Je zhovadilé, jak se vybírají členové Rady ČT, říká Martin Bursík. A překvapuje: Tyto dotace, které čerpá Babiš, bych zarazil

Sociální demokraté prohlásili po sjezdu své strany, že chtějí udržet stabilní vládu a bránit oligarchizaci státní správy. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek míní, že to je v rozporu, protože ve skutečnosti sociální demokraté dovolují oligarchovi upevňovat pozice. Souhlasíte s tímto názorem?

V tom má Kalousek pravdu. Sociální demokraté uzavřeli tuhle mocenskou dohodu s Babišovým hnutím ANO, on se jim teď jen vysmívá. A vzhledem k tomu, že došlo ke změně ústavy a že není obtížné rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby, Babiš jen čeká na správný moment, kdy ho budou průzkumy veřejného mínění favorizovat natolik, že to pro něj bude výhodné. Do značné míry drží sociální demokracii v šachu. Celkově bych to hodnotil tak, že role jak premiéra Bohuslava Sobotky, tak sociálních demokratů ve vládě je mimořádně defenzivní. Nedokáží prosadit témata, nedokáží se ani prosadit proti Babišovi, takže usnesení sjezdu ČSSD o tom, že nedovolí oligarchizaci státní správy, je výrazem určitého mindráku. Nakonec na sjezdu sociálních demokratů zazněly ve více vystoupeních slova „my se nebojíme“, a když někdo volá, že se nebojí, tak to často bývá dokladem, že se bojí a jen si tím dodává kuráže. Nevěřím tomu, že by tato usnesení na sjezdu změnila sociální demokracii tak, že by byla schopna vehementněji bránit oligarchizaci politiky. Ostatně Sobotka byl i na sjezdu velmi mírný, hovořil jen o podezření z konfliktu zájmů místopředsedy vlády a ministra financí Andreje Babiše. Jaké podezření? Ten konflikt zájmů je úplně evidentní, dá se doložit na desítkách případů. Zaslechl jsem třeba v rozhlase rozhovor s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem, říkal, že legislativa stran konfliktu zájmů je nedostatečná. A když dostal otázku, jestli sociální demokracie navrhne zpřísnění zákona, odpověděl, že problém bude pro to získat koaliční partnery. Ale proto přece nemusí ČSSD získat koaličního partnera – hnutí ANO, takový zákon by jí podle mého názoru ochotně pomohli odhlasovat opoziční ODS a TOP 09.

Kdyby sociální demokraté prosadili takový zákon proti vůli ANO, navíc s opozicí, nejspíš by to vedlo k velkým problémům v koalici, ne-li přímo k jejímu rozpadu….

Pak je pokrytectví o tom hovořit. Kdyby sociálním demokratům skutečně šlo o to zamezit oligarchizaci politiky a odstranit konflikt zájmů vicepremiéra, dokázali by změny takových zákonů prosadit. Samozřejmě by pak ohrozili vlastní vládnutí. Ale to je prostě otázka principů, se kterými se sociální demokracie takto pokrytecky vypořádává.

Ale někdy nepomohou ani zákony. Když si uvědomíme, že Andrej Babiš byl jmenován do vlády, aniž by předložil negativní lustrační osvědčení, což bylo v rozporu s lustračním zákonem, a nevadilo to nejen jeho koaličním partnerům, ale ani prezidentovi Miloši Zemanovi, který ho navzdory tomu jmenoval. Vy jste také nemusel předkládat negativní lustrační osvědčení, než jste byl jmenován vicepremiérem a ministrem?

Já jsem byl dvakrát jmenován do funkce ministra, jednou i na post místopředsedy vlády, v obou případech jsem předkládal lustrační osvědčení. Je to podmínka ze zákona. Nakonec ten argument, že soud na Slovensku nepotvrdil, že Andrej Babiš byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti, je úplně irelevantní, Slovensko je jiná země. To nemá vůbec žádnou váhu, to je stejné, jako kdyby přinesl takový rozsudek z Etiopie.

Na další projev střetu zájmů Andreje Babiše upozornil nedávno místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v televizní debatě. Jako příklad uvedl zákon o biopalivech, který podle něj ministr financí Andrej Babiš napsal tak, aby prospěl firmě Agrofert. Podle Kalouska díky tomuto návrhu, který už schválila vláda, získá Agrofert na dotacích pro biopaliva první generace ročně pět miliard korun. Každý občan tak prý přispěje Babišově firmě pěti sty korunami.

Podpora biopaliv, konkrétně povinné přimíchávání biopaliv, vznikla na základě společné evropské politiky ještě před tím, než byl Babiš v politice, už někdy v letech 2003–2004. Má to svoji genezi, ale faktem je, že v současnosti Babišovy firmy vyrábějí především metylester z řepkového oleje, který se přimíchává do nafty, a významně z toho profitují. Babiš na to reagoval, že to je celé nesmysl, že z toho profitují distributoři, nikoli výrobci biosložek, že oni mají slevu na spotřební dani, což je pravda, ale kdyby nebyl systém tak nastaven, že je to ekonomicky výhodné, pak by v tom byznysu Babiš nebyl. Ukázal tak na někoho jiného, který konzumuje tu výhodu, ale on tu výhodu má taky, jinak by se na trhu ani neuplatnil a neměl by tyto zisky. To je alibismus místopředsedy vlády, který se touto manipulací snaží vytvářet dojem, že on nerozhoduje o výhodách pro sebe, ale pro někoho jiného. Se stejnou mentalitou, s kterou asi Babiš dokázal být aktivní ve Státní bezpečnosti před rokem 1989, teď přistupuje k nepříjemným tématům, která se v souvislosti s ním objeví.

