Kritizujete ministra obrany Metnara za výrok, že pokud se z Afghánistánu stáhnou Američané, odejdeme odtud i my. Proč? Není stáhnutí našich vojáků, potažmo i těch amerických, z této země i vaším přáním?
Ano, máte pravdu, že je naším přáním stažení našich vojsk z Afghánistánu, kde se vede ilegální válka bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Nicméně proč bychom měli čekat na to, až se stáhnou Američané? To nejsme snad suverénním státem, který se může svobodně rozhodnout? To pořád musíme čekat na rozhodnutí „světového četníka“? Navíc si musím vždy položit otázku: Proč pořád někam „lezeme“, když je mnoho států, které nikam své vojáky nevysílají? Celé mi to přijde, jako že se někomu chceme za něco zavděčit. Nevím ale kvůli čemu se chceme zavděčovat USA?
Proč kritizuji ministra obrany Metnara? Právě za jeho výrok, který ukazuje na naše „vazalství“ směrem k USA. Umím si živě představit, že kdyby se vyhlásila válka Rusku, tak budeme v první linii. Budeme mít nejvíce obětí, protože máme strategickou polohu. To pořád nikomu nedochází, že se všude hraje informační válka o to, jak zastrašit Rusko, případně jak je více zatáhnout do nějakého konfliktu? Dokonce ani SSSR nechtěl po svých „spřátelených“ zemích, aby se účastnily v jeho konfliktech. Jako například v Afghánistánu. Proč tedy musíme pořád někoho poslouchat a ještě se účastnit ilegálních válek? Mám obavu, že když náhodou USA vpadnou do Venezuely, tak se hrdě přidáme, a to jen proto, že se prý bude „chránit demokracie“, nebo se tam bude opět bojovat proti terorismu. Možná tam ještě Saddám Husajn společně s Muammarem Kaddáfím schovávají nějaké zbraně hromadného ničení, které se v Iráku nenalezly. To myslím samozřejmě ironicky ve vztahu k ilegální válce v Iráku.
Dramatická situace nastala ve Venezuele, kde se šéf opozice a předseda parlamentu označil za prezidenta. Co tomu říkáte?
Andrej Babiš chce být premiérem až do roku 2025. Přejete si, aby se mu to splnilo?Anketa
Českem se přehnala kauza Huawei. Jak ji vnímáte vy?
Kauza Huawei je primárně politický problém o našem směřování. Zda budeme směřovat na západ k USA, nebo na východ k Číně. Je evidentní, že je naše směřování od roku 1990 primárně nasměrováno k USA jako velkému vzoru. Nikdo ale nevzal v potaz, že globalizace změnila podmínky. Musíme si uvědomit, že USA jsou na ústupu a kauza Huawei je pouze obchodní válkou USA versus Čína. To, že je privátní firma, ať tuzemská, nebo zahraniční, bezpečnostním rizikem, je nepochybně pravda. Je to z logiky věci, protože vždy chce stát oslabit, případně jej nahradit, ovládnout. Jedná se o logiku trhu. Nicméně tvrzení, že technologie firmy Huawei jsou nebezpečné, když jsou stejné jako každé jiné, je mimo. Pokud bych zašel do extrémů, tak technologie jiných firem jsou bezpečné?
Všichni si musíme uvědomit, že dnešní společnost je globálně společností kontrolovanou. Všichni sledují všechny. S oblibou říkám, že dříve existovalo vzájemně zaručené zničení jadernými zbraněmi. Dnes existuje vzájemně zaručené sledování. Ostatně, každý uživatel toho nebo onoho zařízení je sledován. Tomu se prostě nevyhnete. Navíc s radostí odevzdáváte svá data na internet, sociální sítě, a to jen proto, že se chcete bavit, vzdělávat, nebo jen proto, že to po vás určité platformy vyžadují. Prý v rámci zlepšení služeb, ale ve skutečnosti obchodují s vašimi daty. Když to celé shrnu, tak kauzu Huawei rozpoutal americký prezident Donald Trump, který se bojí o to, že americké firmy odejdou z globálního tržiště. Ostatně při svém nástupu jasně prohlásil, že bude dělat vše, aby ochránil tamní firmy a průmysl.
Psali jsme:
Francouzský prezident Macron stále čelí problémům hnutí žlutých vest a nekončících protestů. Kde se žluté vesty vlastně vzaly? A co říkáte na videa a fotografie ukazující brutalitu policistů proti demonstrantům? Jak velký je to problém pro demokracii? A co pro Macrona, který se pasoval do role budoucnosti Evropy?
Na úvod si musíme říci, že ve Francii jsou demonstrace tohoto typu poměrně časté. Stačí se podívat do minulosti. Události roku 1968, nebo z dřívější doby, jasně ukazují, že si ve Francii lidé moc věcí nenechají líbit. Žluté vesty protestují primárně proti různým typům zdražování, nadvládě korporací a kapitálu. K tomu se zcela jistě přidává problém s migrací a v neposlední řadě chudnutí střední třídy. Bohužel se k protestujícím občas přidají i nějací „lumpové“, kteří dělají rozbroje, ničí majetek. Poté dochází k zásahům policie. Každý zásah bezpečnostních složek má za cíl ochránit majetek a zajistit klid v rámci zákonů.
