Končící Sobotkova vláda se loučí s velkým humbukem. Začalo to rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka podepsat memorandum s australskou těžařskou firmou European Metals o budoucí spolupráci při těžbě lithia na Cínovci. Pokračuje to tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu postoupilo do vlády „Zprávu o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“. Tento dokument se ve značném rozsahu věnuje uranu. Podle návrhu ministerstva se de facto zavádí exkluzivita v průzkumu, těžbě a zpracování uranu pro státní podnik DIAMO. Udivující na tom je, že u ziskového lithia státní monopol navrhován není s odůvodněním, že to není možné.

Přitom o uran v Brzkově má shodou okolností zájem stejně jako o lithium společnost, za níž stojí australští majitelé. Úvaha, která člověka hned napadne, je, že v Brzkově za uran stát vyhodí z okna miliardy korun, a ještě si zřídí na ztrátovou těžbu monopol, ale ziskové lithium nechce. A pokud možno vše rychle schválit týden před volbami. Nad tím kroutí hlavou i starosta obce Brzkov Aleš Bořil. Jenom s tím se ale nespokojil a napsal před středečním jednáním vlády, které má na programu i výše uvedenou zprávu, dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi i všem členům jeho kabinetu. Ptá se jich, zda považují zprávu předkládanou ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Havlíčkem v souladu s veřejným a národním zájmem České republiky a zda pro ni budou hlasovat.

Veřejný zájem na ztrátovém uranu, ale ne na ziskovém lithiu

„Ohledně těžby uranu i lithia je situace taková, že o toto nerostné bohatství České republiky mají zájem státní podnik DIAMO a soukromá společnost, za níž stojí australští majitelé. V případě ztrátového uranu je záležitost řešena zřízením státního monopolu ve prospěch státního podniku DIAMO z důvodu existence veřejného zájmu na tomto uranovém monopolu. Oproti tomu ohledně ziskového lithia, jehož těžba a následné zpracování v České republice může představovat naději na nemalý ekonomický prospěch pro naši vlast, tak u tohoto strategického nerostného bohatství veřejný zájem na monopolu pro stát shledáván není,“ upozorňuje starosta obce Brzkov Aleš Bořil v dopise členům vlády na podivný přístup ze strany státu ve vztahu k těžbě důležitých nerostných surovin.

Podivuje se dále nad tím, že ve „Zprávě o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“ je shledáván veřejný zájem na těžbě uranu za účelem jeho následného prodeje Rusku nebo Číně, fakticky tak tedy jde o pokračování v praxi započaté rokem 1948 a trvající dosud. Oproti tomu u lithia veřejný zájem shledáván není a toto nerostné bohatství České republiky je tak státem přenecháno soukromé společnosti, za níž stojí zahraniční majitelé. „Určitě nás hodně překvapilo to, že ministr průmyslu a obchodu pan Havlíček podepsal takto důležitý dokument ohledně lithia,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Aleš Bořil k podepsanému memorandu, které bude předmětem mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v pondělí 16. října.

Rozhodnutí o nerostných surovinách by se mělo nechat na nové vládě

„My tu dlouhodobě bojujeme za to, aby uran na katastru obce Brzkov zůstal pod zemí a nakládalo se s tím v rámci všech stejně, aby z toho měl něco i český daňový poplatník, a ne jenom nějaká zahraniční firma,“ vysvětluje starosta obce Brzkov, která je místem, kde se nachází ložisko uranu Brzkov – Horní Věžnice, co bylo prvotním impulzem pro to, aby se obrátil na dosluhující vládu. „To takhle prostě nejde, aby zvítězil lobbing pro nějakou zahraniční firmu. Obojí je to strategická surovina, uran i lithium, a v obou případech to bude pro Českou republiku nevýhodné. Na uran se tu udělá exkluzivita jenom pro DIAMO, ale lithium, jehož zásoby se pod Cínovcem odhadují na tři biliony, se prodá memorandem někomu jinému, cizí – australské – firmě,“ diví se Aleš Bořil.