Komedie s dalajlámou, Zeman a Babiš. A tohle je pro Miroslava Kalouska noční můra. Bývalý předák TOP 09 otevřeně promlouvá

Co jako bývalý člen TOP 09 říkáte výsledku voleb?

Především řeknu něco o svém členství. Vstoupil jsem hned v roce 2009 do této strany z takových osobních důvodů, které mi dovolte ponechat si pro sebe. Od začátku mi bylo jasné, že v dané situaci to není strana odpovídající mému přesvědčení. Nicméně jsem podlehl třem iluzím – ve svém věku! Zaprvé jsem doufal, že jako starý mazák se propracuji vnitrostranickou strukturou tak vysoko, abych mohl maximálně uplatnit své názory. Narazil jsem ale na ještě mazanější harcovníky z řad bývalých lidovců, kteří mě zřejmě prokoukli. Zadruhé jsem mylně předpokládal, že působení pana Schwarzenberga bude kratší a že se ideový boj o profil strany, který jí od počátku scházel, rozpoutá dříve, než jí jej Karel Schwarzenberg definitivně vtiskne. Třetí zklamání je největší. Chtěl jsem vše vsadit na pragmatismus pana Kalouska, na jeho chytrost a zejména na vzájemnou nedůvěru mezi ním a havlisty. Doufal jsem, že by z něj mohl být vůdce skutečné konzervativní strany, kdyby byl pro ni vytvořen správný program. Bohužel už nedošlo k tomu, abych mu předložil své návrhy. Je nyní jasné, že by je byl stejně odmítl. Členem jsem přestal být pro neplacení členských příspěvků. Nemoc mi zabránila, abych měl čas na vystoupení otevřené a veřejné.

Vraťme se k posledním volbám. SPD v koalici s SPO porazila TOP 09 z pohledu toho, do kolika zastupitelstev se dostala, v poměru 10 : 3 a získala i více hlasů… TOP 09 získala tři procenta při nízké volební účasti, která jí naopak mohla hrát do karet. Neznamená to, že její reálná podpora je nižší než tři procenta? Pravdoláskařští voliči se ztratili, nebo vymřeli?

Víme přece, že výsledek voleb do sněmovny, který je pro strany rozhodující, nelze spolehlivě predikovat na základě voleb krajských. Před čtyřmi roky byl společný výsledek STAN a topky 6,63 procenta. Je to méně, než měly tyto strany dohromady nyní. A o málo víc než polovina počtu procent, kterého TOP 09 dosáhla v parlamentních volbách 2013. Nicméně na sestupný trend podpory TOP 09 ukazují i výzkumy preferencí. Příští rok bude tedy zápasit o holý parlamentní život. Podle mě se na hlavní důvod tohoto ústupu ze slávy zapomíná.

V letech 2009–2010 se volební úspěch strany zrodil především proto, že se lidé ze vzdělanějších a středních vrstev hrozně vylekali ze situace v Řecku a báli se rozpočtového hazardu v době finanční krize. Je to jen pár let, a vidíte – zapomenuto! Právě tito lidé podle mě tehdy topku vymrštili vzhůru, nebyli to havlisté, které v podstatě „takové maličkosti“ nezajímají. Situace je teď odlišná a ekonomicky odpovědné voliče už TOP 09 nepřitahuje. Zbyli asi jen někteří pravdoláskaři a pár věrných voličů, kteří nevědí, co činí. Velmi smutné…

Efekt „Schwarzenberg“ již nefunguje?

Ti, kdo volili topku z ekonomických důvodů kvůli Kalouskovi, jsou pryč. Půvab novosti vyprchal. Zůstal vlastně už jen tento efekt. A i ten nezadržitelně slábne. Víte dobře, jak nemám rád užívání nálepky populismu. Blíží-li se ale u nás některý politik způsobem svého chování a vyjadřování jakémusi populismu, je to bezpochyby pan Schwarzenberg. Je velmi vtipný v lidovém tónu, přitahuje svým (ke všemu ještě vlastně zakázaným!) titulem a bohatstvím. Lidé říkají: ten přece už nepotřebuje „krást“. Právě tyto prostoduché voliče však musí odrazovat jeho postoj k migraci, a tak z boháčů upřednostňují pana Babiše a s ohledem na vtipnost pana prezidenta. Není divu, že právě vymezování se vůči těmto dvěma politikům se pro TOP 09 stalo hlavním bodem vnitropolitického „programu“.

