Zanedlouho oslavíme sté výročí vzniku Československa. Vy se velice často a rád do České republiky ze Spojených států vracíte, takže máte neustálý kontakt se svou vlastí, ale zároveň můžete na dění u nás nahlížet s nadhledem. Myslíte, že existují důvody pro to 28. října slavit, když tehdy založená republika už stejně neexistuje?
V České republice se dnes slaví i příchod věrozvěstů. Čím mrtvější je osoba nebo instituce, tím náruživěji je oslavována. Samozřejmě, že by bylo inspirativnější a racionálnější slavit přítomnost, anebo i společnou vizi naší budoucnosti. Tomu však tradiční politici nerozumějí, žijí ze dne na den; zviditelňovat se ale touží: více řečnit, méně dělat. Je to pro ně až bolestně žádoucí, obzvláště když dosud existují tleskající a pokřikující „naslouchači“. V České republice se tedy i nadále bude slavit to, co už dávno bylo a stále více nadávat na to, co ještě nikdy nebylo.
Říká se, že se máme nejlépe v historii, ale nevážíme si toho. Dá se to vůbec porovnávat?
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
