Kandidátka na hejtmanku Brady (SZ): Nových stran se nebojím, to není naše konkurence

Jak jste se nechala slyšet, Strana zelených a SNK-ED chtějí společně nabídnout alternativu voličům, kteří nechtějí volit ani levici, ani podnikatelské projekty. Je však nutné podotknout, že takových stran je řada a stále vznikají nové. Proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?

Protože my nabízíme zkušenosti. Jako PRO REGION nereprezentujeme pouze zájmy jednotlivých stran, ale především obyvatel, kteří opakovaně volí své starosty a starostky. Podívejte se na první desítku kandidátů, jedná se o regionální osobnosti, které v komunální politice strávily dohromady již více než 130 let. Kromě toho jsou svými voliči voleni opakovaně a někteří v komunální politice působí již od roku 1990. Kromě nich je mezi námi i řada nováčků s elánem měnit věci k lepšímu, ale také odborníků. Na kandidátní listině budeme mít hned tři pedagogy z katedry regionálního rozvoje Ostravské univerzity včetně proděkana celé Přírodovědecké fakulty. Zkrátka za nás necháváme hovořit naše výsledky.

Jaké důvody vás volit má pravicově či levicově orientovaný volič? Jsou vůbec takové?

Pravicově, ale i levicově orientovaný volič, který přemýšlí, v nás musí zákonitě vidět alternativu k současné situaci. Komunální politika není pravicová ani levicová – snahou starostů je, aby došlo ke konsenzu, aby došlo k dohodě, která odpovídá selskému rozumu. Chceme, aby byly na úrovni kraje slyšet zájmy různě velkých obcí prostřednictvím regionálních patronů. Všichni naši komunální politici se ve správě své obce osvědčili a jsou voleni opakovaně, a to od malých obcí jako Zátor na Bruntálsku či Hodslavice na Novojičínsku přes středně velké jako Vítkov, Bílovec či Brušperk, až po ty větší jako Nový Jičín nebo Opava.

Kde vidíte hlavní průsečíky vašich programů? Proč je podle vás výhodné jít do voleb společně?

Průsečíky našich programů vidím především v oblastech jako jsou doprava, školství nebo modernizace kraje. Starostové jsou přece ze samé podstaty lidé, kteří jsou odchodem mladých schopných lidí z regionu zasaženi nejvíce. Starosta je ten, kdo musí řešit, jak přilákat mladé lidi, aby mohl naplnit školku, starosta je ten, kdo by měl vytvářet u mladých lidí hrdost na svou obec – a přesně to naši starostové dělají. Další klíčovou oblastí, na které se shodneme, je v dnešní nejisté době nutnost spolupracovat, nutnost řešit věci dohromady a společně, a to ať už na úrovni kraje nebo například Evropské unie. Nejsme ti, kteří by hlasitě křičeli a bouchali obrazně řečeno pěstí do stolu. Jsme ti, kteří se snaží jednat a konat. Na druhou stranu, na plané žvanění nás neužije, naši starostové tráví čas mnohem raději se svými občany, aby jim mohli naslouchat.

Ráda byste dosáhla dvojciferného výsledku s možností podílet se na krajské vládě. Jak vidíte vaše šance? Jak velkou konkurenci shledáváte v již zmíněných nových stranách?

Jak už jsem zmínila, svět se začíná dramaticky měnit a je nutné spolupracovat více než kdy dřív. Nové strany nejsou řešením problému, ale jedním z jeho příznaků. Problémem je vzájemná nedůvěra, neochota potlačit své ego na úkor celku. Řada politiků a to především těch nových se domnívá, že všechno jde změnit jako mávnutím kouzelného proutku. Když působíte 10 let v komunální politice jako já nebo přes dvacet let jako někteří mí kolegové, musíte si uvědomit, že se věci dají měnit jen velmi pomalu. Nových stran se proto nebojím, to není naše konkurence. My tu skutečně jsme pro ty, kteří se chtějí aktivně podílet na svém životě a nejen čekat s napřaženou rukou, kdo jim co dá. O tom politika není.

Máte představu, s kým byste chtěli po volbách spolupracovat? A s kým naopak vstup do koalice odmítáte?