Jakou budoucnost věštíte Miroslavu Kalouskovi? Hovoří se o jeho politické smrti…

Z toho, co už jsem řekl, vám musí být jasné, že je mi z něj smutno. Měl obrovskou šanci, kterou nevyužil. Měl ve své straně spoustu chytrých a slušných lidí, mezi nimi i pár opravdových konzervativců. Měl také lidi, kteří v topce svou politickou kariéru teprve začínali a se kterými se dalo pracovat. Na druhé straně potřeboval na začátku Karla Schwarzenberga a zřejmě to ho vtáhlo do vod absolutní poslušnosti soudruhům z Bruselu a kdoví odkud ještě.

Teď půjde o dvě věci. Především se jeho strana musí udržet po příštích volbách ve sněmovně. To je dost možné. Zadruhé musejí volby špatně dopadnout pro ANO. A to je vysoce nepravděpodobné. Probruselská koalice s ČSSD a KDU-ČSL je nyní pro stranu pana Kalouska zajisté velkým snem. Brr! To je úděsná představa, že? Naštěstí nejde jen o přání, tato katastrofická představa je nereálná. Takže jeho politický pád podle mě bude postupný.

Promiňte mi jednu osobní poznámku…

Prominu…

Jednou mi pan Kalousek zatelefonoval. V té době byl pořádán mediální a bohužel i existenční hon na mého kamaráda doktora Ladislava Bátoru. Pevně jsem doufal, že alespoň představitelé topky zaujmou jiný postoj než média. Pan Bátora byl absurdně nařčen, že je rasista. V životě jsem potkal lidi s různými názory v této otázce. Málokdo byl ale tak na hony vzdálen rasismu jako on. Než ho v 70. letech vyhodili z politických důvodů z Filozofické fakulty, studoval obor Kulturní dějiny Dálného východu. Vždy si velmi vážil japonské a čínské kultury. Dokonce asi více než vlastní evropské. Proto na svou obranu řekl, že si váží lidí žluté rasy. Pan Kalousek mi tehdy do telefonu řekl, že podle něho ten, kdo použije slovo „rasa“, je nutně rasistou. Nebyl jsem mocen slova. Tento nesmysl pak řekl i na veřejnosti a papouškovala to po něm jistá poslankyně. Jiný náš kamarád, který byl tehdy též v topce, se smíchem řekl, že bude všude opakovat slovo „kapitál“, dokud mu neuvěří, že je kapitalista.

Jak se podle vás zhostil pan Kalousek úlohy ochránce odkazu Václava Havla a jeho přátelství s dalajlámou?

Už jsem říkal, že havlisté a pan Kalousek si bývali vzájemně velmi cizí. Myslím, že ani teď se jim moc nezavděčí, ač vypadá, že se o to usilovně snaží. Nyní už nemá ekonomicky zodpovědné voliče, na nichž vybudoval prvotní úspěch, a zbyli jen ctitelé legračně zastydlého antikomunismu, jimž se snaží vyjít vstříc. Má to těžké, protože jeho nepřátelé lidovci posilují a pomocí podivných figur typu ministra kultury přidávají ke svým poctivým katolickým voličům také ty, kteří dříve volili pana Schwarzenberga.

Je opravdu zábavné pozorovat přetahovanou TOP 09 a KDU-ČSL ve vyvolávání rozmíšek s prezidentem Zemanem. K tomu přistupuje urputně „statečný“ postoj vůči Rusku, který je u části starší generace populární, a nakonec komedie s dalajlámou. Jak jsem mohl vypozorovat, na rozdíl od protiruské kampaně nemá ta tibetská u běžné veřejnosti žádný ohlas. Já alespoň nenarazil na nikoho, kdo by to tibetské vlajkonošství bral vážně. Fakt ovšem je, že nechodím do kavárny…

Nenahradí lidovci topku ve spojení se STAN? Už se objevily zprávy o jejich možné spolupráci. Obě strany v senátních i krajských volbách oproti TOP 09 relativně uspěly. Asi sebraly část voličů TOP 09…

KDU-ČSL byla vždy velmi úspěšná na komunální úrovni. Bylo by tedy pochopitelné, kdyby STAN své síly spojil právě s lidovci. STAN je uskupení, které je naprosto amorfní. Jediné, co spojuje jeho členy, je touha být znovu zvolen, a to bez jakéhokoliv náznaku nějakého názoru nebo postoje. Na místní úrovni je jejich zvolení umožňováno voličským stereotypem, který některým zoufalým voličům velí volit stále stejně, ať už to má smysl, nebo nikoliv. V parlamentních volbách ovšem moc šancí nemají, a proto potřebují nějakou politickou záštitu. Tu jim zpočátku poskytoval pan Schwarzenberg, teď musejí hledat nového patrona.

