Jste spokojeni se zahraniční politikou České republiky?Anketa
Na úvod se nelze nezeptat na vaši reakci na tragickou událost v Afghánistánu, kde zahynuli po sebevražedném útoku člena hnutí Tálibán 4 čeští vojáci. Prezident Zeman prohlásil, že nezemřeli zbytečně, neboť bojovali proti mezinárodnímu terorismu. Jaký je váš pohled?
Naprosto stejný. Boj proti terorismu je klíčovým úkolem koalice demokratických států a přímo bych řekl, že zpochybňování tohoto boje je formou útoku na demokratické principy naší země. Pokud nezastavíme spolu s našimi spojenci terorismus daleko od našich hranic, přijdou islámští radikálové k nám domů a budou s námi bojovat zde. Spolu s našimi spojenci nejsme v Afghánistánu či v Iráku kvůli tomu, že bychom chtěli tyto země zotročit nebo jim vnutit náš způsob života. Jsme tam kvůli tomu, že tyto státy představují naprosto reálné bezpečnostní riziko. Pokud nezastavíme terorismus daleko od našich hranic, přijdou islámští radikálové k nám domů.
Bude mít vliv tato tragická událost na působení české armády v zahraničních misích?
Pokud ano, tak by teroristé vyhráli. Vím, že komunisté jako obvykle hodlají zpochybňovat naši účast v bojových misích, k tomu se dá říci jediné - většina Parlamentu je musí velmi jednoznačně odsoudit a potvrdit naši sounáležitost se spojenci.
Ve svém textu „Podfinancovat armádu je zrada vlasti“ jste kritizoval, jak málo finančních prostředků vydává český stát na svoji armádu. Minulý týden dokonce vyšlo najevo, že v případě krize dojdou české armádě po pár dnech náboje. Co je příčinou tohoto stavu a kolik peněz by tedy mělo na armádu ze státního rozpočtu v rámci reálných možností jít?
Politici dlouhodobě upřednostňují krátkodobé cíle před strategickými, což je ukázka politické zbabělosti. Raději vynaloží peníze tak, aby to voliči viděli a ocenili ve volbách. Kvalitní, akceschopná a dobře vyzbrojená armáda nikoho neoslní. To není důvod, proč by si volič řekl, že této straně, tomuto politikovi dá svůj hlas. Dokud není armáda potřeba, tak to není žádný politický tahák, a navíc se vždycky najdou nezodpovědní politici, kteří takové výdaje budou napadat a zpochybňovat a sdělovací prostředky rády otisknou taková prohlášení, že kupujeme zbraně místo pomoci potřebným nebo místo integračních programů. Je to podobné, jako v mnoha jiných oblastech - politici pak nemají odvahu čelit veřejnému mínění.
Psali jsme:
Jak se v poslední době ukázalo, vojenské konflikty nemusí být jen mnoho set kilometrů daleko od našich hranic. Už několik týdnů probíhají boje na východě Ukrajiny. Jak to tady dopadne?
Netuším. Nevím totiž, jak pevný blok dokáží tradiční západní demokracie vytvořit. Rusko vynaložilo v minulosti zjevně obrovské prostředky na vytvoření sítě, která je nyní velmi aktivní v tom, jak se snaží vytvořit naprosto falešný dojem o dění na Ukrajině. Pokud tato síť rezidentů dokáže postavit veřejné mínění v Evropě a samozřejmě také v USA proti tomu, abychom stáli dostatečně pevně za Ukrajinou, pak ten vývoj bude dlouhodobě velmi nebezpečný. Zároveň však demokratické země musejí vytvářet tvrdý tlak na Ukrajinu a dát ji jasnou volbu - jsme s vámi, ale vy musíte postupovat způsobem, jaký je akceptovatelný. Pokud toto bude dodrženo, pak ukrajinská armáda porazí ruské separatistické jednotky, po nastolení nějakého stabilního prostředí dojde k vytvoření přijatelného politického uspořádání, které zahrne vhodnou autonomii východních oblastí a vhodný jazykový režim.
