Koledujeme si o průser, varuje europoslankyně Konečná ohledně kauzy Skripal. A přidává velmi nepříjemnou zkušenost po jejím projevu o Rudé armádě

Napsala jste na sociální síť: „Opravdu nevím, jestli ČR umí novičok vyrobit, nebo ne. I kdyby ano, tak to vůbec nic neznamená. Nechápu tuto bouři ve sklenici vody, které se opět chopili tonoucí - TOP 09, ODS a někteří čeští novináři.“ Na druhé straně prezident Miloš Zeman tvrdí, že by bylo pokrytecké předstírat, že se nic takového nedělo. Proč to tedy vůbec nic neznamená?

Především proto, že celá kauza, kdy Britové bez důkazů obvinili stát - v tomto případě Rusko a na základě toho došlo k vyhoštění desítek diplomatů z celé Evropské unie, a to všechno - opakuji bez jakýchkoliv důkazů, mi celá kauza, zda Česká republika novičok vyrobit umí, či neumí, přijde jako zastírání podstaty. Tedy obvinění bez důkazů, které vede k tak zásadnímu kroku, jako je vyhošťování diplomatů daných států. To je špatně.

Co říkáte, na to, jak prezident mluvil veřejně o informacích tajných služeb. Považujete to za přešlap?

Prezident podle mě poté, co na něj vlastně byly kladeny dotazy a chtěl více informací, veřejně řekl, že si vyžádal zprávy tajných služeb. Poté mi přijde normální, když konstatuje fakta. Ale nevím, v jakém režimu informace byly. Z druhé strany předpokládám, že ví, co dělá a nesděluje informaci, která by neměla být doručena k uším občanů České republiky. Skutečnost, že máme jednu z nejlepších protichemických laboratoří a že jediný způsob, jak být nejlepší, je s těmito látkami ve velmi omezeném rozsahu pracovat, je logická dedukce. Ve chvíli, kdy říkáme a myslí si to i po celém světě, že naši chemici jsou světoví, nemůže si myslet, že se vše naučili v knížkách.

Anketa

Schvalujete vyjádření Miloše Zemana na téma novičok, učiněné 3. května na TV Barrandov?

Ano

89%

11%

hlasovalo: 17153 lidí

Za zásadní problém jste označila, kdy dvě tajné služby jednoho státu mají rozdílné závěry s tím, že to není úplně dobrá vizitka pro naši bezpečnost. Jakým způsobem se domníváte, že k tomu vůbec může dojít?

Nikdy jsem pro tajné služby nepracovala, jen znám zákony, které určují jejich působnost, ale přišlo mi zvláštní, kdy jedna tajná služba tvrdí něco jiného, než druhá. Britové evidentně pochybili, ani dva měsíce po údajné otravě nemají relevantní důkazy, které by vedly k možnému obvinění Ruské federace, přesto stále hrají hru, že to byli Rusové. Už jsme viděli důsledky toho, kdy Tony Blair máchal lahvičkou v britském parlamentu a ukazoval chemické látky, které se v Iráku nikdy nenašly. Stálo to život desítky tisíc, možná statisíce lidí a na základě toho byl započat útok, ke kterému jsme se přihlásili i my jako Česká republika. Po takové zkušenosti, byť ne s důsledky obětí, ale velmi vážné krize jsme schopni Britům věřit bez důkazů, které by naznačovaly, jak ke všemu došlo.

Přeci nemůžeme hrát hru, kdy si někdo něco myslí a začne obviňovat bez důkazů. Jestliže na takovou hru přistoupíme, koledujeme si o průser, až budeme chtít příště někoho naštvat, nebo vyřizovat účty, nebo zakrýt svoje problémy. Ve Velké Británii se zvyšuje počet lidí žijících na hranici chudoby, mají špatnou sociální situaci, neřeší nedostatek bydlení, takže když se stane neštěstí jako v Londýně, znamená to zranění i smrt, protože nikdo nekontroluje požární předpisy. Zakrýváme to tím, že rozpoutáme boj na mezinárodní půdě, což mi přijde šílené. Šílené jsou i reakce českých politiků, kteří chybují, nejdou po podstatě, ale jsou jako bílé myši. Je to jako známé vrtěti psem.

Jak tedy vnímáte případy, kdy ať už jde o kohokoli a jeho názor není v souladu řekněme s evropským směrem politiky, přicházejí obvinění, že dotyčný je ruský agent, ruský přisluhovač, přívrženec Putina a podobně?

