Jak hodnotíte rok 2015? Mnoho lidí ho považuje za přelomový. Opravdu byl?
Když se na to mám podívat z pohledu místostarosty Písku, určitě to byl pro naše město rok úspěšný. Podařilo se nám nastartovat projekční přípravu větších investic, jako je občany velmi sledovaný plavecký bazén, ale také třeba úpravna vody. Dokončoval se projekt rekonstrukce objektu bývalé školy J. A. Komenského pro potřeby městské knihovny a jejího dalšího zázemí, jako první v zemi jsme rozjeli koncept Smart Písek... Z pohledu občana České republiky bych vyzdvihl především vývoj ekonomiky, která začala konečně vykazovat pozitivní data, ať už se jedná o ekonomický růst, či zaměstnanost. A kdybych se na tuto otázku měl podívat ještě ze širší evropské perspektivy, pak musím říci, že rok 2015 přinesl řadu velkých výzev. Zatímco ekonomickou krizi se nám podařilo ustát, válečné konflikty na Ukrajině či v Sýrii a s ním související migrační vlna naopak ukázaly, že členské státy často nedokážou táhnout za jeden provaz a v důsledku toho se přijímají polovičatá a nedostatečná řešení.
Co myslíte, že se nám v tomto roce povedlo a co naopak?
Začnu tím pozitivním. Už jsem zmínil ekonomické úspěchy naší země. Podařilo se nám po dlouhé době vybřednout z vleklé ekonomické krize, která se nás držela i v době, kdy okolní členské země EU už rostly. Dobrá čísla znamenají pozitivní očekávání. Budou k nám přicházet nové investice, rozběhnou se projekty, které dosud ležely u ledu, domácnosti budou při vyšší zaměstnanosti ochotné více nakupovat. Prospěch z této situace pocítíme všichni. Je třeba ale dohnat i resty z minulých let, jako je například nedobudovaná infrastruktura. V neposlední řadě není možné rezignovat na strukturální změny především v sociální politice a zdravotnictví. Když současná vládní garnitura rušila důchodovou reformu, jaksi opomněla přijít s vizí, jak řešit stárnutí naší populace. Když zrušila třicetikorunový poplatek u lékaře, opomněla sáhnout k jiné formě regulace zdravotnické péče, která by bránila jejímu zneužívání a posilovala by spoluzodpovědnost pacienta za vlastní zdraví. Nepopulární kroky se mají dělat v době, kdy ekonomika roste a prostředků je dostatek, takto zbudou nepopulární opatření opět na zodpovědné vlády a nemůžeme vyloučit, že také na dobu krize, kdy budou nutné reformy o to bolestivější.
Co se zadařilo z hlediska zahraniční politiky a co naopak byl opravdu velký „průšvih“?
Určitě se nám i přes neustálé torpedování ze strany Miloše Zemana daří posilovat euroatlantické vazby a plníme naše závazky vůči spojencům. Což posiluje i naši vlastní bezpečnost. Naše zahraniční politika naopak úplně nezvládla diskusi kolem kvót na přerozdělování migrantů. Ve veřejnosti ministr vnitra vzbudil dojem, že dokážeme vetovat přijetí kvót, i přestože náš jen velmi málo početný tábor týden před hlasováním opustilo klíčové Polsko. Za této situace jsme se neměli stavět na hlavu a spíše hledat přijatelný kompromis. Konkrétně ministru zahraničí i premiérovi bych vytknul, že mají jen malý vliv na českou zahraniční politiku a nechají prezidenta svévolně naplňovat vlastní východní ambice, ať už se jedná až o patolízalský postoj vůči Kremlu, či Pekingu.
Josef Knot, místostarosta Písku za TOP 09
Hodně diskutované u nás v minulém roce byly například registrační pokladny, velké emoce vyvolal i protikuřácký zákon. Jak tyto dvě věci hodnotíte?
