Karel Slezák, který napadl kameramana, popsal velmi podrobně celý incident: Pětkrát jsem je prosil, aby to netočili...

Vaše jméno v posledních dnech silně rezonuje médii kvůli tomu, že jste napadl novináře ve volebním štábu Miloše Zemana. Prý vás dokonce vyloučili i ze Syndikátu novinářů... Vím, že jste se za své chování veřejně omluvil, ale je něco, co jste ještě veřejně neřekl? Pojďme se oné sobotě věnovat trošku jinak, než se doposud psalo...

Na tom Syndikátu novinářů ani nevyčkali na můj názor, anebo moje dojmy, ale hned mne vyloučili, což mi sdělil předseda řídícího výboru Syndikátu korespondenčním způsobem. Výbor prý o mém vyloučení rozhodl jednostranně. Jsou však opravné prostředky, které využiji, protože to pokládám za jednostranné vyhodnocení celé situace.

Jenže musíte vzít v úvahu, že tato aféra z Top Hotelu se dostala i do zahraničních médií, a celou věc dokonce odsoudila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Představitel pro svobodu médií z OBSE Harlem Désir řekl, že musí být novinářům umožněno vykonávat jejich práci a nesmějí být napadáni ani zastrašováni...

Tady se kříží různé věci a je tady snaha tomu dát politický náboj a spojit to s výsledkem volby prezidenta Zemana. To ale absolutně není správné! Záběry z incidentu, které se v médiích objevily, jsou totiž zkreslené a sestříhané tak, aby vyzněly jednostranně proti mně. Objevili jsme teď dokonce i záběry, na nichž to vypadá, že reaguji jednak na verbální útok a jednak i na fyzický útok novinářů. Zítra jdu na policii a tam to budeme hodnotit...

To vás nenapadlo, že je logické, že takovou věc, kdy je jeden z novinářů opilý tak, že padá k zemi, si nenechají novináři mainstreamových médií utéct? Musíte vzít v úvahu, že Milana Rokytku téměř všichni novináři znají, ví se o něm, jaké dotazy při tiskovkách pokládá, a také se ví, jak se na každé akci dokáže opít. Proto se není co divit tomu, že to natáčeli...

Ano, hledali senzaci. Ale v médiích se neobjevilo prvních deset minut, kdy se pan Rokytka pokládá. Já sám ho znám jen zběžně, ale lekl jsem se, když se hroutil. Proto jsem jej vlekl k tomu pódiu. Nahmatal jsem mu pak puls – a ten byl skoro nehmatný – a on navíc do toho všeho začal chrčet. Tak jsem byl z toho paf. Pro mne je primární život člověka a jeho zdraví. Uvědomoval jsem si, že asi přebral, ale někdo už dokonce mluví o drogách, které mu dal někdo do pití... Ale to mi už nepřísluší hodnotit.

O těch drogách, či dokonce o jedu mluví především sám Milan Rokytka, jenže k tomu se ještě dostanu. Teď mne zajímá spíš to, že vy tvrdíte, že šlo primárně o život, ale podle záběrů jste mu sám žádnou první pomoc neposkytl...

Já tam od toho nebyl. Chtěl jsem jen, aby jej nefotili. Proč? Protože šlo o život a taky se této situace, jak tam padá ožralej, dalo zneužít politicky. Taky kolem toho běhá spousta komentářů. Na mne už na sociálních sítích vymysleli hodně vtipů a někdo dokonce založil na moje jméno na Facebooku účet a tam jsou k dispozici různé fotomontáže se smyčkou na krku, nebo jak obcuju... a další blbosti. To budu na policii zmiňovat. Byl prostě zájem této situace zneužít. Taky se stále dokola opakuje, že to bylo ve volebním štábu prezidenta Miloše Zemana. Tam žádný volební štáb nebyl, tam byla volná zábava, bylo to jak na nějaké tancovačce.

Už poněkolikáté říkáte, že média toho všeho chtěla zneužít politicky. Musím k tomu podotknout, že už v sobotu večer jsem v televizi – a teď netuším, zda to bylo v České televizi – zaznamenala dost silný náznak toho, že za to vše může Miloš Zeman, prostě mu to přiřkli, ačkoliv on byl v době incidentu už v Lánech. Prostě v televizi byl náznak: „Podívejte se, lidi, jaké ožraly tam Zeman měl!“ To mi ale připadá jako překroucení skutečnosti.

