Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
„V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové.“ To jsou slova Petra Kellnera, miliardáře, který nedávno zahynul, jež pronesl v roce 2019. Měl pravdu?
Měl pravdu. Evropa prožívá velkou krizi. Ten systém začíná korodovat, rozpadá se. Myslím, že to všechno čeká na takový, jak se dnes říká, reset, což by ale podle mě měl být návrat k normálu. Protože nejen Evropa, ale i třeba Spojené státy a vůbec různé „přecivilizované“ země, začínají být degenerované. Ale to zase souvisí s tím, co si pamatujeme z historie. Totiž že všechny říše se nějak vyvíjely, vystoupaly k určitému bodu, pak se rozpadly a začalo to nanovo.
Ale abych se vrátil k otázce, Kellner měl pravdu. On sám se těch hodnot, které jmenoval, snažil podle mého názoru držet. A mimo jiné se mu podařilo naši zemi opravdu pozitivně proslavit. Dokázal, že člověk, když chce, tak může. Já jsem za takové lidi velice rád.
Když se podíváme do snad blízké budoucnosti... Jaký podle vás bude svět po pandemii? Když to vezmeme s pohledem na ČR, dá se v určitém smyslu říci, že třicetiletá etapa České republiky, začínající revolucí v roce 1989, nadobro skončila?
Já bych se ohradil proti slovu revoluce. Revoluce vypadá jinak.
Dobře, tedy etapa, která začala v roce 1989. Bude to teď jiné, ekonomicky, společensky, politicky…?
Myslím, že ta proměna už víceméně začala. Koronavirus se brzy ztratí, lépe řečeno, zvykneme si na něj. Stane se úplně obyčejnou, standardní nemocí. Nicméně tato nemoc, o které já tvrdím, že si ji vymyslel člověk, se velice hodila. A teď budu jen uvažovat – říká se, že pomohla sesadit Trumpa. U nás dala dynamiku pokusům o sesazení Babiše.
Tak nějak ten koronavirus pomůže těm druhým to nějakým způsobem dostat tam, kam chtějí. Ale to není ta pravá cesta. Myslím, že lidstvo ještě čeká veliký střet. Ať už bude v Evropě, na Ukrajině, v Asii, kdekoli… dojde ke sražení těch dvou obrovských ledových ker, a podle toho se potom svět trošku srovná. Protože lidi si musí uvědomit, že dneska už žádný velký konflikt nebude jen lokální. Naopak; a je riziko, že náš svět zanikne. A věřím, že toho se na poslední chvíli leckteří leknou – a že pak si to sedne. Pak by se svět mohl začít rovnat.
Takže já nerozděluji dobu na tu před koronavirem a po koronaviru… Tady se využilo něco pro něco. Nebylo to o tom, že přišel náhle koronavirus. Bylo naplánováno, že – a kdy – má přijít koronavirus. Podívejte, Trump už skončil. No a Babiš při tom frontálním útoku, který proti němu jde ze všech stran… myslím, že to nemůže dlouho vydržet. Byl by to zázrak.
Covid ekonomicky odnesla především střední třída. Mnoho bohatých lidí naopak své majetky rozšířilo. Může i toto přispět k jakémusi třídnímu rozkolu ve společnosti?
Třídní rozpor ve společnosti byl vždycky. Někdy byl trošku potlačen. Ale vždycky se mezi sebou prali ti, kteří měli víc, a kteří měli méně. A to je od neandrtálců. Na tom se nezmění nic. Každý člověk chce mít víc než ten druhý. To je prostě lidská povaha, kterou nezmění ani školení nějakých neziskovek. Nedělejme si naději, že to bude jinak. Že všichni velcí podnikatelé najednou řeknou – ježíšmarjá, rozdáme majetek chudým, budeme chodit v haleně, budeme je krmit. Lidé jsou šelmy, šelmami jsou miliony let, takže to jinak nebude. Jediné, co lidi může změnit, je strach o kejhák.
Teď vlastně „pod pandemickým strachem“ tak trochu žijeme….
Strachem? Jakým? Ano, máme omezené určité svobody. Já osobně jsem ale strach nepocítil. Nechci samozřejmě provokovat pánaboha. Moje žena prošla koronavirem velmi lehce. Já ho neměl. Dnes jsem očkovaný a hůř mi bylo po vakcíně, než mojí ženě s covidem. Já si takový strach prostě nepřipouštím. Tady na venkově se toho zase tak moc nezměnilo. Lidi jsou stejní, stejně usměvaví. Někteří se teď trochu bojí, jsou opatrnější, to je pravda, ale jinak ten život běží v podstatě stejně jako předtím.
