V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?
Evropské země musí vědět, že mají-li žít do budoucna v bezpečí, tak musí být obranyschopné; a to se netýká jenom vztahu k Rusku, ale je to obecný princip. Poté, co se v devadesátých letech vztahy mezi evropskými zeměmi, Spojenými státy a Ruskem vyvíjely velmi příznivě, tak od roku 2008, poté, co Rusko začalo okupovat část Gruzie, a následně poté, co byl obsazen Krym, část Ukrajiny a Rusko vyhlásilo principy hybridní války, tak si myslím, že by evropské státy měly být velmi obezřetné.
V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA, na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?
Já si myslím, že bylo zásadní chybou, že na našem území nebyl postaven americký radar.
Nemůže to vyvolat v Rusku jakýsi pocit ohrožení? Když se podíváme na mapu, kolem hranic Ruska je poměrně dost vojenských základen. Kdybychom to obrátili a kdyby Rusové začali stavět vojenské základny například v Mexiku či v Kanadě nebo na Kubě, nevyvolávalo by to u Američanů pocit ohrožení?
Strategie, kterou Rusko vyhlásilo, je pro evropské země opravdu nebezpečná. Zodpovědné země musí na takovouto strategii reagovat.
Jak se díváte na sankce proti Rusku? Měly by pokračovat? Nevyvolává to problém v Evropě? A nenese ty náklady především Evropa na rozdíl od Spojených států?
Myslím se, že tyto obavy se neprokázaly. Ve chvíli, kdy se Rusko stáhne z Krymu a přestane bojovat na východní Ukrajině, tak je to cesta, aby mohly být sankce opuštěny.
Myslíte si, že sankcemi toho lze dosáhnout? Přinesly ty sankce nějaký výsledek? Prezident Zeman například říká, že zde byly dlouhodobé sankce proti Kubě ze strany USA, ale režim se udržel a kromě toho, že trpělo civilní obyvatelstvo, to nemělo valný efekt…
Sankce byly uvaleny ve chvíli, kdy Rusko obsadilo část suverénního sousedního státu, a jsou zcela na místě, dokud Rusko okupuje část suverénního sousedního státu.
A věříte, že Rusko opustí Krym?
Tato otázka je na straně Ruska.
Když hovoříme o Rusku, i v rámci boje proti ruské propagandě vznikne na Ministerstvu vnitra od příštího roku Centrum terorismu a hybridních hrozeb. Jak se u nás údajná ruská, ale i další propaganda projevuje? Jakými prostředky s ní může třicet analytiků na vnitru bojovat? Je na místě, že takové oddělení vzniká?
Myslím si, že to je na místě. Je nezbytné, aby Ministerstvo vnitra mělo přehled, z jakých serverů a jak tady kdo působí, jak ovlivňuje veřejné mínění, jaké informace se dostávají do našeho prostoru. Je naprosto v pořádku, pokud Ministerstvo vnitra bude uveřejňovat, které informace, které se dostaly do našeho veřejného prostoru, jsou zjevně podvržené.
Takže by to mělo vypadat nějak podobně jako každoroční zpráva ministerstva o extremismu?
Ano, něco podobného. V případě, že by se prokázalo, že by někdo úmyslně šířil podvržené informace, tak to je pak případně i otázkou pro orgány činné v trestním řízení, ale to musí proběhnout zcela nezávisle.
Psali jsme:
Roman Joch prohlásil, že ve chvíli, kdy ruský voják překročí hranice kterékoli z pobaltských zemí, bude správné okamžitě smazat proruské servery a po dobu konfliktu s Ruskem internovat redaktory proruských webů. Kde je míra svobody slova třeba i v případě, kdy by nastal vojenský konflikt?
Jsem přesvědčena, že Česká republika je právním státem a jakékoli zásahy mohou být jen na základě rozhodnutí soudu. Bez ohledu na to, co se děje okolo nás, pokud soudy vyhodnotí působení kohokoli v rozporu s naším právním řádem, tak i dnes mohou některé servery zrušit. Takže by se nemělo postupovat na základě politického kroku některé ze stran, ale na základě postupů právního státu.
Je dle vás současná právní úprava dostatečná?
Nemám informaci, že by neumožňovala postupovat v těchto případech.
Nakolik je podle vás legitimní diskutovat o samotné geopolitické orientaci naší země, tedy členství v NATO a EU? Existují různé alternativy. Například Švédsko je v EU a není v NATO, Norsko je v NATO a není v EU, Švýcarsko není nikde.
