Jejich jedinou vizí je zlý továrník. Legrační. Kalousek skončí jako tajtrdlík, odhaduje zkušený znalec české politiky

25.07.2020 19:37

ROZHOVOR V opozičních stranách nevidí jedinou silnou osobnost, ani silné myšlenky. Miroslava Kalouska považuje za bývalou silnou osobnost a jeho největší chybu vidí v propásnutí šance odejít se ctí a včas. Spojení politiků premiéra Andreje Babiše neporazí, protože nedokážou potlačit sobectví. Novinář, spisovatel, komentátor a bývalý poslanec za hnutí ANO Martin Komárek v rozhovoru pro Parlamentnílisty.cz komentuje aktuální dění.

Jejich jedinou vizí je zlý továrník. Legrační. Kalousek skončí jako tajtrdlík, odhaduje zkušený znalec české politiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Protest proti Babišově vládě podporované komunisty před budovou sněmovny. Když mezi demonstranty zavítal Miroslav Kalousek dočkal se vřelého přijetí za skandování svého jména
reklama

Anketa

Prospěl Dominik Feri české politice?

3%
97%
hlasovalo: 14789 lidí

Opoziční strany vyjednávají spojenectví do voleb proti Andreji Babišovi. Ve svém komentáři pro Deník jste to označil za nemožné k úspěchu kvůli tomu, že politici nedokážou potlačit svoje sobectví. Proč je to ten pravý důvod, že nemůže to spojenectví opozičních stran uspět?

Je to hlavní důvod, protože politici chtějí získat místa ve Sněmovně, a aby se dohodli, mnozí z nich by museli obětovat své osobní ambice. A já nevěřím, že to dokážou, i když bojují proti v uvozovkách ďáblovi Babišovi.

Domníváte se tedy, že nakonec jakési politické ego zabrání tomu, aby vznikl smysluplný politický projekt?

Vždycky tomu tak bylo a domnívám se, že bude. Druhou věcí je určitá ideová a personální vyprahlost všech těch stran, které se chtějí spolčit. Ve jménu čeho? Pod kým? Oni mají jediný společný cíl, a to je porazit Babiše.

Opoziční politici ale sami, když s nimi hovořím, říkají, že není možné mít jen program proti něčemu, ale sestavují smysluplný program. Vy jste však také uvedl, že stranám chybějí myšlenky a osobnosti... Je to tedy nevýrazný předvolební program a chybějící silné persony?

Určitě. Kdo je tam osobnost? Kde je tam program? Oni uvažují, že by mohli nějaký program vytvořit, ale to je přece rok před volbami legrační. Musejí mít vizi, musejí říci, kam má Česká republika směřovat a proč jsou pozitivní alternativou. Nejenom to, že tady vládne zlý továrník a oni ho chtějí svrhnout.

V řadách opozice tedy nevidíte jedinou výraznou osobnost?

Zatím bohužel ne.

Někdo by za takovou politickou osobnost mohl označit Miroslava Kalouska z TOP 09, který nedávno oznámil, že nebude kandidovat znovu do Poslanecké sněmovny. Je on tou silnou osobností? Případně, o co Poslanecká sněmovna s jeho odchodem po 23 letech přijde?

Kalousek není silnou osobností, je bývalou silnou osobností, a nyní Poslanecká sněmovna už nepřijde ani o baviče, už přijde jenom o tajtrdlíka. On svoji šanci odejít včas a se ctí propásl před pěti lety.

Myslíte si tedy, že ztratil svoji politickou schopnost? Kdy se to stalo?

Všichni politici, když přetáhnou, stávají se poněkud prošlým zbožím. A Miroslav Kalousek udělal jednu obrovskou chybu, že od roku 2013 celé svoje politické bytí spojil s tím, že bojuje proti Babišovi jako proti absolutnímu zlu. Vydal se na křižáckou válku, pro kterou nemá ani meč, ani brnění, a co je nejhorší, nemá pro ni ani kredit.

Mohl být tento pocit důvodem, proč se Kalousek rozhodl, že kandidovat už nebude?

Může v tom hrát roli mnoho věcí. Jednak sám vidí, že je neúspěšný, a že už nebude úspěšný. Jednak zná svoje průzkumy popularity, že je z osmdesáti procent nepopulární, že ho lidé nemají rádi, a pravděpodobně ani nechce poškodit svoji stranu. Nemá politickou budoucnost, pravděpodobně – ještě to není starý člověk – bude pro sebe hledat jinou budoucnost.

Když jsme spolu minule probírali situaci kolem koronaviru, řekl jste, že výsledek vládních kroků je dobrý a historie jí odpustí dílčí chyby. Jak tu práci vlády vidíte teď v souvislosti s nákazou v Karviné a s dalšími případy koronaviru, kterých stále více přibývá?

Po velkém vypětí, v době akutní krize, se do činnosti politiků a úřadů vrátil obvyklý šlendrián, liknavost a alibismus. To se ukázalo v Karviné, to se ukázalo v Severomoravském kraji, ale Adam Vojtěch oznamuje poměrně rozumná plošná opatření proti viru, tak se snad vrací energie.

Jaký je váš pohled na záchranný balíček 750 miliard eur z Evropské unie, tedy půjčku a dotace, které budou putovat hlavně nejvíce postiženým státům koronavirem, s tím, že za dluhy ručí členské státy? Jak hodnotíte tento způsob pomoci ze záchranného balíčku?

Neumím to posuzovat a bavil jsem se o tom s ekonomy, ti to také neumějí nyní posoudit. Je to veliká akce, která může v důsledku obnovit kredit Evropské unie. Jakým způsobem se to podaří využít, to dneska opravdu nedokáže říct ani nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

A co ručení členských států za tyto dluhy?

