Jiří Dolejš odpovídá na Sobotkovu nabídku spolupráce: Diktovat podmínky si nenecháme. Jsme proevropská strana s mnoha odborníky v resortech

05.03.2017 15:45

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nedávno učinil značně překvapivý krok, když zpochybnil Bohumínské usnesení zakazující jeho straně vládní spolupráci s komunisty. I hnutí ANO ústy Andreje Babiše již naznačilo, že potenciál KSČM nemusí nechat ležet úplně ladem. Zeptali jsme se tedy v KSČM, respektive u jejího místopředsedy a výrazného poslance Jiřího Dolejše, co by komunisté v takové spolupráci požadovali a jaké by byly jejich ambice.

Jiří Dolejš odpovídá na Sobotkovu nabídku spolupráce: Diktovat podmínky si nenecháme. Jsme proevropská strana s mnoha odborníky v resortech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místropředseda KSČM Jiří Dolejš

Sociální demokraté a v minulosti i ANO Andreje Babiše naznačovali, že si dokážou představit vládnutí s KSČM. Dokáže si to představit i KSČM sama? Jste na tuto alternativu připraveni?

KSČM vždy říkala, že je naprosto přirozené, aby k prosazení volebního programu usilovala o příslušný podíl na moci. Jsme víc než strana protestu, jsme strana alternativy. V roli věčného kverulanta se nakonec ztratí přitažlivost pro občany, v příliš dlouhé izolaci od řídicí praxe se oslabuje schopnost problémy lidí věcně řešit. I proto jsme se vždy věnovali odbornému zázemí a přípravě lidí pro odpovědné zvládání takových úkolů včetně tzv. stínové vlády.

Pozice KSČM je dlouhodobě natolik silná, že jsme byli už součástí různých koalic i ve větších městech a také v krajích. Celostátní úroveň je pochopitelně složitější, tady působí i nedostatečná debata o některých prvcích našeho programu s těmi, kteří o případné vládě s KSČM hovoří. Pokud se o debatu na tato témata nezajímají, posiluje to dojem, že z jejich strany jde spíše o předvolební tah, jak si naklonit voliče KSČM na svou stranu. Samozřejmě že o jakékoliv spolupráci má smysl diskutovat až na základě volebního výsledku a debaty nad významnými průniky programů.

Anketa

Marek Benda jde do voleb za ODS z nevolitelného 6. místa. Vykroužkují ho opět Pražané do sněmovny?

21%
79%
hlasovalo: 2746 lidí

ČSSD nemohla dosud na té nejvyšší úrovni spolupracovat s KSČM kvůli tzv. Bohumínskému usnesení, podle něhož si ČSSD zakázala politickou spolupráci s extremistickými politickými stranami, mimo jiné i s KSČM. „Bohumínské usnesení vězí v historii. Formálně se ani není potřeba k němu vracet,“ řekl ale k tomu nedávno premiér Bohuslav Sobotka. Vy osobně jste k tomu pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Bohumínské usnesení z roku 1995 je v podstatě atavismus, který jen prodlužuje zbytečný schizmatismus levice. Ten je pro všechny na levici nevýhodný a bude jen dobře, když taková umělá bariéra padne.“ Jenže ono to není zdaleka poprvé, co se o prolomení Bohumínského usnesení v rámci vysoké, vládní politiky hovoří. Proč nikdy nikdo nebyl ochotný tuto „umělou bariéru“ prolomit? Byli to snad komunisté, kdo kladl do cesty překážky?

Bohumínské usnesení je samozřejmě hlavně věcí samotné ČSSD. K deklaraci o zákazu spolupráce s celou řadou stran se rozhodla už v roce 1993 na svém XXVI. sjezdu v Hradci Králové. Možná v zápalu konkurenčního boje, protože ve volbách v roce 1992 ČSSD příliš neuspěla. A  o dva roky v Bohumíně tuto deklaraci v podstatě jen podpořila. Po tolika letech by už mohlo jít o překonanou historii, pokud by ho čas od času někdo nepoužil jako vhodnou výmluvu neochoty spolupracovat na levici. Vyhýbání se odstranění této umělé a přežilé bariéry působí už poněkud licoměrně. Rozhodnout se musejí ale sociální demokraté sami.

Na straně KSČM určitě překážka není. Náš volič od nás schopnost praktické spolupráce při plnění programu očekává. A občané obecně už na strašení komunisty také tolik nezabírají... Měnit se mohou i názory politiků – ještě v roce 1996 řekl Miloš Zeman, že než koalici s komunisty, raději by odešel z politiky. Jako prezident už ale prohlásil, že by takovou vládu na základě volebního výsledku mohl jmenovat. Bezmála tři desítky let od roku 1989 už někteří chápou, že jsme radikální, důslednou a přemýšlivou levicí, a ne nějací extremističtí křiklouni. Svou identitu a programovou integritu musíme samozřejmě hájit. A pokud chce volič volit skutečnou změnu doleva, je jasná nabídka autentického programu KSČM pro něj zárukou.

