Otče, v našem posledním rozhovoru jste o Miloši Zemovi řekl: „Jeho prezidentování mne ani nepřekvapilo, ani nezklamalo. Rozhodně mi nezavdal příčinu k tomu, abych se jím a jeho činností zabýval dnem a nocí a za bezesného převalování se v peří přemýšlel nad jeho politickou smrtí. Ani mi nezavdal příčinu k ostentativním prohlášením typu: ‚Stydím se za svého prezidenta!‘ A pokud se stane i protentokrát prezidentem, tak to unesu a plakat rozhodně nebudu.“ O Jiřím Drahošovi jste řekl: „Pan Drahoš je jistě seriózní pán, ale proč tedy pro podtržení serióznosti nosí brýle, které jsou na nic (že by image?), a tudíž je to, stručně řečeno, podfuk. A není ten, co páchá veřejně podfuk, takhle náhodou veřejný podfukář? Ale hlavně, člověku, který pohrdá lidmi, když jde o referendum, a zároveň by mu „bodly“ jejich hlasy, pokud by mu zařídily prezidentskou sesli, svůj hlas tedy rozhodně nedám.“ Tak jak vidíte druhé kolo prezidentské volby?
Vidím ho jako vyvrcholení jakési pětileté „taškařice“, kdy jsme mohli sledovat občasné vzedmutí antizemanovských i prozemanovských nálad. Nyní jako by se tato občasná vzedmutí slila do jedné velké vlny tsunami a s určitou dávkou zvědavosti čekám, co tato vlna rozmetá, možná zničí mnohaletá přátelství, naruší rodinné vazby anebo také neudělá nic. Protože až bude jasné, kdo bude dalších pět let prezidentem, vášně utichnou, ale obávám se, že přestože jsme národ, který umí vše brát s humorem, některé příkopy už byly vykopány natolik hluboké, že po nich zůstanou alespoň nějaké jizvy. A tak se ptám, ostatně jako v minulém rozhovoru, jestli to stojí vůbec za to. I když jsou prezidentské volby jistě důležité, stále jsem toho názoru, že pro život jsou i věci daleko důležitější…
Podle kněze a teologa Tomáše Halíka padl v prvím kole voleb mýtus neporazitelného Zemana. „Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ uvedl Halík. Co o těch slovech míníte?
Jsem zmaten, není mi totiž jasné, co pan profesor míní oním mýtem neporazitelnosti. Pod pojmem mýtus si totiž představuji cosi jako notně přibarvenou, a tedy ne vždy realitě odpovídající událost či sled událostí. A vzhledem ke skutečnosti, že zatím Miloš Zeman v prezidentském klání nebyl poražen, nepočítáme-li onen jeho pokus v dřevních dobách, kdy prezidenta volili poslanci a kdy se o tento post též ucházel. Takže kde je onen mýtus a kde je ona událost, která by onen mýtus uvedla v pád? Matematika, což je věda značně nemýtická, jasně hovoří ve prospěch zatímního prezidenta.
A též nevím, o jaký zápas kultur jde. Diskuse mi spíše připadají, jako by šlo o jednu a tutéž kulturu, a to nějakým způsobem vyhrát volby a naklonit si voliče. A někdy jako by ono naklonění si voličstva bylo hodno jakékoli ceny. Zase až tak veliký rozdíl mezi „džentlmenstvím“, které za použití slušných slov dokáže protivníka zničit či alespoň znemožnit, a „barbarstvím“, které dokáže protivníkovi rozbít ústa či ho alespoň poslat tam, kde slunce nesvítí, nevidím. Osobně bych v tomto případě preferoval „barbarství“, neb mi připadá upřímnější a daleko čitelnější než medotekoucí jeduplné džentlmenství… Já jen doufám, už kvůli nim samým, že oba kandidáti zachovají určitou úroveň vzájemné slušnosti a respektu. Horší to bude asi se skalními „hooligans“ a „ultras“ obou táborů. Tam lze čekat asi cokoli.
Nevím ani, co chce mons. Halík ukazovat světu. Zrovna jsem byl v Itálii a jediný, koho tady zajímají volby v Čechách, je jedna známá Češka, která je zde provdána a předpokládám, že stejný zájem o výsledek prezidentských voleb projevují i občané Burkiny Faso, Salvádoru nebo Indonésie. A to samé se dá asi i říci o USA, kde mají i reportéři, kteří by jakýsi přehled měli mít, někdy problém rozlišit Česko od Čečny a Rakousko od Austrálie. A myslím, že je to putna i Číňanům, neboť oni vědí moc dobře, že se evropská vrchnost bude stále ucházet o jejich obchodní a finanční přízeň, a jestli z tohoto zástupu vypadne jeden státeček o deseti milionech potenciálních zákazníků, tak to Čínu rozhodně nepoloží. Zrovna nedávno tam byl přece Macron a mluvilo se jen o kšeftech a na lidská práva jaksi nevyšel čas. Vidíte, jak to hezky jde a pro Čínu je přece důležitější Francie než my.
