Německo se vyrovnává s vraždami a útoky. Byli jsme svědky mnoha demonstrací nespokojených lidí v Saské Kamenici. Mainstreamová média tvrdí, že se při protestech jen vyřádili nacionalisté a neonacisté, jiní říkají, že trpělivost s migranty už došla obyčejným občanům a vražda pětatřicetiletého Němce v Chemnitzu byla příslovečnou poslední kapkou. Otázka migrace se více promítá i do politiky, protože v Sasku posiluje AfD. Mimochodem, ministr vnitra Horst Seehofer říká, že migrace je matkou všech problémů. Jak posuzovat situaci nejen v Sasku, ale i v celém Německu? A jak vše přesahuje do Evropy?
Nacházíme se v době, kdy žádná uprchlická krize není. Není rok 2015. Za první půlrok letošního roku přišlo mnohem méně lidí než před uprchlickou krizí. Zažíváme politické následky z krize. Technicky je vše vyřešeno a ukázalo se to i na švédských volbách. Švédsko přijalo na hlavu vůbec nejvíc uprchlíků z Evropy a ve volbách bylo téma migrace číslo tři nebo čtyři. Strany, ať už je to AfD v Německu nebo Demokraté ve Švédsku, nikdy nebudou představovat většinu. Jsou to stále menšinové strany, které mají řádově někde mezi 12 a 17 procenty. Do vlády s nimi nikdo nepůjde a nikdo s nimi nebude spolupracovat.
Jistě, těch pár procent ve společnosti vyvolá určitý vliv. Ukázalo se to v Saské Kamenici. Když došlo k zabití člověka, okamžitě se toho snaží využít protiimigrační, v mnoha případech i krajně pravicové proudy a strany. Neznamená to samozřejmě, že na demonstracích byly jen krajně pravicové síly. Spousta lidí s uprchlickou politikou nesouhlasí, a když jsou demonstrace, dají to na vědomí. Když se podíváme na lidi, kteří tam demonstrují, jsou to vedle krajně pravicových a neonacistických skupin i normální lidé, kteří chtějí vyjádřit nespokojenost s tím, co konkrétně německá vláda, vláda Angely Merkelové, v roce 2015 udělala. I když se integrace uprchlíků daří, a v Německu jsou čísla, že z 900 tisíc má polovina práci, jsou začlenění, děti chodí do školy, funguje to, najdou se samozřejmě i případy jako v každých skupinách obyvatelstva, které způsobují problémy.
V České republice jde o téma číslo jedna, i když tu žádní migranti a uprchlíci nejsou, ale v Německu se řeší jiné záležitosti.
Fotogalerie: - Chemnitz týden poté
Vy máte kontakty, známé, přátele v Německu, jak reagují na současné dění? Co na to říkají?
Jak říkám, není to jedno z hlavních témat. Devadesát procent lidí tohle prostě neřeší. Jsou si vědomi, že určitý pohyb obyvatelstva vždycky byl, je a bude. I stát je na to připraven. Pokud na migraci přijde řeč, lidé situaci vidí naprosto realisticky. Každý řekne, že to, co se stalo v roce 2015, byla do určité míry chyba, která se opakovat nebude a nemůže. Na tom se shodují i všechny politické strany. Výjimky jsou v prostoru bývalého NDR, kde lidé podobně jako u nás na migranty, přistěhovalce a pracovní síly ze zahraničí nebyli zvyklí.
Na celoevropské úrovni máme konsenzus na tom, aby byla posílena vnější hranice a existovala pomoc postiženým zemím na severu Afriky. Co není neustále vyřešeno, je, co dělat s lidmi, kteří se přes všechno do Evropy dostanou. Myslím si, že v dohledné době to ani vyřešeno nebude, protože jsou země jako Česko nebo Maďarsko, které nechtějí přijmout ani jediného uprchlíka. Celoevropská shoda je na tom, že to, co se stalo v roce 2015, se nemůže opakovat.
Psali jsme:
V této souvislosti se zmiňuje i role médií. Stále více se poukazuje na to, že média, která trvají na promigrační politice, ztrácejí důvěryhodnost. Někteří pozorovatelé tvrdí, že česká média tuto otázku přehánějí. Liší se nějak přístup českých a zahraničních médií k problematice migrace? Jak hodnotit náš způsob informování veřejnosti v tomto směru a trend zpráv za hranicemi?
Je nutné rozlišovat mezi kvalitními médii, kdy platí stará poctivá pravidla a to, že než vypustím informaci, musím si ji ověřit z několika nezávislých zdrojů. Velké deníky Süddeutsche Zeitung nebo Frankfurter Allgemeine, ale i bulvární Bild tohle dodržují a pak máte nejrůznější sociální sítě, alternativní média, kde se pravidla nedodržují, vypouštějí se dezinformace, falešné zprávy a kolikrát falešná videa. To živí krajně pravicové kruhy a vyvolává napětí.
Když se podíváme u nás na SPD, nemají jiné téma než neustále uprchlíky, kteří tady nejsou. Místo toho, aby se řešily problémy, které musíme řešit. Uprchlíky nemáme, ale jsou tu zahraniční dělníci, žijí v nedůstojných ubytovnách, jsou vykořisťováni a platí tři sta korun denně za nějakou špeluňku. A toto neřešíme. Neřešíme ani problémy vlastních lidí, jejich bytovou situaci, sociální situaci, postavení mladých rodin, důchodců. Místo toho se neustále přinášejí zprávy, někdy cinknuté a falešné, o uprchlících, které tady nemáme. Tím škodíme sami sobě. Vyvoláváme atmosféru strachu.