Mám smutnou zkušenost. Byla jsem na pietním aktu Třešť na Vysočině, kde na základě zrady v posledních dnech války popravili na vězeňském dvoře desítky Čechů. V době, kdy všichni slavili osvobození a mysleli si, že mají vše za sebou, zemřely desítky mladých mužů. Pronesla jsem tam projev, který upozorňoval na obrovskou roli Rudé armády a počet jejích obětí v konfliktu druhé světové války s tím, že bychom na ně neměli zapomínat a vzít si z nich příklad. Na základě projevu mi za poslední čtyři dny přišlo neskutečné množství výhružných zpráv na Facebook, že obhajuji Rudou armádu a podobně.

Říkáte pravdu a přesto, že říkáte pravdu o mezinárodní situaci, která se udála před 73 lety a o stovkách tisíc obětí, díky kterým žijeme v míru, nálada ve společnosti je přesto nenávistná. Je to pro mne zklamáním, protože jsem si myslela, že o podílu Rudé armády na československém osvobození nemůže nikdo pochybovat. Ruští vojáci zemřeli, abychom žili v míru, a my si jich nedovedeme vážit. To jsme tak daleko, že jsme schopni zpochybnit obrovské oběti, které Sovětský svaz utrpěl, aby nám pomohl nás zbavit Hitlera? Ukazuje to, kam až jsme se dostali. Všichni máme pocit, že vlastně můžeme říkat cokoliv, nadávat a urážet kohokoliv. Týden chodím po památnících a u každého si uvědomuji, že padlí vojáci byli něčí synové, manželé, možná tatínci a nevrátili se domů. A my díky nim žijeme v míru. Přestože říkáte jen pravdu, štvavá kampaň je neskutečná. Když poprvé mažu příspěvky na Facebooku, protože je mi stydno, aby takové komentáře na mém Facebooku byly, je mi to líto vůči lidem, kteří nám přišli pomoci. Nadávají armádě, bez níž by byly boje mnohem horší, delší a možná s větším počtem civilních obětí.

Připomínáme si konec II. světové války a také sto let od vzniku Československa. S jakými pocity ve světle současného dění se na historické události díváte?

Výročí májové a poslední dubnové jsou pro mne vždy zpytováním svědomí nad tím, že mnoho generací žije v míru a možná si ani neuvědomují, za co naši dědečci a pradědečci museli bojovat a v jakých podmínkách. Moc bych si přála, aby vše, co se za sto let vzniku Československa stalo, bylo mementem a dokladem, jak si toho umíme vážit. A uvědomujeme si, že máme milion žijících na hranici chudoby, s exekucemi, skupiny obyvatel, které nežijí, jak by si zasloužily, protože chodí do práce a vydělávají směšné mzdy, takže nejsou schopni ani zaplatit obědy dětem. Ale ještě pořád se nemusíme zoufale bát o život každý den, kdy se probudíme. To znamená velmi mnoho. Přála bych si, i když se bojuje daleko od nás, abychom si uvědomili, že válka se může velmi rychle přesunout i na území Evropy a velmi nerada bych se toho dožila i s ohledem na syna. Chci, aby měl šanci prožít svůj život minimálně beze strachu o život. Spousta lidí na to zapomíná a bohužel i politiků.

V souvislosti s tím, co jste právě řekla, co si myslíte o nálepkování? V poslední době nejen u nás, ale po celé Evropě dochází ke stále častějšímu užívání slov jako extremista, fašista, nacista, rasista. Nesnižujeme tím váhu těchto slov vzhledem k tomu, co v historii znamenala?

Dochází k velkému zjednodušování pojmů. Je to těžké, když na Twitteru máte 260 znaků pro vyjádření myšlenky, což není jednoduché. Vidím i na jiných sociálních sítích, pokud umístím delší příspěvek, kolik lidí ho čte a jakou čtenost má v případě pouhých čtyř řádků. Naučili jsme se zrychlovat a získávat informace v co nejkratší možné podobě. Jedním z důsledků je používání řady pojmů zdánlivě zjednodušujících, ale paradoxně se dostáváme k vytrácení významu slov. To by si měli minimálně politici, pokud tedy chceme být politiky, kteří jen nenálepkují, uvědomit. Je to hlubší a nemůžeme se odbývat označením někoho za rasistu, fašistu. Obvinění musí být vždy obsahově věcná. Nejedná se o správnou cestu ani u politiků, kteří chtějí být věrohodní, nehrát si na populisty a netlačit na zjednodušování. Doba, v níž žijeme, je velmi rychlá, což všichni víme.

Dokonce útok na Sýrii oznámil Donald Trump na Twitteru. Je to v pořádku?

Trump je krásným příkladem, že všechno je zjednodušené. V tramvaji to sice každý pochopí, ale zrovna mezinárodní politická situace by zasloužila delší debaty, byť chápu, že ne všichni mají čas a chuť je číst a sledovat. Zjednodušování na mezinárodní scéně může být nebezpečné pro naši budoucnost a zjednodušování rozhodnutí může být fatální pro nás všechny.