S tím souhlasím, je to celé absolutně překroucené. V úterý jsem v iDnes.cz v Rozstřelu taky říkal, že tento moment nebyl v pořádku. Mluvil jsem taky s Jaroslavem Kmentou, který šel až do pátého kolene a zveřejňoval mé rodinné poměry a další věci. Tvrdil, že je podezření, zda jsem v minulosti nebyl spolupracovníkem StB, a naštěstí pak poznamenával, že ne. Taky zmiňoval na mé konto „agent cizích rozvědek“ a další věci. To už ale přesahuje normální stav. To vše přitom byla spíše hospodská rvačka a taky se to stalo v restauračním prostoru...

A byl jste „agent cizích rozvědek“ ?

Samozřejmě, že nebyl! Dokonce to Kmenta uznal. Naopak jsem byl sledovaná osoba a několikrát mne vyšetřovala StB, zejména po návštěvě biskupa Tomáška. Zúčastnil jsem se v osmašedesátém roce Hyde parku, kde jsem vystoupil jako student. V roce 1969 jsem byl na barikádách, v roce 1972 jsem byl taky shledán jako nepohodlný režimu a v roce 1989 jsem byl na Národní třídě. Takže mám čisté svědomí a může si každý říkat, co chce...

Co si myslíte o dnešních novinářích? Všichni víme, co na jejich vrub Miloš Zeman podotýká. Je to s nimi tak zlé?

Přesně nevím, co pana prezidenta k takovému negativismu vůči novinářům vede. Je tam asi nějaký osten a já ten důvod k němu neznám. Ať si to obě strany vyříkají! Já jsem včera říkal na Syndikátu novinářů a taky v České televizi, že to vše je otázkou lidské slušnosti.

Když se pořád skloňuje, že se celá aféra stala ve volebním štábu Miloše Zemana, tak není od věci se vás otázat na to, jaký máte na Zemana názor. Myslíte si, že je to dobrý prezident?

Není ideálním prezidentem, ale kdo je ideální? Je však určitě vhodnější pro tento post nežli pan profesor Drahoš. A to už vzhledem k jeho politické průpravě, má taky ohromnou erudici, politickou zručnost a dovede být dobrým vyjednavačem... Takže v této etapě je jistě vhodnější nežli Jiří Drahoš, který v politice ještě nic neukázal. Tedy kromě těch jeho dopředu připravených vystoupení, ale i ta byla problematická...

Takže se nedá říci, že jste frenetickým fanouškem a podporovatelem Miloše Zemana?

Ne. Toto jsem ale už vyvracel ve chvíli, kdy na mne všichni vyjeli, že jsem jeho hlasitý podporovatel. Volil jsem jej, za to se nestydím, ale nejsem jeho podporovatel. To je veliký rozdíl! Měl jsem taky žlutou visačku, tedy byl jsem v Top Hotelu jako novinář.

V Top Hotelu jsem nebyla osobně, celou situaci znám tak jenom z médií. Tvrdilo se napřed, že patříte k ochrance, což jste později vyvrátil. Jak se ale mohlo stát, že jste před novináři zavíral dveře?

Já jsem to tam vůbec nehlídal, byl tam k tomu určený pořadatel. V těch prostorách jsem se jen zdržoval kvůli rozhovorům s různými známými tvářemi. To je ale novinářským zvykem, že se po akci vždy s někým tak trochu neformálně bavíte a pak z toho uděláte článek, nebo rozhovor. Když odešel pan prezident po tiskovce, tak se tam uvolnila atmosféra a pár lidí tam zůstalo, tak jsme si dali kafe a něco k občerstvení. Pak jsem viděl toho Rokytku – kterého už delší dobu zběžně znám, jak jsem říkal – jak se tam opíral o stůl a vrávoral a mohl každou chvíli upadnout... Tak jsem ho odvedl, chtěl jsem ho posadit, ale on, jak už byl absolutně bez ducha, tak spadl na pódium. V té chvíli jsem byl absolutně bezradný. A do toho naplno vpadly záblesky fotoaparátů, mnozí tuto situaci ještě ke všemu filmovali. A hned ty fotky posílali ven s dovětkem, že se tam pan Rokytka opil. Až později jsem slyšel, že už se napil ve štábu profesora Drahoše... Mezitím k tomu Rokytkovi přišel docent Šolta, který jej začal trošku křísit – to ale v záběrech novinářů nebylo vidět, protože právě těchto deset minut nikdo dosud nezveřejnil. Já jsem ale všem říkal: „Prosím vás, netočte to!" Pětkrát jsem je prosil, aby to netočili! Oni se však stahovali blíž a blíž a protože tam byl z jejich strany náznak útoku, tak jsem to vyhodnotil tak, jak je už veřejně známo. Mne je třiasedmdesát let a nejsem nějaký profesionální rváč a dokonce ani nepatřím k ochrance (prezidenta), kterou ze mne dělali! S tou jsem neměl nic společného. Ani s volebním štábem ne, jen jsem tam šel jako novinář. Taky jsem byl řádně akreditovaný.