Teď odhlédněme od ministra financí a jeho střetu zájmů v případě biopaliv. Ale obecně – zvýhodnění biopaliv první generace má být ze strany EU ukončeno do roku 2020. V některých státech ještě ten systém dobíhá, například v Česku má být ukončena podpora v roce 2015, jinde o rok, dva později. Miroslav Kalousek kritizoval, že zákonem, který připravilo Ministerstvo financí, má být podpora biopaliv první generace ještě prodloužena až do roku 2020. Kdybyste byl ministrem životního prostředí a měl o prodloužení podpory hlasovat, podpořil byste je?

Já bych s tím nesouhlasil. A to proto, že když vznikla podpora biopaliv první generace, Evropa si už byla vědoma toho, že technologický vývoj povede k výrobě biopaliv druhé generace, což jsou biopaliva vyráběná synteticky, zatím pouze pokusně, ale v budoucnu by to mělo být v komerční výrobě. Měla by se vyrábět z různých typů biomasy včetně vytříděného komunálního bioodpadu. V České republice začne teprve platit novela zákona o odpadech, podle ní bude povinností biologicky rozložitelný odpad nějak využívat, ať už na kompostování nebo energeticky. Evropa je o pár kroků dál, snaží se vytvořit podmínky a motivovat výrobce, aby došlo k výrobě syntetických biopaliv. Ekologicky je to daleko efektivnější způsob a jde o využití suroviny, která je zatím využívána jen omezeně. Tím se uzavírá cyklus biologického odpadu, který produkujeme. Proto bych prodloužení podpory biopaliv první generace v žádném případě nepodpořil, naopak bych se snažil vytvořit podmínky pro to, aby u nás v České republice byla nahrazena biopalivy druhé generace.

Co jste říkal tomu, když prezident Miloš Zeman prohlásil, že v případě pádu vlády by už nedal šanci na sestavení kabinetu vítězné sociální demokracii, ale druhému v pořadí – šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi?

Prezident Zeman hledá nějaké háčky, které by mu pomohly vytvářet dojem, že má zásadní vliv na politiku v zemi. On ten vliv měl, ale myslím, že ho ztratil a že svou autoritu, kterou u části společnosti měl, už z velké míry vyčerpal. Já tomu nevěnuji žádnou pozornost.

Vy jste byl vždycky středopravicový politik, kladl jste velký důraz na lidská práva a rovnoprávnost žen ve společnosti, jak se díváte na zavedení kvót pro ženy v politice. Sociální demokraté nyní na svém sjezdu prosadili do stanov, že na jejich kandidátkách musí být nejméně čtyřicet procent žen. Je to podle Vás krok správným směrem?

Například ve skandinávských zemích systém kvót pomohl k tomu, že se rovné zastoupení žen stalo standardem. Země pak mohly od kvót ustoupit, protože rovné zastoupení žen v politice je věc dnes naprosto běžná a je vnímána politiky i celou společností jako naprosto přirozená. Kvóty jsou nástrojem, který je pozitivní. Myslím, že o kvótách by měly především rozhodnout ženy. Jestliže vznikne iniciativa, která vyjde ze skupiny, která je ve společnosti objektivně ještě stále znevýhodňovaná, tak bych tomu nebránil a podpořil bych to. Ještě jde o to, aby sociální demokraté ty ženy na kandidátky našli, vzpomínám, jak měli v minulosti problém najít i jednu místopředsedkyni.

Teď už si zvolili do vedení dokonce dvě. Takže nesouhlasíte s prezidentem Milošem Zemanem, že kvóty jsou urážkou žen?

Ne, vůbec ne. On to nemá vůbec co hodnotit. Ženy samy vědí, co je uráží, nemusí si to nechat vykládat od prezidenta.

V současné době roste kritika České televize, objevují se výtky, že její zpravodajství je nevyvážené, neobjektivní, prezident proto mluví o zrušení koncesionářských poplatků, senátor a předseda Strany práv občanů Jan Veleba dokonce předkládá novelu o poplatcích v Senátu. Co těmto snahám říkáte?

My jsme přece od počátku svědky politických tlaků na Českou televizi jako veřejnoprávní médium. Ty politické tlaky jsou realizovány přes Radu ČT. Způsob volby členů Rady České televize je s prominutím zhovadilý, on vlastně fixuje, že se Česká televize stává kořistí stran, které mají převahu v Poslanecké sněmovně. A takhle se to ve vlnách mění, a to samozřejmě z principu zamezuje tomu, aby ČT vykonávala poctivě funkci veřejnoprávního média. Do té doby, než se změní zákon, dokud se tu nevytvoří tlak na politickou reprezentaci, aby změnila způsob jmenování mediální rady, aby tam byli skutečně zastoupeni profesionálové, jak je běžné v jiných zemích, jsme jen pozorovatelé informací, že tu někdo uplatňuje vliv, tu někdo intervenuje proti tomu a tomu a jiný proti něčemu jinému. To vidím jako velký problém, zejména v situaci, kdy je tady podstatná část médií zcela záměrně v rukou místopředsedy vlády Babiše, on bezpochyby nemá média pro nic za nic, on je samozřejmě využívá, jde to tak daleko, že redaktor Respektu Jan Macháček se stane šéfem správní rady Babišova think-tanku. To je vážná situace, která omezuje, zužuje svobodu a pluralitu médií, v téhle době by veřejnoprávní média měla hrát klíčovou roli. Nepozoruji od sociální demokracie, od lidovců ani od opozice žádnou iniciativu, která by to popsala a která by se snažila vyvážit tuhle tendenci oligarchizace médií tím, že by projevili vůli posílit nezávislost veřejnoprávních médií.