Ve vašem představení na webových stránkách stavíte osobnost člověka v politice do popředí. Můžete to blíže vysvětlit?

Samozřejmě. Myslím si, že za každého by měla mluvit jeho práce, činy a názory v průběhu času. Některé z mých názorů uvedu a doložím. Když dovolíte, uvedu několik opravdových osobností, se kterými jsem měl tu čest osobního poznání. Na prvním místě musím jmenovat Karla Brücknera. Byl jsem v té moravské partě, která v roce 2001 spolupracovala na valné hromadě FAČR a v prosinci 2001 pak prosadila Karla jako trenéra národního mužstva. Tenkrát jsme se scházeli s členy výkonného výboru za Moravu a spřádali plány, jak porazit přesilu. Věděli jsme, jaký je Karel trenérský borec a že teprve v té funkci všichni uvidí jeho kvalitu. Krásná doba pod heslem jeden za všechny a všichni za jednoho. To už dnes bohužel Moravě schází. To období bylo nejúspěšnější v historii českého fotbalu, moc mě poučilo a jsem rád, že jsem u toho byl.

Máte z té doby nějaký silný zážitek?

Byli jsme tehdy s kolegy na mistrovství Evropy 2004 na tribuně v portugalském Aveiru. Naše mužstvo nastoupilo na hřiště a hrála se hymna. A my si uvědomili, že kluci z Moravy, které si Brückner dlouho připravoval, tvořili víc než polovinu národního mužstva a že ta dlouhodobá práce měla smysl. Při té hymně jsme zažívali ten krásný pocit hrdosti a sounáležitosti.

Kterou osobnost uznáváte ve „velké“ politice?