Donald Trump začal úřadovat za hlasitých protestů aktivistů či aktivistek. Čemu to přisuzovat? Jeho obhroublosti, odchýlení se od minulé agendy či údajnému rasismu? Co na jednom člověku může miliony lidí tak iritovat, že jdou do ulic protestovat a někteří se při tom neštítí ani násilí?
Donald Trump je člověk, který rozděluje společnost, a proti jeho prvním politickým krokům v roli prezidenta se opravdu zvedla vlna odboru. To, co Američany irituje, velmi jasně artikulují – stačí si přečíst transparenty z protestů. Na druhou stranu má i své příznivce, kteří ho volili a očekávají, že bude plnit své sliby.
Americký prezident koncem minulého týdne vyvolal bouři kritiky, když zcela pozastavil příliv migrantů do USA. Ihned proti tomu začaly demonstrace, jiní naopak tleskají, že plní své sliby. Může takto razantní přístup prezidenta USA vykořenit představu, že se migrantům musí automaticky pomáhat? Anebo je to pro starý kontinent spíše špatná zpráva, jelikož se vlny uprchlíků ještě více zaměří na slabou a stále nechráněnou Evropu?
Donald Trump dočasně (na 120 dní) svým exekutivním příkazem pozastavil program USA přijímání uprchlíků. Je důležité, aby Evropa přistupovala k uprchlické problematice racionálně a nestavěla svoji politiku na obavách, ale faktech. Pomoc uprchlíkům a otevřenost migraci jsou dvě různé věci. Myslím, že Evropa pochopila i bez Donalda Trumpa, že řešením nejsou otevřené hranice pro nelegální migraci. Řešení je tam, kde konflikty vznikají, řešení je v prevenci migračních vln.
Den po inauguraci Trumpa se sešli Le Penová, Wilders, Okamura, Salvini z italské Ligy severu, Petryová z německé AfD a další lídři stran, kteří jsou označováni i jako nacionalisté. Vyjádřili Trumpovi podporu. Jsou to „budoucí vládci Evropy“? Mohou se tomu establishmentové strany vyhnout, když například přeberou jejich nechuť k migrantům? Není ohrožena sama existence Evropské unie?
Pokud chceme obstát v konkurenci, pokud chceme bezpečí a prosperitu, musíme chtít Evropskou unii. Samozřejmě že Evropská unie musí být efektivnější a její představitelé musejí obnovit důvěru v její instituce. Je na voličích, jaké si zvolí představitele. Věřím, že se rozhodnou zodpovědně. Rakouské prezidentské volby ukázaly, že když proevropské síly drží pospolu, mohou i přes své různé pohledy na řadu otázek populisty porazit.
Psali jsme:
Europoslanec Jan Zahradil napsal, že Trump dělá tečku za 90. léty, tedy léty Clintona, Albrightové či Havla. Je způsob chápání mezinárodních vztahů jakožto boje USA za jakýsi lepší svět už u konce? Je dobře, když Trumpovi nebude záležet na boji Ukrajiny proti Rusku, ochraně lidských práv, a naopak s Ruskem může uzavírat pragmatické dohody? Opravdu v tomto ohledu, kdy USA zastávaly roli světového policajta či ochránce demokracie, „starý svět“ již definitivně skončil?
Ochrana demokracie ve světě je tradiční zahraničněpolitickou prioritou USA a o politice USA nerozhoduje jen prezident, ale i ostatní instituce. Pro Evropu je postoj USA vůči Rusku velmi důležitý. Ale v tomto konfliktu, Ukrajina versus Rusko, jde o víc, jde o principiální dodržování mezinárodních dohod. Pokud to nebude prioritou pro amerického prezidenta, pak je to špatná zpráva i pro Ameriku.
Miliardář a filantrop George Soros je se svým konglomerátem nevládních organizací podezírán z organizování „barevných revolucí“ a ovlivňování politiky po celém světě ve prospěch liberálních představ. U nás sponzoroval boj za práva Romů či boj proti ruské propagandě. Jak nahlížet v těchto souvislostech na dílo tohoto muže, který bývá někdy oceňován i jako ochránce západních hodnot? O co mu jde, je jeho přínos pro světovou politiku a bezpečnost za současného stavu skutečně pozitivní?
Z aktivit, které George Soros u nás vyvíjel, znám ty, jež podpořil jeho Open Society Fund. Považuji je za prospěšné pro rozvoj demokratické a svobodné společnosti. Významně podpořil aktivity neziskových organizací a občanské společnosti.
Jaký dopad vůbec může mít Trumpova politika na druhé straně Atlantiku, tedy u nás v Evropě? Merkelová s Hollandem se jali Trumpa poučovat. Zvítězí nakonec ryze humanistický – „evropský“ – přístup v tom, že prostě pomáhat musíme, anebo se časem i zde ujme tvrdý přístup v přísném výběru, koho si k nám do Evropy pustíme, a vůči ostatním žadatelům budeme nemilosrdní? A co je podle vás vlastně správný postup?
Pokud se ptáte na řešení uprchlické krize, Evropa musí chránit své vnější hranice a pomáhat řešit příčiny migrace v místech, kde vznikají. Myslím, že jsme se poučili a pochopili, že priority se musejí měnit, když se změní svět kolem nás. V ohrožení nelegální migrací je třeba někdy i postavit plot. Vždy je velmi důležité mít na mysli ochranu života a být solidární, ale ne na úkor životů jiných. Věřím, že Evropa si své hodnoty uchová včetně solidarity, ale ne tím, že otevře hranice pro všechny a nebude se hlásit ke svým kořenům.
Podobnou populistickou politikou jako Donald Trump se do jisté míry v Česku už pár let prezentuje i Andrej Babiš. Co říkáte na jeho nedávné prohlášení, že podá stížnost k Evropské komisi ohledně zákona o střetu zájmů, který schválil nedávno náš parlament. Podle této legislativní normy podnikatelé – politici nesmějí nyní získávat státní dotace, ani se účastnit veřejných zakázek, jež zadává stát. Měl by takto postupovat místopředseda české vlády a ministr financí?
Pokud vím, pan ministr Babiš žádnou stížnost komisi nepodal, pouze se o ní hypoteticky zmiňoval v médiích. Nemůžu komentovat něco, k čemu ještě nedošlo. Pozitivní na tom je, že v době, kdy se o Evropské unii negativně vyjadřuje kdekdo, ministr financí u ní hledá oporu, to je konečně pozitivní signál.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
