Jak vidíte aktuální situaci kolem uprchlíků, situaci v Řecku, situaci ohledně „balkánské cesty?“
Jsem rád, že konečně došlo k posunu a jednotnému postupu v rámci Evropské unie. Je důležité přicházející imigranty registrovat u vstupu do Schengenu a rozdělit na uprchlíky ze zemí, kde je válka, a na ekonomické migranty. V prvním případě pak pomoci a v druhém vracet do země původu.
Ohledně migrantů slýcháme o humanitární katastrofě, ale také o bezpečnostních hrozbách právě ze strany migrantů, mezi kterými mohou být vycvičení vojáci či teroristé. Jak to vidíte vy?
Dle dostupných informací v médiích nemá problém tzv. Islámský stát padělat pasy či víza ve vysoké kvalitě. Je proto důležité, aby tajné služby plnily svoji funkci a bezpečnostním rizikům předcházely. Nemyslím si proto, že řešením je odmítání pomoci potřebným, ale důsledná registrace u vstupu do Evropy a jak jsem zmínil, práce tajných služeb.
K nám zatím uprchlíci příliš nechtějí, ovšem uzavřením hranic některých států se to může změnit. Myslíte si, že nakonec uprchlíci přece jen dostanou do „hledáčku“ Českou republiku? A jak myslíte, že se k tomu případně postaví český národ?
Takový scénář samozřejmě nastat může a to primárně v případě uzavření hranice mezi Rakouskem a Německem. Momentálně se ale připravovala dohoda v rámci celé Evropské unie s Tureckem, aby migrační tok byl zastaven a byli jsme schopni registrovat uprchlíky na schengenské hranici. Díky tomu by do Evropy mělo přicházet výrazně méně uprchlíků, respektive ti, kteří potřebují opravdu pomoci. Z toho plyne, že pravděpodobnost, že by ČR zažila výraznější uprchlickou vlnu, je malá.
Podle některých informací v médiích se některým uprchlíkům přestává v Německu líbit a chtějí se vracet zpátky do svých domovů. O čem to podle vás svědčí?
Zjevně se jedná o ekonomické migranty, protože ten, kdo přichází ze země, kde je válka, se určitě nebude chtít vracet. Dle mého názoru má Evropa povinnost přijmout uprchlíky, kteří potřebují pomoci, a nikoli ekonomické migranty. Pokud se vrací sami a nemusí být vyhošťováni, jedině dobře.
Merkelová se také nechala slyšet, že po válce se uprchlíci vrátí zpět domů. Myslíte si, že to bude tak jednoduché, jak si kancléřka představuje?
Merkelová vůbec neříká, že to bude jednoduché. Naopak na rozdíl od sílících neonacistických proudů jednoduchá řešení nenabízí. Vracení uprchlíků zpět do vlasti poté, co se jejich země stabilizuje, je nepochybně jedním z funkčních řešení současné krize.
V Sýrii bylo nedávno dojednáno příměří, kterému nikdo příliš nevěří. Západ obviňuje Rusko z brutálního postupu majícího za cíl udržet za každou cenu u moci Bašára Asada. Rusko zase obviňuje Turecko z podpory Islámského státu a naznačuje, že by Západ, Turecko a Saúdská Arábie v rámci ,,plánu B" mohly obsadit části Sýrie. Kde je pravda? A hlavně, kde je budoucnost válkou ničené Sýrie?
Bohužel se ukazuje, že mocnosti nezajímají lidé trpící v Sýrii, ale primárně jejich vlastní zájmy. Bohužel takové názory slyšíme i od řady českých politiků. „Co je nám do nějakých uprchlíků a Sýrie? Starejme se raději o sebe.“ Takový krátkozraký pohled vás obvykle ale brzo dožene. Hledání řešení války v Sýrii je nesmírně složité, protože je do ní zapojeno mnoho stran, které jsou navzájem znesvářené. Osobně je mi nejvíce líto Kurdů, kteří jsou opět pouze využiti k dosažení cílů mocností, a obávám se, že výsledně na to nejvíce doplatí a ostatně doplácejí již dnes. Odpovědnost za konflikt nese řada mocností z východu i západu. Domnívám se, že největší zodpovědnost však má právě Bašár Asad.
