Pracovně jste dlouhé roky působil v Německu. V čem se podle vás těmto svým sousedům podobáme a v čem se naopak lišíme?

Nejprve musím říci, že jsou značné rozdíly mezi mentalitou, životní filosofií a tradicemi mezi nejprve původními NSR a NDR, a navíc mezi jižními, východními, severními a západními Němci. Dle mých zkušeností jsou nám životním stylem, kulturou a tradicemi nejblíže jižní Němci (Bavoři) a dále všichni Němci z bývalé NDR, s kterými máme společné zkušenosti z doby východního bloku a schopnost kritického myšlení, čtení mezi řádky a zpochybňování vládnoucích elit.

A v čem se lišíme? V Německu je více zakořeněn smysl pro pořádek, disciplínu, uznávání vzdělání, zkušeností a autorit. Čechy berou spíše v rámci stereotypů jako kverulanty a Švejky, ale náhled se v posledních desetiletích mění a Němci nás více vnímají jako sobě rovné, a naopak si více cení naši vlastnost pragmatiků a realistů se schopností se vzepřít establishmentu.

Vnímají, že jejich disciplína a poslušnost stylu „následuj vůdce“ je opět zahnala na okraj propasti. Proto nastal takový zlom směrem k AfD. Střední vrstva, farmáři a živnostníci museli začít hájit principy své existence, které začaly být omezovány.

Mě poválečné Německo vždy fascinovalo hlavně svou politickou stabilitou. Konrad Andenauer, Helmut Kohl, Angela Merkelová, ti všichni vydrželi v čele vlády více než deset let v kuse. Z mého pohledu právě tato stabilita a předvídatelnost byla vždy základem německého úspěchu ať v hospodářství, nebo v politice. Je tento můj dojem oprávněný, nebo je to blbost?