Krajan Chytra hlásí z Berlína: Němci vycházejí do ulic. Média tu milovala Drahoše, ale odpůrci migrace nám závidí Zemana. Mám v sousedství imigranty, potkávám je jen večer a v noci

09.02.2018 7:25

ROZHOVOR „V některých německých městech začíná docházet k radikalizaci obyvatelstva na obou stranách,“ říká aktivista Zdeněk Chytra žijící v Berlíně. Nárůst rasismu a antisemitismu v zemi je podle něj důsledek migrace a nezvládnuté migrační politiky. Své způsobilo i prosazování zájmů imigrantů před zájmy původních obyvatel. Ač německá média před druhým kolem prezidentských voleb stranila Jiřímu Drahošovi jako proevropskému demokratovi a Miloše Zemana líčila jako populistu, který je proti přijímání migrantů, někteří Němci nám současného prezidenta závidí.

Krajan Chytra hlásí z Berlína: Němci vycházejí do ulic. Média tu milovala Drahoše, ale odpůrci migrace nám závidí Zemana. Mám v sousedství imigranty, potkávám je jen večer a v noci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Berlín 70 let od ukončení druhé světové války

Anketa

Chcete referendum o setrvání v EU?

92%
8%
hlasovalo: 20583 lidí

Hodně se mluví o konfliktech v německé Chotěbuzi, kde se střetávají mladí z řad Němců a přistěhovalců. Co o situaci víme z německých řad a co na to říkáte?

Bezpečnostní situace v Chotěbuzi je dlouhodobě velice špatná, dochází zde k častým střetům mezi mladými Němci a imigranty. Chotěbuz je takzvanými uprchlíky přímo přeplněná a z tohoto důvodu již žádné nové imigranty město nepřijímá. Chotěbuz není jediné německé město s takovýmito problémy. Podobnou situaci lze sledovat například v Budyšíně nebo v Hamburku, kde ze strachu před mladými imigranty nešly mladé dívky slavit silvestra do ulic.

Minulou sobotu se konala v Chotěbuzi demonstrace, kterou svolal spolek „Zukunft Heimat“ – Budoucnost domova. Demonstrace se zúčastnilo zhruba pět tisíc lidí, média hovoří o dvou tisících. Demonstrace byla samozřejmě zaměřená na azylovou politiku. Protidemonstrace německých sluníčkářů se zúčastnilo kolem šesti stovek lidí podle toho, co píší média. Obě demonstrace proběhly relativně v poklidu.

Německo se potýká se sílícími problémy kvůli migraci. Jak na to reagují samotní Němci? Co od nich slýcháte?

Němci se již většinově staví proti migrační politice Angely Merkelové. V posledních týdnech začal odpor lidí proti migrační politice sílit, stoupá nejen počet demonstrací a protestních akcí, ale i počet účastníků. V Chotěbuzi byl syrskými uprchlíky napaden před nákupním centrem manželský pár, na druhou stranu byli zase na silvestra napadeni v azylovém centru uprchlíci. V některých německých městech začíná docházet k radikalizaci obyvatelstva na obou stranách, což se dalo vzhledem k předpovědím bezpečnostních expertů očekávat.

Nedávno jsem četla, že v Německu Syřanovi dovolili pozvat druhou manželku s dětmi. V Evropě však bigamie povolena není. Připravujeme se tak o vlastní zákony a pravidla? Nebo se není čeho bát?

Samozřejmě, že ano. A to díky transformaci právních zákonů na zákony humanitární nebo solidární. Zde v Německu je sice bigamie nezákonná, nicméně je v těchto otázkách upřednostňována kulturní a náboženská příslušnost žadatele o azyl. V praxi to znamená, že muslim, který má dvě manželky, sice může mít technicky úředně jednu manželku, ale aby nedošlo k diskriminaci, druhá manželka je úředně vedena jako osoba přímého příbuzenského vztahu, a tudíž má stejné nároky – například na vyplácení sociálních dávek – jako první manželka.

Jedná se v podstatě pouze o hru slov, v praxi ale v Německu dvě nebo tři manželky u muslimů nikoho nepřekvapí. A samozřejmě, že pokud k nám budou na základě reforem Dublinských dohod přicházet muslimové, k prolomení práva bude docházet i u nás.

