Kandidát do Senátu Míšenský: Je těžké konkurovat koblihem proti rozdaným milionům vlivným organizacím

Jak byste hodnotil prozatímní průběh předvolební kampaně? Je něco, co vás třeba zaskočilo či šokovalo?

Předvolební kampaň vlastně nyní startuje a zatím její průběh považuji za standardní. Doposud se podle mě neobjevilo nic, co by bylo za hranicí politické slušnosti a korektnosti.

Kdyby bylo po mém, týden před volbami bych každému voliči poslal brožuru s představením kandidátů a volebními lístky. Kdo chce jít k volbám, tak by si vybral a šel volit. Zvláštní propaganda na volby není potřeba, lidé vnímají, co dělá vláda, jednotlivé strany a jak se chovají jejich představitelé. Na to není potřeba polepit každý roh plakáty.

A uspořené stamiliony bych dal na pomoc lidem, na které se trapně sbírají víčka od petlahví, na hygienické potřeby do domovů seniorů, na pomoc matkám samoživitelkám apod. To by mělo smysl.

V čem vy osobně spatřujete současnou nespokojenost občanů, téměř se vším? A jak byste se vy osobně chtěl zasadit o lepší politickou kulturu v České republice?

Občan vlastně neví, komu má věřit a kdo má pravdu. Na zásadní otázky naší budoucnosti a zahraniční politiky by měla být shoda vládnoucí koalice včetně prezidenta, všichni by měli vystupovat v těchto otázkách jednotně. Jinak je to tak, jak je. Bělobrádek chce migranta do každé rodiny, Babiš žádného, Sobotka kličkuje jako vždy a ve všem. A prezident tomu dá ještě svoji verzi. A opozice to vše otočí, aby se v myšlenkové chudobě alespoň trošku zviditelnila. A občane, vyber si a hlasuj pro toho, kdo nám dává jistotu a perspektivu. Tak se nelze divit, že ti, které to vůbec zajímá, jsou přinejmenším roztrpčeni, pokud použiji spisovný výraz.

Jak bych tomu chtěl pomoci? V první řadě se sám podle toho chovat a snažit se ovlivnit druhé. Učím ve svých kurzech společenské chování a vím, jak je těžké naučit třeba studenta střední školy pozdravit svého učitele. Když to rodiče od malička nejsou schopni dítěti vysvětlit, tak co po nich chceme?

Jste garant odborného týmu ANO v oblasti školství. Co z vašeho pohledu nejvíce potřebuje naše školství na celostátní úrovni?

Ano, zakládal jsem a budoval krajský odborný tým v oblasti školství. Školství se dostalo do situace, kde neexistuje systém, kdy se přiživuje ve velkém spousta organizací a saje peníze, které by se daly použít na něco rozumného.

Systém peněz na hlavu rozložil celý proces vzdělávání. Jediná starost ředitelů je sehnat dost kusů – myšleno studentů –, na kvalitě nezáleží, přece potřebujeme na výplaty a na náklady. A někoho vyhodit, když se neučí a kašle na školu? To přece nejde. A toto platí pro učňovské, střední i vysoké školy.

Na základních školách si učí každý podle svého nebo jakýchsi rámcových vzdělávacích plánů, ale co když se přestěhuje žák z vedlejší vesnice v průběhu roku? Musí si koupit nové jiné učebnice, učí se něco úplně jiného a učitel má před sebou volbu. Bude se věnovat tomuto žáku, aby dohnal ostatní, nebo učit dalších 25 a tohoto ponechat osudu? Stejně tak diskutovaná inkluze. Místo toho, aby jeden učitel učil 10–15 stejně nadaných žáků, tak bude ve třídě 5 těchto, řekněme slabších žáků a s nimi 5 asistentů. A až tito žáci asistenty mít nebudou, tak si nebudou schopni poradit ani se základními úkony. A vždy v přírodě platilo: Stádo běží tak rychle, jak běží nejpomalejší kus. A to chceme? Mám obavu, že všechna ta opatření vedou účelově k tomu, aby se neběželo, ale šlo krokem.

Od paní ministryně bych chtěl slyšet jednu odpověď. Jak je možné, že 86 vysokých škol v této republice nabízí víc míst než je maturantů? Je historicky dáno, že vysokou školu bylo schopno vystudovat max. 30 % populace. To opravdu není žádný politik schopen pochopit? Samozřejmě, když laťku náročnosti dám na zem, tak ji přeskočí každý. A pak podle tabulek jsme nejchytřejší na celé zeměkouli. Hurá! Ale pokud vím, tak jsme v EU někde kolem 30. místa. To je výsledek všech nesmyslných reforem. Nedávno jsem mluvil se zástupcem ředitele jedné odborné školy v Brně. Pro Jihomoravský kraj se učí 5 instalatérů. Až paní ministryni praskne voda v bytě a přijde někdo za tři měsíce, pokud vůbec, tak to třeba někoho napadne, že je to špatně.