Registrační pokladny zřejmě nepřinesou kýžený efekt. Bereme si navíc za vzor Chorvatsko, které asi není tou správnou zemí pro podobné inspirace. Navíc právě v Chorvatsku se ukázalo, že systém je těžkopádný, drahý, zvýšený výběr daní nepřinesl a jediné, co naopak přinesl stoprocentně, je zvýšení kontroly nad podnikateli a jejich podnikáním. Co se týče diskutovaného zákazu kouření v restauracích – v tomto plně podporuji našeho bývalého ministra zdravotnictví a místopředsedu TOP 09 Leoše Hegera. Takzvaný protikuřácký zákon vychází v mnohém právě ze zákona, který tehdy ještě jako ministr zdravotnictví sám předkládal. Obávám se, že v situaci, kdy se důsledně neuplatňuje stavební oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostor, což mnohdy ani nejde, v situaci, kdy si prezident naší země dokáže zapálit v nekuřácké kavárně, je třeba dát striktně přednost ochraně zdraví nekuřáků včetně zaměstnanců restauračních zařízení před požadavky kuřáků na svobodu kouření. Koneckonců každý kuřák si přeci může dojít zapálit i ven. Navíc obavy restauratérů, že zákaz kouření přivede jejich podnikání na buben, se z různých sociologických šetření zásadně nepotvrdily.
Koho z politiků byste za minulý rok pochválil a kdo vás naopak naštval?
O tom, kdo mě z politiků naštval nejvíce, jsem již mluvil. V tandemu za ním se určitě drží i Andrej Babiš. Každý podnikatel si musí uvědomit, že stát není firma, že občané nejsou zaměstnanci, že není přijatelné, když politické úspěchy ANO pomáhají i hospodaření Agrofertu, který profituje i z veřejných zdrojů. A pochvalu? Tu bych za celoživotní dílo udělil Karlu Schwarzenbergovi, který do české politiky vnesl obrovskou míru otevřenosti a lidského přístupu.
Jak hodnotíte události kolem Zemana, vystoupení na stejném jevišti s Konvičkou, novoroční nebo třeba i vánoční projev?
Komentoval bych především vánoční projev. Miloš Zeman naprosto nepochopil význam vánočních svátků a namísto pohody, klidu a míru rozséval neshody. Těžko mohu souhlasit s prezidentovými vizemi budování ještě sociálnějšího státu, když vezmeme v úvahu, že si na něj nedokážeme vydělat jinak než neustálým zadlužováním budoucích generací, a to i v době ekonomického růstu. Těžko mohu sdílet jeho nadšení z budování ekonomicko-politických vazeb na postsovětský region, kde bude vždy podnikání spojeno s velkými riziky – nejen ekonomickými, od korupce až po politický lobbing, ale i bezpečnostními a morálními, vždyť se jedná o více či méně diktátorské režimy. A v neposlední řadě jen těžko hledám slova pro závěr Zemanova projevu, který je jakousi změtí šíření poplašné zprávy a vlastenectví, které sice může znít sluchu řady občanů libozvučně, ale to by se Zeman nesměl paktovat s Konvičkou.
Psali jsme:
Na Evropské úrovni je samozřejmě tématem číslo jedna migrační krize. Zvládá tento problém podle vás Evropa? A zvládáme ho my?
Selhala především ochrana vnější schengenské hranice, zaspali jsme při zřizování záchytných míst přímo na hranicích, takzvaných hotspots, ale i v boji s organizovanými zločineckými skupinami pašeráků. Složitá je i samotná skladba migrantů. Část migrantů je opravdovými uprchlíky, kteří prchají před válkou. Válečných konfliktů je dnes méně, než bylo zvykem. Řada z nich, jako je konflikt v Sýrii, je ale velmi krvavých. Evropská unie by se neměla držet stranou a měla by mnohem více tlačit na znesvářené strany, především pak na Rusko, které ještě svou účastí přililo olej do ohně. Je ale také třeba si přiznat, že pro určitý podíl současných imigrantů jsou lákadlem sociální dávky. Z určitých pramenů jen od srpna 2014 přišlo do Evropské unie nejméně 100 tisíc imigrantů z Kosova. V této zemi ale válka není. Jen nižší životní úroveň. Určité země jsou ekonomicky slabé proto, že nedisponují kvalitní vládou. Je věcí Evropské unie, aby se především u kandidátských zemí zaměřila na boj s korupcí. Ne všude však vliv Evropské unie dosáhne. Je proto třeba i zvážit, zda vyplácet první roky štědré sociální dávky. Na druhou stranu si ale také přiznejme, že k udržení chodu našich ekonomik bude do budoucna zapotřebí dodatečných pracovních sil, budou to však muset být síly kvalifikované.