Kdysi někdo prohlásil – tančí se s těmi, co jsou v sále. My se chceme jednoznačně podílet na krajské vládě, protože pro to máme nejlepší kvality. Jak už jsem říkala, jen v první desítce máme 130 let zkušeností s komunální politikou a většinou přímo z vedení obce. Jsme ochotni jednat se všemi demokratickými stranami o prosazení našich priorit. Chceme levnější jízdné pro veřejnou dopravu napříč krajem, kvalitní střední školství podobné např. tomu, které prosazují naši dva novojičínští zastupitelé (oba učitelé na gymnáziu), ale také větší zainteresovanost kraje v otázkách sucha. Spíše než trvalé spojence máme trvalé zájmy a tím největším je, aby naše jednotlivé regiony byly dobrými adresami, kde budou mladí lidé rádi zůstávat.

Nyní nemáte v zastupitelstvu žádného zástupce. Nabízí se tak i otázka, co byste chtěli dělat v případě zvolení jinak, lépe?

Je pravda, že v krajském zastupitelstvu jako takovém žádné zástupce nemáme. Na druhou stranu, s krajskou politikou se naši kandidáti jako starostové obcí setkávají dnes a denně. Ač si to mnoho z nás neuvědomuje, kraj ovlivňuje naše životy v řadě věcí. Rozhodně bychom se snažili působit mnohem aktivněji v oblastech přenosu informací mezi obcemi a ministerstvy. Kraj může být mnohem aktivnější, než je. Vždyť řada lidí ani po šestnácti letech neví, na co jim krajské úřady vlastně jsou. Mimo jiné má kraj pravomoc v řešení veřejné dopravy – a ta je v Moravskoslezském kraji poměrně nepřehledná, pomalejší než individuální a často i drahá. Spoje na sebe nenavazují, hledání tarifů je velmi složité a je zkrátka jednodušší jet autem. Myslím si, že prioritou kraje by mělo být, aby bylo cestování veřejnou dopravou napříč krajem jednoduché. Svět se zrychluje a je nutné překonávat větší vzdálenosti v kratší době, nevím, proč by náš kraj měl být výjimkou. Chtěli bychom tlačit i na to, aby do některých oblastí zajížděly přímé dálkové vlaky a nemuselo docházet k přestupům při delším cestování například z Nového Jičína, Opavy či Frýdku-Místku při cestách do Prahy nebo do Brna.

Kdy představíte program, a prozradíte nám již nyní vaše hlavní priority?

Naše hlavní programové priority jsme již představili. Celý program je postaven na lokální ekonomice, která rozpumpuje Moravskoslezský kraj. Aby to tak ale mohlo být, musí být naplněny některé zásadní předpoklady. Za prvé, mladým a schopným lidem se zde musí dostat patřičného vzdělání, čili je nutné neustále investovat do školství. Pokud odcházejí za studii či zkušenostmi jinam, musí mít, proč se sem vracet a žít. A pro udržení kontaktu s naším krajem a po studiích i se svými spolužáky, ale především potenciálními klienty, je nutná spolehlivá a rychlá (veřejná) doprava. Naší poslední prioritní oblastí je snaha adaptovat se na teplotní výkyvy. Ty jsou v posledních letech čím dál častější a bohužel do budoucna se může jednat o obrovské bezpečnostní riziko, které nebude trápit jen zemědělce, ale nás všechny. Všechna tato témata mají potenciál přinést do lokální ekonomiky našeho kraje a do kapes jeho obyvatel několikanásobně více peněz než snaha o zachování upadajícího těžkého průmyslu a těžby.

V nedávném porovnání kvality života v krajích skončil Moravskoslezský kraj jako poslední. Na vině jsou podle analýzy například nejvyšší naměřené emise polétavého prachu, nejvyšší úbytek obyvatel v Česku, třetí nejvyšší výskyt trestných činů, vysoká nezaměstnanost, ale i řada dalších faktorů. Jaký je váš plán na pozvednutí životní úrovně v kraji?

To souvisí s našimi programovými prioritami. Lidé v našem kraji a jeho jednotlivých regionech musí mít především perspektivu. Musí vědět, že svět je mnohem komplikovanější a větší než jen náš kraj, ale na druhou stranu i to, v čem je pro ně jejich kraj a jejich domov důležitý. Polétavý prach lze výrazně redukovat snížením individuální dopravy, kterého chceme dosáhnout prostřednictvím zlevnění jízdného a zrychlením hromadné dopravy. Trestná činnost souvisí s patologickými jevy a s chybějící perspektivou; důkazem jsou nedávné testy na drogy u žáků základních škol v Bohumíně a Orlové, kde bere drogy včetně pervitinu až čtvrtina deváťáků. A to jsou jen některé jevy související s chybějící perspektivou. Musíme mít kvalitní střední školství, to znamená především kvalitní vyučující, kteří sem nepůjdou, dokud tu nebudou mít dobré podmínky pro založení rodiny. Vylidňování našeho kraje je přirozeným jevem souvisejícím s útlumem těžby uhlí, na druhou stranu je špatně, že odcházejí ti vzdělaní, kteří v kraji nevidí perspektivu pro svůj osobní růst.

