Paní poslankyně, minulý víkend se konala akce, organizovaná spolkem Milion chvilek, na podporu prezidenta Pavla. Co k ní říci?
Nejnebezpečnější na té demonstraci je líčit ji – k čemuž se propůjčila i část mediální scény – jako spor dobra se zlem. Jsem ta poslední, která by říkala, že demonstrace nemají smysl. Mají. A každý na ně má právo. Ale nenechte si namluvit, že proti sobě ve sporu Hrad vs. vláda stojí DOBRO a ZLO. Ne! Stojí proti sobě zájmy jedněch proti druhým.
Demokracie není placka, kterou si na základě marketingové akce připne někdo na klopu a na facebookovou profilovku přidá obrázek. Demokracie je o tom, že jste schopni pochopit i to, že druhá strana má jiný názor a že má na něj právo. A že jsou tady nějaké podmínky, které se velkou mírou podílejí na tom, jak se ten názor formuje. To by měly pochopit hlavně hvězdičky showbyznysu a režimní herci, kteří z luxusních večírků a ještě luxusnějších dovolených několikrát ročně mohou jen těžko rozumět tomu, že pro důchodce je důležitějších často oněch pár stovek než kecy o F-35, kterých se možná vůbec nemusí dožít.
Mimochodem, jak hodnotit přístup médií, a to především těch veřejnoprávních, když si porovnáme, jakým způsobem informovala o této, vlastně protivládní demonstraci, a vzpomeneme na demonstrace proti, dnes už bývalé vládě?
No samozřejmě, že média stávající opozici – bývalým vládním stranám – velmi fandí. Ukazují to i různé studie, takže to není jen nějaký pocit, ale fakt. Ostatně to se projevuje i na důvěře vůči médiím. Takže mediální pokrytí demonstrace Milionu chvilek bylo bezvadné. S tím, jak média informovala o demonstracích proti tehdejší vládě Petra Fialy, se to nedá vůbec srovnat. Tam se plivalo na organizátory, různé mediální domy zesměšňovaly i účastníky demonstrací, víc prostoru dostávali ti, kteří demonstranty titulovali jako „proruské“ a další různé přídomky, vládní představitelé se vyloženě vysmívali.
Na akci v neděli vystoupili i někteří umělci; ministr kultury je následně pozval k jednání. Umělci naopak pozvali jeho, a k setkání tedy pravděpodobně nedojde. Jak toto určité „dohadování“, které šlo i přes média, hodnotit? A jak vnímáte podporu prezidenta ze strany umělců?
No, pan ministr Klempíř si tímto trochu naběhl. Snad není sám tak naivní, že by si myslel, že s „umělci“, kteří se účastnili demonstrace lobbistického spolku Milion chvilek, se dá diskutovat. Oni diskutovat nechtějí. Oni chtějí diktovat svoji představu, ale v rámci toho, jak jsou demokratičtí, nejsou schopni pochopit, že někdo má jiný názor. Ba dokonce, že ten jiný názor vyhrál v rámci demokratických voleb. A upřímně. Jsem přesvědčena o tom, že většina z těch tzv. umělců a hvězdiček ani vést diskusi neumí. Neumí argumentovat a jiný názor, na který nemají odpověď, označí za „proruský“ a hotovo.
Nedělní akci vyvolalo de facto to, co se odehrálo mezi ministrem Macinkou a Hradem. O tom už se napsalo mnoho. Mě by ale zajímalo, jak vidíte to, že ministr místo prezidenta komunikoval s Petrem Kolářem, a jak vůbec vidíte úlohu Petra Koláře na Hradě?
Kdo je vinen současnou situací?Anketa
Demokracie se totiž ve skutečnosti nekrade tím, že se někomu pošlou SMSky, v nichž se udělá bububu. Demokracie se krade tím, že evidentně věci a problémy, které by měl řešit sám prezident, popřípadě lidé, kteří jsou k tomu pověřeni, mají odpovědnost a hlavně potřebné bezpečnostní prověrky – řeší pan přítel po boku prezidenta Kolář, kterému byly textové zprávy adresovány.
Ale pan Kolář nemá bezpečnostní prověrku, nemá žádnou odpovědnost. Ani vůči voličům, kteří jej nikam nevolili. Ani vůči daňovým poplatníkům, kteří jeho rady, respektive rozhodnutí v důsledku jeho „dobrých“ rad, mohou nakonec platit ze své kapsy. Ani vůči Kanceláři prezidenta, protože nemá smlouvu, která by určovala jeho pravomoci a rozsah práce. Dokonce nemá podle svých slov ani vstupku na Hrad. Zajímavé u člověka, skrze nějž se řeší ministerské nominace. Kam ovšem vstupku evidentně má, jsou kanceláře mocných zbrojařů.
Pojďme na další téma. Jihočeský hejtman Martin Kuba představil své nové hnutí. Co od něj čekat? A jak odhadujete jeho budoucí úspěšnost v rámci celé republiky?
Vybudovat úspěšné politické hnutí je nesmírně těžké. Potřebujete k tomu dobrý program, hodně peněz a zejména osobnosti. Je tedy ještě brzy na to, hodnotit šance nově vzniklého hnutí. Každopádně minimálně v Jihočeském kraji dokázal Martin Kuba, navzdory šílené politice Spolu a ODS, poměrně přesvědčivě vyhrát volby.
Koho byste viděla jako případného koaličního partnera pro nové hnutí Martina Kuby? A je něco, v čem byste s jihočeským hejtmanem politicky souzněla?
To je předčasné hodnotit. Každopádně jedna věc jsou politické proklamace a druhá pak konkrétní chování politických zástupců. To ostatně sama vidím v Evropském parlamentu, kde jsem často velmi překvapena, jak jsou schopni poslanci hlasovat. A to mluvím i o těch, kteří náleží ke stranám nově vzniklé vlády.
A jak to vypadá s levicí na české politické scéně? Jsou nějaké novinky?
Ačkoli poslední volby pro levici nedopadly šťastně – neboť mnoho voličů, kteří by jinak volili levici, se v posledních dnech voleb rozhodli vhodit hlas hnutí ANO – tak jsem přesvědčena, že cesta spojování a spolupráce levicových stran, kterou odstartoval úspěch Stačilo! v evropských volbách, je správnou cestou. A já jsem připravena v ní pokračovat.
Ing. Kateřina Konečná
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.











