Co vy a letní dovolená?Anketa
„Nejprve je potřeba nějak zajistit příměří a klid zbraní. Obnova přijde na řadu až potom, ale ano, musíme být na ni připraveni. Dříve EU vždycky poslala na Ukrajinu peníze a až potom úředníky, aby zjistili, kam se peníze poděly. Teď to musí být opačně, nejprve úředníky a potom peníze. Ale myslím, že plán je, že se do obnovy zapojí přímo české firmy a čeští dodavatelé, byť za pomoci místních pracovníků. To by byla nejefektivnější kontrola, ale i práce a výdělek českých dodavatelů. A to si Česko zcela jistě zaslouží,“ konstatuje senátor Tomáš Jirsa (ODS), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, starosta Hluboké nad Vltavou.
„Na možnost podílet se na obnově Ukrajiny čeká řada českých firem, znamená to pro ně zakázky a pro jejich zaměstnance jistá pracovní místa. Moje preferované řešení by bylo, dojednat pro to půjčku z evropského rozpočtu, aby si to Ukrajinci mohli dovolit financovat,“ vysvětlil Mikuláš Peksa, europoslanec za Českou pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany.
„Z mého pohledu již naše neschopná vláda investovala do války na Ukrajině a taktéž do uprchlíků financí dost. Zaskočila mě dokonce odpověď ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, že vláda nemá peníze na české sociální služby, jelikož vydává finance na Ukrajinu. Na obnovu Ukrajiny bychom za mě z pohledu financí neměli dát ani korunu, ale určitě jsme pro to, aby vláda finančně podpořila naše české firmy, které se chtějí na obnově přímo podílet. Tímto způsobem podpoří vláda nejen Ukrajinu, ale i naši ekonomiku. Myslím, že poučením pro všechny, kteří chtějí posílat peníze, by měla být skutečnost z let 2014 a 2015, kdy dnes nikdo neví, kam se poděly finance z pomoci. Každá koruna, kterou vláda vydá, musí být investicí i do naší ekonomiky, našich lidí, našeho státu. Takto se musí zvažovat i pomoc na obnovu Ukrajiny,“ sdělil Marek Novák, poslanec hnutí ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.
„Do obnovy Ukrajiny by se dle mého názoru měly zapojit všechny evropské státy včetně České republiky. Ukrajina je důležitým partnerem a její brzká obnova bude přínosem pro všechny. Podmínky pomoci by měla stanovit EU tak, aby byly pro všechny členské státy přiměřeně přijatelné, a zároveň by měla aktivovat kontrolní systémy využití pomoci a zajištění udržitelnosti,“ upozornil senátor Marek Ošťádal (STAN), člen senátního výboru pro obranu a bezpečnost, starosta Nákla na Olomoucku.
„Česká republika z rozpočtu ČR platí a ještě bude platiti jen v letošním roce téměř 100 miliard z peněz českých daňových poplatníků na pomoc Ukrajině a 350 tisícům ukrajinských občanů, kteří jsou v České republice do března příštího roku. Další pomoc, tentokrát na obnovu Ukrajiny (po tom, co vláda Petra Fialy posílala zbraně na její rozmlácení) opět z peněz daňových poplatníků v řádu desítek miliard korun v kontrastu s nulovou pomocí občanům České republiky je pro mě nepřijatelná. Petr Fiala by měl kandidovat na premiéra spíše na Ukrajině a rezignovat na svou funkci premiéra včetně celé vlády. Česká republika potřebuje nového premiéra a vládu, která se bude starat o české občany, o zabezpečení levné energie pro spotřebitele v České republice a která ukončí Fialovu drahotu,“ uvedl Radek Koten, poslanec SPD, člen výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny.