Viděl jsem i mnoho fotografií, které byly montážemi v podobě fake news, takže těžko posuzovat, zda fotografie zachycující brutalitu tamních policistů jsou pravé. Tím samozřejmě neschvaluji brutalitu policejního násilí, ale když na vás někdo něco hodí nebo se vás snaží napadnout, tak určitě použijete donucovacích prostředků. Nemyslím si, že demonstrace žlutých vest jsou problémem pro demokracii. Spíš naopak. Je v pořádku, že se využívá tento prvek demokracie a vyjadřuje se nesouhlas. Proč ne? Alespoň elity vidí, že něco není v pořádku a že si lidé všechno nenechají líbit. Kapitáni kapitalismu poté musí být opatrnější, stejně i Macron. Ten je totiž spojen s různými korporacemi, úzce je napasován na dvourychlostní Evropu spolu s Německem.
BIS ve své zprávě uvedla, že se u nás dějepis učí prosovětsky. Co si o tom myslíte?
Předně si musíme říci, že BIS nemá co mluvit do výuky dějepisu. Má poukazovat na možná bezpečnostní rizika. Pobavilo mě, že ve své zprávě napsali, že bezpečnostním rizikem je výuka moderních dějin. Prý se vyučuje, že Rusko je vlastně náš zachránce. Jenže v dobách války tomu tak skutečně bylo. Kdo vyhrál druhou světovou válku? Spojenci, ale největší oběti měl SSSR. Většinu Evropy opět osvobodil Sovětský svaz. Nebýt jeho, tak zde nikdo z nás není. Tím samozřejmě nepopírám oběti i na spojenecké straně.
BIS navíc upozornila na to, že je v našich podmínkách silná vazba na národní obrození a vztah k Rusku. To už si snad dělají legraci. Máme snad upravovat dějiny? Vždyť tohle už tady jednou bylo. Navíc se o úpravu dějin snaží Ústav pro studium totalitních režimů. Dějiny se mají ale vyučovat tak, jak skutečně probíhaly. BIS se dle mého názoru snaží vypustit určité fáze naší historie, které byly směřovány k Rusku a různým formám panslovanství. Snaží se vyvolávat protiruskou hysterii i ve vztahu k minulosti. Nechci se dočkat toho, že Dobrovský a Palacký budou označeni za agenty carského Ruska. Ne nadarmo se BIS přezdívá „čučkaři“.
Připomínání padesátého výročí smrti Jana Palacha bylo dle vás přehnané. Co vám na tom vadilo? A co jste říkal na kritickou reakci od Františka Laudáta (pokud ji tedy znáte)?
Ano, dle mého názoru byla připomínka Palacha přehnaná. Co mně na tom vadilo? To, že se celý týden odehrávala v médiích neuvěřitelná masáž, která říkala, že čin Palacha byl vlastně dobrý a zářný příklad, jak se má bojovat proti problémům ve společnosti. Pak se nemůžeme divit, že se někdo pokusil také upálit. Místo historie se ze všeho stala hysterie. Navíc si jasně musíme říci, že Palach se upálil na protest proti vstupu vojsk, a ne proti KSČ. To mnozí nerozdělují a vše hází do jednoho pytle. Pro objektivní posouzení se na jeho čin musíme dívat i z druhé strany. Přeci se upálením nebojuje proti systému, protože po smrti už nic není. Z logiky výkladu mediálního prostoru plynulo, že pokud někdo chce bojovat proti útlaku, tak se má upálit. Pokládal jsem si otázku, že kdyby se dnes někdo na protest proti současnému systému upálil, tak jej média neoznačí za hrdinu. Vždy bude označen za podivína, který to neměl v hlavě v pořádku.
Jako příklad jsem uváděl případ studenta Zdeňka Adamce, který se upálil v roce 2003 a ve svém dopise na rozloučenou upozorňoval na vzrůstající vliv korporací. Na jeho čin se zapomnělo, protože se odehrál v jiné době. Z psychologického hlediska je jasné, že kdo se upálí, je stejně podivín. Byl jím tedy i Palach, jehož čin dokážeme objektivně posoudit až za dalších 50 let, protože se nám do všeho pořád motá ideologické zabarvení. Ať už doby minulé, stejně i současné. Pokud jde o reakci Františka Laudáta, tak mě vůbec nepřekvapila. Ostatně jsem ani o něm nevěděl, ale kolega mě na něj upozornil. Jeho vyjádření beru s nadhledem, protože on bude pořád tvrdit, že díky Palachově činu zde byl Palachův týden, který nalomil v roce 1989 tehdejší režim. Díky tomu dnes máme svobodu a demokracii, ale zapomíná dodat, že na ni musíme mít peníze. Nabytá svoboda volby není zadarmo a obhájci kapitalismu vždy budou říkat, že činy Palacha, Zajíce byly v pořádku, protože bez nich by dnešní systém neexistoval.
Ing. František Laudát
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
