Přinesl jsem časopis Řeporyjské Echo, na jehož titulu se píše, že uvnitř najdeme rozhovory se senátorskými kandidáty. Uvnitř je rozhovor s Michaelem Žantovským a Václavem Láskou, jako by dalších pět kandidátů na Praze 5 neexistovalo. Co vy na to?
Asi si to v Řeporyjském Echu vyhodnotili tak, že ostatní kandidáti by tam být neměli. Nicméně když se na nás sedm pánů, tedy senátorských kandidátů, podívám, tak jsem jediným vlastencem. Ostatní jsou vysláni stranami, které pro Českou republiku nic moc neudělaly a navíc hodlají přijímat ekonomické migranty. Často ti lidé kandidují za vícero stran, takže vidíme i určitou nevyhraněnost. Mým cílem je nezávislá Česká republika na komkoliv a zejména na nikým nevolených evropských úřednících, jejichž nařízením se musí přizpůsobovat národní zákonodárství.
Takže Evropské unii říkáte nekompromisně ne a požadujete czexit?
V této chvíli a v tomto stavu je třeba z Evropské unie odejít. Nicméně v rámci sebeobrany Evropy a jejích ekonomických zájmů je třeba, aby po konci EU začaly všechny svobodné státy spolupracovat. Jedině tak se totiž můžeme vyrovnat ostatním kontinentům, bránit se přílivu migrantů z třetích zemí a tak.
Omlouvám se, ale chápu to tak, že byste nejdřív Evropskou unii rozbil a pak založil další?
Ne, založit další EU by byl samozřejmě nesmysl. Pod vedením nevolených úředníků by to dopadlo zase špatně. Je třeba v Evropě udržovat dobré vztahy mezi jednotlivými, ale svobodnými státy, aby byla dohromady silná.
Co se týče exportu, občas se říká, že je Česko jen další ze spolkových zemí Německa. Jste obchodník. Uvědomujete si rizika czexitu?
Uvědomuji a také jako obchodník chci czexit. Když jsme v EU nebyli, žádné tak strašné překážky pro zahraniční obchod neexistovaly. V současné době stát na příkaz bruselských úředníků nesmí ani podporovat české firmy a výrobce. Je jen otázkou pár let, kdy střední a malé firmy přestanou existovat. Nahradí je silné nadnárodní korporace a světové molochy, což uvrhne spoustu lidí do určitého typu otroctví. Dnes vidíme, že veškerá nákupní centra v Česku už nejsou česká, ale patří nadnárodním firmám. Česko je tedy celých třicet let směrováno k nucené závislosti.
Jste obchodník, který vyváží české výrobky na východ. Nedávno jste prodal svou hlavní firmu Fan, která vyrábí umělá sladidla, ale ponechal si menší. Jaké je obchodování s lidmi z východu?
Je to strašně složité, ale prima. Lidé z bývalých sovětských republik jsou upřímní. Častěji se obchoduje s otevřenými kartami na stole. Pokud jde o cenu, nastává smlouvání. Upřímní, pravdomluvní a spolehliví lidé se najdou v každém národě, ale podle mého soudu v regionu, o kterém mluvím, jich je více.
Můj tatínek byl vojenský pilot, stíhač. Byl velitelem některých letišť v Československu. Tak jsme se sestrou nemohli cestovat na západ. Hned po sametové revoluci, jak padla opona a mohli jsme někam vyrazit, jsem odjel. Všichni vyrazili na západ, ale já se bez většího rozmýšlení obrátil na východ.
Co dalšího byste kromě již zmíněných věcí jako senátor prosazoval?
Žábou na prameni je opravdu česká závislost na eurounijních rozmarech. Musíme si nyní chránit naše hranice proti migraci a v této chvíli navíc i možným nositelům koronavirové nákazy. Získat znovu ekonomickou samostatnost. Dotace z EU likvidují a budou likvidovat naše hospodářství. Podepsaná dohoda o půjčce 750 miliard eur na nakopnutí evropské ekonomiky je hrůzná. Nikdo neví, jak se to bude splácet, nicméně už se ví, že se to bude splácet minimálně do roku 2058. Otázka je, jestli se to splatí.
Jak se s koronakrizí vyrovnává vláda Andreje Babiše?
Zpočátku to bylo dobré. Třeba vyhlášení nošení roušek a další vládní omezení. Podle mě se pak vláda přestala řídit odborníky a dělá politická rozhodnutí, což není dobře.
Nedávno jsem se díval na každotýdenní hlášení Tomia Okamury a byla tam opět zmínka o barbarství na sochách v souvislosti s pomalováním sochy prezidenta Edvarda Beneše. Jak velký je to problém?
Jde o další a již dlouho plánovanou kulturní revoluci. Dělali to v moderní historii Mao Ce-tung v Číně, Josif Stalin v SSSR, muslimové třeba v Afghánistánu a tak dále. Nyní to dělají i západní neomarxisté a anarchisté, kteří chtějí zavést chaos mezi lidi, a tím vykořenit naši civilizaci. Všechno špatně. Člověk si říká, že už jsme se poučili a jsme inteligentnější, ale realita ukazuje něco jiného. Podle mě by měla většina pomníků zůstat.
Takže by měl zůstat stát třeba i Stalinův pomník v Praze na Letné, který byl v roce 1962 odstřelen?
Stalinův pomník si nepamatuji. Ale u takového reliktu masových tragédií bych asi souhlasil s odstraněním. Anebo z něj udělat výstrahu a napsat tam, kolik obětí měl režim na svědomí. Nicméně jsem zažil růžový tank na Praze 5. Když ho natřeli, tak vypadal na tom podstavci velice zajímavě. Byl jsem svědkem toho, když dva autobusy amerických studentů přijely na místo s růžovým tankem a nápisem „Světu mír“ na tričkách, ale ten tank už tam nebyl. Kdyby tam zůstal, tak tady máme hromady turistů, zajímavý objekt a symbol míru. Podle mě to nic špatného nebylo.
Vraťme se do Řeporyjí, ale k pomníku vlasovcům...
Tam je to trochu jinak. Obecně rostou snahy o vymazání pravdy o dějinách. Pomník vlasovců, no dobře, ale měla by u něj být zmínka, co byli zač. Měli bychom se vzepřít snaze měnit dějiny, a to hlavně ve školních osnovách.
Jak vůbec hodnotíte řeporyjského starostu Pavla Novotného?
Je to výborný marketér bez jakýchkoliv zábran. Udělá cokoliv lascivního, sprostého a nevychovaného, aby se zviditelnil, a daří se mu. Kdyby byl jediný, tak máme zajímavého výstředníka v české politice. Komedianta, dejme tomu. Ale on jediný není. Dnes i světová politika sklouzává k takovéto primitivnosti.
Myslíte někoho konkrétního? Třeba amerického prezidenta Donalda Trumpa?
Na takovou otázku je třeba odpovědět, že Trump je pro USA lepším prezidentem než Hillary Clintonová, která se těšila na další vměšování v různých koutech světa.
Nicméně Novotný je dobrý marketér. Proč se nepoučíte z jeho úspěchů a neděláte to stejně?
Asi jsem pro současnou politiku špatně vychován. Přes nějaké mé osobní hranice bych nešel. Tatínek s maminkou mě učili, že se nemá lhát, krást a mluvit sprostě. To vštěpuji i svým dětem, i když vím, že v realitě všedního dne to budou mít mnohem těžší než jiní, kteří takhle vychováni nebyli. Senát, který přece jen zachovává určité status quo, ale i primární slušnost, by mi vyhovoval.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
