Komunisté ve vládě? Nikdy, raději bych jako prezident abdikoval, říká P. Sobotka

30. 10. 2012 20:30

ROZHOVOR Nemám rád komunismus, přiznává prezidentský kandidát ODS, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Pokud by vítězové voleb trvali na tom, že budou komunisté ve vládě, raději by prý jako prezident abdikoval a začal uvažovat o emigraci.

Komunisté ve vládě? Nikdy, raději bych jako prezident abdikoval, říká P. Sobotka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přemysl Sobotka ve své kanceláři
reklama

„Po dvaceti letech takhle rehabilitovat stalinistickou stranu, kde se chodí čelní představitelé klanět Klementu Gottwaldovi, masovému vrahovi, bych prostě neunesl,“ řekl ParlamentnímListům.cz Přemysl Sobotka.

Čtyřikrát už jste zvítězil ve volbách do Senátu, v čem je prezidentská kampaň jiná?

Je jiná, protože je celorepubliková, je třeba oslovit valnou část občanů a volbu vyhrát. Bude to jako u každé většinové volby kopírovat typ senátních voleb, ale v daleko větším rozměru. Nejsem typ, který by šel do jakéhokoli „střetu“ a chtěl prohrát.

Budete sázet hlavně na kontaktní kampaň?

Budu dělat, co dělám celý svůj politický život: pohybovat se mezi lidmi, diskutovat s nimi a hlavně slyšet jejich názory.

Neobáváte se, že lidé znechucení politikou budou dávat přednost nestranickým kandidátům, jak už ukazují předvolební průzkumy? Vy mezi favority zatím nepatříte…

Je to určité klišé, reakce lidí na politiku není dobrá. Ale já bych byl nerad, kdyby nás házeli do stejného pytle. Opravdu nevím, co je nestranická politika nebo nepolitická politika. Já nikdy nestranický nebudu, protože mám své hodnoty. Dominantními hodnotami pro mne jsou demokracie, svoboda a suverenita České republiky. To jsou tři pilíře, které uznávám. Ti, kteří říkají, že jsou nestraničtí, buď zastírají svůj názor, nebo žádný nemají. Pak nevím, jestli jsou vhodní pro post prezidenta. Většina z nabídek jmen, které se ucházejí o funkci prezidenta, mají za sebou buď politickou kariéru, nebo politickou stranu. Nevidím žádný rozdíl mezi sebou a jinými kandidáty, ať už je to Miloš Zeman nebo Jan Fischer, který byl premiérem za dvě politické strany, musel s nimi jednat a byl s nimi v nějakém vztahu. Je to podle mne falešný argument.

Více rozhovorů ZDE

Jak se stavíte k přímé volbě? Neměl byste větší šanci při volbě parlamentem?

Jednak už je to retro, je zbytečné o tom diskutovat, změnili jsme Ústavu. A to bylo dané tím, co se odehrálo při minulé volbě, kterou předsedající nezvládl, navíc se prosadilo, co nechápu, a to je volba aklamací. Všechny personální věci v demokracii mají procházet tajnou volbou. Ten obraz při volbě hlavy státu parlamentem byl děsivý, ale mám obavy, že přímá volba by mohla sklouznout do podoby televizního pořadu Hledáme nejlepšího zpěváka. To si pozice prezidenta nezaslouží.

ODS se dlouho přímé volbě bránila, ale než procházet tou ostudnou procedurou jako při poslední volbě, není přímá volba lepší? Zatím se nikdo ze šoubyznysu se o Pražský hrad  neuchází, nepočítáme-li muzikanta a tajemníka prezidenta Ladislava Jakla, a ten ještě nemá potřebných padesát tisíc hlasů.

Při nepřímé volbě se hlasovalo aklamací, hlídání hlasů bylo velmi brutální a nepříjemné. My jsme se ještě nenaučili chovat korektně. Němci volí prezidenta parlamentem a byli schopni zvolit rychle velmi kvalitního prezidenta. Ale to je jen o politické kultuře, my jsme si vyrobili nekulturní prostředí, takže máme přímou volbu.

Vy jste byl kritikem kroků vedení Občanské demokratické strany, nikdy jste nebyl kývalem, ať už vůči Václavu Klausovi nebo Mirku Topolánkovi, přestože to byl váš dlouholetý kolega v Senátu. Ale necítíte se být teď trochu svázán, když vás podpořil premiér Petr Nečas a označil vás za slušného, kvalitního kandidátu, že ho teď nemůžete tolik kritizovat?

Já jsem vždycky své názory říkal nahlas. Jsem loajální člověk, ale kdyby byl můj postoj s něčím neslučitelný, nikdy nebudu svázán tím, že mě někdo podporuje. Jsem rád, že mám podporu vedení ODS i poslaneckého a senátorského klubu, ale své názory si budu vždy držet a myslím, že se mi to v životě vyplatilo.

Říkal jste, že byste jako prezident nikdy neinstaloval vládu, v níž by byli komunisté. Něco takového zřejmě po volbách do sněmovny hrozí, pokud se nestane nějaký zázrak. Asi byste byl takové situaci vystaven. Co byste tedy dělal?