Dr. Libor Rouček
Podobně mluví i Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, který říká, že politici zbytečně straší občany migrací. Je to pravda, nebo ne? Vidíme billboardy od ČSSD o bezpečných hranicích a bezpečném Česku, Havířov bez migrantů atd... Některá politická hnutí, například sdružení Mostečané Mostu, hovoří o vesnici pro lůzu. Do voleb se promítají problémy s migranty, i když můžeme tohle slovo chápat dnes už různě. Je to populismus, nebo žádoucí proces? Jak to hodnotit?
To je následek atmosféry, která se v naší zemi vytvořila. Postihla obrovskou část společnosti. Nejen Martin Konvička nebo SPD, ale v podstatě všechny strany, i když jsou komunální volby, toto téma vznášejí. Andrej Babiš tvrdí, že nepřijmeme žádného uprchlíka, ČSSD opakuje, že budeme mít bezpečné hranice. Jistě že si každý přejeme bezpečné hranice, ale tohle všechno nám zabraňuje vidět reálně, rozumně situaci a věnovat se řešení problémů, které země má a které bychom si měli řešit, chceme-li se posunout mezi slušný evropský průměr nebo evropskou špičku. A to nejsou problémy ilegálních migrantů, které nemáme. Tím nechci říct, že si nemáme chránit hranice, ale co bytová situace? Co dělá stát, co dělají města pro bytovou situaci? Nic. Vše se nechává na volném trhu. Když nemáme sociální byty, určitá část společnosti se ocitne v tzv. vyloučených lokalitách, a to nejen Romové. Protože máme atmosféru netolerance a nenávisti, krajně pravicové skupiny se ji snaží využít k rozdmýchávání další nenávisti. Zase problémy nevyřešíme. Ani sociálního bydlení, ani vyloučených lokalit, ani Romů. Pro nás je mnohem větší problém než nelegální migrace integrace romské komunity. Zase nic nevyřešíme tím, že budeme Romům nadávat a vyvolávat antipatie a nenávist. Dostali jsme se vlastní vinou do této situace, tak je veřejná debata nastavená a unisono všechny politické strany hrají tuto kartu, protože mají dojem, že to veřejnost chce. Vše si musí sama společnost uvědomit, přál bych si, aby začala řešit jiné problémy.
Václav Klaus mladší navrhuje omezit mazání tzv. nenávistných příspěvků na sociálních sítích, chce z toho vyjmout přímé výzvy ke genocidě a násilí. Je pravda, že se mazání příspěvků děje ve větší míře, častokrát k tomu dochází i proto, že má někdo protiimigrační názory. Citovat můžeme kněze Tomáše Halíka, který tvrdí, že sociální sítě jen daly prostor frustrovaným lidem, „kde by mohli vyzvracet svoje nenávisti, šířit nejrůznější poplašné zprávy“. Je mazání příspěvků správný trend, nebo cenzura? Jsou vhodné snahy o regulaci soukromé firmy Facebook?
Sociální sítě, ať už je to u nás, v Americe nebo v Rusku, by se měly řídit principy, které existují v solidní novinařině. I třeba to, jak už jsem o tom mluvil, ověřit si informace z několika zdrojů. Ve všech zemích jsou určitá omezení, pokud jde o pornografii, ale také pokud jde o antisemitismus, rasismus, vyvolávání nenávisti, propagaci fašismu, komunismu a dalších věcí. Proč je máme? Protože se lidská společnost poučila. Protože propagace těchto ideologií vedla k válkám a ke zkáze. Proto jsou určitá omezení a zákony. Když se tyto zákony dodržují v tištěných médiích, rozhlase a v televizi, stejná pravidla by měla platit i na sociálních sítích. Pokud někdo chce šířit nenávist, fašismus a rasismus, pak je naprosto v pořádku, když mu tohle instituce nebo organizace zodpovědná za obsah prostě vymaže a po upozornění, když to dělá dál, zruší účet. Na tom je více méně konsenzus po celém světě. Od Evropy po Ameriku.
Nelíbí se to těm lidem, kteří nenávist, rasismus a fašismus po sítích šíří. Cenzura je, když se cenzurují názory. Žádnou cenzuru nevidím. Začíná se diskutovat téma, že když si chcete otevřít účet v bance, musíte mít identifikaci, občanský průkaz. Ale když si chcete otevřít účet na sociální síti? Vidíme miliony falešných účtů, přes které se šíří lži, neověřené zprávy, dezinformace, přes které se lidé mimo země snaží ovlivnit volby. Nevidím nic špatného, aby nad tímto byla větší kontrola. Je v zájmu každého jedince, společnosti, národa, aby před těmito vlivy měl určitou ochranu. Měl by to být zájem hlavně malého národa nebo menších národů, protože ty větší mají silnější prostředky a mohou se snažit ovlivnit ty menší. Nevidím v tom žádnou cenzuru a omezování. Naopak spíš prospěšnost a do budoucna možná i nutnost.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