Nejedná se pouze o peníze, které si státy půjčují, velká část – 390 miliard eur – jsou přímé granty, které dostanou nejpostiženější státy. A půjčky jsou zbylá část, kterou si každý stát může za relativně výhodných podmínek půjčit, ale nemusí. My si je možná půjčovat nebudeme.

Sám jste řekl, že celé dění kolem Black Lives Matter, ale i hnutí MeToo, jsou hnutí, která v nějakém směru rozdělují společnost na dva tábory. Jedni to vítají s tím, že je menšiny potřeba podpořit, případně mluvit o sexuálních zločinech a obtěžování. Druzí to považují za přehnanou korektnost, případně hysterii. Na které straně stojíte vy?

Nestojím na žádné straně, protože jsem komentátor a komentátor by měl dění posuzovat nezaujatě, takže už teď nejsem na barikádách. Vidím tato hnutí jako součást z tradičního hlediska poměrně silných levicových tlaků na přeměnu světa, na přeměnu kapitalismu k jakési spravedlivější společnosti. My máme s podobnými věcmi velmi špatné zkušenosti... tohle je ale velice soft forma sociální revoluce.

Tedy obáváte se, že v rámci „velkého dobra“ nakonec mohou být poškozeny určité osobní svobody člověka nebo jeho práva? Nebo jde o zbytečné obavy?

Obávám se, že ano, že intence těchto hnutí, z nichž nejsilnější jsou zelení a takzvaní ochránci planety, jsou skutečně ochotni ve jménu jakési ideje omezovat lidská práva a svobody. Druhá věc je, že moderní západní společnost je silná a zdravá a nechá si práva a svobody omezit jedině dobrovolně, násilím to nepůjde.

O tom koneckonců hovoří i známý citát, že národ, který se pro svoji bezpečnost vzdá svobody, si nezaslouží ani bezpečnost, ani svobodu. Myslíte, že to nějak s tou současnou dobou souvisí?

To je velmi jemná forma sociálních přeměn, nikdo z hnutí, nebo z ideových vůdců těchto hnutí neprosazuje násilí, rabování a násilné demonstrace. To je projev nějaké frustrace či naštvání lidí a nepatří podstatně k těmto hnutím. Ale ta věta není pravdivá; jsou národy, které se ocitly v situaci, kdy jediná možnost, jak si svobodu zachovat, by bylo kolektivně spáchat sebevraždu – viz Československo před druhou světovou válkou, koneckonců Nizozemsko, Belgie, Dánsko… jsou situace, kdy v mimořádně hrozných podmínkách, zejména menší státy a národy prostě nemají šanci si svoji svobodu uchovat. Chválabohu to není tento případ.

O čem tedy svědčí zásahy – někdo tomu říká do svobody projevu – tedy, že se stahují filmy s údajně závadným obsahem, firmy mění názvy výrobků nebo mažou černochy z obalů, tvůrci říkají, že černošské postavy už nebudou dabovat bílí... Nehledě na svrhování soch?

Svrhování soch nechávám stranou, to je čin čirého vandalismu, pokud to neschválí magistráty. Ale to vše ostatní dělají korporáty a společnosti samy dobrovolně. Dělají to soukromé subjekty, které reagují na nějakou situaci, a jde o součást jejích reklamní strategie. Já komerční subjekty nechci hodnotit, ony se nějak rozhodly, ale pokud vím, žádné státy nevytvářejí na občany cenzorský nátlak, neomezují svobodu shromažďování ani slova, to jsou prostě – třeba z našeho pohledu pošetilé, ale dobrovolné akty, na které mají soukromé subjekty, komerční subjekty nebo vysoké školy, právo.

Některá světová média se rozhodla, že budou slovo ve smyslu černocha psát s velkým Č – tedy v anglickém překladu Black s velkým B, zatímco běloši zůstanou s písmenem malým. Patří mezi ně například americký deník The New York Times. Opačným způsobem k tomu přistoupila jiná média, například televize CNN a Fox News, která budou psát i bílý s velkým B. Co těmto změnám jako novinář říkáte?

Jde o snahu na něco reagovat prkotinou. Podstata věci je jasná. Na to slovo „black“ se nabalilo strašně moc negativních asociací. Ve všech zemích, které považovaly černé lidi za podřadné, druhotné, méně inteligentní, byla rasová teorie, která toto hlásala, ve třicátých letech rozšířena prakticky všude, dokonce i u nás. Takže země, které ovšem aktivně provozovaly otroctví nebo kolonie, s tím mají teď pochopitelný problém a chtějí se toho nánosu nějak zbavit.

Ono to ale prostě nejde. To je součást historie, a to, že nějaké slovo má negativní konotace, jichž se chceme zbavit… je těžké. I u nás stále, když o někom šetrném řekneme – to je ale žid. Vytváříte tak negativní obraz o židech, ačkoliv u nás antisemitismus prakticky není. Je to sémantický historický rámec, který prostě nezměníme tím, jestli to budeme psát s velkým, malým, černě, bíle nebo dokonce duhově.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Zuzana Koulová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Péče o staré lidi, dostupnost bydlení, ale i obyčejné potraviny na vsi… Mluvili jsme s lídrem kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji

20:02 Péče o staré lidi, dostupnost bydlení, ale i obyčejné potraviny na vsi… Mluvili jsme s lídrem kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji

ROZHOVOR Historik Jiří Štěpán stojí poslední čtyři roky v čele Královehradeckého kraje a do těchto v…