Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
Příští týden uplynou tři roky od úmrtí prvního českého prezidenta Václava Havla. Pozorujete za tu dobu, že by se tím, či oním směrem změnilo jeho hodnocení ze strany veřejnosti?
Každá historická postava je složená ze dvou složek – z reality a z toho, co je přibájeno, což tvoří vedlejší význam té postavy. A oddělit jedno od druhého není možné. Historická postava se stává určitým mýtem a jako takový je vnímána po další generace. Za dobu, která uplynula od smrti Václava Havla, nepochybně jeho postava právě vzhledem k tomu, že už se nemůže účastnit reálného politického zápasu, nabyla na významu. To znamená, že se k tomu přidaly vedlejší složky, složky bájné, mýtické, složky mezinárodního vlivu. A to všechno upevnilo jeho image.
Seriál ParlamentníchListů.cz k příležitosti výročí úmrtí Václava Havla: Odkaz zesnulého prezidenta a jeho význam pro dnešek hodnotili například i Daniel Kroupa ,Karel Hvížďala, Jaroslav Doubrava či Miloslav Ransdorf
Objevilo se během uplynulých tří let nějaké vyjádření k Václavu Havlovi, které by Vás naštvalo?
Nepoužil bych slovo „naštvalo“. Spíš mně připadly jako komické pokusy snížit význam Václava Havla poukazem na to, že pochází z buržoazní rodiny, že se nezúčastnil všedního života obyčejných lidí. Myslím si, že život, jakým Václav Havel žil, byl docela příznačný pro spoustu dalších lidí, kteří se sice neživili manuální prací, nicméně žil zcela obyčejný život československého občana a Pražana. A myslím si, že je docela nesmyslné, ale i hanebné pokoušet se snížit význam protivníka tímto způsobem, protože takový způsob se vždy může obrátit proti těm, kdo taková slova vyřknou.
A z druhé strany, našlo by se něco, co Vás při připomínání Václava Havla udělalo radost?
Potěšilo mě, že lidé vnímají svého prvního porevolučního prezidenta vcelku pozitivně. To ukázala i úcta, se kterou se vůči Václavu Havlovi chovali v době jeho pohřbu, v době jeho výročí úmrtí. A i dnes si myslím, že pokaždé, když je nějaká připomínka jeho postavy, tak to vyvolává spíše stále více pochopení pro jeho nejednoduchou cestu, pro jeho nejednoduchý politický život spíše než to, co očekávali jeho odpůrci, tedy nějaké zapomnění nebo zpětnou devalvaci jeho postavy.
Psali jsme:
Jak Vy sám nyní hodnotíte význam Václava Havla, jeho skutky, myšlenky, politickou ideologii, ale případně i chyby, jichž se dopustil?
Jeho život byl nepochybně poznamenán spoustou drobných chyb, které ho označují jako člověka a dodávají mu lidský rozměr. Já jsem mu v době jeho aktivního působení vytýkal některé chyby. Ideje, které byly smyslem jeho naplnění, se, bohužel, ukázaly jako kontraproduktivní. Kupříkladu jeho trvání na nepolitické politice, na vstupu do politiky různých lidí nespojených společnou odpovědností, trvání na hnutích místo politických stran. To došlo naplnění až dnes, kdy vidíme rozmach různých hnutí společenských nespojených s žádným společným programem, ale pod vedením více nebo méně bohatých lídrů. To je spíše karikatura na Havlovy myšlenky, ale nicméně zpětně ukazují, že v mnoha svých předsevzetích, počinech a idejích Václav Havel pravdu neměl. Naopak to, co stále více vyniká, je jeho trvání na morálním rozměru politiky, na tom, že řečeno s Masarykem, že naše krize není ani hospodářská, ani politická, ale morální. To vše je nepochybně stále víc pociťováno právě jako manko našeho dnešního politického světa. Manko Havlova přístupu k politice jako k čemusi, co by mělo být poznamenáno přece jenom mravním postojem. S tím se dalo polemizovat, dokud Havel žil, ale nedá se s tím polemizovat zpětně. Ukázalo se, že tento prvek v naší politice podstatně schází.