Pro Českou republiku je životně důležité, aby byla součástí EU i NATO. Diskuse samozřejmě může být vedena, pokud je vedena věcně. To je v každé demokratické společnosti samozřejmě v pořádku. Sama jsem přesvědčena, že pro naši budoucnost je velmi důležité, abychom zůstali součástí NATO i Evropské unie.
Rakouské prezidentské volby nakonec těsně vyhrál exšéf Zelených Alexander Van der Bellen. Přesto jde o historický úspěch tamních Svobodných. Jak může pokračovat trend růstu dalších podobných stran v Evropě (Alternativa pro Německo, francouzská Národní fronta a tak dále)?
Tento trend začal ještě před migrační krizí. Například v Maďarsku. Pro budoucí vývoj v Evropě je to nebezpečný trend. O to větší odpovědnost nesou politici evropských států, protože by při pokračování tohoto trendu mohlo docházet k dezintegraci Evropské unie a následně by mohlo, tak jak to známe z historie, docházet i ke konfliktu mezi samotnými evropskými státy.
Není třeba, aby politici více naslouchali obavám občanů? Každá obava má svůj reálný základ. Asi to musí mít nějakou příčinu, že lidé původně tyto strany nevolili, a začali je volit…
Politici by se měli chovat rozumně a odpovědně a měli by činit takové kroky, aby občané jednotlivých států neměli pocit ohrožení.
Turecko opakuje hrozby, že v případě nezrušení vízového styku pustí do Evropy migrační vlnu. Jak postupovat, dát Erdoganovi, co chce, nebo opevnit řeckou či makedonskou hranici, jak navrhuje V4?
V pozicích Visegrádské čtyřky byly od počátku obě alternativy a i zástupci V4 říkají, že se s Tureckem musí jednat. Podpora Turecku jde především na pomoc asi třem milionům uprchlíků, kteří v Turecku jsou, aby měli zdravotní péči, potraviny, děti mohly chodit do škol. V každém případě platí, a to říká i paní Merkelová, že není možné, aby byl liberalizován vízový styk s Tureckem, aniž by Turecko splnilo všechny podmínky jako kdokoli jiný. Na druhou stranu platí, že Evropa nemůže být dlouhodobě na Turecku závislá a že musí vytvořit společnou pobřežní a pohraniční stráž, aby byla schopna svou vnější hranici garantovat sama.
Psali jsme:
Větším problémem může být migrace z afrických zemí přes Itálii. V Libyi je připraveno na cestu do Evropy milion lidí, další utíkají už i z Egypta. Jak tomu čelit? Komu máme pomáhat a komu ne? Nakolik je v našich silách pomáhat v místě a řešit situaci přímo v Africe, aby lidé neměli důvod utíkat?
Je to jiná skupina lidí než ta, která přichází přes Turecko, protože ti, kteří v posledních měsících přicházeli přes Turecko, byli převážně Syřané, zatímco jižní cestou přichází lidé převážně z afrických zemí, kde jsou opravdu velmi vážné problémy, nejenom bezpečnostní. Začínají se projevovat i problémy s nedostatkem vody. Velmi důležité je, aby evropské země dokázaly pomoci v těchto regionech, aby tam přinesly investice a aby přispěly ke stabilitě těchto zemí. Neméně důležité je, aby v Libyi byla jedna vláda, která bude schopna kontrolovat celé území. Zdá se, že dle posledních informací se situace zlepšuje a je tam již jedna vláda, se kterou evropské země jednají.
Je pro vás jako krajní řešení přijatelný vojenský zásah?
Nemyslím, že by v tuto chvíli byl na místě.
Ohledně imigrantů se debatuje o riziku kriminality. Známé případy z Kolína nad Rýnem, kde došlo k sexuálním útokům a znásilňování. Pak je tu běžná kriminalita typu kapesních krádeží. Není toto hrozbou?
Já nemám informace, že by v oblastech, kde je větší množství migrantů, byla vyšší kriminalita. Byla jsem v Německu v posledních měsících několikrát a mluvila jsem i s běžnými občany a s tímto jsem se ani přímo od nich nesetkala. Nicméně, pokud se migranti něčeho dopustí, tak je nezbytné o tom hovořit stejně jako o kriminalitě jakékoli jiné. Není možné takové případné problémy zastírat. Určitě není možné před podobnými problémy strkat hlavu do písku. V Německu přijímají zákony, že pokud se někdo z migrantů dopustí trestného činu, bude z Německa vyhoštěn; myslím si, že to je na místě.