Řekl jste mi minule: „Je naprosto skandální, že po dvaasedmdesáti letech v ulicích Berlína hořely židovské symboly, a za ještě skandálnější považuji skutečnost, že německým politikům trvalo dva dny, než se k této události veřejně vyjádřili.“ Od té doby uplynul nějaký čas, jak se Německo k tomuto incidentu nakonec postavilo?

Začalo se zde více hovořit o vzrůstajícím antisemitismu na obou dvou stranách. Hlavně se zde hovoří o islámském antisemitismu. Téměř všechny německé politické špičky tento antisemitismus odsoudily a myslím, že výjimečně udělaly správně, pohrozily za takováto jednání a projevy vysokými a nekompromisními tresty.

Dále jste mi sdělil: „Evropská unie Dublinskou dohodu, tedy mezinárodní smlouvu upravující azylovou a migrační politiku, přetransformovala na cestovní kancelář „All Inclusive s jednosměrnou jízdenkou pro půlku Afriky“. Viděla jsem video s německou redaktorkou, kterak vyzývá Česko, Polsko a Maďarsko s tím, že pokud nechtějí přijmout kvóty, ať si hledají jinou společnost, než je Evropská unie. Viděl jste zmíněné video? Co vy na to?

Já jsem nejen zmíněné video viděl, já ho dokonce otitulkoval a zveřejnil. Rétorika německých médií a hlavně těch veřejnoprávních vůči středoevropským a východoevropským státům je od roku 2015 převážně kritická, leckdy bych řekl až urážející a nepravdivá. Tak například ARD dne 30. září 2015 natočila reportáž Böhmische Dörfer o přijímání imigrantů v České republice. V podstatě udělala z Čechů xenofoby, kteří zaspali dobu a žijí ještě v totalitě. V překladech komentářů došlo k dezinterpretaci dotázaných lidí a politiků. Dokonce jsem na to tenkrát upozorňoval i pana Zaorálka, ten mi ale neodpověděl. Důkazy manipulací jsem zveřejnil na konci videa.

V Německu se množí varování před nárůstem antisemitismu a rasismu. Je to důsledek migrace podle vás? A jak pomoci?

Je to stoprocentně důsledek migrace, respektive důsledek nezvládnuté migrační politiky a prosazování zájmů imigrantů před zájmy původních obyvatel, bavíme-li se například v ekonomické a bezpečnostní rovině. Největší podíl na tom mají ale politici, kteří se ke svým kritikům staví arogantně a nekompromisně. Od začátku společně s neziskovými organizacemi a dalšími zájmovými skupinami nejsou přístupni jakékoliv diskusi. Situaci vyhrotili tím, když od samého počátku migrační krize začali kritiky automaticky označovat za nácky, fašisty a rasisty.

Pokud někoho označujete tři roky za extremistu, tak se jednoho dne tím extremistou klidně stane. Protože lidi dříve nebo později nějaké to nálepkování přestane zajímat, je už bude zajímat jen to, kdo vyřeší daný problém. Aby se zabránilo radikalizaci společnosti, je naprosto nezbytné, aby politici a média začali nazývat věci pravými jmény, přestali lidi označovat extremistickými přívlastky a jasně se postavili k otázce migrační krize tak, jako to udělal třeba Orbán nebo Poláci.

A co by, kdybychom měli pouze tyto dvě možnosti, bylo lepší, či horší? Zůstat v Evropské unii, nebo z ní vystoupit? A měli by o setrvání v Evropské unii rozhodovat lidé v referendech? Nebo bychom taková rozhodnutí měli nechat na politicích?

V otázkách mezinárodních smluv zastávám jasný názor, že by se o nich mělo hlasovat v referendu. Pokud by byl zákon o referendu, nemohlo by se stát, že by byly lidem poskytovány přes média jen jednostranné informace. Zastoupeny by musely být oba názorové tábory. Proto jsem také zastáncem referenda obecně. A ano, jsem pro vystoupení České republiky z Evropské unie, protože Evropská unie je nereformovatelná. To by musela odstoupit z čela Evropské unie celá socialistická vláda v čele s Junckerem a muselo by dojít ke změnám fungování a struktuře Evropské unie. To je ale samozřejmě nereálné.

Pokud bychom z Evropské unie vystoupili, samozřejmě by nás to něco stálo. Kolik, to je otázka na politiky, kteří by o opuštění České republiky s Evropskou unií jednali. Rozhodně odmítám, že by nás to ekonomicky položilo. Vzhledem ke geografické poloze České republiky v Evropě a objemu kapitálu zahraničních investorů u nás bych nějaké velké otřesy ekonomiky neočekával. Spíše bych se více zasazoval o vzájemnou spolupráci se státy Visegrádské čtyřky.