Kam myslíte, že nakonec migrační krize povede? Máme se bát, že Evropa už nikdy nebude taková, jaká byla dosud, jak někteří prorokují?
Evropský sociální systém za poslední roky ještě více nabobtnal, a proto může lákat celou řadu migrantů, kteří pak překreslují národnostní složení Evropy. Přesto nelze na migranty pohlížet jen jako na bezpečnostní hrozbu. Jsem přesvědčen, že imigranti mohou být prospěšní, pokud nepřicházejí kvůli sociálnímu státu a dávkám a nejsou nositeli fanatismu. Je ale třeba Evropu ochránit před těmi, kteří sem přicházejí s intolerantními, xenofobními či antisemitskými představami. Proto důležitou roli bude hrát integrační politika, ve které ale řada zemí, včetně té naší, selhává. Zatímco ale většina z příchozích si nese sebou své vlastní kořeny a má jasno ve své kulturní identitě, řada Evropanů tápe. Důsledkem pak může být ohrožení evropských hodnot, založených především na křesťanské tradici.
Může opravdu v Evropě fungovat takzvaný multikulturní systém?
Když pojedu jako turista do země jiného civilizačního okruhu, musím počítat s tím, že se budu muset přizpůsobit tamním kulturním zvyklostem. Stejně tak je tomu i s Evropou. Tolerance ostatních kultur přeci neznamená vzdání se své vlastní.
Nejen Evropou otřáslo v tomto roce několik teroristických útoků. Poznamenalo to nějak i váš život, ohledně cestování a podobně?
Člověk se samozřejmě ve svém životě zastaví a vzpomene utrpení obětí i pozůstalých. Na druhou stranu zatím teroristické hrozby neznamenaly krom posílení bezpečnostních opatření zásadnější omezení života či cestování. Snad nebudeme muset do budoucna přijímat výraznější opatření.
Myslíte, že jsme u nás na podobné situace opravdu připraveni? A jak hodnotíte některá naše protiteroristická opatření, jako hlídání velkých obchodů nebo zrušení rozsvícení stromečku v Praze?
Opatření v Praze jsem považoval zcela namístě. Byť z policistů v ulicích na svátky mohli být lidé poněkud rozpačití. Jakkoli ale nemáme zprávy o možných teroristických hrozbách, neznamená to, že bychom měli toto riziko podceňovat.
Když se podíváme do zahraničí? Jak vidíte po tomto roce situaci na Ukrajině?
Válka na Ukrajině se dostala do patové situace a stal se z ní zamrzlý konflikt. Tlakem EU na Putina jsme sice docílili toho, že zkrotil své ambice, ovšem znovusjednocení Ukrajiny se tím nijak nepřiblížilo.
A jak hodnotíte zásahy Ruska v Sýrii?
S IS je třeba bojovat, nelze ale automaticky považovat všechny skupiny bojující s prezidentem Asadem za teroristy, jak to dělají Rusové. Bohužel se tak ukazuje, že opravdu proti IS směřovalo jen minimum z provedených útoků. Mnohem více je jich vedeno proti opozici a ruské letouny ze vzduchu podporují ofenzívu asadových a íránských vojáků. Takovéto zapojení Ruska do konfliktu nás k míru nepřiblíží. Naopak vyvolá další nestabilitu a další uprchlické vlny.
V posledních měsících se hodně lidí přiklonilo k takovým těm euroskeptickým a i „antiuprchlickým“ silám. Co myslíte, že máme v tomto směru příští rok čekat?
Ve věci migrace je třeba zaujmout racionální postoj, který se na jednu stranu bude vyhýbat xenofobním postojům a na stranu druhou nepropadne často naivnímu pohledu migračních liberálů. Tak jako migrační vlna přináší svá rizika, může mít i své pozitivní stránky. Musíme se zasadit o zpomalení přílivu migrantů, důsledné oddělení uprchlíků od ekonomických migrantů a zajištění jejich návratu. Bojovat se zločineckými skupinami. Rozjet programy, které umožní uprchlíkům naučit se jazyku, respektu ke kultuře, do které přicházejí, a posílit jejich kvalifikaci. Pak mohou být pro nás i přínosem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
