Komunistický europoslanec přímo z míst stalingradské bitvy: Koukám na zprávy, a jsou vyváženější než u nás. Lidé tu Putinovi věří, vědí, že je pozvedl z rozvalin

10.05.2015 20:08

Europoslance Jiřího Maštálku (KSČM) ParlamentníListy.cz zastihly v Rusku, ve Volgogradu, kde chce se svými přáteli oslavit výročí konce druhé světové války. Do telefonu se Maštálka rozhovořil třeba o tom, jak Rusové vnímají svého prezidenta Putina a jak se dívají na ukrajinskou krizi, která je právě Putinovi dávána za vinu. „Tímto tónem jsou velmi ukřivděni, je jim to velmi líto a tážou se proč. Ani oni totiž nechápou, proč se vlastně vede na Ukrajině tato bratrovražedná válka,“ poznamenal k tomu mimo jiné Maštálka.

Komunistický europoslanec přímo z míst stalingradské bitvy: Koukám na zprávy, a jsou vyváženější než u nás. Lidé tu Putinovi věří, vědí, že je pozvedl z rozvalin
Foto: Miloš Skácel
Popisek: Europoslanec Jiří Maštálka rozdávala materiály s programem KSČM

Vladimir Putin slaví patnáct let od svého prvního zvolení prezidentem Ruské federace. Jak se podle vás dá obecně zhodnotit jeho patnáct let u moci? Jaký je rozdíl mezi státem, který Putin přebíral, a mezi Ruskem dneška?

Samozřejmě že vždycky si můžete klást otázku, jestli řada věcí nešla udělat lépe, ale když si vezmete, v jakém stavu bylo Rusko, v jakém rozvalu ho Putin převzal coby prezident a v jakém stavu je tato země nyní, tak to je velký rozdíl. I když jsou samozřejmě chyby – Putin chce být třeba úspěšnější v boji s korupcí, chce rychleji do hospodářství země začlenit nové technologie a chce i změnu v tom, aby bylo Rusko nezávislejší na dovozech surovin a tak dále – ovšem to, co dokázal jeho tým lidí za uplynulé roky, je velikánská věc. On Rusko de facto postavil na nohy.

Dá se tedy objektivně říci, že se dnes běžným ruským občanům žije lépe nežli v době, kdy jejich zemi vládl Boris Jelcin? Nemám na mysli zahraniční politiku, ale spíše běžné životní starosti řadového Rusa.

Ano, to zcela jistě. Určitě ale ne všem a ne ve všech sektorech, ovšem to, co mohu osobně posoudit, jak objíždím Rusko, tak to zlepšení je evidentní ve všech koutech země.

K tomu musím poznamenat, že jsem vás po telefonu zastihla právě v Rusku, kde jste i studoval (absolvoval Volgogradský lékařský institut a Kyjevský lékařský institut), takže určitě tam máte i nějaké přátele, u nichž nyní pobýváte. Proto by mě zajímalo, zda máte od samotných Rusů reference o tom, jak na ně dopadají sankce ze strany EU?

Nikdo se přece nebude radovat z toho, že sankce dopadají na obě strany, takže z nich nikdo radost nemá. Na druhé straně ti, kteří sankce vyhlásili, se podle mě přesvědčují o tom, že popularita Putina i přesto stoupá. Navíc zdejší lid ještě k tomu začal více sjednocovat v tom nejlepším slova smyslu jejich patriotický, vlastenecký duch Ruska. Paradoxní je, že to sjednocuje i skupiny, které nejsou zrovna v názorech s prezidentem Putinem zajedno.

Jak sami Rusové hodnotí ukrajinskou krizi a to, že se vina za tuto krizi dává hlavně Rusku? Jak tuto věc Rusové vnímají?

Myslím si, že to vnímají jako velkou nespravedlnost, a to zejména v těchto dnech, které předcházejí oslavám sedmdesátého výročí od konce druhé světové války, tedy společného vítězství nad společným nepřítelem. Oni jsou tím tónem velmi ukřivděni, je jim to velmi líto, je jim to nepochopitelné a tážou se proč. Ani oni totiž nechápou, proč se vlastně vede na Ukrajině tato bratrovražedná válka, která byla rozpoutána se zemí, jež byla národnostně s Ruskem nejen velmi blízká, ale i dlouho a úzce historicky spojená.

Jak vnímáte pokusy o přehodnocování výsledků druhé světové války? Mám na mysli třeba názor profesora na New York University Tomáše Klvani, podle něhož již v roce 1945 šlo o obsazení naší vlasti, neboť jedna totalita v té době prý vystřídala druhou. Naši vlast v roce 1945 tak podle něj Rudá armáda spíše „dobyla“. Jak na vás jeho slova působí?