Psali jsme:
Generál Petr Pavel označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát. Je podle vás opravdu Rusko tak velkou hrozbou pro Evropu?
Názor generála Petra Pavla sdílím. Rychle jsme zapomněli na události kolem Krymu a ty se mohou opakovat. Krym je od hranice Evropské unie přibližně 500 kilometrů, což je velmi blízko. Nejen proto jsem přesvědčen, že největší hrozbou je pro nás dnes právě putinovské Rusko.
Když se podíváme k nám, co říkáte na to, že se mluví o tom, že by měl Zeman možná znovu kandidovat na prezidenta? Koho byste na místě prezidenta rád viděl?
Žijeme v demokratické zemi a kandidovat může každý, kdo splní zákonem stanovené podmínky. Předpokládám, že Zeman kandidovat bude. Nicméně každé demokratické volbě sluší pestrý výběr kandidátů. Čím je výběr pestřejší, tím spíše si může volič vybrat a nevolit pouze ono „menší zlo“. Já sám jsem přesvědčen, že volbě prezidenta by prospěla jména jako Tomáš Halík nebo Šimon Pánek. A těch jmen by určitě bylo víc.
A co říkáte na kauzu „novinář Peroutka a jeho článek o Hitlerovi“?
Mrzí mě, že byl pošpiněn novinář, kterého bychom naopak měli za jeho odvahu obdivovat. Ubohé snažení bývalého komunistického novináře Jiřího Ovčáčka nemá smysl více komentovat, protože se ztrapňuje sám.
Hradní zahraničněpolitický expert Hynek Kmoníček tvrdí, že v migrační krizi jde Evropě o existenci. A není sám: I Donald Tusk hovořil o možnosti rozpadu EU coby pravděpodobnějším, než kdy jindy. Jak vy vidíte budoucnost EU, eura a schengenského prostoru?
Víc než Hynkovi Kmoníčkovi nebo Donaldu Tuskovi bych naslouchal například papežovi Františkovi, který říká, že současná „migrační krize“ je naopak velkou výzvou a nadějí pro Evropu. Tím nebagatelizuji současnou krizi, kterou Evropa prochází a případná rizika. Musíme se zkrátka rozhodnout, jestli budeme hledat společné evropské řešení, anebo postavíme mezi sebou zdi a ploty a výsledně si nás západ a východ rozebere jako domeček z karet.
Proti Evropské unii je stále více lidí. Co myslíte, že by pro nás znamenalo, kdybychom z Evropské unie vystoupili, nebo kdyby se rozpadla?
Rozpad Evropské unie by poškodil nás všechny a nepochybně by z něj měl radost Vladimír Putin. Pokud se bavíme o odchodu z Evropské unie, stálo by nás to několik procent na HDP a odhadem o 70 000 pracovních míst méně. Zastávám názor, že je lepší se jezdit hádat do Bruselu, než žebrat do Moskvy. Bohužel, jak už to bývá, řada lidí své problémy profiluje do věcí, které s jejich problémy vůbec nesouvisí. Výsledně se pak domnívají, že zlý Brusel může za to, že jsou se svými životy nespokojeni.
Ozývají se hlasy, které varují před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje Krizi s velkým K, běžně se používá termín ,,dokonalá bouře". Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou prý přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu? Máme se dle vašeho názoru bát další a třeba i větší ekonomické krize, než byla ta předešlá?
Vždy se najdou ekonomové a komentátoři, kteří tvrdí, že přijde krize. Některým to pak náhodou vyjde a ti dostávají Nobelovy ceny. Ekonomie není věda, ale pavěda. Nobelovy ceny za ekonomii se obvykle udělují za teorie, které vyvrátily teorie minulé. Věda je naopak postavena na pevných základech, například matematika. Nicméně obezřetnost je nepochybně na místě. Osobně nejsem zastáncem neviditelné ruky trhu. Určité rozumné regulace jsou potřeba. Ostatně to ukazuje i zkušenost z minulosti.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