Bylo zveřejněno, že externě přispíváte do Pražského zpravodaje a na této akci v Top Hotelu jste byl podle vašich slov jako novinář za Pražský zpravodaj. To ale vedoucí tohoto média Aleš Fritscher odmítl, protože se prý Pražský zpravodaj rozhodl tyto volby nekomentovat. Fritscher také na webovém portálu zveřejnil, že se od vašeho chování distancuje. To ale není to hlavní, na co se chci otázat. V Mediáři bylo kdysi zveřejněno, že se Milan Rokytka stává šefredaktorem Pražského zpravodaje, ale Aleš Fritscher mi v úterý potvrdil, že tam již tři roky nefiguruje na žádné pozici. Promiňte, ale mám z toho trošku guláš...

My se známe s panem Rokytkou již delší dobu. Víte, novináři se v této komunitě znají navzájem hodně dlouho a jeho jsem poznal ještě před tím zpravodajem, když pracoval v Haló novinách. Pravda, pak jsme se sešli v tomto médiu a věřili jsme, že budeme dělat seriózní žurnalistiku.

Já nechci hnípat do podrobností, ale když pana Rokytku znáte a potkáváte se společně na různých akcích, tak přece musíte vědět, že hodně pije? Ostatně je to o něm známo a on sám sebe taky dost často prezentuje na sociálních sítích se skleničkou v ruce...

Já vím, že se rád napije, ovšem není z novinářů zdaleka sám. Na rozdíl od jiných ale občas nějaký materiál napíše a zveřejní. Má taky někdy dobré postřehy, takže bych jej v tomto smyslu nijak nezatracoval. Vím ale, že má křehké zdraví...

Jenže záchranáři, kteří jej ošetřovali, nepotvrdili, že by ho postihl infarkt nebo něco podobného. Ostatně po ošetření šel hned domů a kdyby měl infarkt, tak jej hospitalizují, nemyslíte?

Já jsem ale slyšel, že má anginu pectoris nebo něco podobného.

Jenže když je někdo takto nemocný, tak se alkoholu nesmí ani dotknout, neboť alkohol může vyvolat záchvat anginy pectoris...

Tohle nevím. Ale když to člověka položí a je v kómatu, tak těžko dumat, proč tomu tak je. Záchranáři ale později přiznali, že bylo dobře, že jsme je zavolali, protože mohlo být zle.

To, že se někdo na akci opije, by nebylo tak důležité nebýt toho, že se pan Rokytka pak vymlouval na to, že mu někdo něco hodil do pití. Prý drogu. Anebo jed. Že by se však taková věc stala zrovna při vyhlašování prezidentských voleb, je málo uvěřitelné nehledě na to, že už v minulosti pan Rokytka veřejně tvrdil, že se jej někdo pokusil otrávit... A proto ze všeho vzniká tato veřejná parodie...

Já se ale tomu nesměju! Novinářská práce je poměrně hodně konfliktní záležitost! Takovou věc s jedem proto nevylučuji, ale současně si netroufám tvrdit, že tomu tak je. Vždycky můžete někomu šlápnout na kuří oko, a on se vám pak může mstít...

Víte, proč se vás tážu na podrobnosti? Protože se začalo hned po incidentu říkat, že „je to publicista z Parlamentních listů“. V neděli večer to bylo třeba uvedeno v pořadu České televize Newsroom. To ale není pravda! Potyčka se tak na nás svezla, a přitom s ní nemáme vůbec nic společného.

Ty Parlamentní listy byly dohady novinářů. My jsme to brali tak, že má u vás nějaké kontakty a že pro vás psal. V novinářské komunitě to bylo bráno tak, že pracuje pro vás.

Ne. Takto podobně se od něj distancovaly i Haló noviny a dokonce předseda KSČM Vojtěch Filip v Otázkách Václava Moravce řekl, že novinář Rokytka odešel z Haló novin už před pěti lety na základě dohody a že doufá, že označení, že je člen komunistické strany, není pravdivé. Tak není ten míč na straně pana Rokytky, aby vysvětlil, proč tak mlží a proč se vymlouvá na jed v pití?

To je těžké. Ale i kdyby to bylo tak, že se jen napil a dostal se pak do kolapsového stavu, tak to není sranda

Pro koho vlastně pak Rokytka píše?

To nevím. Jen si vzpomínám, že jsem kdysi viděl jeho články v Pražském zpravodaji. Ale počítal jsem s tím, že publikuje ještě jinde a myslel jsem si, že i něco u vás. Teď už vím, že to je jinak.