Koaliční forma budoucího krajského uspořádání je nevyhnutelná, domnívá se starosta Pacova

Za klíčové považujete rovnoměrný rozvoj kraje s důrazem na centra růstu, ale také podporu periferní a venkovské oblasti kraje. Za tím účelem slibujete zaměřit se na komunikaci a zapojení aktérů v regionu. Jak konkrétně?

Kraj musí sehrávat důležitou roli toho, kdo sjednocuje aktéry z různých odvětví. Musí být v pozici toho, kdo přináší nápady a pomáhá zajišťovat zdroje k jejich naplnění. Na úrovni kraje máme řadu komisí a výborů či jiných více či méně formálních uskupení. Osobně si ale myslím, že se nám vytratila vůle aktivně naslouchat a často si i nechat poradit. S obcemi, podnikateli či neziskovým sektorem musíme mluvit méně pansky a nastolit více partnerský dialog.

Jaké jsou vaše plány na pomoc rozvoje venkova a zemědělství, které je pro region klíčové?

Zemědělství sehrává v našem regionu velmi důležitou roli, tak jako například Plzeňský kraj má dominantní postavení v průmyslu či Karlovarský v lázeňství, tak na Vysočině je to zemědělství. Chceme se zaměřit především na témata, která zemědělství významně omezují. Kupříkladu Vysočina je zdrojem pitné vody pro nemalou část České republiky. Vodní nádrž Švihov je nejvýznamnějším vodním zdrojem pro hlavní město Prahu a jsou zde nemalá omezení pro zemědělství, která postupně přibývají. Zemědělci na Vysočině mají pak značně nevýhodné postavení a pramalou kompenzaci. Obdobná situace je také u obcí v ochranných pásmech, jsou nuceny budovat čistírny odpadních vod a nemají na to zdroje.

Vysočina je také charakteristická vysokou fragmentací sídel, kterých je na Vysočině více než 700. Při cca 500 000 obyvatelích se Vysočina řadí mezi kraje s nejmenším průměrem obyvatel na jednu obec. To s sebou přináší určitá specifika. Prosazujeme navýšení alokace krajského Programu obnovy venkova, a to minimálně na dvojnásobek. Dále si myslíme, že je nutná podpora práce dobrovolných svazků obcí, které sdružují především malá sídla.

Náš program si uvědomuje důležitost větších měst, avšak také říkáme, že nesmíme zapomenout na venkov a periferní části kraje.

Máte plán, jak podpořit nová pracovní místa?

Ekonomika České republiky a kraje Vysočina je aktuálně ve velmi dobré kondici. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, a to je dobře. Bohužel, co je méně pozitivní, tak nám dlouhodobě chybějí technické a řemeslné či zemědělské profese. Dále například postrádáme stovky zaměstnanců v oblasti zdravotnictví. Kraj by měl do budoucna nejen aktivně jednat s dalšími investory, kteří chtějí v našem kraji podnikat a vytvářet nová pracovní místa, ale především se soustředit na podporu vzdělanosti obyvatelstva, tak aby se obsadila volná pracovní místa ve výše zmíněných odvětvích. Zde je namístě aktivní role kraje ve středním školství jakožto zřizovatele středních škol.

A jak usnadnit občanům, zejména z periferních částí, cestu za prací?

Zaprvé musí fungovat dopravní obslužnost, která musí mít řád. Jako jednu z prvních věcí po volbách budeme prosazovat přijetí a implementaci nového integrovaného dopravního systému kraje. Dále si myslíme, že další rušení či snižování počtu spojů, především v perifériích kraje, je nepřijatelné.

Namístě je také myslet na investice do dopravní infrastruktury v perifériích kraje.

Doprava je bohužel palčivým problémem kraje. Máte jasno v tom, jak zlepšit stav železniční a silniční infrastruktury a snížit tranzitní dopravu v kraji?

Kraje jsou majiteli silnic 2. a 3. tříd. Silnice 1. třídy a dálnice vlastní stát, taktéž kraje nevlastní železniční infrastrukturu. U zmíněných silnic v kategorii 2. a 3. tříd chceme maximálně využít aktuální programové období EU, tak aby kraj Vysočina vyčerpal maximum dostupných prostředků alokovaných pro dopravní infrastrukturu. K čerpání prostředků z fondů EU či Státního fondu dopravní infrastruktury je nutné mít připraven dostatek projektů, na to se také chceme zaměřit, tedy zlepšit projekční přípravu kraje včetně majetkového vypořádávání pozemků potřebných pro realizaci dopravních staveb.