Psali jsme:
Ekonomičtí analytici společnosti Cyrrus tvrdí, že Česká republika by z příchodu desítek tisíc migrantů dlouhodobě profitovala. Naše ekonomika jich prý zvládne pojmout až 80 tisíc ročně s tím, že je třeba přizpůsobit trh práce. Jsou migranti přínosem pro pracovní trh? Jsou zde náklady, co se týče naučení se jazyku, vzdělání, integrace. Nepřinese to více problémů než užitku?
Dochází tady ke směšování dvou pojmů, které spolu nemají příliš společného. Jedna věc je poskytování humanitární pomoci azylantům, těm, kteří přichází z oblastí válečných konfliktů a kteří by se měli vrátit po skončení válečných konfliktů. To jsou lidé ze Sýrie a Iráku. Druhá věc jsou nedostatky na trhu práce evropských zemí. Myslím si, že odhad 80 tisíc ročně pro Českou republiku je výrazně přehnaný. V tomto případě mají jednotlivé evropské země postupovat dle svých legálních pravidel a v případě, že mají nedostatky na trhu práce, tak to musí řešit řízenou migrací a přitom musí řešit, odkud ti lidé přichází a jak jsou kvalifikovaní. Takže u nás si dovedu představit, že by přišlo několik tisíc lidí z oblasti Ukrajiny či Běloruska. Měli by to být lidé, kteří přijdou na konkrétní místa trhu práce v České republice.
Jaký je váš názor na iniciativu HateFree, kterou provozuje Úřad vlády? Rozpočet čistě jen na HateFree Culture v roce 2015 byl celkem 9 086 457 korun. Celkový tříletý rozpočet čistě jen pro HateFree Culture je na aktivity 7,63 milionu a na vysílací časy, inzerci (sem spadá i část dalších aktivit projektu, nejen HFC) je 9,88 milionu . Celkem tedy 17,51 milionu. Ten kdo šíří nenávist, je dle HateFree takzvaný „hejtr“, čili „nenávistník“. Nenávist šíří dle HateFree fanoušci Zemana, Putina, kritici Romů, ti, kteří mluví o lásce k vlasti, a odpůrci Václava Havla, Strany zelených, „humanistů“, imigrace a multikulturalismu...
Podobné iniciativy jsou i v jiných státech. Nebudu posuzovat, kdo je příznivcem koho, ale pro mě jakýkoli projev nenávisti je zkrátka skvrnou společnosti a věc, která se může vymknout, a považuji jakékoli nenávistné projevy za velké zlo.
Takže tuto konkrétní iniciativu nechcete hodnotit?
Ne, nechci. Ale myslím si to, že tu někdo kritizuje jakýkoli projev nenávisti, je správně. Jakýkoliv. Protože nenávist je mimořádně destruktivním jevem ve společnosti.
Jaký je váš názor na kauzu takzvané Kliniky? Levicoví extremisté, anarchisté, squatteři a autonomisté obsadili dům, který jim nepatří. Navíc si na ně stěžují místní občané... Mělo by město dům zakoupit a přenechat ho těmto lidem, kteří porušují opakovaně zákon?
Obsadit dům, který jim nepatří, je nepřijatelné. Musíme respektovat vlastnictví. V mém okolí jsou stovky rekreačních objektů a já si nedovedu představit, že by si někdo činil právo obsadit chatu někoho druhého jenom kvůli tomu, že majitel v ní již dlouho nebyl. To je nepřijatelné. Musíme dodržovat vládu práva a mít respekt k vlastnictví.
Takže by se to mělo vrátit původnímu vlastníkovi…
Samozřejmě. Vlastník, pokud chce, tak ten objekt může komukoli dalšímu na jakékoli účely pronajmout. Pak je to v pořádku.
Andrej Babiš poměrně ostře kritizuje imigrační vlnu. Současně má ve straně Roberta Pelikána považovaného za takzvaného „vítače“ či „sluníčkáře“. Do této kategorie patří i primátorka Krnáčová či někteří poslanci ANO. Sám Babiš navštívil Kliniku a v počátcích se k ní stavil poměrně kladně. Jak tomu rozumět? Je Babiš „hejtr“, nebo „sluníčkář“? Nebo podle toho, jak se mu to zrovna hodí?
Myslím, že nemá moc smysl to komentovat. Jsou to naprosto neukotvení populisté, kteří začnou vykřikovat kdykoli cokoli dle toho, jak si myslí, že to lidé chtějí slyšet.
Mgr. Helena Langšádlová
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