Jenže KSČM chce, aby ČR vystoupila z NATO – není právě toto ona překážka, kterou před ostatní strany stavíte? Vždyť i předseda ČSSD Sobotka podmínil spolupráci s vámi podmínkou, abyste nezpochybňovali členství ČR v Severoatlantické alianci a proevropskou orientaci vlády...

Klást si apriorní podmínky můžeme chápat jen jako povýšené mistrování. Diktovat si nenecháme od nikoho. Říkáme, že jsme strana alternativ, protože vnímáme touhu narůstající časti společnosti po změně. A i když je klíčovou částí našeho programu řešení rozpadlého systému sociálních jistot a pomoc všem neprivilegovaným, máme i svůj vlastní pohled na zahraniční politiku. Pro tak malou zemi, jakou je ČR, je řešení našeho začlenění do mezinárodního kontextu otázkou strategického významu. Předem se v této oblasti okřikovat by bylo přinejmenším nemoudré. A pokud jde o proevropskou orientaci, KSČM se za proevropskou považuje. Jde jen o to, jakou Evropu máme na mysli. A my tvrdíme, že lepší Evropa je nejen možná, ale dnes dokonce nutná.

Pokud jde o členství ČR v NATO, neochota vůbec vnímat problémy tohoto začlenění není pro ČSSD dobrou vizitkou. Alternativní řešení bezpečnosti je naprosto legitimním a odůvodněným tématem, ostatně podobně dlouhodobě to cítí minimálně třetina našich občanů. A v případě ohrožení míru může toto téma dostat novou dynamiku. NATO bohužel je nositelem eskalace, zdrojem militarizace a je silně závislé na geopolitických zájmech USA. Pro Evropu je velmi aktuální věnovat se jiným možnostem bezpečnostního deštníku, přiměřenějšího jak reálným hrozbám, tak vyhovujícího více zájmům našich občanů. Z této strategické otázky KSČM nemůže vycouvat.

Jak byste po volbách reagovali na to, kdyby, dejme tomu, hnutí ANO nabídlo komunistům posty ve vládě? Vy osobně ministra financí Andreje Babiše kritizujete, ovšem něco jiného je přece kritika jeho kroků v ekonomice a něco jiného je nabídka postů.

Pokud něco podobného naznačil pan Babiš loni na podzim, tak zaprvé z toho vzápětí vycouval, zadruhé jak vládní praxe, tak předvolební sliby, které zazněly na nedávném sněmu, ukazují, že míří spíš doprava. To loňské „uřeknutí“ lze přečíst i jako lákadlo na protestní voliče, kteří by jinak mířili doleva. A skutečně část znejistělých voličů k sobě v krajských volbách přetáhl. Pravolevá osa politiky ale neztrácí smysl, což ukazují témata jako funkční sociální stát či daňová progrese.

Nelze přehlédnout, jak zejména ODS už dnes řeší případnou povolební spolupráci s ANO, i když ji její bývalý předseda Topolánek před spojením s Babišem varuje. Ale ODS není zvyklá být dlouho na střídačce a vládní křesla mohou být velkým lákadlem. Ostatně v řadě krajů už ke společnému vládnutí ANO a ODS našla cestu. Jen by bylo pikantní sledovat, jak by se tyto subjekty ve vládě shodliy např. v pokračování projektu EET. O redukci sociálního státu by se ale shodli snáz.

Pro nás je naprostý imperativ jakéhokoliv podílu na vládním angažmá možnost prosazovat náš volební program. Na marketingových heslech praktickou spolupráci postavit nelze. A praktické průniky s programem hnutí ANO, které bývá řazeno k populistické pravici či k pravicovému středu, jsou samozřejmě výrazně menší. Naše filozofie je jiná, než že lze společnost řídit jako soukromou firmu. Oligarchizaci politiky vnímáme jako oslabení demokracie. Kombinace po volbách mohou být samozřejmě různé včetně menšinové vlády, náš program je ale pro nás naprosto určující.

Máte vůbec připravené ministry, které byste nabídli do vlády? Ruku na srdce – byli by vůbec schopní ti lidé, kteří figurují ve vaší stínové vládě, zastávat tak odpovědnou funkci, jako je funkce ministerská? Řada Čechů tyto lidi příliš nezná. Není to ona příslovečná absence osobností ve straně?

Především dnes neřešíme židle pro někoho ve vládě. Podstatný je volební výsledek a nyní jde o připravenost na úkoly, které mohou po volbách přijít (a nemusí jít jen o vládní angažmá). Také platí, že profesionální zdatnost neznamená automaticky mediální věhlas. Kdo z občanů například ještě nedávno znal mnohé členy dnešní vlády? Nejen stínová vláda, ale i struktury odborného zázemí jsou v tomto smyslu zásobárnou nezbytných osobností.

