Fotogalerie: - Prague Parade 2016
V souvislosti s Prague Pride jste v pořadu ČT Události, komentáře v podstatě řekl, že v České republice mají homosexuální menšiny práv až až a nikdo je u nás nepronásleduje. „Tento pochod je zcela zbytečný, a dokonce bych řekl, že je velmi protispolečenský,“ zmínil jste v souvislosti s průvodem hrdosti. Také od vás zaznělo: „Beru tyto skupiny jako ty, které mají určitý handicap.“ Proč by homosexuálové nemohli dát najevo, že se hlásí o svá práva? Jednoduše řečeno, nemají to v životě jednoduché. A jak jste to myslel s tím handicapem?
Jsem přesvědčen o tom, že všichni vnímáme, co je normální. Normální je, že člověk má dvě oči, dvě nohy, dvě ruce a dokonce i zdraví, byť je to dar. Jakékoli omezení z pohledu mít rodinu a zcela bez problémů realizovat svůj život je handicap. Pochopitelně dva muži nebo dvě ženy spolu dítě nezplodí, přitom zvláště u žen, ale i u mužů existuje touha rodinu mít. Oni sami svou situaci cítí jako handicap. Nemůžeme tedy říkat, že toto je normální. Mimochodem mám známé, kteří jsou homosexuální.
Samozřejmě je velmi špatné, pokud by někdo odsuzoval nebo pronásledoval tyto lidi. Prague Pride se ale přikládá i mediálně podstatně větší pozornost než jiným palčivým celospolečenským tématům. Průvod Prague Pride je jeden z největších a jeden z mediálně nejobsazenějších, jako by šlo o největší problém české společnosti. A to je právě důvod, proč o tom mluvím. Dle mého názoru mají vše, co potřebují, nikdo je nekriminalizuje, neodsuzuje a v zásadě je tolerujeme. Kvůli čtyřem procentům ale ukazovat těm 96 procentům a především mladé společnosti, že tohle je norma života? Není. Normální rodina je otec a matka, kteří spolu vychovávají dítě.
Na vaše vystoupení v ČT reagoval také redaktor Reflexu Jiří X. Doležal, který říká, že vaše názory jsou „čirý středověk“ a vznesl doporučení: „Myslím, že na myšlenkové stereotypy, jaké pan Čunek předvedl, by se měla vztahovat stejná ochrana jako na jiné antediluviální relikty. Proto navrhuji Čunka vyhlásit národní kulturní památkou v kategorii ‚lidový moravský homofob‘ a zařadit jej i s jeho postoji mezi kulturní památky chráněné UNESCO.“ Co byste vzkázal vy jemu?
Já mu nepotřebuji nic vzkazovat. Ve mně to vyvolává úsměv. Vždyť jeho postoj k životu… Jsem přesvědčen, že to mluví samo za sebe, jestli je názor, že rodinu představuje otec, matka a děti středověk. Tento člověk, pokud by měl být nějakým prototypem nové rodiny… Ať si lidé vyberou, který názor je jim bližší. Jeho způsob myšlení, postoje k životu, schvalování drog - to je mi na hony vzdálené. Takový způsob života by rozložil každou společnost.
Který církevní představitel má vaši důvěru?Anketa
Určitě jste zahlédl nějaké reportáže z Prage Pride…
Nezahlédl. Měl jsem víkend celkem nabitý programem. Například folklórem na Soláni. Dva dny jsem televizi ani internet neviděl.
Možná některé momenty z průvodu hrdosti, kterým festival vyvrcholil, by vás mohly zajímat. Objevily se tam také transparenty s přeškrtnutým katolickým křížem. Jeden z účastníků nesl i ceduli s nápisem „Ježíš byl gay“. O čem tohle podle vás svědčí?
Svědčí to především o nevkusu, který vychází z toho, že pro tuto společnost není nic svaté. Rodina je otec, matka a děti. Lidi, kteří se sami označí za LGBT bychom měli tolerovat, ale nestavět na odiv většinové společnosti. Pokud tito lidé chtějí popírat to, z čeho tato civilizace vzešla, to znamená z křesťanství… Byla to především naše křesťanská víra a uvědomění si národní hrdosti. To jsou hodnoty, které se všude na světě, naštěstí i u nás, stále oslavují. Kdokoli popírá, z čeho vyrostla naše civilizace, to znamená křesťanství, tak může, je to jeho právo. Většinová společnost by ale takové projevy měla brát jako exces.
Průvodu se účastnili zástupci amerického velvyslanectví a nechyběli ani politici. Zapojil se například ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který vedl průvod v pruhovaném tričku. A také pražská primátorka Adriana Krnáčová, teplický krajský radní Dominik Feri nebo předseda Strany zelených Matěj Stropnický. Jak se díváte na účast politiků v takovém průvodu?
Už 17 let jsem profesionálním politikem a velmi dobře vím, jak se mí kolegové chovají. Protože si myslí, že je to in, že budou voliči pochváleni za to, že se promenádují v takovém průvodu, tak ho navštěvují. Zkuste některým z těch, co jste jmenovala, nechat řídit město. Ovšem se vším všudy – a ne, aby měli jen pozici figurky, která nic neznamená. Tito lidé se možná nakonec změní a pochopí, že není možné terorizovat většinu nějakou menšinou, že musíme najít správný, rovnoprávný pohled na soužití. Jenže mnozí mají pohled na normální život hodně zkreslený.