„Jaké peníze? Vždy jsme prosazovali model „dej rybáři loď a pruty, ne ryby“. Dávat peníze je jako je hodit do černé díry. Všudypřítomná korupce neštítící se odírat i chudáky utíkající před válkou, to má být ten cíl pomoci? Určitě ne! Ale ono to nebude tak horké s tou pomocí, například obyvatelé Haiti na ni čekají dodnes. Pokrytectví EU válčící do posledního Ukrajince se tady skloubí s pokrytectvím „slíbit není hřích“, jak již jsme byli svědky při jiných příležitostech. Zelenskyj chce vstup do NATO, a tak proto ty tanečky bez hudby,“ napsal Leo Luzar, bývalý poslanec a exmístopředseda KSČM.
„Určitě zapojit. Obnova infrastruktury zničené ruskou armádou by měla být na komerční bázi. Výhodné úvěry, dlouhodobé splátky. Chci věřit, že se bude zodpovídat viník, tedy Rusko,“ doufá senátor za Novojičínsko Petr Orel (Strana zelených).
„V této otázce se moc nevyznám. Zatím na Ukrajině pokračuje válka, takže si myslím, že obnova Ukrajiny bude ještě chvíli oddálena. Určitě by měly naše firmy dostat příležitost podílet se na této obnově, ale nakolik se máme podílet finančně, nedokážu posoudit. Materiálně bychom měli pomoci,“ konstatuje Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, garant Trikolory pro oblast sociálních věcí.
Mgr. Václav Krása
„Určitě by se ČR měla podílet na obnově infrastruktury. Vzhledem k tomu, že lze vyčíslit již podporu, kterou jsme na Ukrajinu již poslali, tak započíst s ukrajinskou stranou,“ sdělil Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné.
„Samozřejmě by se Česká republika zapojit měla. Zatím je ale předčasné mluvit o konkrétních formách pomoci. Není jasné, kdy válka skončí, zda Ukrajina přijde o některá území, v jaké aktuální kondici bude naše ekonomika i další ekonomiky donátorů. Samozřejmě jde vždycky o peníze. Ale můžeme pomoci i dodávkami technologií, experty a podobně. Myslím, že ČR bude ráda, když daruje finance v řádech jednotek miliard. Ale může jít i o ručení za úvěry, půjčky apod.,“ vysvětlil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků.
„Naše republika by se samozřejmě do obnovy Ukrajiny zapojit měla. Z důvodů morálních, ekonomických i politických. Po ukončení války budou na Ukrajině obrovské příležitosti. Země bude potřebovat celkovou hospodářskou obnovu a modernizaci. Mezinárodním společenstvím budou vytvořeny pomocné programy na obnovu Ukrajiny, podobné Marshallovu plánu pro Evropu po druhé světové válce. Pro český průmysl a české stavební firmy se na Ukrajině naskytne příležitost získat obrovské zakázky placené z peněz evropských, amerických a dalších donátorů. To vše ale až po ukončení války. K tomu Ukrajina nyní vedle humanitární a finanční pomoci potřebuje především vhodné západní zbraně,“ vyjádřil se Libor Rouček (ČSSD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu.
„Pokud to bude možné, tak by pochopitelně měla. Především prací českých firem. Vzhledem ke zveřejněnému rozdělení teritoria (pro ČR Luhanská oblast, která je ovšem obsazená Ruskem) mi není jasné, jak toto provést,“ konstatuje senátor Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj), místopředseda ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, starosta Chrastavy.
„Podpořit export našich výrobků a služeb na Ukrajinu, tedy české peníze prostřednictvím českých firem,“ uvedl Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí, ekonomický poradce Trikolory.
