Jiří Hynek už má dost přestřelek nejen kolem Sýrie: My máme pořád pocit, že musíme být zařazeni buď na Západ, nebo na Východ. Ten svět není černobílý!

V souvislosti s úderem USA, Velké Británie a Francie v Sýrii, který byl reakcí na chemický útok ve městě Dumá, se ukázalo, že zahraniční politika České republiky je trochu nejasná, protože část politiků, vedle opozičních stran i ministři zahraničí a obrany v demisi Martin Stropnický a Karla Šlechtová, vítala vojenský zásah našich spojenců, ale druhá část politiků včetně prezidenta Miloše Zemana ho poměrně ostře odsoudila. Jak se na tuhle zvláštní rozpolcenost české politiky díváte?

Je to zvláštní pozice. Já už jsem říkal před volbami, že je potřeba, aby Česká republika vystupovala jednotně. Dnes jednotně nevystupují ani jednotliví ministři. Jeden ministr říká, že o úderu věděl, druhý říká, že o něm nevěděl. Není to dobře. Myslím, že vzhledem k historickým vazbám bychom měli mít k Sýrii neutrální postoj, navíc je tam naše ambasáda, máme velmi dobré vzájemné vztahy. Žádný vojenský úder zvnějšku nezlepší situaci v žádné zemi, natož v Sýrii.

Ale nešlo spíš o varování? Úder byl spíš symbolický, nedošlo k žádným lidským obětem, takže bylo určitě předem upozorněno i Rusko, aby se USA vyvarovaly střetu s ruskou armádou.

Máte pravdu, ale měla by se ctít Charta OSN a veškeré operace tohoto typu by buď měly být v rámci OSN nebo minimálně by měly být projednány. I když se jí účastnilo několik členských zemí NATO, šlo o individuální operaci. A Sýrii musíme pořád vnímat jako suverénní stát. Nehledě na to, když nastane taková věc, jako je podezření na použití chemických látek, tak první věc, která se musí udělat, je důkladné prošetření. Pak by teprve měly následovat nějaké sankce nebo další kroky.

Anketa

Souhlasíte s vojenským úderem USA, Francie a Británie v Sýrii?

ANO, bylo nutné vyslat varovný signál syrskému režimu

NE, nic se nevyřešilo. A pro útok nebyly předloženy žádné důkazy

98%

hlasovalo: 10278 lidí

Vy jste mluvil o Chartě OSN, ale ukazuje se, že Rada bezpečnosti OSN se ukazuje jako nefunkční vzhledem k právu veta některých zemí, například Ruska, jak se stalo v tomto případě. Navíc Rusové i syrská armáda dlouho znemožňovaly přístup nezávislých vyšetřovatelů do města Dumá, aby mohli prošetřit použití chemických zbraní. Není pak těžké získat přesvědčivé stoprocentní důkazy?

Samozřejmě, že to je těžké. V životě není nic jednoduché. To je stejné, jako kdybychom měli podezřelého a odsoudili ho, aniž by byl soud. Taky můžeme říkat, že někdo protahuje soudy, vymýšlí si, ale jednou je tady nějaký proces a ten by se měl ctít. Pak vzniká nedůvěra. Byly tam opravdu použity chemické zbraně? Nebyla to jen záminka? Je tady spousta otazníků. A teď nemluvím o sobě, mluvím o veřejnosti. Veřejnost díky tomu, že nebyly podány žádné důkazy, že tam bylo jen nějaké podezření, přestává věřit jak západním politickým lídrům, tak i našim. A to není dobře. Tak vzniká podhoubí pro růst nějakých extrémistických stran nebo dochází k destabilizaci. Důvěra je jedním ze základních pilířů demokracie, když není, společnost se sama rozkládá.

Ale důvěra je i základním pilířem spojenectví. Neměli bychom tedy důvěřovat našim spojencům – USA, Velké Británii a Francii, že měly dostatečné indicie k tomu, aby se rozhodly ke kroku, jakým byl vojenský úder? Pokud nebudeme věřit ani svým spojencům v Severoatlantické alianci, na nichž stavíme svoji bezpečnost, komu bychom měli důvěřovat?

Dobře, ale já tady mluvím o veřejnosti. Jakýkoli takový zásah i to, že naše politika není jednotná a srozumitelná, vede k tomu, že veřejnost na Západě i u nás přestává věřit politikům.

