Ministryně obrany Jana Černochová se v poslední době čím dál rozčíleněji ohrazuje proti výtkám, že akvizice na jejím ministerstvu probíhají netransparentně. Jak byste čtyři roky ministerstva obrany v této souvislosti zhodnotil vy?
Jako bývalý voják a dnes poslanec za SPD to řeknu přímo: obranné zakázky musí být naprosto průhledné — bezpečnost státu to vyžaduje a veřejnost má právo znát pravidla. Bohužel v řadě případů za uplynulé čtyři roky vidím spíš shluk smluv a „rychlých rozhodnutí“ než systémovou transparentnost. Kritizuji jak nedostatečnou veřejnou diskusi o parametrech zakázek, tak i postupy, které dávají moc velký prostor administrativním či politickým tlakovým skupinám.
Pokud se to má dělat správně, musí jít o otevřená tendrová pravidla, jasné doložení ceny versus užitku a nezávislé audity. (Pozn.: v posledních dnech se vedou diskuze právě kolem několika velkých zakázek - včetně tanků Leopard.). Armáda vyžaduje novou organizační strukturu a na ní navázanou koncepci.
Psali jsme:
Nejnověji se mluví o „předvolební“ akvizici německých tanků Leopard. Jak hodnotíte tuto zakázku?
Samotnou modernizaci těžké brigády nelze odmítat automaticky - moderní armáda tanky potřebuje. Ale podepsání velkých kontraktů těsně před volbami vyvolává oprávněné otázky: proč spěchat, jaké byly alternativy, porovnání cen a jak probíhalo výběrové řízení? Jako odborník požaduji úplné zveřejnění smluvních podmínek, cenových položek a důvodů volby konkrétního typu.
Pokud to byla racionální vojensko-strategická volba s jasným prokazatelným přínosem, ať jsou informace veřejné - pokud šlo o časový tlak spíš politického než vojenského charakteru, musí následovat politická odpovědnost. Tanky jsou také příliš těžké pro naše současné mosty.
Ministerstvo obrany má od této vlády garantována dvě procenta HDP. Jaká je podle vás zkušenost s tímto „garantovaným příjmem“?
Je to deklarace členských států NATO ze summitu z Walesu z roku 2014, kterou třetina států neplní ani dnes. Hnutí SPD bylo jediné, které ve Sněmovně nehlasovalo pro uzákonění 2 % HDP na obranu, které navíc neumí ani ministerstvo obrany utratit. V rozpočtu na letošní rok má plán na 1,99 % HDP, a to jí ještě chybí do tohoto plánu reálně 7 miliard korun. V praxi vidím dvě zásadní slabiny: a) „kreativní účtování“ výdajů napříč resorty, které může zakrývat skutečný stav financí resortu obrany, b) riziko, že peníze půjdou na projekty bez řádného vyhodnocení efektivity.
Pokud stát deklaruje 2 %, musí zároveň zajistit přísnou kontrolu, audit a prioritizaci investic tak, aby peníze skutečně zvyšovaly obrannou schopnost, nejen plnily účetní závazek. O tom ostatně dlouhodobě hovoří i kontrolní závěry NKÚ, který za nehospodárnost ministerstvo obrany kritizuje dlouhodobě. Chybí garáže na novou techniku a v Čáslavi se ještě na infrastrukturu pro tolik propírané americké stíhačky F-35, které nepotřebujeme a nikdo je po nás nepožaduje, ještě ani nekoplo do země. Navíc chybí 14 tisíc vojáků a další odcházejí.
Ministerstvu obrany vzrostl sice rozpočet od roku 2021 o 235 % ale armáda přitom není schopna takovéto skokové zvyšování smysluplně pojmout. Jedině kdyby snad zbylí vojáci všichni dostali pozlacené helmy a ešusy.
Předseda ANO avizoval, že pokud bude ve vládě, ukončí českou muniční iniciativu, z vládní koalice zní, že je to škoda. Jak byste tuto akci na podporu Ukrajiny zhodnotil vy?
Muniční iniciativa je drahá, protože se skupují zásoby z celého světa s různou úrovní kvality kvůli svému stáří a způsobech skladování. Musí platit zásada: státem podporované projekty musí být transparentní, kontrolované a bez prostoru pro spekulace. Když šéf ANO avizuje zrušení, jde o politické rozhodnutí. Hnutí SPD nikdy nehlasovalo ani pro zahájení vzniku muniční iniciativy, na rozdíl od hnutí ANO, které Ukrajinu dlouhodobě podporuje společně s vládou Petra Fialy, i když nyní muniční iniciativu kritizují.
Nejde jen o veřejné zakázky. Novinkou v tomto volebním období byly státem podporované soukromé aktivity, třeba dronová iniciativa, ve které vedle podnikatelů a herce Vetchého coby veřejné tváře figurovali i lidé z Generálního štábu nebo prezidentské vojenské kanceláře, nebo sbírkového projektu Dárek pro Putina. Jak se podle vás osvědčila tato „PPP“ novinka v oblasti obrany?
PPP mohou být užitečné, pokud jsou jasná pravidla, odpovědnost a dohled státu. To ale v tomto případě není. Když u takových projektů figurují veřejné instituce vedle podnikatelů a celebrit bez jasné odpovědnosti a bez transparentního financování, vzniká riziko střetu zájmů a reputačních škod.