Máte plán na snížení nezaměstnanosti v kraji, která je zde již nyní jedna z nejvyšších v Česku a po uzavření Dolu Paskov ještě poroste? A jak byste hodnotila přístup vlády/kraje k řešení problému?

Politici věděli dlouhou dobu, že těžba uhlí je nevýhodná a nebude trvat donekonečna. Dlouhou dobu jsme tak konzervovali stav, který byl neudržitelný a každý o tom věděl. Místo toho, aby se deset let investovalo do rekvalifikace a postupně se dávala váha řemeslu nebo technickým oborům, tak docházelo k sypání veřejných peněz do neefektivní oblasti. Těžbu uhlí jsme dotovali všichni z našich kapes. V našem kraji je v poměru na obyvatele nejméně lidí samostatně výdělečně činných, zároveň si mi řada majitelů firem stěžuje, že jim chybějí kvalifikovaní zaměstnanci. Minulý režim nám sem koncentroval málo kvalifikovanou pracovní sílu a po revoluci se rezignovalo na to, aby se s tím cokoliv udělalo. Vznikla nám tu tak generace lidí, která nemá perspektivu – a to je prostě špatně. K tomu nemuselo vůbec dojít. Stejně jako v severní Anglii či v německém Porýní, musí i na Ostravsko-Karvinsku proběhnout restrukturalizace průmyslu.

Jak na vás celá situace s krachem společnosti a uzavřením Dolu Paskov působí?

Jako téměř se vším v tomhle státě. Já mám zkušenosti ze Spojených států, tam když problém je, tak se řeší. Tady když máte problém, tak se ho snažíte přede všemi schovat. Posléze je špatný ten, kdo na něj upozorní. Podívejte se na situaci, když jsem vedla v Opavě městské firmy. Tam bylo mnoho kostlivců skrytých ve skříni ještě po předchozích primátorech – ať už se jednalo o drancování opavských městských lesů anebo o fotbalový klub, kde se vyhazovaly statisíce korun na úplné nesmysly. Když jsem dané problémy začala řešit, objevilo se mnoho těch, kterým neřešený stav věcí vyhovoval, v nastaveném systému byli pohodlně skryti a na špatné správě městských společností parazitovali.

Ve vedení města Opava, kde jste v letech 2010-2014 působila jako náměstkyně primátora, jste zavedla systém sociálního bydlení včetně startovacích bytů a prosadila větší podporu sociálních služeb. Jaké jsou vaše plány v oblasti sociální politiky kraje? Ptám se zejména proto, že za posledních deset let v České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně.

Sociální bydlení je především oblastí, kterou by měly řešit obce a stát. Kraj může působit jako mediátor. Vyloučené lokality jsou problémem, ale všechno je o té chybějící perspektivě. Je to o kvalitním školství, je to o dopravě a cestovném za vzděláním. Představte si, že jste v situaci, kdy skoro nemáte kde bydlet, těžko se vám dostává něčeho k jídlu, ale vaše dítě chce chodit do kvalitní školy, protože na to má předpoklady. Teď si představte, že by se z toho důvodu musela koupit síťová jízdenka, která u nás vychází zhruba na třicet korun denně. Podobná jízdenka dnes v Praze stojí deset korun na den. Když to srovnáte se svou situací, tak svému nadprůměrně nadanému dítěti s lítostí oznámíte, že se asi blbě narodilo, ale dobrou školu si nemůže dovolit. Tohle pak vytváří přirozenou bariéru. Kraj takto přichází o obrovský potenciál, protože nejenom, že plně nevyužívá potenciálu těchto mladých lidí, ale vytváří i podmínky pro jejich radikalizaci.

Co vnímám dále jako důležitý problém, který se na úrovni kraje dá řešit, jsou krajské nebo městské společnosti. Ve vedení kraje se mohu zaměřit na to, aby se zbytečně v těchto firmách neplýtvalo, aby financování krajských společností bylo transparentní a aby třeba naše letiště Leoše Janáčka v Mošnově začalo normálně fungovat a stalo se pro náš kraj bránou do Evropy.