Ruský prezident Putin dle vašeho dřívějšího vyjádření (po ruské anexi Krymu) svým počínáním riskuje, že ztratí významného zákazníka – Evropskou unii. Je však EU schopná případně jednotného postoje vůči Rusku? Nebo si budou jednotlivé země z ekonomických důvodů hrát na svém písečku a dohadovat se s Ruskem samostatně – viz třeba Francie, která mu prodává vojenské lodě?
Tehdy jsem především napsal, že Evropa se musí energeticky osamostatnit a přestat být s Moskvou ve vztahu závislého odběratele. Struktura ruské ekonomiky je zřejmě zastaralá - je to v podstatě těžba a zbrojní průmysl - ruský export z jiných odvětví je marginální. Pokud Rusko bude vystaveno tomu, že přijde o významného odběratele, bude to mít blahodárný vliv na diplomatické vztahy s Moskvou. Co se týká francouzského kontraktu na dvě lodě, jde o významný obchod, který byl dojednán a z větší části uskutečněn dávno před krizí a já nevidím důvod, proč by Moskva tyto lodě neměla odebrat. Neviděl bych potíž ani v tom, že by například některý český podnik dodával Rusku zboží. Ten ekonomický vztah s Ruskem je ale potřeba založit na tom, že je třeba být nezávislý energeticky. To je strategická věc. Nynější sankce jsou dle mého názoru dostatečné. My bychom možná měli uvažovat o tom, abychom podobné kroky mohli dělat podobně pružně, jako je tomu ve Spojených státech.
Psali jsme:
Další velkou hrozbou je dění v Iráku, kde část území ovládli radikální sunnitští džihádisté. Hrozí Iráku rozpad? Jaký by to mělo vliv na světovou ekonomiku?
Iráku nesporně hrozí rozpad, a to dokonce i bez teroristů útočících ze Sýrie. To je také otázka dlouhodobě neřešené otázky Kurdů. Vliv Iráku na světovou ekonomiku není díky politice Američanů v otázkách těžby plynu a ropy z břidlic zdaleka takový jako dříve. Spojené státy se staly znovu - i když asi jenom nakrátko - největším producentem ropy. To je ekonomicky klíčová informace, nikoliv aktuální situace v Iráku. Nicméně je třeba si říci, že porážka džihádistů v Iráku je klíčovým úkolem, a pokud by to vyžadovalo nasazení pozemních jednotek nebo jiné přímé zapojení do bojů, neměli bychom v tom váhat.
V posledním svém textu na blogu se věnujete plánu založení společné „nepolitické“ ratingové agentury, který byl zveřejněný Moskvou a Pekingem. Co je podle vás jejím skutečným cílem?
Vytváření kouřové clon, a jde především o aktivitu Moskvy. Pekingu je to - předpokládám - upřímně jedno, ale na druhé straně to ani není na škodu. Dnešní politický, ekonomický a vojenský význam Číny je na absolutně jiné úrovni než význam Ruska. Čína je skutečná velmoc, Rusko je zdánlivě slabší. Obě tyto země ale mají stejný problém, jsou vnitřně slabé a nestabilní. Rusové jsou zvyklí z imperiálních časů, že pokud jim někdo něco odepírá, pak si to udělají sami, a protože jsou velcí, budou to jiní akceptovat. Jenže dneska je jiná doba, a především investoři se chovají pragmaticky, nikoliv politicky. Takže představa, že někdo na Wall Street bude brát vážně nějakou ratingovou agenturu zřízenou dvěma vládami je iluzorní. Tedy v tom smyslu, že by to mohlo fungovat.
Ve skutečnosti si v Moskvě asi nikdo nemyslí, že když tato agentura dá nějakému projektu rating AAA+, tak že se všichni na světě přetrhnou dát do toho peníze. Ale část domácího ruského obyvatelstva jistě příjme výrok takové agentury vážně a pro ně je tento vzkaz určen. Zahraniční agentury budou říkat, že jde o rizikový projekt, vládní agentura řekne, že je naprosto bezpečný, propaganda to pak použije jako „důkaz", že Západ je nepřítel. Podobné iniciativy vznikají i v jiných oblastech a oborech. To je moderní politický marketing.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