Ještě k vaší poznámce o směru odlivu voličů TOP 09. Po volbách 2010 ukazovaly rozbory, že mnoho voličů získala TOP 09 na úkor ODS. To zřejmě byli ti ekonomicky odpovědní, kteří se pravděpodobně k ODS vracejí. Pokud vím, existovaly úvahy, že v budoucnu by se tyto dvě strany sloučily. To by bývalo vzhledem k tomu, co jsem říkal, logické, ale teď už to tak nevypadá. Pak jsou tady ti, kteří přestali volit TOP 09 a volí opět lidovce. Mohou to být jak poctiví katolíci, tak nyní asi hlavně pravdoláskaři. Že by někdo přešel od topky ke STAN, to si nemyslím. Spíše se mohli voliči přiklonit k ANO – což musí být pro pana Kalouska noční můra. Nebo prostě nevolili. Vůbec se jim nedivím.

Jak hodnotíte politiku TOP 09? Je to konzervativní strana, za kterou se deklaruje?

O tom, co to je konzervativní strana, by se dala – a asi i měla – napsat celá knížka. Jsem vám za tuhle otázku vděčný, protože právě marná naděje, že z TOP 09 pomohu udělat opravdu konzervativní stranu, mě koneckonců držela v té straně tak dlouho. TOP 09 je i není konzervativní stranou.

V čem je konzervativní?

Pan Kalousek na jednom sněmu hodnotil základní pozici svou i své strany jako moderní konzervativismus. Zdůraznil to slovo „moderní“. Nevím, zda to řekl záměrně, ale použil stejný výraz jako pan Cameron. Oba cosi jako moderní konzervativci jsou. Na první poslech jsem při vyslovení tohoto spojení zasténal. V různých oblastech života a v různých dějinných souvislostech přece stály konzervativismus a moderna v příkrém rozporu. Není to tedy contradictio in adiecto? Zkusil jsem se nad tím zamyslet. Dnešní doba politického marasmu (samozřejmě nejen u nás!) však dospěla tak daleko, že toto spojení je možné.

Navíc v anglosaském prostředí byl konzervativismus od počátku jen jemně odstíněnou variantou liberalismu. Podívejte se na dnešní strany ve Velké Británii. Všechny jsou liberální, a to i labouristé, ba i UKIP! V USA, kde byl ten rozdíl smazán ještě víc, se nyní liberálové všech odstínů šikují za paní Clintonovou, aby porazili pana Trumpa, po dlouhé době skutečného konzervativce na Západě. Takzvané moderní konzervativce a liberály spojují významné rysy. Především je to bezmezná důvěra ve volný trh. To je u pana Kalouska markantní. Dále je to až patologický odpor k náznakům čehokoliv, co zakládá úctu k národním tradicím. Moderní konzervativci se od liberálů mírně odlišují v pojetí rodiny, ale opravdu jen mírně. Ani jedni nehájí dostatečně soukromí občanů, ani jedni nerespektují zájmy středních tříd, ačkoliv to občas vykřikují.

TOP 09 se tedy připojuje k proudu, který si říká moderní konzervativismus. Ovšem je to konzervativismus jen co do jména. Kontinentální konzervativci se vyznačovali již v 19. století antiliberálním postojem, zejména v oblasti hospodářské. S tím souvisí i neliberální postoj v otázkách sociálních. Podle mě nastává doba obrození skutečného konzervativismu. TOP 09 mohla být jeho představitelkou u nás. Místo toho zaujala místo v upadajícím a lidem stále méně říkajícím mainstreamu.

Jak hodnotíte volby celkově? Babiš na krajích uspěl. ČSSD dost pohořela na krajích i v senátních volbách. Nedopadne jako ODS?

