Letos v říjnu kandidujete v senátních volbách za Stranu soukromníků v Olomouci. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat, a proč právě za Stranu soukromníků ČR?
Dne 17. listopadu 1989 jsem byl na Albertově, pamatuji tehdejší očekávání. Uběhla desetiletí a společnost je rozpolcena. Vytrácí se paměť. Ba co víc, vytrácí se „selský rozum“. Stále méně je respektován názor občana. Slovo občan zdůrazňuji, neboť pociťuji odklon od modelu občanské společnosti k autoritativnímu řízení státu. Na modelu středostavovské společnosti byl vystavěn úspěch meziválečného Československa. Střední stav nyní reprezentuje šest set tisíc deklarovaných soukromníků České republiky.
Zvažoval jsem, zda přijmout oslovení ze Strany soukromníků ČR. Konečnou odpověď mi dali jak mí mladší kolegové – studenti, tak má osobní zkušenost. Ti mladší mě povzbudili slovy: „Nerozděluješ, umíš propojovat!“ Osobně pak odmítám v České republice prosazující se společenský model „rozděl a panuj!“ A ona osobní zkušenost? Ve své praxi se po desetiletí pohybuji mezi Čechy v cizině, od Vídně po Los Angeles nebo Buenos Aires, od Švédska po Izrael. Jen ve druhé polovině 20. století odešlo do ciziny více než dvě stě tisíc Čechů. A ve většině se prosadili jako soukromníci. Svou pílí a pracovitostí. Pro mě to odpovídá kvalitní prvorepublikové zkušenosti a realitě. Máme co dohánět. Nakonec i současná Česká republika „ve světě“ stále žije z odkazu meziválečného Československa.
S jakými cíli jdete do voleb osobně?
Vstupuji s tím, co umím. Pohybuji se v oblastech vzdělávání, vědy, kultury. V pozici vysokoškolského učitele naslouchám třetí desetiletí názorům studentek a studentů, od nejmladších až po seniory – studentky a studenty univerzit třetího věku. Jsou kritičtí ke stavu společnosti, stále víc, a to právem. Pociťují, že jsou omezováni – dokonce v části svých práv vyslovit svůj názor. Za zásadní pokládám vytvářet prostor pro budoucí řešení, nechat hovořit druhé, třebaže oponenty. Vytratilo se umění naslouchat, vytratilo se vážit si poctivé práce. Vážit si poctivé práce, vážit si slušnosti – jsou to skromné cíle?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
Jiří Vosecký byl položen dotaz
Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?
A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Jinde na netu:
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.
Další články z rubriky
4:44 Pět procent na obranu? Staneme se „velkokrmelcem“ nejen Evropy. Počty historika Fidlera
HISTORIE BEZ HYSTERIE „Z oněch 20 % státního rozpočtu odteče dosti vysoká částka do zahraničí. Toto …
- 18:21 Kauza bitcoin. Komentátor vytáhl na světlo, na co se zapomíná
- 21:12 Energetická krize. Jana Turoňová tuší zákulisní dohody
- 9:55 Další dvě udání: Grázlové u koryt už se neštítí ničeho, říká Majerová
- 4:46 „A tak se zachoval Jakub Železný.“ Petr Bureš o sobě i o velkých médiích
- 20:21 Rakušan se nemá co divit, má jednat! Lidé už si to říkají nahlas. Březina naložil Fialově vládě
