Je pro vás vítězství DonaldaTrumpa velkým překvapením? A jakým způsobem se může tato událost dotknout ČR? Co od něho lze po nástupu do úřadu vlastně očekávat? V čem se jeho forma výkonu funkce bude nejmarkantněji lišit od toho, kdyby vyhrála Hillary Clintonová?
Šance byly vyrovnané, takže lišit se zas až tak mnoho nebudou. Hillary Clintonová by byla podstatně čitelnější, a to i ve vztahu k evropským zemím. Pokud víme, tak Donald Trump věnuje Evropě pozornost pouze jako místu, odkud pocházejí jeho manželky. Hillary je v americké zahraniční politice jestřáb, ale Donald Trump se zahraniční politikou, stejně jako s veřejnými funkcemi, nemá zkušenosti naprosto žádné. Ptáte se mě tedy, kam dopadne neřízená střela, a to bohužel opravdu nevím. Pozitivem však může být, že TTIP je pravděpodobně skutečně mrtvá. Negativem je, že Trump bude chtít, aby členské státy NATO, zejména evropské, navýšily svoje rozpočty na obranu.
Někteří komentátoři prezentují Donalda Trumpa jako „poslední vzpouru bílého muže“, či poslední tón „klasické“ politiky dvacátého století. Lze to tímto způsobem popsat? Co jeho úspěchu nejvíce pomohlo?
Tušila jsem, že pokud bude Trump zvolen, sousloví „vzpoura bílého muže“ se bude často omílat, protože takový je jeho typický volič. Opomene se však, že jeho zvolení je důsledek dlouhodobě neřešených amerických vnitřních problémů – například se v Americe zvyšují ekonomické rozdíly mezi lidmi a už neplatí, že i přestože se narodíte chudý, máte možnost dostat se nahoru. Na krizi vydělali bohatí a zaplatili ji lidé dole. Američané proto slyšeli na Trumpův hněv a na pohrdání současným stavem společnosti. Předložil některá jednoduchá hesla, ale vlastní program mu de facto chybí. Trump získal hodně tím, že byl všemi zatracovaný a vysmívaný. Nikdo ho dlouho nebral vážně, a to americkým voličům připomínalo často je samé.
Ing. Kateřina Konečná
V moderní historii se občas stávalo, že úspěšní prezidenti USA následně „strhli“ řadu světových politiků, kteří se jimi inspirovali. V šedesátých letech to byl J. F. Kennedy, v osmdesátých letech pak Ronald Reagan… Může se něco podobného očekávat i od Donalda Trumpa?
Doufám, že reakce přijde spíše na druhé straně barikády. Čím dál silněji se ozývají hlasy, že Bernie Sanders by Trumpa porazil, protože oba představovali kritické pohledy na americkou politiku. Doufám, že zvolení Trumpa bude velký apel pro celý svět, aby všichni začali brát pravicový populismus vážně a začali předkládat vlastní řešení. Vysmívali jsme se Faragovi a on referendum vyhrál a podpořil Trumpa. Musíme přijmout toto nastavené zrcadlo a reagovat. Pokračovat v zavedené politice, jakože se nic nestalo, by znamenalo posílení populismu. Argumentace Clintonové ve stylu – buďme rádi za to, co máme a co jsme za dobu naší historie získali –, zas tak netáhla. Tohle měly být jednoduché volby mezi šaškem a jasnou královnou a teď se Trump směje.
Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Není to poněkud přehnané prohlášení, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa?
Jsem přesvědčena, že v případě USA to platí zcela. Americký politický systém možná už nikdy nebude stejný. Zvolení Trumpa je vzpourou proti liberalismu, politické korektnosti, establishmentu. Je to o znovunastolení hlasu pro lidi, kteří se cítí být neviditelnými a odstrčenými. Problém je, že za Trumpem zatím nevidím řešení jejich problémů. Trump je establishment. Sanders byl jedinou opravdovou nadějí. Proti Trumpovi stála také většina expertů, herců a zpěváků. Lidé očividně nereagovali na jejich apely a Trumpa přesto volili, což je jistě silná rána pro ty osoby, které se domnívaly, že mají celospolečenský vliv a mohou americkou politiku ovlivňovat jakožto jakési morální autority.
Psali jsme:
Od odpůrců Trumpa můžeme slyšet, že bude oslabovat NATO a soustředí se hlavně na domácí problémy USA. Evropa tak zůstane sama a těžko bude čelit ruským hrozbám. Mají tyto obavy reálný základ?
S tím bych souhlasila pouze za předpokladu, že by Trump měl řešení amerických domácích problémů, což jsem přesvědčena, že zatím nemá a z pozice republikána ani mít nemůže. Trump chce předstírat, že nemá svoje vlastní zájmy, ale jako jeden z nejbohatších Američanů je samozřejmě má – a ty budou v rozporu se zájmy většiny. Obávám se tedy spíše scénáře ve stylu „vrtěti psem“, kdy vytvoří iluzorní konflikt mimo USA a pokusí se národ sjednotit proti vnějšímu nepříteli. Problém však je v tom, že pro Ameriku začíná být čím dál větším nebezpečím nikoliv terorismus páchaný ze strany radikálních islamistů, ale zejména od amerických pravicových radikálů. Několik připravovaných útoků již bylo překaženo, ale nebezpečí zůstává. Otázkou bude, jestli tyto skupiny zvolení jejich favorita Trumpa uspokojí, či nabudí.
Jaké proměny vztahů mezi Ruskem, Čínou a USA nastanou po Trumpově vítězství? Co se dá od těchto tří supervelmocí vlastně očekávat? Domluví se mezi sebou a Evropa bude v podílu na rozhodování mimo hru?
Ve vztahu zejména k otázce Sýrie a Ukrajiny lze skutečně očekávat, že dojde k větší názorové shodě mezi USA a Ruskem. Velkou otázkou bude vztah USA k Číně. Trump řekl, že chce v případě svého zvolení prezidentem napravit vztahy Washingtonu s Pekingem, ale také mluvil o větších clech pro čínské zboží a považuje Čínu za dalšího velkého protivníka USA. To je ukázka přehlednosti a „jasných cílů“ jeho zahraniční politiky.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Trump vsadil na agresivní populismus, jeho tajemník pro EU Tomáš Prouza byl ještě ostřejší. Podle něho se nenávist a populismus stávají účinným programem i za oceánem. Co k tomu říci? Bylo diplomatické takto hovořit vůči našemu potenciálnímu západnímu partnerovi?
Ať máme na Trumpa jakákoliv názor, vyhrál demokratické volby a měli bychom proto výsledek respektovat. Kritika k jeho rétorice je sice nasnadě, ale máte pravdu, že je otázkou, zda by se neměla nechat politickým komentátorům.
Prezident Zeman naopak před několika dny uvedl na veřejnosti, že by v Bílém domě spíše uvítal Donalda Trumpa než Hillary Clintonovou. Myslíte si, že toto prohlášení by mohlo mít vliv na zlepšení česko–amerických vztahů, které nejsou v současné době zrovna optimální?
To ukáže až budoucnost. Pro začátek by si naši čeští představitelé mohli sladit stanoviska. To by určitě pomohlo lepším a čitelnějším vztahům s našimi partnery.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
