„Nebýt Václava Havla, neměl by dnes na hrobě našeho prvního dělnického masového vraha kdo lkát,“ uvedl mimo jiné v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Jak vzpomínáte na éru socialismu?

Často a rád. Bez demence vzpomínkového optimismu, bez hloupých argumentů o bezplatně přidělovaných bytech každému, o práci pro všechny, o šťastném životě v míru... Často a rád se svými hosty z řad politických vězňů popisuji studentům středních a vysokých škol, jaký byl skutečný život v šílené době sociálního inženýrství. Těžko si dnes totiž mnozí dovedou představit, že jim učitelé lžou do očí předepsané propagandistické nesmysly, o kterých věděl každý své. Nesnadno se jim vžívá do situace, že je rodiče přísně varují před pravdomluvností a nabádají k prospěšnému pokrytectví. To byla pro mne asi ta nejtěžší a nejtemnější stránka normalizační totality.