Jak se díváte na to, jak se o Václavu Havlovi ty tři roky píše nebo mluví ve sdělovacích prostředcích, a existují podle Vás konkrétní lidé, kteří o Václavu Havlovi lžou?
Lidé jsou schopni vyřknout třeba křivé soudy, nepravdivé soudy, ale přímá lež se nedá pronést o někom, kdo již nežije a o kom je v podstatě skoro všechno známo a sepsáno v tlustospisech. Myslím si, že předem prohraný boj svádějí ti, kteří si myslí, že mohou s odkazem Václava Havla bojovat. S odkazem velké postavy bojovat vůbec nelze. Protože, jak jsem řekl, jeho drobné škody v politice, které pramení z jeho chyb, pomíjejí, člověk je tolik nevnímá, zatímco jeho postoje, které se ukazují jako pravdivé, naopak bobtnají, nabývají na síle. Takže je to předem ztracená varta, předem ztracený boj. Takže to nevnímám jako úspěšný pokus některých soupeřů v politice zpětně vyhrát to, co bylo prohráno v životě.
Ing. Miloš Zeman
Dá se odhadnout, jak by Václav Havel nahlížel na počínání Miloše Zemana ve funkci prezidenta a třeba k tomu, jak se vyjadřuje k událostem na Ukrajině?
Předeslal jsem, že i sám jsem polemizoval hodně s postojem Václava Havla, a to ve vztahu k NATO nebo k politickým stranám a tak dále. Takže se nemohu opravdu vžít a teď kázat morálku současnému prezidentovi jménem Václava Havla. Jsem ale přesvědčen, že Václav Havel by rozhodně nebyl zticha. Nepomlčel by k tomu, protože ta věc se Václavu Havlovi vždy zdála naprosto zásadní, jestli se Česká republika cítí být zakotvena zcela v západních strukturách, anebo jestli stále váhá, jestli trpí pocitem civilizačního bezdomovectví a neví sama docela jistě, jestli učinila správně, když se přiklonila k Západu, jestli by neměla ještě posečkat na to, až se ukáže, zda Západ, nebo Východ jsou silnější a mají větší díl pravdy. To si myslím, že by Havlovi bylo z duše odporné.
V souvislosti s protesty, které se v posledních týdnech vyrojily proti prezidentu Zemanovi, se objevovala různá hesla připomínající Václava Havla. A také se začalo mluvit o tom, kdo by pod jeho praporem mohl jít do příští přímé prezidentské volby. Zatím zazněla jen jména Šimona Pánka a Tomáše Halíka, koho byste očekával Vy?
Dobře si pamatujeme, že každý pokus samotného Václava Havla jmenovat svého nástupce byl naprostým přešlapem. Pokaždé byl ten člověk předem zbytečně odrovnán, dostal takzvaný polibek smrti. Totéž by bylo i dnes, kdyby se někdo rozhodl tři roky před reálnou volbou jmenovat nějakého potenciálního nástupce. Já si myslím, že takový člověk se vynoří maximálně půl roku před volbou a najednou všem bude jasné: Ano, to je právě ten typ, který by mohl nahradit celou tu řadu po sobě jdoucích prezidentských postav. Poměrně velkého idealistu, moralistu, naivku Václava Havla, přílišného pragmatika a člověka, který byl svým způsobem opak Havla Václava Klause, a opak obou dvou, protože člověk, který nedbá vůbec na pravidla ne dobrého, ale slušného chování a slušného jednání, Miloše Zemana. Myslím si, že na řadě je další, čtvrtý typ, který by byl určitou symbiózou mezi všemi, který by spojoval v sobě jak slušnost a morálku, tak značně i pragmatismus. A podle mě se taková postava vynoří těsně před volbami a najednou nám všem bude jasno, že to je právě on. Dnes bych nehledal nikoho specificky konkrétního.
A očekáváte, že kandidát, který se takto vynoří, se bude hlásit k odkazu Václava Havla, že to bude člověk, jenž by na něj mohl v ledasčem navazovat?
