Jezdí na místa, kde hrozí smrt. A říká: Covid někde vůbec neřeší. Čaputová? Raději Zeman. A Izrael by neměl vůbec existovat

25.07.2021 9:12 | Rozhovor

ROZHOVOR Měl bych za prezidenta raději Zemana než Čaputovou. Ten si alespoň na nic nehraje a dá se mu věřit. To mimo jiné říká čtyřiatřicetiletý slovenský cestovatel Peter Gregor, který navštěvuje hlavně riziková místa ve světě. Napsal o tom knihu Mimo turistickou zónu. V roce 2018 cestoval po Somálsku. Píše se o něm jako o vůbec prvním bílém turistovi, který od roku 1990, kdy v Somálsku začala občanská válka, navštívil tamní provincii Jubaland.

Jezdí na místa, kde hrozí smrt. A říká: Covid někde vůbec neřeší. Čaputová? Raději Zeman. A Izrael by neměl vůbec existovat
Foto: Archiv PG
Popisek: Slovenský cestovatel Peter Gregor

Jste známý jako cestovatel po rizikových oblastech. To nemáte žádný pud sebezáchovy?

Právě, že mám, a velký. Lidé, co mě dobře znají, ví, že jsem velmi opatrný člověk. Nikdy necestuji přímo na místa, kde se aktivně bojuje. Nevyhledávám adrenalinové situace. Zajímá mě život obyčejných lidí.

Když vymyslí vakcínu proti strachu, budu znovu přednášet. To máte napsáno na svých stránkách, kde nabízíte přednášky o svých cestách. Můžete rozvést, jak to vlastně myslíte vy...

Naše společnost se dostala do velké krize. Lidé se vehementně snaží zachovat život bez ohledu na jeho kvalitu. Strach je určující faktor, který v současnosti lidstvo ovládá bez jakýchkoliv racionálních úvah. "Vakcínou proti strachu" narážím na paradox celé situace spojené s takzvanou pandemií koronaviru. Ta je záměrně vyvolaná ke kontrole lidí a brnká na tu nejcitlivější strunu, tedy na pud sebezáchovy, na potřebu přežít, přestože je na světě mnohem vážnějších hrozeb než covid. Je to byznys a nikomu ve skutečnosti nejde o to, abychom se viru zbavili. Kdyby o to šlo, přistupovalo by se k celé situaci jinak. Stačí se zeptat "neprodejných" odborníků, které neopustil zdravý rozum, na ty, kteří onemocnění překonali a díky čemu. Z toho vyplývá, že v dohledné době přednášet už asi nebudu.

Většina lidí si dnes stěžuje na překážky v cestování. Co vy?

Nyní cestují jen ti, kteří opravdu chtějí a jsou ochotni investovat víc času a peněz. Mě od cestování nikdo jen tak lehko neodláká. A určitě ne kvůli pohádkám, které nám vyprávějí komerční média.

Za poslední dva roky jste byl v Iráku a Severním Irsku. Jak se ty cesty lišily od běžného cestování před koronakrizí?

Anketa

Jedete letos na zahraniční letní dovolenou?

hlasovalo: 8351 lidí
V určitých částech světa se cestuje tak jako předtím a nikdo tam covid neřeší. Když jsem byl letos v březnu v severním Iráku, přesněji v oblasti iráckého Kurdistánu, o koronakrizi nepadlo skoro ani slovo a lidé tam žijí normálně, bez jakýchkoliv "covidových pravidel". Prokoukli iracionalitu takzvané koronahrozby a vrátili se k běžnému životu, takže před nimi smekám. Severní Irsko je součástí Velké Británie a pokud vím, zrušili tam všechna protipandemická opatření, takže věřím, že se tam co nejdřív opět podívám.

Jste už očkovaný?

Nejsem a nebudu. Ve svobodném světě se každý člověk musí sám rozhodnout. Upřímně, je mi líto, že se zejména mladí lidé nechávají očkovat a masivně podporují byznys farmaceutických firem.

Byl jste několikrát v iráckém Kurdistánu. Měli by Kurdové mít vlastní stát?

Podle mě ano, ale pravděpodobně ho nikdy mít nebudou, protože se mezi sebou hádají a nejsou jednotní.

Byl jste v Libanonu na území Hizballáhu a sáhl si na zeď oddělující Izrael a Libanon. Jak ale vnímáte konflikt - nedávno měl svou další epizodu - Palestina versus Izrael?

Podle nejen mého názoru by stát Izrael vůbec neměl existovat. Nikdy jsem nenavštívil rasističtější a agresivnější stát. Kdyby nebyl tak dobře vybaven vojenskou technikou, všechny okolní země by ho s radostí zabraly.

Byl jste v Afghánistánu. Vládu tam opět přebírá Taliban a spojenecká vojska se stahují. Co vy na to?

Politika v Afghánistánu není na první pohled komplikovaná tak, jak se zdá být. Nejdříve je třeba říct, že by se do toho neměli plést Američané, a Paštunům, kteří tvoří téměř polovinu obyvatel Afghánistánu, by měl být dán prostor k rozhodování. Když ho nedostanou a nebudou mít i oni právo rozhodovat o své zemi, budou se stále snažit dát o sobě vědět třeba i bombovými útoky.

V  březnu roku 2018 jste jako první bílý turista od roku 1990 vstoupil do jižní provincie Somálska Jubaland. Z čeho jste tam byl nejvíce překvapen?

Nejvíc mě asi překvapilo, že i v současném světě jsem potkal lidi, kteří nikdy v životě neviděli bělocha.

S přáteli máme vlastní jemnou nadávku. Když se řekne "Mogadišo", znamená to "peklo". Byl jste i v hlavním městě Somálska. Je to přiléhavé?

Kábul je horší. V Mogadišu je větší pořádek. Bombové útoky už nebývají tak časté. Nikdo se tam na mě nedíval pohledem, který by říkal: "Nejradši bych tě zabil!" Viděl jsem tam nově vybudované čtvrti, kde jsem si myslel, že stojím někde ve Švýcarsku.

Novinář Jakub Szántó v knize Za oponou války píše, že Američané, Britové a další somálské piráty v Adenském zálivu odzbrojí a pak pustí anebo předají v některé zemi k soudu, kdežto Rusové je rovnou střílí. Jak by se mělo s piráty nakládat?

Piráti v Somálsku už prakticky neexistují. Od roku 2012 je v zemi pořádek - klanový svaz vytvořil federativní republiku -, jaký si běžní obyvatelé nepamatují desítky let. Existuje i námořní stráž. Takže bývalí piráti se transformovali na ty, kteří chrání "cizí" lodě, které připlouvají do jejich vod nelegálně lovit.

Většina lidí, co se zajímají trochu o politiku, na území bývalého Československa se dá rozdělit na ty, co velebí prezidentku Zuzanu Čaputovou a zatracují prezidenta Miloše Zemana a na ty, co dělají přesný opak. Do které kategorie patříte?

Můžu říct jen to, že bych měl za prezidenta raději Zemana než Čaputovou. Ten si alespoň na nic nehraje a dá se mu věřit.

Měl by stát platit výkupné za své občany, kteří se stanou v cizině rukojmími?

Podle mě ne. Je na zodpovědnosti každého, kam cestuje a musí počítat i s riziky, která mohou nastat. Když za mě někdo zaplatí výkupné bez mého vědomí či souhlasu, je to jeho volba. Určitě nezůstanu nikomu nic dlužný.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

18:10 Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

Vláda z obav o stabilitu vlády toleruje lži ministra Rakušana o migračním paktu. ParlamentnímListům.…