Psali jsme:
Objevily se také kočárky. Rodiny s dětmi tak chtěly podpořit připravovanou novelu zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila přisvojení dítěte partnera nebo partnerky v registrovaném svazku. V Událostech, komentářích v ČT jste také uvedl, že práva dítěte jsou víc než „egoistické nároky jakýchkoli skupin, které chtějí dítě místo hračky“. Takže odmítáte připravovanou novelu zákona, nebo ne?
Do Senátu ještě nepřišla, a proto zatím nevím, co obsahuje. Nezříkám se zodpovědnosti, ale k tomu zatím mohu jen říct, že pro mě je důležité, abychom zkoumali zájem a práva dítěte. Kdysi jsem mluvil na toto téma v pořadu „Máte slovo“ u paní Jílkové. Homosexuální páry, které by si chtěly osvojit dítě, říkaly: „Já bych to chtěl, já chci, aby zákon potvrdil, že na to mám právo.“ Ne, nikdo z nás nemá takové právo. Máme právo mít děti a pak povinnost a odpovědnost, abychom je dobře vychovali.
Pokud dítě zůstane samo bez rodičů a má-li stát zvažovat, kde najde rodinu, která ho bude vychovávat, pak to musí být především rodina, která naplní očekávání dítěte a udělá pro jeho dobro a výchovu všechno. Samozřejmě stát musí chtít, aby dítě pobíralo vzory, se kterými jsme mnozí vyrůstali. Máme otce, matku a v rodině nacházíme dobrý příklad. Právo dítěte na normální rodinu tady je. Život je barevný, přináší různé svízelné situace, ale tento základní pohled musíme držet. Výjimky mohou být, ale základním principem je právo dítěte být šťastné. Právo na to, že si místo hračky nebo psa pořídím dítě, nemůže existovat.
Jiří Čunek
Poslankyně Pavlína Nytrová v Poslanecké sněmovně uvedla: „Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi.“ A zaznělo od ní i více velmi negativních hodnocení lidí s homosexuální orientací. Co si myslíte o názorech paní poslankyně? Ministryně Michaela Marksová vyzvala Nytrovou k odchodu z ČSSD a podle premiéra Bohuslava Sobotky by se měla omluvit…
Paní poslankyně by měla mít věrohodná data pro svá tvrzení. Ať si ČSSD vyřizuje své účty, jak chce, do toho já se plést nebudu. Mně se nelíbila vyjádření paní poslankyně proto, že pro ně neměla žádnou oporu.
Ještě bych zmínila trend z Ruské federace. Platí tam zákon, který zakazuje propagaci netradičních sexuálních vztahů. Zákon se dočkal ostré kritiky ze strany zemí Evropské unie i Spojených států. Přesto, podle vás, prospělo by něco podobného i České republice, nebo je to nepřípustná diskriminace, kterou lze pouze odsoudit?
Určitě to je téma k úvaze. Nemyslím zákaz, ale zamyslet se nad způsobem propagace hodnot normální rodiny. Jsme ve velkém střetu, který si mnozí nechtějí uvědomit. Vymíráme. Evropa vymírá. A to je velký problém. Potřebovali bychom mít rodiny, které budou mít minimálně tři děti. Takové rodiny musíme podporovat. Proč lidé nechtějí děti? Protože mnozí, bohužel, nepoznali radost z velké rodiny. Tím myslím třeba pětičlennou nebo alespoň čtyřčlennou. Nepoznali radost žít v takové rodině, kde se všechny radosti i starosti sdílejí; a protože to nepoznali, vidí radost v něčem jiném. Většinou v hmotném zabezpečení, říkají, že musí pracovat nebo se vzdělávat. Úkolem České republiky a její politické reprezentace je ukázat, že v životě v rodině je skutečná radost a štěstí každého z nás. Je důležité udělat vše pro to, aby se lidé nebáli mít děti, a rodinu podporovat. Mám na mysli i finanční podporu, například daňové úlevy. To souvisí i se změnou sociálních dávek. Máme lidi na sociálních dávkách, a přitom v České republice začíná být nedostatek pracovních sil. Musíme říci: „Kdo nechce, ale může pracovat, ať hladoví! A ti, kdo pracují a navíc mají děti, budou státem podporováni.“
Na závěr, zkusme si představit, že by se průvod hrdosti festivalu Prague Pride konal u vás na Valašsku. Jak by to asi dopadlo?
Já jsem neuvěřitelně hrdý na to, že na Valašsku žijí normální lidé, kteří mají odpovědnost za sebe a za své rodiny. Ví, že tohle je normální a že normální je také pracovat. Pokud by k nám nepřijeli přivezení gayové z amerického velvyslanectví a ještě kdo ví odkud a s nimi Dienstbier s nějakou soldateskou na podporu pochodu, ani by se neuskutečnil. Možná by šlo o karneval, kterému by se lidé přišli ze zvědavosti zasmát. Přesvědčených lidí, kteří by podporovali takové pochody, tady moc není. Jsem přesvědčený, že jich není moc ani v celé České republice. Kdyby nebylo masivní mediální propagace a dovezených lidí, pak by i v Praze takový pochod zahynul na úbytě. Jsem si jistý, že drtivá většina lidí nejen na Valašsku, ale i v celé České republice je úplně normální. Tyto průvody se mohou konat jen proto, že mnozí lidé nemají co dělat. Až na nás dopadnou všechny problémy s uprchlíky, pak nás takové výstřelky nebudou ani napadat. Samozřejmě je potřeba LGBT komunitu tolerovat, ale hranice tolerance je naprosto dostatečná a není potřeba o tom více mluvit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
