, dokonalé společnosti, která má nevyčerpatelné zdroje, aby mohla být v čele té jediné politicky korektní alternativy v nefunkčním světě, který se sám zauzluje destruktivním počínáním ve jménu různých náboženství.

Tak na to pojďme. Moje pracovní náplň od pondělí do pátku: Znásilnění, znásilnění, hrubé znásilnění, přepad se znásilněním, vydírání, vydírání, násilí v soudním řízení, protizákonné vyhrožování, násilí proti policii, přestupek s drogami, hrubý přestupek s drogami, pokus o vraždu, opět znásilnění, opět vydírání, týrání.

Podezřelí pachatelé: Ali Mohamad, Mahmod, Mohammed, Mahmod Ali, opět a znovu.

Země představující všechny zločiny týdne: Irák, Irák, Turecko, Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Somálsko, opět Sýrie, Somálsko, neznámá země, neznámá země, Švédsko. Polovinou podezřelých si nemůžeme být jisti, protože nemají žádné platné papíry. Což samo o sobě nejčastěji znamená, že lžou o své národnosti a totožnosti.

Zde mluvíme jen o komuně v Örebro. A tyto zločiny zabírají sto procent naší vyšetřovací kapacity.

Takto to vypadá a vypadalo posledních deset až patnáct let.“

Jaký ohlas tato policistova zpráva vyvolala?

Teď přijde právě to nejlepší a nejpikantnější. Za toto veřejné vyslovení pravdy a popsání skutečnosti policistu jeho nadřízení obvinili a postavili před soud. Obvinění zní „štvaní proti skupině lidí“ (hets mot folkgrupp, většinou je míněna etnická skupina jako židé, nebo menšina – homosexuálové a podobně). V tomto případě je tedy míněna skupina zločinců a darebáků, které měla policie původně za úkol vychytat a potrestat. Zde je ale vedením švédské policie prohlášena za skupinu, již je nutno chránit proti prostořekému policistovi, který si mylně myslel, že je tu na ochranu bezúhonných občanů. Springare byl nejdříve osvobozen, ale jeho šéfové si hned vymysleli nové obvinění, že se neoprávněně navezl do policejního počítače. Prokurátor zřejmě ještě sedí a mudruje, na jaký paragraf by to navléknul.

Už jste zmínil policejního komisaře Dana Eliassona a jeho nápad s náramky „Neznásilňovat!“. Vybavuji si zprávu, že po vraždě dvaadvacetileté dívky v uprchlickém zařízení poblíž Göteborgu nezletilým uprchlíkem ze Somálska poznamenal, co víme o tom, čím si ten chlapec musel projít. Jak pod jeho vedením může policie vůbec fungovat?

Samozřejmě nefunguje, jak už asi vyplynulo z dosavadního líčení poměrů. Tento impotentní postoj ke zločincům stále přetrvává. Právě teď byla ministryně kultury s odpovědností za vracející se bojovníky Islámského státu ze Sýrie kritizována po vystoupení v televizi, když místo tvrdých trestů pro teroristy mluvila jen o jejich integraci jako úkolu pro sociální pracovnice. Darovat jim byt, zaměstnání a řidičské oprávnění se stále ještě považuje za správné zacházení i s případnými vrahy.

Dan Eliasson je v mých očích produktem zkorumpované sociálnědemokratické nomenklatury, u které kompetence neznamená nic, a věrnost partajní disciplině všechno.

Policie pod takovým vedením to nemá jednoduché, když se musí bát zasáhnout, aby nějakému migrantovi nezkřivila vlásek na hlavě. Proto dochází k jevům, že policisté ohrožení házením kamení si raději sednou do auta a nečinně přihlížejí vandalizaci a rabování.

Vaše texty na Neviditelném psu se dají brát i jako varování pro rodnou zemi, aby se nevydala stejnou cestou jako ta, která se vám stala druhým domovem. Před čím bychom se měli podle vás mít v České republice především na pozoru?

Ano, jednou z mých pohnutek je snaha uvědomit čtenáře v mé rodné zemi o tom, že ten růžový, nevinný, čistý obrázek švédské třetí cesty je žvást a nesmysl. Vím, že tento obrázek (díky mimo jiné švédské i české socialistické propagandě) přežívá, a je na čase ho definitivně vygumovat.

Čas pokročil a nejde dnes už jen o ten švédský socialismus, ale o mnohem víc. Osobně považuji zabránění islámské záplavě za přední úkol a každého muslima považuji za nebezpečí. Opět jsou tu použitelné paralely mezi komunismem nebo nacismem a jejich přívrženci. Ani tam nebyli všichni straníci zlí lidé, ale ten potenciál zla tam vždy byl. A u islámu je to ještě markantnější. Bohužel, i tomuto poznání islámu elity zabraňují zamlčováním a dezinformací.

Dnes je už jasně vidět, že multikulturalismus nejen neobohacuje, ale je nebezpečný. V současné Evropě se ani nedá mluvit o multi čili o mnoha rozdílných kulturách. Migranti jsou téměř na sto procent muslimové, a přinášejí tedy jednu jedinou, odlišnou monokulturu – a ta uvízla ve svém vývoji někde v dávném středověku a není mi znám ani jeden kladný přínos pro naši západní kulturu.