Psali jsme:
Jak vy jste tedy prožíval tu dobu největší karantény?
Tady v jižních Čechách, kde mám trvalé bydliště. Jsem tady v jednom kuse od března loňského roku. Chodím do lesů, kolem rybníků, na procházky se psem a je mi dobře. Za tu dobu jsem si spoustu věcí srovnal v hlavě. Také jsem se svým kamarádem, scenáristou, dramaturgem a spisovatelem Martinem Bezouškou napsal knížku Hovory v karanténě. Je to takové hodnocení mého skromného života. Pokusil jsem se tam popsat i svůj pohled na dnešní dobu, ze které jsou někteří lidé jeleni, protože si kladu stejné otázky jako oni.
Vzhledem k tomu, že jste bývalým ministrem kultury, podívejme se i na kulturu. Houslový virtuos Pavel Šporcl napsal před časem vládě otevřený dopis, v němž mj. píše, že stav kultury v ČR je katastrofální. Rok po vyhlášení prvního nouzového stavu je podle něj kultura na konci zájmu vlády i prezidenta. Má pravdu?
Já to vidím jinak. Samozřejmě, když jde o život a o zdraví, tak je logické, že všechny ty věci jako je kultura, sport a podobně, jdou stranou. Pan Šporcl se navíc nikdy netajil svými politickými názory a samozřejmě Babiš je pro lidi jako on nepřítel. No tak se zaútočí. Ale co by měli říkat umělci v jiných zemích? Kultura je omezená nejen u nás v Česku, je to všude stejné. Což jistě pan Šporcl jako virtuos světového formátu ví. Když je „válka“, tak múzy mlčí.
Ministr kultury Zaorálek argumentoval mj. tím, že právě Šporcl, resp. především jeho agentura, prý na „podpoře“ pobrali přes 700 tisíc korun. Bude tento případ opět vodou na mlýn těm, kteří posílali umělce už na začátku pandemie „za kasu“? A ve chvíli, kdy zaznívaly názory o nedostatečné podpoře kultury, upozorňovali na jejich fotky z exotických dovolených s tím, že se asi „zase tak špatně nemají“? Jak moc toto ve společnosti opět ovlivní pohled na umělce?
Myslím, že ten už je jednou provždy dán. A pan Šporcl tady udělal zásadní chybu. Když jdu do útoku, tak musím mít všechno jištěný. Měl si uvědomit, že pakliže dostal od té nenáviděné vlády opravdu přes 700 tisíc, tak že to na něj ten Zaorálek zcela logicky vytáhne. K tomu není co dodávat. Tam si naběhl na vidle strašným způsobem. A máte pravdu, určitě přispěl k tomu, že umělci se stanou ještě méně milovanými tvory než doposud. Většina daňových poplatníků si utažení opasků představuje trochu jinak...
Psali jsme:
Šporcl po Zaorálkových slovech ohledně finanční podpory vzpomenul dnes již legendární proslov Milouše Jakeše o příjmech umělců. Dá se to srovnávat?
Nedá. Protože ten Jakeš mluvil o tom, kolik si vydělali. A tady, pokud je to tak, nešlo o výdělek, jak tehdy poukazoval Jakeš, ale o dotaci. A to je trošku velký rozdíl. Tady šly peníze z kapes všech daňových poplatníků, tedy i těch, kteří pana Šporcla neposlouchají a někteří ani netuší, že někdo takový vůbec existuje. Kdežto ta Hanka Zagorovic a ostatní, o kterých Jakeš v legendárním projevu mluvil, ti si to vydělali. Protože i v tom socialismu si někteří lidé, a podle mého názoru legálně a zaslouženě, přišli opravdu na velké peníze. Takže tady argumentuje Šporcl opět špatně.
Mluví se o tom, že by lidé mohli chodit do restaurací, ale i za kulturou, pokud se prokážou negativním testem. Myslíte, že je to pro lidi ta správná cesta? Bude jim to za to stát? Nebyla by to vlastně definitivní likvidace kultury, jak se v některých diskusích píše?
To jsou samozřejmě silná slova – definitivní likvidace. Vzpomínám si, když jsem kdysi zkoušel s Jurajem Herzem a v divadle nebyly peníze na výpravu, které by byly potřeba, tak režisér Edvard Schorm s pokorou říkal – děti, vždyť to nevadí. Když nám dají čtyři sudy a prkna, tak to odehrajeme.