O tom jsem naprosto přesvědčen, protože z mnoha důvodů hlásit se k odkazu Václava Havla je takticky správné. Protože oba dva nástupci Václava Havla svým způsobem u obyvatelstva prohráli, jedním způsobem Klaus, druhým Zeman. Hlásit se k jednomu z nich by bylo v podstatě předem hozením ručníku do ringu. Myslím si, že je mnohem taktičtější hlásit se k Václavu Havlovi. To znamená třeba se distancovat od jeho nepříliš povedených politických idejí, ale založit svou politickou image na pozitivních Havlových rysech. To znamená na vysokém vnitřním přesvědčení, na vysoké morálce svého chování, na průhlednosti svého počínání a na naprosto jednoznačném přihlášení se k západní tradici české společnosti. Bez váhání, bez nějakých narážek na to, že jsou možné i jiné varianty vývoje než je západní, že bychom si našli možná i místo jako východní civilizace. To si myslím, že bude velmi důležité pro příštího kandidáta na prezidenta.
Které politické síly podle Vás následují odkaz Václava Havla a ze kterých by naopak radost jistě neměl?
Václav Havel by určitě neměl radost ze sil, které se hlásí k militaristickým, nacionalistickým nebo podobným tendencím, ale také třeba ze sil, které se hlásí k autokratickým nebo diktátorským formám vlády. I takové síly u nás jsou. Nechci známkovat politické strany, které to jsou, ale každý čtenář bezpochyby zná postavení dnešní politické scény. K některým zásadám Václava Havla se hlásí alespoň verbálně skoro všichni politici. Ale politik, který se hlásí k Havlovi a zároveň vyznává autoritářské způsoby samovlády, tak dává najevo vnitřní nesoulad mezi ideálem a tím, co reálně provozuje.
V souvislosti s připomínáním památky prvního českého prezidenta zaznívá, že dochází až k jeho zbožštění. Nejednoznačně bylo přijímáno i pojmenování pražského letiště po Václavu Havlovi. Berete to tak, že opravdu dochází k jeho ikonizaci?
Naprosto, ale je to v pořádku. Pokud postava, která již nežije, má naprosto viditelný a jasný vklad do dějin své země, tak nutně je aspirantem na budoucí ikonizaci. To je naprosto přirozené, jak už jsem řekl na začátku, Václavu Havlovi už nemůže být nic odepsáno, nemůže být nic připsáno ani přisouzeny nějaké záporné rysy. Václav Havel teď už bude jenom ve své velikosti růst. Taková je přirozenost, tak se to stává obdobným historickým postavám všude ve světě. A všude ve světě jsou letiště, která nesou jejich jména, to je obecná úcta. Vzpomeňme si, jak kritizován a nedoceněn byl Ronald Reagan v době svého prezidentování. A když zemřel, šlo mu za rakví pět žijících prezidentů Spojených států všech politických směrů. Čili s takovou věcí se nedá polemizovat. Odkaz, který má historický rozměr, není věc pro polemiku. Každý, kdo se s ním pokusí polemizovat, tak si na tom vyláme zuby.
O současném prezidentovi Miloši Zemanovi jeho odpůrci tvrdí, že rozděluje společnost. Není ale společnost rozdělena i v pohledu na Václava Havla?
Václav Havel za života rozděloval společnost a po smrti ji sjednocuje. To je zvláštní umění dosáhnout toho, aby jeho odkaz lidi nějakým způsobem sjednocoval. Já už jsem řekl, že za života sám jsem vytýkal Václavu Havlovi spoustu tu drobných, tu větších politických chyb. Ale v jeho odkazu převažuje to nezpochybnitelné, a to je velký mravní náboj, který tam je a nám dnes zoufale schází, a to nezpochybnitelné převažuje všechno ostatní. Takže to, co dříve společnost rozdělovalo, je pozapomenuto, a to, co nadále po smrti společnost spojuje, se dostalo do popředí. Myslím, že tak to bude dál pokračovat a čím dál to bude větší. Na chyby si nikdo reálně nevzpomene prostě proto, že už žádné chyby ani škody nepáchá, ale jeho pozitivní odkaz naopak je páchat dobro.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