Kandidát na českého prezidenta Michal Horáček říká, že odpůrce migrace je něco jako odpůrce deště – může nadávat, že déšť nechce, ale pršet bude stejně. Pro volební kampaň se navíc obklopil multikulturními horlivci, jako je Magda Vášáryová, podle níž by měli jít politici i proti vůli národa, jako je zelená senátorka Eliška Wagnerová a podobně. Může s touto sestavou zcela obrátit veřejné mínění, které je v Česku dost jednoznačně nastaveno proti přijímání migrantů a proti přeměně v multikulturní společnost?

Pokud by šli politici proti vůli národa, bylo by to popření demokracie a zbavovalo by to národ jeho závazku respektovat zvolenou vládu. Jsou to typické nápady sociálfašistů a zelených aktivistů-antidemokratů.

S tou zkušeností, kterou už za poměrně krátkou dobu s muslimskou migrací v Evropě máme, a po čtení částí koránu a hadithů nechápu, jak někdo i jen se zbytky rozumu může nadále propagovat stejné zlo. Ta prvotní šířená nenávist je doménou islámu, i s jeho vítací pátou kolonou.

Srovnání s deštěm nesouhlasí, počasí zatím – naštěstí – neovládáme, ale migraci můžeme, budeme-li chtít. Je tu ovšem ona slavná demokracie, která zajišťuje vítězství většině, i kdyby měla jen nepatrnou převahu. A všichni víme, že většina vůbec nemusí mít pravdu a nemusí chtít to, co je dlouhodobě prospěšné lidstvu či národu, zvláště, když je oblbnutá nějakou ideologií. V současné době je rozšířená ideologie dobra na úkor rozumu. Je to rozum a informace, co nám říkají, že islám je rozvratná, násilná, lživá, nenávistná, panovačná, fašistická, smrt milující a ďábelská ideologie, srovnatelná s nacismem a komunismem, v mnohém ještě horší. Když si to uvědomíme, je celá tato i další otázka zodpovězena: Jen přes naše mrtvoly!

S islámem žádná multikulturní společnost možná není – jako všude, kde se rozmohl netolerantní islám, bude výsledkem monokulturní muslimská společnost, stačí se rozhlédnout po světě.

Má vůbec Česká republika šanci odolat tomu volání po přijímání – třeba i povinném – migrantů a po multikulturním směřování země ve světle toho, co se děje v Evropě a kdo momentálně stojí v čele Evropské unie i jejích největších členských zemí?

Jak dalece Česká republika odolá nebezpečným nesmyslům, přicházejícím z Bruselu, závisí na jejím politickém vedení.

Rád bych, aby si Češi i Slováci brali příklad ze Švýcarů, z jejich jednoty, důslednosti v obraně své země, i když všichni okolo nich blázní, indoktrinováni nějakou ideologií. Místo oslepující ideologie je třeba stavět na původních hodnotách, na pravdě, a ne obelhávání, na otevřené diskusi, a ne na politické korektnosti, na spolupráci bez nadřízenosti, na kamarádství, a ne osočování, na víře, a ne nedůvěře, na pevné morálce, a ne zoufalství a pochybnostech, na vlastním přesvědčení místo slabošského poddání se cizím nárokům a ideologiím.

Příkladem je také blízké Maďarsko s Viktorem Orbánem v čele, jehož hlavní ohled je na bezpečnost jeho země, a ne na agendu levičáckého bratrstva v Bruselu.

Jakmile vedení země zabředne do politicky korektní bažiny, velmi pracně se z ní bude později dostávat.

A třetím poučným příkladem je ovšem Brexit. Všichni výše jmenovaní prozřetelně zvolili jinou cestu než nepoučitelná Evropská unie. Chtít přese všechnu špatnou zkušenost ještě víc téhož, co Evropě už několik let působí obrovské problémy, není nic jiného než bláznovství. O tom je třeba mluvit a diskutovat bez ubrousků politické korektnosti.

Jak by tedy měla vypadat politika evropských zemí vůči migrantům?

Jedna věc je jasná: Evropa nemůže přijímáním na své území zachránit celý muslimský svět s jeho rychle se množícím obyvatelstvem a smrt oslavující ideologií. Když právě turecký prezident vyzval Turky v Evropě, aby se množili nejméně pěti dětmi v každé rodině, je to další silné varování před nebezpečím šíření té násilné a nenávistné ideologie.

Asi jste si všiml, že často používám termín „ideologie”. Došel jsem postupně k závěru, mimo jiné pod dojmem islámu, že právě ideologie jsou společným jmenovatelem velkých katastrof v lidských dějinách.

Islámu se stále ještě daří ohlupovat svět tvrzením, že jde o náboženství, nota bene náboženství míru a pokoje, a tím si vydupávat na Západě zaručené náboženské svobody. Je to nebezpečné zjednodušení islámu. Pro naši ochranu bychom se měli držet křesťanských zásad, ty jsou jasné a dlouho sloužily Západu mnohem lépe než chytračení, oportunismus či falešný humanismus.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Xaver promluvil o ČT. Čísla, jména, informace. Na Kavčích horách nebudou rádi, nejen tam

12:00 Xaver promluvil o ČT. Čísla, jména, informace. Na Kavčích horách nebudou rádi, nejen tam

ROZHOVOR Česká televize se musí změnit, zprivatizovala si ji jedna parta. Pro peníze. V rozhovoru pr…