Dlouhou dobu trvalo vyjednávání o vládě v Německu. Kancléřce Angele Merkelové se ale nakonec podařilo vyjednat velkou koalici CDU/CSU a SPD. Co od takové vlády očekáváte, a co naopak nikoliv? Je to vhodné řešení?

Ono není ještě stoprocentně jisté, jestli ta velká koalice, „GroKo“, vůbec vznikne. Ještě bude probíhat hlasování uvnitř strany SPD Martina Schulze. Pokud členové strany tuto koalici zamítnou, tak zbyde buď možnost menšinové vlády CDU/CSU, nebo předčasné volby. V případě, že vznikne velká koalice CDU/CSU a SPD, neočekávám změny v postoji k migrační politice.

Co ale očekávám, bude vyvíjení tlaku ze strany Německa směrem k středoevropským a východoevropským státům. Vzhledem k tomu, že by se měl stát ministrem zahraničí Martin Schulz, očekávám i ochladnutí vztahů mezi Německem a Českou republikou. Martin Schulz má totiž ve zvyku ve své kritice směrem k České republice zacházet do extrémů a nyní se mu naskytla příležitost, jak svou kritiku přenést do praxe. Myslím si, že se máme na co těšit.

Časté stížnosti se objevují kvůli tomu, že migranti často nechtějí pracovat ani se naučit jazyk země, kam se přesunuli. Jak je to kolem vás?

Tak to nejsou stížnosti, to jsou bohužel holá fakta, která dokazují poslední zveřejněné statistiky. Německé pracovní úřady uvádějí, že nízké vzdělání a jazyková bariéra znesnadňuje uprchlíkům zařazení do pracovního poměru. Již zhruba rok a půl bydlí kolem mě a i v domě, kde bydlím, spousta nově příchozích imigrantů. Ráno cestou do práce je nepotkávám, to potkávám pouze sousedy, kteří jdou do práce, nebo studenty, co chodí do školy. Zato ve večerních a nočních hodinách je situace opačná, to potkávám právě je. A osobně si nemyslím, že by v sedmou hodinu večerní šli zrovna do zaměstnání nebo do školy. Nyní je zima a ulice jsou vesměs prázdné, na jaře to začne být opět zajímavější.

Měli jsme teď prezidentské volby. Jak na ně reagují Němci? Co si myslí o Zemanovi a jeho druhém vítězství? A co o našich kandidátech psala tamní média?

Jak kteří. O panu prezidentu Zemanovi se za celé jeho funkční období německá média moc zásadně nezmiňovala. To se změnilo v okamžiku, kdy do druhého kola prezidentských voleb vstoupil pan Jiří Drahoš. Vesměs všechna média popisovala Jřího Drahoše jako velkého proevropského demokrata a neopomíjela zdůrazňovat, že je profesorem. Zato pana Miloše Zemana veřejnosti představovali jako populistu a samozřejmě zmiňovali, že je proti přijímání migrantů.

Němci, kteří se staví negativně proti ilegální migraci, prezidenta Zemana dobře znají. Ti jsou samozřejmě rádi, že volby vyhrál, a setkávám se s názory, že nám ho i závidí. Co si o něm myslí zbytek Němců, nedokážu říct, protože jsem ani na sociálních sítích v Německu nezaznamenal nějakou větší diskusi na toto téma. Reakci německých politiků jste mohli sledovat sami, s gratulacemi se zrovna dvakrát rychle k Miloši Zemanovi nehrnuli.

Co se v německých médiích lze dočíst o České republice?

Kromě témat souvisejících s uprchlickou krizí nebo dotacemi pro Andreje Babiše na Čapí hnízdo v podstatě nic moc. Tohle byla vlastně taková dvě největší témata v německých médiích alespoň tak, jak jsem je zaregistroval já.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cenzura je zpět. Nové metody, technicky propracované. Google, média, mládežníci, popsal přesně expert

4:39 Cenzura je zpět. Nové metody, technicky propracované. Google, média, mládežníci, popsal přesně expert

ROZHOVOR Nehoráznost, orwellovské praktiky. Korporacemi najatí mládežníci, kteří omezují názory těch…