A jak jsme se přesvědčili v prvním kole, snad jen občané Ukrajiny v počtu jeden kus s napětím sledují rostoucí preference Miloše Zemana. A to tak intenzivně, že jim (tedy vlastně jí) stojí za to čelit tomuto nebezpečí vlastní odhalenou a angličtinou počmáranou hrudí. Jen se ptám, proč si ono multikulti děvče nedalo tu práci a nezjistilo si třeba u pátera Halíka, jak se ono heslo píše česky. Jistě by rád poradil, však oběma jde přece o jednu a tutéž věc.
S mons. Halíkem lze souhlasit, že budeme mít takovou budoucnost, jakou si zasloužíme. Já jen doufám, že si zasloužíme něco lepšího než roli poskoků bruselské věrchušky a pokusných králíků sociálních inženýrů „nového věku“. A to je také mé přání k těmto a dalším volbám a též případnému referendu o vystoupení z EU.
„Všichni cítí, že se hraje o hodně. Zeman reprezentuje stranu, která se obává o bytí národa i civilizace. Protistrana se děsí, že ztratíme příslušnost k Západu. Zeman vzdoruje cílevědomému tlaku bruselských elit na to, co lidé zdravého rozumu vnímají jako sebedestrukci Západu. Lidem s ideologicky vyšinutým rozumem se tím definitivně zprotivil. V bublině politické korektnosti pak vidí Západ jako za Reagana. Jako to dubisko, bez nějž nás spolkne šelma z Východu. Je to postoj stereotypního, povrchního, a především neinformovaného myšlení, které odmítá vzít na vědomí, že se Západ dialekticky zvrtl v Antizápad a že Rusko není totalitní. Tady leží i podstata sporů o Zemana,“ řekl klasický filozof Jiří Fuchs. Co si o tom myslíte?
Pan Fuchs se nemýlí a ani nemůže. Vždyť se stačí jen podívat, kdo dnes sedí v Bruselu, ale i jinde na židlích, které autorizují k řízení „Západu“. Zamlada to byli přece pokrokoví levicoví mládežníci, možná i financovaní Moskvou, kteří byli opojeni tím správným levicovým pohledem na svět. Ovšem pro ně naštěstí v tom „krásném spravedlivém světě“ nemuseli žíti. Stačilo jim, salónním a dobře finančně zajištěným levičákům, jen o něm sníti. A nyní běda nám, když se dostali ke kormidlu dějin, mají konečně možnost svůj sen zhmotnit… A za naše prachy. A že se to panu Zemanovi a ani části národa nelíbí je pochopitelné. Vždyť už jsme jednou na vlastní kůži ráj vybudovaný levičáky okusili a jen blázen by chtěl něco takového, byť přetřeno jinou barvou a podepřeno jinými hesly, zažít během svého života dvakrát.
A vidím jako poměrně zábavné, když novodobí „světlonoši“ a „krasoduchové“ vykazující totalitní tendence (zakazování „proruských“ webů, kontrolu sociálních sítí, implantování nového slovníku skrze média, nálepkování opozice) ukazují na Rusko a snaží se nás přesvědčit, že je stejně totalitní jako bylo za Brežněva. Pro mne je tento úkaz jen potvrzením lidové moudrosti, která nás učí, že „zloděj křičí: chyťte zloděje“.
Zemanovi bývá též vyčítáno, že podporuje proputinovského diktátora Asada ze Sýrie...
Nechápu, proč by většinou občanů zvolený prezident jakéhokoli státu majícího své zastupitele v OSN nemohl podporovat nebo alespoň uznávat jiného většinou občanů zvoleného prezidenta státu majícího též své zástupce v OSN. Myslím, že to patří k (nejen) politické slušnosti. Nakolik je Asad proputinovský, to posoudí historie. Já bych spíše podle současného dění viděl jako skutečnost, že Putin je proasadovský. A nepatří snad k jakémusi pravidlu, že silnější má pomáhat slabšímu? Do vstupu Ruska na „Martova pole“ v Sýrii jsme zatím viděli jen snahu silnějších o likvidaci a podmanění si slabšího všemi možnými způsoby, které jsou proti dobrým mravům.