Pokud jde o přehodnocování této historické události a teze, kdo měl hlavní zásluhu na osvobození naší vlasti, pak ti, kteří se touto věcí objektivně zabývají, také tvrdí, že hlavní tíhu války opravdu na sobě nesli sovětští lidé a Sovětský svaz. Opírají se při tom i o počet padlých vojáků. A pokud jde o pokus přehodnotit tyto historické události, o nichž hovoříte, tak k němu přece již došlo v roce 1989! Jenže taková slova, která vyřkl pan Klvaňa, jsou jen ke škodě věci, i když chápu, že se najdou lidé, co mu dají za pravdu. Protože však přichází nová generace, tak existují dokonce i pokusy o předělávku historie Československa. Ovšem já věřím tomu, že tento proces úspěšný nebude, neboť to jeho (Klvaňovo) vyjádření je natolik primitivní a navíc nestojí ani na faktech.

Miloš Zeman v pátek odjíždí do Moskvy na oslavy konce druhé světové války. O této jeho cestě se již hovořilo týdny dopředu, v médiích kvůli tomu byly obsáhlé debaty. Je podle vás dobře, nebo špatně, že Zeman do Moskvy jede?

Já myslím, že je to od něj správný krok, koneckonců část našich lidí z Československé armády – Československý armádní sbor – byla součástí Rudé armády. Jsem přesvědčen o tom, že je potřebné vzdát úctu těm, kteří společně přinesli oběti a společně přinesli Československu svobodu.

Vy jste momentálně také v Moskvě?

Ne, ne, já jsem ve Volgogradu, dříve Stalingradu, kde jsem studoval.

Putinova popularita v posledních měsících láme největší rekordy za celé období jeho politické kariéry, a přitom Rusko na tom momentálně není nijak zvlášť dobře, co se týče ekonomiky. Jak si tento fakt lze vysvětlit?

Tady je třeba mít pochopení pro ruský charakter, víte. A ten, kdo jej nemá, to nepochopí, ale v takovýchto chvílích se Rusko a ruští občané vždycky dávali dohromady. Já si myslím, že to bylo v Putinově případě očekávatelné. Ti, kdo od toho čekali jiný efekt, tedy opačný, prostě jen neznají ani ruskou historii a nevyznají se ani v ruském charakteru.

Dá se předpokládat, že jeho popularitu by mohlo něco výrazně nalomit?

Stát se může všechno, ale pokud se dělá rozumná a vyvážená politika, která bere ohled na to, jak se daří prostému člověku, je málo pravděpodobné, že by k nějakému zvratu jeho popularity vůbec došlo. Ale že by si něco takového přáli druzí, tedy podlomit jeho autoritu a oslabit Rusko, to je zjevné.

Jakým způsobem lze podle vás definovat režim v Rusku? Je to demokracie? Diktatura? Je to „Putinův režim“?

Já vám to řeknu takto: Když se podíváte na kulturu, objem, a troufám si říci, i objektivitu zpráv, které máte v porovnání se světem – v Rusku se totiž můžete dívat nejen na ruské kanály, ale máte tu porovnání i se zahraničními televizemi – tak si myslím, že vyváženost informací je tady větší, než má většina lidí na Západě. Při vší úctě.

Kritici říkají, že sankce a klesající ceny ropy ukázaly na slabé místo ruské ekonomiky, kdy Ruská federace pouze žije z prodeje surovin, ale nic moc nevyrábí. Co musí Putin do budoucna udělat, aby tamní ekonomika měla opět stoupající tendenci a stála i na jiných pilířích?

Já si myslím, že to bude Putinovým dlouhodobým plánem, aby zdejší tendence vedly k tomu, že nebude muset být Rusko tolik závislé na surovinovém exportu, přestože to je nyní ekonomicky ne zrovna růžové. Podle mě Putin tento proces týkající se ruského hospodářství urychlí. Já pak doufám, že Rusko najde sílu na to, aby mnoho věcí začalo v průmyslu dělat samo.

Český prezident Miloš Zeman vyslovil jistotu, že v budoucnu vstoupí Evropská unie do Ruska. Prohlásil to v interview pro Český rozhlas. „V dlouhodobé perspektivě se Rusko stane členem Evropské unie. Když se vám to ale nelíbí, pak se dá říct, že Evropská unie vstoupí do Ruska,“ řekl Zeman. Jak lze toto jeho vyjádření vnímat?

Pan prezident má rád zkratky, ale nebylo by nic logičtějšího než vytvoření jednoho ekonomického prostoru od Gibraltaru až po Vladivostok. Byla by to jistě velká globální výhoda ekonomických gigantů, a přestože to vypadá paradoxně, byl by to moment, plán, který by i přes všechny technické překážky dal Evropě šanci.

 

 

 

 

 

 

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…