Před nedávnem jsem v jiném rozhovoru s vámi říkal, že dnes už nedělím strany hlavně na pravici, střed a levici, ale zejména na strany, které patří do politického mainstreamu a které do něho nepatří. Pro zjednodušení mluvme o stranách systémových a antisystémových. Když se podíváme na výsledky voleb, je zřejmé, že český volič – zatím – dává jasnou přednost systémovým stranám, i když někdy vlastně ani nechce.

Mám tím na mysli hlavně hnutí ANO, které je systémové až na půdu, ale voliče si podle mě získává falešným zdáním antisystémovosti. Jeho voliči stále ještě mají pocit, že volí cosi téměř ilegálního nebo aspoň protestního. Kampaně TOP 09 v tom hnutí ANO velmi pomáhají. Já to mám panu Babišovi trochu za zlé. Strhává na sebe hlasy, které by měly padat jinam. Otázkou je, kam. Zatím je antisystémová scéna u nás rozdrobená. Větší úspěch, tuším, zaznamenal jen pan Okamura. Postrádáme velkou stranu, jakou je Alternativa pro Německo nebo rakouští Svobodní.

Na levici se prokázalo, že KSČM je pevnou součástí mainstreamu. Protisystémoví voliči se od ní odklánějí, a tak se dá očekávat, že u nich poroste tlak na změnu orientace. Sociální demokracie je v současném celoevropském duchu naprosto rozbředlá. Moc se divím panu profesoru Bělohradskému, kterého si vážím a považuji za antisystémového politického myslitele, že přijal kandidaturu za tuto stranu. On zároveň kandidoval za zelené. Přes veškeré zdání, i v jejich případě jde o silně systémovou stranu. Jsou dokonce předními představiteli jedné z vůdčích ideologií současné doby. Obávám se, že podobného rázu jsou i takzvaní Piráti.

Zatím se mi to jeví tak, že tyto strany reprezentují mainstreamem požadované „rebelství“ v rámci konformity. Podobně jako ANO i oni odvádějí antisystémové voličské hlasy tam, kde ta předstíraná antisystémovost nebude škodit. O TOP 09 a KDU-ČSL jsem toho řekl dost. Můj soud nad těmito stranami je nesmlouvavý. Méně nesmlouvavý snad lze být vůči ODS. Ale přece jen si myslím, že se na ni vztahuje povzdech Ovidiův, když prosí, aby lidé chválili jeho dobrou vůli, když sil se už nedostává.

Jaký očekáváte vývoj?

Rok 2017 bude volebně velmi důležitý, a to nejen u nás. Musíme doufat, že jak u nás, tak i jinde v Evropě se karta začne obracet. Rozhodovat o tom budou vůle i politický rozhled občanů. Byl bych rád, aby se nedali zastrašit hrozbou takzvaného extremismu. To je zcela matoucí a nesprávná nálepka, která se dává politice zdravého rozumu, jež si přeje spolupráci evropských národů místo diktátu byrokracie a nadnárodních společností.

Ústředním bodem bude problém migrace. Té je třeba čelit s naprostou rozhodností. To je právě konzervativní postoj. Na závěr se dostávám opět k TOP 09. Pokud vím, svůj postoj k migraci formuluje tak, že není ani vítací, ani vyháněcí, nebo tak podobně. Na to se pro změnu hodí citát z Janova Zjevení: „Vím o tvých skutcích: nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený, anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“ (Zj 3,15-16)

PhDr. Jiří Hejlek (nar. 1952 v Praze) vystudoval filozofii, bohemistiku a klasickou řečtinu na FFUK. Pro svůj „kádrový profil“ se nemohl ani pokusit o akademickou kariéru. Měl různá zaměstnání. Převážně se živil jazyky. Učil a překládal. Mj. se podílel na překladu Komenského „Všeobecné porady o nápravě věcí lidských“ z latiny do češtiny. Po listopadu 1989 byl politicky aktivní. Od února 1990 do března 1993 pracoval v Koordinačním centru OF, na ministerstvech zahraničí a kultury, na němž působil jako náměstek ministra. Tehdy byl také členem širšího vedení ODA, v níž setrval do roku 2001.

Od roku 1994 pracoval v průmyslu. Z počátku jako manažer, od konce 90. let jako podnikatel. V posledních letech se opět věnuje svému původně vystudovanému oboru, překládá a příležitostně přednáší. Je jedním ze zakladatelů Akce D.O.S.T. Jiří Hejlek je praktikující evangelík. Je 31 let ženatý a má dvě dospělé děti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.