Tady je zvykové právo prezidenta dělat určitého moderátora. Myslím, že jsem celoživotně jasně polarizovaný, těch 41 let na mně zanechalo velké stopy a poznamenalo i naši rodinu, takže jiný už nikdy nebudu. Nemám rád komunismus. Protože to je ideologie, která se zvrhla v totalitu a součet mrtvých je dramatický. A role moderátora by byla v tom, že bych si pozval demokratické politické strany a pokusil se jim vnuknout myšlenku, aby ony vytvořily situaci, která bude bez účasti jasné nebo tiché podpory KSČM. Věřím, že rozum zvítězí, i když je v populaci určitá podpora komunistů, protože někteří lidé zřejmě zapomněli, že v roce 1988 nebyl dokonce ani toaletní papír.  Takhle daleko to soudruzi dotáhli. Moderátorská funkce se odehrává i v jiných zemích, kdy se prezident snaží, aby extrémistické strany byly mimo hru. Já to považuji za zásadní, i z malého extrémismu může vyrůst velký extrém. Z minulého století máme dvě odstrašující zkušenosti – nacismus a komunismus.

Ale co kdyby vítěz voleb trval na spolupráci a podpoře komunistů?

Pokud by vítězové sněmovních voleb trvali na variantě, že komunisté budou součástí vlády, a jako prezident bych nedokázal prosadit jiné řešení, já osobní řešení mám. A to, že bych abdikoval a začal uvažovat o emigraci, protože po dvaceti letech takhle rehabilitovat stalinistickou stranu, kde se chodí čelní představitelé klanět Klementu Gottwaldovi, masovému vrahovi, bych prostě neunesl.

V případě, že by možnou alternativou byla  jakási obdoba opoziční smlouvy, tedy ne koalice, ale smluvní mesaliance ODS a ČSSD, bylo by to pro vás přijatelné?

Opoziční smlouva byla modelem, který fungoval čtyři roky. Tento model si prosadili dva pánové – Václav Klaus a Miloš Zeman. Já s tím osobně nesouhlasím, buď má být otevřená spolupráce na půdorysu velké koalice, nebo úplně velká koalice demokratických stran, bez komunistů. Protože věci, a nechci malovat čerta na zeď, které se mohou v Evropě odehrát , naše žabomyší války, jestli má být DPH o jedno procento vyšší nebo nižší, odsunou na vedlejší kolej. Protože budeme řešit obrovské problémy celé Evropské unie, nejen eurozóny.

Čím byste se v případě svého zvolení odlišil od prezidenta Václava Klause? V čem byste byl jiný?

Oba demokratičtí prezidenti – Václav Havel i Václav Klaus – odvedli velký kus práce, každý v jiné rovině. Jeden v rovině návratu k demokracii, druhý v ekonomické rovině, kdy se podařilo transformovat, samozřejmě s velkými chybami, ekonomiku.  Ale nikde nebyla napsána příručka, jak se od totálního socialismu přechází k tržní ekonomice. Přesto se to podařilo s relativně malými náklady oproti jiným zemím. Odlišil bych se jednoduše, byl bych vždycky Přemysl Sobotka a nikdy bych nekopíroval ani jednoho z Václavů.

Lišil by se váš postoj k Evropské unii od postoje současného prezidenta, který je vyhraněným kritikem evropské integrace? Vy jste podpořil Lisabonskou smlouvu, proti které se Václav Klaus postavil.

Jsem rád, že jsme v Evropské unii a jsem rád, že ekonomikou jsme se dostali k 80 procentům ekonomik evropských zemí. Čtyři základní svobody, na kterých vznikla Evropská unie, podporuji, ale trend, kam dnes politická „elita“ táhne Evropskou unii – k federaci, k evropskému státu, je pro mne už nepřijatelný. Není možné řešit problémy způsobem, jak se snaží Evropská unie. Problémy si zadělaly vlády v jednotlivých zemích, odmítám nést náklady za to, že někdo žil na dluh a rozhazoval peníze. Kdyby se prohlubovala integrace Evropy, jednou z mých základních priorit by bylo referendum na toto téma. Protože není možné, abychom ztráceli suverenitu, jak si někteří pánové nebo dámy v Bruselu představují.

Během více než dvaceti let od pádu totality se u nás často objevily snahy zakázat komunistickou stranu, nebo alespoň zbavit některých výhod její bývalé představitele. V Maďarsku od 1. ledna 2013 na základě přijatého zákona seberou příplatky k důchodům prominentům bývalého režimu. Když to šlo v Maďarsku, proč ne u nás?

My jsme se nevyrovnali s naší historií, nestihli jsme to za tři roky po druhé světové válce s konfidenty a nevyrovnali jsme se ani se 40 lety komunismu. Svět by přijal zákaz KSČ, kdyby to bylo v 90. roce, ale dnes by bohužel Evropský soud řekl, když mohou být komunisté ve Francii, proč by nemohli být v Česku. Zapomínají, protože tomu nerozumějí a nežili v totalitě, co byli komunisté tady a co jsou kavárenští komunisté ve Francii, kteří by určitě nešli cestou totálního znárodňování. Tak bychom narazili. Je to na voličích, aby vytěsnili tuto politickou stranu ze spektra parlamentních stran. Je to obrovský úkol a bude trvat několik generací.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jsme jen tlupou bezohledných individuí, na životu druhého nám nesejde. Tvrdý lockdown. Policisty a vojáky do ulic! Silná slova Tomáše Cikrta

16:57 Jsme jen tlupou bezohledných individuí, na životu druhého nám nesejde. Tvrdý lockdown. Policisty a vojáky do ulic! Silná slova Tomáše Cikrta

ROZHOVOR Vládní i opoziční strany se měly chytnout za ruce, vystoupit před národ a už před čtrnácti …