Dovolím si malou odbočku. Národ kulturu potřebuje a vždycky si ji najde. I v těch nejhorších chvílích se dětem vyprávějí pohádky, zpívá se, vyšívá nebo maluje. Umělci jsou jenom ti, kteří umějí tu pohádku nebo písničku „podat“ líp, ten obraz namalují věrněji. Za to jsou lidé od nepaměti ochotní (!) umělcům, kteří nic jiného neprodukují, dát něco ze svého, aby se také oni nějak uživili. Protože kulturu, která člověka těší, baví, odpovídá mu na otázky života a smrti a ventiluje jeho problémy, lidé intuitivně potřebují.
Když teď nehrají divadla, dočasně se spokojí s televizí, vyhledají si starší představení v archivu nebo si něco přečtou. Kdo měl každý rok předplatné na Českou filharmonii, s dojetím a zadostiučiněním se podívá na živý koncert na Artu, kde bohužel on – divák – chybí.
Řeči o likvidaci kultury vedou umělci a intelektuálové, kteří se národu snaží vnutit svá díla a svůj vkus. A za to, že ho mají úplně jiný než oni, národ kádrují, zesměšňují a urážejí. K tomu už jsem jednou řekl, že by nikdo neměl zapomínat, že ruka, která dává, je vždycky výš než ta, která bere.
Víte, podle mého názoru svět zase brzy začne být takový přímočařejší. Snobismus a intelektuální pýcha podle mne skončí. Takže takové to – půjdu na to, protože ostatní to už viděli? Ne! Půjdu na to, jestliže to z nějakého důvodu budu chtít vidět. Ano, určitý odliv v kultuře nastane. Ale pak budou muset vznikat kvalitní věci, aby lidé potřebu takové kultury cítili.
A mimochodem, co říci na další výměnu ministra zdravotnictví?
Víte, já jsem se Andrejovi Babišů trošku divil v jedné věci. Vždyť pan Blatný byl člověk, který proti němu podepsal petici. Vysokoškolsky vzdělaný muž přece takovou zásadní věc podepisuje po zralém uvážení. Takže nevím, jestli bylo prozíravé vzít si do týmu zásadního odpůrce... a Andrejovi poradci by trošku měli zapracovat. Nebo by se měl podívat na to, jestli mu stále tak dobře radí. Nebo už jsou v jiném žoldu... I to je možné.
Ale jinak, výměna ministrů? Vždyť se podívejte po Evropě, po světě, taková rošáda je standardní záležitost. Každý ministr je člen týmu, a když pracuje v tom týmu to kolečko dobře, tak je to v pořádku. A když třeba pracuje špatně, tak se vymění. Na tom není nic tak strašného, je to normální. Zvlášť, když je společnost pod tlakem.
A pod tlakem společnost opravdu je. Některé rodiny mají třeba tři děti, ale nemají tři počítače. Jak to mají dělat? Objevila se čísla o asi 60 tisících dětech, které se vůbec nemohly učit. Ale taky je to o tom, že ty mámy, nebo i tátové, ale většinou to bývají mámy, by měly chodit do práce. Ne dostávat dotace a ošetřovné. Takhle to nejde. Tady vznikají nejen materiální škody. Přitom víme, že mezi dětmi je nejmenší nakaženost koronavirem. Nejsem samozřejmě odborník, ale denně vidím na obrazovce stovky odborníků, kteří tomu rozumějí.
Podle posledních průzkumů Piráti předstihli ANO. Jak si to vysvětlit? Čím Piráti v této chvíli voliče nejvíc oslovují?
Nevím. Ale věřím opravdu jen průzkumům, které si dělám sám. V té nejvyšší politice jsem byl patnáct let a průzkumům jsem nikdy nevěřil. Kdo je „vyrábějí“? Na čí je to přání? Nejsem si jistý, že by venkov, kde žije stále ještě dost lidí, uchvátila ultralevá mládež s dredama na hlavě. To si myslím, že opravdu ne. Že ty výsledky voleb budou nakonec trochu jiné.
A myslíte si, že v těchto volbách půjde o jakýsi generační souboj? Když se podíváme na voliče jedné i druhé strany, jsme svědky generačního střetu ve smyslu střetu dvou pohledů na svět, definovaných odlišnou generační zkušeností?
Proč by šlo o generační střet? Vždycky někomu média fandí s tím, že to je ta mladá strana, to je přece ta perspektiva – taková, jaká (jak si myslí) jsou oni sami. Mladí jsou médii obecně líčeni jako pokrokovější, odvážnější a vzdělanější.