Jak zvýšit prestiž školství, ale i zájem studentů o výuku, a to zejména technických oborů?

Jednoznačně tvrdým omezením škol, jež produkují absolventy, kteří nemají uplatnění a které nikdo nepotřebuje. Vychovávají se pro úřad práce, ale stát to 4 roky platí, popř. s vysokou školou dalších 3–5 let. A pak z nich jsou buď nezaměstnaní, nebo nakonec jsou z nich operátoři výrobních linek. Je potřeba na základní škole vysvětlovat žákům, že se učí pro budoucnost a směřovat je příslušným směrem. Když budeš dobrý technik nebo inženýr, budeš mít tyto možnosti, takovéto příjmy a postupy. Sám jsem studoval strojní průmyslovku a pak strojní fakultu na VUT. V patnácti jsem nevěděl, co vlastně chci studovat. Květinky a broučci mě nebavili, tátovi jsem pomáhal v garáži, tak řekl, že půjdu na průmyslovku. Tak jsem šel. A musím říct, že jsem se strojařinou živil celý život a dobře. Rodiče a základní škola musí dítě již v osmé a deváté třídě někam směřovat. Učitel ví, jestli je žák humanitně zaměřen nebo je lepší v matematice.

Když ve volbách uspějete, co považujete za nejdůležitější?

Nejsem naivní, abych si myslel, že sám něco změním. Pokud ANO uspěje v senátních volbách a bude schopno vytvořit silný senátorský klub, pak je možno něco zásadního prosazovat a řešit. Jinak je možné samozřejmě prosazoval svoje návrhy a čekat, kdo se připojí. Myslím si, že je Senát více o osobnostech než o politických stranách. To dává předpoklad k řešení některých zásadních otázek.

Nejdůležitější by pro mne asi bylo, v případě zvolení, získávat názory ze svého okolí na různou problematiku a podle toho si vytvářet názor vlastní. A ten potom prosazovat v připomínkách k předloženým návrhům zákonů a norem.

Vždy se najde někdo, kdo by Senát nejraději zrušil. Můžete nám říct, proč by se rušit neměl?

Zajímavé je, že kdo tento program zrušení Senátu v minulosti prosazoval ve své kandidatuře, nikdy neuspěl. Otázka nestojí, proč by se měl nebo neměl rušit. V podstatě je jediná legislativní možnost, zrušit se sám. A to přece nikdo nikdy neudělá. Proto je potřeba se bavit o tom, když už Senát je, aby pracoval efektivně a ve prospěch občanů a byl přínosem pro celou společnost.

Jak byste z pozice senátora chtěl pomoci Blansku? Má vůbec Senát tuto možnost?

Myslím si, že částečně ta možnost je, byť je omezená. Ale myslím si, že senátor ze své pozice je schopen pomoci mnohým lidem v řešení jejich tíživé situace, jednáním s úřady a organizacemi. On se asi senátor vyhazuje ze dveří hůř než obyčejný člověk. Dneska už se neporcuje medvěd při řešení zákona o státním rozpočtu. Proto slibovat něco, jako jsou peníze na cyklostezku, tělocvičnu, apod., je nezodpovědné.

Ve volbách proti vám bude osm dalších kandidátů. Prozradíte nám, v kterém z nich shledáváte největší konkurenci a čím chcete své voliče přesvědčit, aby dali hlas právě vám?

Je těžké konkurovat koblihem proti rozdaným milionům vlivným organizacím a tím si je zavázat. Tato politika zde funguje docela spolehlivě. Já mohu spoléhat jen na to, že jsem slušný člověk, který celý život pracoval a snažil se vychovávat lidi ke slušnosti, že nejsem napojen na žádné mocenské popř. jiné skupiny. Že jsem ochoten svoje zkušenosti a síly dát ve prospěch ostatních a udělat pro to vše.

A třeba toto volič pochopí a dá mi hlas, aniž bych si jej koupil. Volič musí sám rozeznat, čemu dá přednost.

Mandát senátora by rád obhájil i senátor Josef Regec. Odvedl podle vás za svoje působení dobrou práci?

Na tuto otázku nemohu objektivně odpovědět. O Josefu Regecovi jsem naposled slyšel před šesti lety při volbách. A potom samozřejmě teď při dalších volbách. I když jsem v zastupitelstvu města, v různých komisích, jsem poměrně aktivní ve společenském životě po celém okrese, neměl jsem možnost se osobně s panem Regecem potkat ani se setkat s jeho působením.