Podle tradičního „volebního potenciálu“ má v kraji největší šance ČSSD. Současný hejtman Jiří Běhounek obhajuje svůj mandát již potřetí. Proč by měli dát voliči přednost vám?

Důvodů, proč dát hlas našemu uskupení, je mnoho. Především máme kompaktní a vyrovnaný program, který je uskutečnitelný. Nehlásáme velká nesplnitelná hesla, ale soustředíme se na krajská a regionální témata, která jsou realizovatelná.

Dále nabízíme kvalitní kandidáty ze všech částí kraje, tedy zastupujeme všech pět okresů, a to nejen větší sídla, ale také venkov. Naši kandidáti jsou úspěšní a uznávaní komunální a krajští politici, kteří ve svých regionech dostávají opakovaně důvěru podloženou výsledky. S krajskou politikou máme dlouholeté zkušenosti a víme, do čeho jdeme.

Jak byste hodnotil současný model jednobarevné koalice s tichou podporou a zejména její fungování?

Model jednobarevné vlády ČSSD s tichou podporou KSČM dlouhodobě kritizujeme. Krajské uspořádání má podle našeho názoru fungovat podobně jako na obcích, a to na principech koalice, diskuse a kompromisu.

Co byste považoval za úspěch koalice STAN+SNK-ED?

Určitě chceme dosáhnout dvojciferného procentuálního výsledku a podílet se na sestavování nové krajské koalice. Myslíme si, že koaliční forma budoucího krajského uspořádání je nevyhnutelná.

V roce 2006 jste byl poprvé zvolen zastupitelem města Pacov a stal jste se nejmladším starostou v ČR. Svůj mandát jste obhájil i v posledních komunálních volbách. Pokud byste se stal hejtmanem, byl byste po Martinu Netolickém druhým nejmladším. Prozradíte nám, jaké jsou vaše politické ambice do budoucna?

Máte pravdu, že kdo nemá v politice ambice, neměl by tuto práci vůbec dělat. Na druhou stranu já jsem zastánce toho názoru, že ambice na vyšší stupně politiky si můžete dělat až v situaci, kdy zvládnete stupně nižší. Když tohoto nedosáhnete, budete podle mého názoru působit na vyšším stupni komicky, až trapně a neprofesionálně, a to není cesta, po které se chci vydat. Myslím, že ve vyšší politice najdeme řadu případů, které si to neuvědomili. Teď před námi stojí krajské volby, na ty se plně soustředíme, a o dalších stupních politiky nemá aktuálně smysl přemýšlet.

Jste přesvědčen o tom, že v otázce uprchlické krize je pochopitelný tlak Německa na další členské státy. Nemůže si ale Německo za problémy s imigranty samo? Proč by měly nést ostatní státy odpovědnost za vstřícnou politiku kancléřky k uprchlíkům? Podle některých názorů svou politikou dokonce přispěla k migrační krizi…

Nejsem odborník na zahraniční politiku, tudíž budu odpovídat pouze na základě mně dostupných dat. Podle mého názoru to Německo v čele s kancléřkou Merkelovou přehnalo či spíše situaci dobře neodhadlo a pak již couvat zpět z proklamované pozice nešlo. Přenášet toto podcenění situace na ostatní státy Unie je nezodpovědné. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že zaspala celá Unie, kde i Česká republika má své zástupce, a nejen Německo.

Odsuzujete extremismus a populismus. Na druhou stranu připouštíte důležitost ochrany kulturních a náboženských hodnot Evropy. Jaké řešení tedy navrhujete?

Stojím si za tím, že Evropa je kulturou postavenou na křesťanských hodnotách a základech. Spolupráce s ostatními kulturami není na škodu a v minulosti Evropu mnohokráte obohatila, stále je ale nutné si připomínat a trvat na základních kulturních hodnotách křesťanství. Odsouzení extremismu a populismu s tím souvisí. Nesmíme podlehnout jednoduchým a bezduchým řešením. Evropa musí významně posílit ochranu své vnější hranice či výrazně posílit vojenskou spolupráci mezi členskými státy.