Bylo by přitom zajímavé sledovat hypotetickou diskusi a míru rozhledu maturanta klasického gymnázia první republiky, maturanta SVVŠ v 60. letech a dnešního maturanta zmučeného inkluzemi, distanční výukou a hrozbou nekorektnosti. Kdo myslíte, že by dopadl nejlíp, a kdo nejhůř?
Mládí vpřed! bylo heslo 50. let – a ti mladí, kteří pod ním ve svazáckém pochodovali a zpívali budovatelské písně, potom prozřeli, otočili kabáty, sypali si popel na hlavu, káli se, aby uhájili svoje posty vydobyté v mládí.
Psali jsme:
Exprezident Václav Klaus definoval Piráty jako součást "extrémní nové levice", která projevuje "nepřátelství vůči svobodě a kapitalismu". Vy můžete jako pamětník tuto "novou levici" srovnat s tou starou před rokem 1989... V čem se podobají, a v čem naopak liší?
To nemůžu srovnávat. Jsem sice starší ročník, ale nezažil jsem revoluční nástup Lenina a Trockého, dokonce ani Gottwalda a Slánského. Dobře si vzpomínám jen na unavený reálný socialismus s obnošenými hesly a idejemi. Nikdo neví, jak by svět vypadal, kdyby se socialismus (jak se dnes mylně říká komunismus, který nikdy nikde ve skutečnosti nebyl!) pokračoval, evolučně se dál vyvíjel. A není možné srovnávat společnost s odstupem třiceti let.
Pravda, levice se sice transformovala, ale ten její základ, ta omamná vůně rovnostářství, je pořád stejná. Z toho se pak odvodí, že když je někdo bohatý a úspěšný, je v tom samozřejmě něco nekalého. Vidíme to ve Spojených státech: demokraté, to je dneska extrémní levice. Nebo Zelení v Evropě...
No a teď jsou u nás ti, kteří dostali jméno Piráti. Už ten název! Ve Velké Británii stále platí paragraf, že pirátství je závažný zločin. Nevím, jak si někdo mohl takový název vzít za svůj. Nevím, v čem jsou piráti, co kradou, co komu berou. Tady v jižních Čechách zase tak moc populární Piráti nejsou. Ale co není, může při neúnavném tlaku médií a šikovném marketingu být...
Jak celkově hodnotit naši politickou scénu pár měsíců před volbami? ČSSD a KSČM bojují o přežití, z politiky odešel Václav Klaus ml. Máme tady několik politických uskupení na kandidátky, jako například právě Piráty a STAN, nebo ODS…
Komunisti přežijí, s ČSSD je to horší. Teď dostali straničtí ‚progresivisté‘, jak se sami nazvali, na frak, což je určitě dobře. Zoufalé kvičení samozvané „demokratické“ opozice nad výsledky sjezdu ČSSD to potvrzuje. Nicméně sociální demokracie všude začíná být na ústupu, protože ta strana nechytila trend, kam se společnost vyvíjí, jaké jsou její hlavní problémy. To znamená, že zůstala jakoby opodál a nemá lidem co nabídnout. Takže sociální demokrati jsou ohroženi.
Abych si přihrál svoji polívečku, hodně o tom mluvím v Hovorech v karanténě a nechci se opakovat. Kdyby nedošlo k tomu otřesnému nálezu Ústavního soudu, tak by lidovci byli pryč, zmizela by topka a další. A ten prostor by se vyčistil. Ale „díky“ tomu, že opět do politiky zasáhl někdo jiný nebo něco jiného, tak tady bude docházet k dalšímu a dalšímu chaosu.
A jak už jsem kdysi prohlásil – Evropa je stará děvka a už nikoho nezajímá. My si pořád myslíme, že někoho zajímáme. Nezajímáme. Dneska má před sebou ten největší rozvoj Euroasie, do budoucna to bude opět Jižní Amerika. Afrika čeká na své probuzení. Na planetě Zemi jsou perspektivnější kontinenty, než je ta mrňavá, zprofanovaná, proradná Evropa.
Na závěr z úplně jiného soudku. Co otázka genderu? Během sčítání lidu 2021 se objevila námitka, že občan může ve formuláři zaškrtnout pouze dvě pohlaví. Je to problém?
No jasně, co bude dělat těch ostatních 70 pohlaví?
A je sexuální identita v roce 2021 legitimním politickým tématem? Co nám tato debata říká o stavu naší společnosti?
Že už totálně zblbla.
Vítězslav Jandák. Foto: archiv V. Jandák
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