Takže si myslíte, že místo důvěry spojencům bychom měli čekat na výsledky vyšetřování, k čemu v syrské Dumá skutečně došlo? Ale myslíte si, že se věrohodně prokáže, kdo za použitím chemických zbraní stál, protože druhá strana to bude stejně popírat? Vzpomeňme, jak třeba Rusko popíralo účast svých vojáků na Krymu a na východě Ukrajiny, jak byly zpochybňovány výsledky vyšetřování sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou, nebo otrávení ruského dvojitého agenta Skripala látkou novičok. Nebude to tak, že kdo nebude chtít věřit, stejně neuvěří ani předloženým důkazům?

Znovu se vracím k tomu, co je podstatné: aby jak západní, tak naši politici uměli veřejnosti předložit dostatek důkazů, protože když to bude pouze na základě podezření, tak to veřejnost nepřesvědčí, a tím si podkopáváme vlastní systém. Nejde o to, jestli je to pravda nebo ne, ale aby veřejnost někdo uměl přesvědčit. A jak se bavím s lidmi, mám pocit, že tomu nikdo nevěří. Protože se řeklo, ano, byly použity chemické zbraně, a okamžitě se provedl zásah. Zajímalo by mne, kdyby někdo udělal seriózní průzkum, co si o tom veřejnost myslí...

Vztah k našim spojencům se dostal i na půdu Poslanecké sněmovny, kde se hlasovalo o návrhu šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska, aby vláda spojence věrohodně podporovala. Co si myslíte o tom, že vláda je k něčemu takovému vyzývána a že poslanci tento návrh zamítli?

Myslím, že Miroslav Kalousek si hraje svoji politickou hru, krásně se tím zviditelní. Nedovedu si představit předkládat takové návrhy v Poslanecké sněmovně. To je spíš show pro lidi.

Myslíte si, že tohle neustálé zvyšování napětí, kdy se stále objevuje nový střet mezi Západem a Ruskem, povede ke studené válce nebo dokonce k nějakému světovému ozbrojenému konfliktu?

Studená válka ve skutečnosti nikdy nepřestala, má jen různé intenzity. Možná se teď dostáváme k větší intenzitě, ale západní civilizace je sama sobě tím největším nebezpečím. Tím, že začíná popírat tradiční hodnoty, mizí vlastenectví, ochota lidí nasazovat život nebo udělat něco pro svoji zemi, podceňuje se obrana a bezpečnost. Pak se může objevit jakýkoli nepřítel, může být silný, nečitelný a Západ na to nebude připraven. A my patříme k tomu nepřipravenému Západu. Tak to je.

A nepřispívá k naší nepřipravenosti i to, že stále lavírujeme mezi Západem a Východem? Sice jsme součástí euroatlantických struktur – EU a NATO, ale někteří politici, dokonce prezident, nás táhnou zpět na Východ.

My pořád máme pocit, že musíme být zařazeni buď na Západ, nebo na Východ. Ten svět není černobílý. Jsme součástí NATO, ale možná by stálo za to přečíst si třeba Washingtonskou dohodu, nejlépe preambuli a článek jedna, kde se mluví o tom, že všechny konflikty se mají řešit mírovou cestou. Myslím si, že i vrcholní představitelé těch západních zemí by si měli přečíst, co se tehdy podepsalo. My jsme ve střední Evropě, musíme se starat o vlastní bezpečnost, musíme se snažit vycházet se svými sousedy, protože s nimi sdílíme dobré i zlé. To, že jsme nárazníkovým pásmem mezi vlivem Ruska a z druhé strany velkých mocností, jako je Německo, Francie, Velká Británie a Amerika, může být pro nás výhodou i nevýhodou podle toho, jak to budeme umět uchopit. Je na našich politicích, aby to uměli uhrát tak, aby pro nás bylo výhodné, že jsme v tom nárazníkovém vlivovém pásmu. Musíme si uvědomit, že platí a platit bude, že velmoci nikdy nemají přátele, mají jen sféry svého zájmu. Takže musíme dělat to, co bude výhodné pro lidi u nás.

Něco jako Česká republika first?

Samozřejmě. Tak to bere každý politik na Západ od nás i na Východ od nás, že jejich země je na prvním místě, jen my si neuvědomujeme, že by se naši politici měli chovat stejně. Tedy že na prvním místě jsou zájmy občanů této země. A všechno ostatní je na druhém místě. Naše vrcholné představitele volí zdejší lidé, nevolí je ani lidé v Americe, ani v Rusku. Proto jsou naši vrcholní představitelé zodpovědní lidem tady, nikomu jinému.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.