Svoje rozhodnutí kandidovat vysvětlujete tak, že vás trápí vstup oligarchů do politiky a ohrožení svobody jednotlivce. Jaký zákon nebo opatření vnímáte jako největší rizika?

Není to o jediném zákonu. Jde o systematické ořezávání svobod, posilování prokontrolovanosti, čehož výsledkem je omezování prostoru pro svobodnou vůli. Mě na tom přitom děsí ta bezmezná touha pana Babiše a socialistů všechno o všech vědět. To máte kontrolní hlášení, elektronickou evidenci tržeb, registr sportovců, klubů a trenérů, zákon o prokazování původu majetku, národní registr hrazených zdravotních služeb nebo i prolomení domovní svobody, kdy by vám mohl domů přijít úředník zkontrolovat, čím topíte.

Andrej Babiš takhle dokonce chtěl i registr bankovních účtů. To už si říkám, že za chvíli bude vláda chtít vědět i kolikrát denně jíme, kolik máme žárovek a jak často jezdíme autem. A k tomu si připočtěme zápas mezi hnutím ANO a ČSSD, který přerůstá v politizaci policie. Jako občané musíme své svobody a práva bránit. Jinak hrozí, že o ně postupně přijdeme.

Jaký první krok, pokud pomineme počáteční formality, byste učinil, kdybyste se stal senátorem?

Snažil bych se oživit projednávání ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, jehož podstatou by bylo zvýšit výdaje na obranu. To je potřeba, protože naše armáda je dlouhodobě podfinancována. Svou obranu a spojenecké závazky bychom si měli financovat ze svého a ne jet na cizí účet. Bohužel obdobný návrh Senát nedávno zamítl, ale snad se po volbách změní rozložení sil a návrh bude mít šanci uspět.