„Pokud je pravda to, co jsem zaregistroval, tzn. že území Ukrajiny už je rozparcelováno a jednotlivým státům byly přiděleny ‚sféry vlivu‘, tak si myslím, že je tato otázka zbytečná. Podle té mapy nám totiž kdosi ‚nahoře‘ přidělil Luhanskou oblast, a tu, jak známo, právě dobyla ruská vojska. Buď tedy opět zavedeme Měsíc česko-sovětského přátelství, nebo z toho úplně vycouváme. Nechápu, proč bychom se měli podílet na obnově něčeho, co se zdá být už teď ruské. A pokud si někdo myslí, že se tento stav změní, tak nezmění. Vzpomeňme na slova Henryho Kissingera, že prostě bude nutné Rusku nakonec ustoupit a některá území mu nechat. Tihle lidé se moc často nemýlí. A pokud by bylo vše jinak? Pak nechápu, proč bychom si měli jako ČR půjčovat na investice v cizím státě, které velmi pravděpodobně budou provádět cizí firmy a na nás pak zbyde ‚jen‘ to placení dluhu a úroků. To musel vymyslet nějaký osvícený člověk, který ale neměl na mysli zájmy České republiky,“ míní Martin Herman (ANO), středočeský krajský zastupitel.
Fotogalerie: - Mimořádná kvůli čtení
„Ukrajina je velké a potenciálně rozvojové území nedaleko ČR. Podíl na její obnově nám pomůže vybudovat budoucí obchodní cesty. Nejde o peníze, ale i o dodávky zboží a o investice. Takže by bylo nemoudré tuto příležitost pro české exportéry zanedbat. Vnímám to jako vklad do budoucnosti,“ vnímá Jiří Dolejš, bývalý dlouholetý poslanec KSČM.
„Současné plány, které již rozdělují oblasti obnovy jednotlivým zemím, jsou zatím předčasné. Nikdo neví, jak dlouho bude válka pokračovat a jak vysoká bude cena. Mluví se o 750 miliardách euro, ale cena může být mnohonásobně vyšší. Z pohledu České republiky by měla být snaha vyjednat sektory, které umíme. Ať už je to příkladem doprava, energetický průmysl, zdravotnictví, nebo třeba zbrojní průmysl. Bude to vyžadovat silné vyjednávání, protože se o to samé budou snažit velké evropské státy pro své firmy. Například Polsko dalo již jasně najevo, že chce být v rámci firem podílejících se na obnově upřednostněno. Co se týče financí, tak teď mají státy díky energetické krizi svých starostí dost. Plány na systém financování obnovy ze strany EU jsou jedna část, ale budou se muset zapojit i další ekonomicky silné mimoevropské státy. A zajistit, aby se finance dostaly na „místo určení“. V první řadě by se ale mělo na obnově podílet finančně Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo a které má zničenou zemi na svědomí. Na to by měl být vyvíjen po skončení války největší tlak,“ okomentoval Marek Černoch, bývalý předseda poslaneckého klubu Úsvitu, nyní člen ODS.
„Parcelování obnovy Ukrajiny je naprosto nechutné. No samozřejmě, že se byznys těší na expanzi a čím větší bude válečná destrukce, tím víc prachů na obnovu pak firmy od evropských států dostanou. Pro byznys by bylo nejlepší, aby ta země bojovala do „posledního muže“, jak opakuje vláda, a aby celá lehla popelem; firmy by ji pak klidně postavily znovu, když to daňoví poplatníci zaplatěj. Ne. Ne. Ne. Takže zaprvé, zatím se válčí, jednat je třeba o míru, a pak teprve o podmínkách účasti na obnově. Zadruhé, na obnově zničené země by měly mít podíl především ty státy, které se zaslouží o mír, ne ty, které podporovaly válku. A zatřetí: vůbec nevěřím, že bude Luhanská oblast po válce ještě ukrajinská, český vyjednávač této parcelace asi podléhá ukrajinské válečné propagandě,“ domnívá se Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených.
„Česká republika není v kondici umožňující velkorysé dary. To, co se bude vydávat za nezištnou pomoc Ukrajině, bude tvrdým byznysem v režii a ku prospěchu západních oligarchů. S velkou kořistí jistě počítají i jejich ukrajinští kámoši a místodržící. A to vládu, nemá-li postupovat ke škodě vlastním národním zájmům, opravňuje výlučně k čistě komerční účasti. Cestou, která všechny pohledávky bude zajišťovat tak, jak to vyžaduje krajně rizikový trh,“ napsal Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta republiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