Kolem KSČM se pohybuje řada chytrých a pracovitých lidí. A troufnu si říci, že s leckterou politickou hlavou současného resortu by se mohli naši odborníci utkat. Pro nás se pozice odborného mluvčího nedá vysedět na schůzích, předpokládá trvalý zájem o obor. A návrhů na příslušné místo může být i víc. V každém případě nikdo z těchto lidí nezaprodá volební program za nějakou židli. Zkušenosti ze zemí, kde komunisté byli jen okrajovou součástí vládní koalice (Francie, Itálie) a nemohli plnit slib voličům, nejsou dobré.

Pokud se vrátíme k věcné politice – ČSSD chystá daňové změny a KSČM jistě má na to své názory. Třeba u příjmu zaměstnanců ČSSD přišla s návrhy na zavedení čtyř daňových sazeb – od 12 do 32 procent. Co byste z toho, co ČSSD předkládá jako návrhy, podporovali a co ne?

ČSSD se některými svými volebními sliby obrací doleva. Tedy tam, kde my trvale jsme. Lze doložit, že návrhy, které nedávno představila ČSSD, prosazovala KSČM už drahně let. I když nejde o nějaký výstřel z daňové Aurory, po uplynulá léta tato témata nechala ČSSD spát. A dokonce ani nehlasovala pro to, pustit naše obdobné návrhy k projednání ve sněmovně, kde mohla proběhnout věcná debata jak o principu daňové progrese, tak i o jejím přesném nastavení.

Shoda je v tom, že je třeba ulevit lidem nízkými příjmy. Naše návrhy jsou poněkud progresivnější, ale také vnímáme význam hranice přechodu pro vyšší zdanění z pohledu tzv. nižší střední vrstvy, která se v ČR také cítí ohrožená. Pravice totiž obavy této skupiny daňových poplatníků obrací proti myšlence progrese jako takové. Jestliže ČSSD navrhla zvýšení pro lidi nad 50 tisíc měsíčně, tak KSČM pracovala s hranicí 80 tisíc a Babiš dokonce až 113 tisíc.

Za daleko závažnější ale máme debatu o progresivním zdanění firem, tedy o zavedení vyššího pásma daní pro velké firmy. To je návrh, se kterým jsme přišli jako první už v roce 2010. Pokud dnes ČSSD přijala tento princip, lze to brát jako uznání, že to od nás není nějaký úlet. Ovšem vůči tomuto návrhu bude nepochybně ze strany korporací největší odpor. Protože zde jde skutečně o miliardový byznys. Kvůli kterému tečnou obrovské peníze do zahraničí. A pravicoví populisté různě na světě prosazují pravý opak. Což se může ukázat jako klíčové téma současnosti.

V letošním roce oproti loňskému zdražily podle aktuálních dat ČSÚ potraviny téměř o desetinu. Máme drahé telefonování, drahé potraviny, malé platy a nízké důchody. Teď americká banka JPMorgan přišla s tím, že vyřadí české státní korunové dluhopisy ze svých indexů rozvinutých trhů a zařadí je od dubna mezi dluhopisové indexy rozvíjejících se zemí GBI-EM. Čím je podle vás způsobeno, že klopýtáme za Evropany v životní úrovni?

ČR je na světovém žebříčku, pokud jde o ekonomickou úroveň, zhruba na 40. místě (při vzniku Československa jsme byli kolem 20. místa). Posunuly jsme se do pozice levné montovny kontrolované z významné části zahraničním kapitálem, a tudíž jsme i na okraji využití modernizačních trendů. Část ekonomického výkonu tudíž odplývá do zahraničí a oslabená je kontrola inovací a vývoje. Problém dokládá i rozdíl mezi vytvořeným a užitým domácím produktem.

Příjmy v ČR jsou nižší i oproti dosažené ekonomické úrovni. Ekonomika ČR je na 85% průměru EU. Nominálně je ale česká mzda na 37 % EU a v přepočtu na paritu kupní síly na 59 %. S tím souvisí fenomén pracující chudoby. Mediánová mzda dosahuje pouhých 24 tisíc korun, ovšem celá pětina českých pracujících je pod touto úrovní. V období 2014–2016 se celková hladina měnila minimálně (ročně mezi 0,3–07 %). Ovšem nyní ceny už čtvrt roku ožívají a ti chudí cítí zvláště bolestivě nárůst zejména u potravin. Proto se stává navzdory dočasné stabilizaci ekonomiky zápas za podstatnější růst nízkých příjmů a důchodů klíčovým ekonomickým i politickým tématem.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Olga Böhmová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Vyvraždili půl Evropy. A nám budou nařizovat?“ Spisovatel ke 30 letům svobody. Silná slova

4:47 „Vyvraždili půl Evropy. A nám budou nařizovat?“ Spisovatel ke 30 letům svobody. Silná slova

30 LET OD LISTOPADU 89 „Lidé ani neumějí být svobodní, chovají se stádně, neustále je někdo naviguje…