A že má Putin v Sýrii pověst nejen jako „ochránce blízkovýchodních křesťanů“, ale i „zachránce Sýrie“, mu může mít za zlé jen lenoch, který tuto příležitost ležící na ulici nesebral dříve než on. Byla k dispozici dost dlouho a většině nyní ňafajících ratlíků v tom zabránila jen zcela falešná politická korektnost a loajalita k těm, kteří blízkovýchodní krizi vyvolali, a lhostejnost k utrpení běžných blízkovýchodních obyvatel maskovali hesly o chimérickém arabském jaru a ještě chiméričtější demokracii. A zatímco se těšili, že jim z dobytého, bohatě prostřeného stolu páníček hodí k nohám nějakou tu kůstku, krátili si čas krasořečněním o lidských právech.
Psali jsme:
Jiří Drahoš podpořil výzvu vědců, kde se například píše, že „... o imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali“, či že „všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení“ a „muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy a „že v naší zemi je rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost – dopřáváním sluchu extremistickým hnutím“. Co si o tom myslíte?
Vezmu to popořadě, neboť si myslím, že každá z vámi citovaných vět si zaslouží trochu pozornosti.
„O imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali.“
Tady lze s panem docentem souhlasit, že je to špatně, neboť neexistuje žádná škodná, ba ani parazit hodlající vysávat sociální systém, vraždit a znásilňovat. Každý, kdo je alespoň bazálně seznámen s biologií, ví, že těchto vlastností je schopen jen živočich biologicky zvaný homo sapiens, tedy člověk. Takže je chyba psát o lidských bytostech jako o škodné a parazitech. Správnější by bylo napsat, že člověk je schopen parazitovat, vraždit a znásilňovat, a pokud mu v tom ti, kteří jsou společností autorizovaní v bránění této činnosti, nebrání, je schopen tuto činnost nadále rozvíjet.
„Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení.“
To je jistě zapotřebí. Ale je také zapotřebí zkoumat, zda jde opravdu o jedince, kteří útočiště potřebují. Pokud je nepotřebují, pak patří mezi slušné zacházení i vyhoštění při zachování lidské důstojnosti, pokud nemají společnosti, do které se hrnou, co nabídnout.
„Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy.“ Já jsem si zatím všiml, že teroristé jsou spíše házeni do jednoho pytle s muslimy.
„Že v naší zemi je rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost – dopřáváním sluchu extremistickým hnutím.“ Rozdmýchávání si snad všiml již dávno každý. Není snad dne, kdy bychom neslyšeli o tom, že národ Čechů je poněkud zaostalý, nevzdělaný a že zde přítomní Rusové jsou tu nasazení proto, aby nás vrátili o sto let zpátky a znovu instalovali rudý teror. Jestli tato a jiná podobná prohlášení nejsou extremistická a nerozdmýchávají nesnášenlivost, tak jsou tedy čím?
Co je pro vás podstatné při porovnání obou kandidátů na Hrad?
Asi to, nakolik kandidáti žijí v bublině a nakolik v realitě…
Jak tipujete výsledek druhého kola? Co by měl dělat váš favorit, aby uspěl?
Tipovat je ošemetné, ale zatím výsledky spíše favorizují současného pana prezidenta. A protože věřím, že většina voličů je schopna zdravého úsudku, tak předpokládám, že k vítězství ve volbách by měl plně postačit kritický postoj k tomu, co by z našeho státu a národa mohlo udělat jen jakéhosi užitečného troubu na práci a odvod daní do kasy, ze které by pak bylo možné financovat „výrobu“ dalších užitečných idiotů a platičů…
Je něco důležitého, co v souvislosti s prezidentskou volbou nezaznělo?
Myslím, že vše důležité zaznělo, jen se to možná poněkud ztrácí v tom nedůležitém. Hlavní je nezapomenout, že prezidentské volby jsou svobodné, hlasování je tajné a výsledek, ať bude, jaký bude, bude třeba přijmout, protože to bude výsledek demokratických voleb. A demokracie je i o tom, že se prostě smířím s hlasováním většiny. Moc by mne totiž mrzelo, kdyby nespokojenci s výsledkem předváděli to, co nám předvedly „demokratické síly“ v USA před rokem a půl.
Ono to sice na dálku vypadá legračně, když vidíte „demokraty“, jak hystericky pláčou na ulicích, oblékají si prapodivné oblečky, táhnou ulicemi a zapalují auta a rozbíjejí výlohy. Ale jen do té doby, než si uvědomíte, že byste třeba v té ulici bydlel a parkoval v ní auto nebo vlastnil obchod. Předpokládám, že Češi nejsou tak hysteričtí a že tak dlouho čekali na demokracii, že si jí stále váží a že je ještě nepřestala bavit, takže se amerického způsobu vyjadřování nespokojenosti s výsledkem voleb neobávám, ale s jakýmisi hesly o tom, že ten či onen je či není mým prezidentem, je třeba počítat vždy. Nakonec, tím jsme si již prošli, že.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