U projektů, které se týkají bezpečnosti státu (drony, sbírky pro válečné účely), musí být jasné, kdo co platí, kdo je garant operací a jaké jsou kontrolní mechanismy. V opačném případě jde o experimentování na hraně, které může škodit důvěře veřejnosti i armádě. Dárek pro Putina a iniciativy spolku D jsou objektem zájmů zpravodajských služeb a padly zde různá trestní oznámení. To o něčem svědčí. Nechci se proto k tomu v současné době vyjadřovat.
Vláda hodnotí pomoc Ukrajině jako to nejdůležitější, co za celé čtyři roky udělala. Jak byste vy zhodnotil akce české vlády na podporu bojující země?
Naslibovalo se Ukrajině hodně, ale skutečnost byla jiná a postupně upadá. Kroky vlády Petra Fialy vůči Ukrajině podporuje pouhých 16 % občanů. To o něčem svědčí. Odmítám podporu ukrajinského zkorumpovaného režimu ve formě peněžních prostředků, zbraní a munice.
Prezident Ukrajiny Zelenskyj navíc prohlásil, že nemůže zjistit, kam se podělo 100 miliard dolarů z pomoci od USA. Jako politik a odborník říkám: podpora spojencům ano — ale vždy s plnou transparentností, strategickým plánem a jasným popisem nákladů pro české daňové poplatníky.
Odmítám ale plošné vyplácení dávek v hmotné nouzi a doplatku na bydlení všem Ukrajincům, které u nás podporuje vláda Petra Fialy navíc uděleným statusem dočasné ochrany, a to včetně mužů podléhajícím branné povinnosti. Česká republika to již nezvládá a naši občané toho již mají tak akorát dost.
Ing. Radovan Vích
Opozici vládní politici veřejně vykreslují jako „ruskou pátou kolonu“, která tu přivítá Putina, což už bylo k vidění dokonce i na billboardech. Je to pro vás jako plukovníka v záloze a celoživotního vojáka těžké, být nálepkován jako vlastizrádce?
Ano - je to urážlivé a politicky laciné. Být vojákem, který má jasno v tom, jakou chce pro zemi bezpečnostní politiku, a přitom být označován za „vlastizrádce“, je nefér. Více než 30 let jsem bránil tuto zemi a politická debata by měla být o argumentech a konkrétních krocích, ne o nálepkování. Jako někdo, kdo sloužil, považuji takové rétorické útoky za škodlivé pro úroveň veřejné debaty i morálku ozbrojených sil, kterou již tak reputačně poškozuje vládní strategický komunikátor plukovník Otakar Foltýn.
Jak vy osobně vnímáte nebezpečí z Ruska?
Vnímám ho realisticky: Rusko představuje strategické riziko pro evropskou bezpečnostní architekturu, avšak nikoliv hrozbu. Tu vnímám v podobě nelegální migrace podporované ze strany EU a probruselské vlády Petra Fialy. To vyžaduje seriózní obrannou politiku, schopnost odstrašit a připravit se na hybridní hrozby (dezinformace, kybernetika, energetický nátlak). Současně ale varuji před automatickým a nekontrolovaným zapojením do cizích konfliktů bez jasného národního zájmu.
Jak hodnotíte akce, které na podporu Ukrajiny a proti Rusku realizuje za účasti našich ministrů Evropská unie?
Spolupráce v rámci EU a koordinace sankcí a podpory Ukrajině štěpí její jednotu, a to je dobře. Mám výhrady k jednotvárným sankčním krokům, které nevedou k očekávanému efektu, a k situacím, kde česká participace zbytečně oslabuje naše ekonomické či strategické pozice bez jasného zisku. Podpora musí být chytrá, cílená a propojená s národními zájmy na půdorysu států V4+.
Vedete kandidátku v Libereckém kraji, kde ODS i místní populární odnož Starostů tradičně bývá silná. Jak to podle vás vypadá letos, co slyšíte od lidí o vládě?
Liberecký kraj má silné konzervativní a místní proudy - lidé řeší každodenní věci: dopravu, dostupnost služeb, cenu energií, bezpečnost a zaměstnanost. Všiml jsem si únavy z politiky „na dálku“ a poptávky po jasných odpovědích: kam peníze jdou a proč. ODS a Starostové se zde tradičně prosazují, ale voliče nyní zajímá i to, jaké jsou reálné výsledky a jestli se nedělají projekty spíš pro mediální efekt než pro reálný užitek. Chybí elektrifikace vlakové dopravy a do Prahy se jezdí vlakem jako před 100 lety, tedy více než 3 hodiny.
Moje zpráva od voličů: chtějí praktická řešení a větší transparentnost. Chtějí levnější potraviny a energie, dostupnější zdravotnictví a sociální služby, kvalitní školství a nechtějí válku, ale mír. Chtějí ukončit vládu bitcoinistů a dozimetristů s premiérem Petrem Fialou, která nás za dobu svého vládnutí zadlužila o 1 bilion a 200 miliard korun a stala se z ní vláda Ukrajiny. Všem odpovídám, ať přijdou za 14 dní k volbám a volí hnutí SPD, které jim neslibuje, ale nabízí reálný program jak z toho ven.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Směřuje česká obrana pod ministryní Janou Černochovou správným směrem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
