Lidé jsou dnes mediálně vzdělaní, ne jako za televizní krize. Přijde den, kdy odmítnou kavárně platit její televizi. Promlouvá dáma, kterou elity nenávidí již sedmnáct let

16.02.2018 7:45

ROZHOVOR Že za prohru Jiřího Drahoše mohou i řetězové e-maily? „Moje babička nebyla žádná vědkyně, pouze prostá žena z lidu, ale určitě by směrem k panu profesorovi prohlásila větu, kterou nás častovala, pokud jsme řekli něco nevhodného nebo hledali výmluvy: Chlapče, mohls mlčet a nemusels být za vola,“ glosuje šéfredaktorka serveru Virtually Jana Dědečková, místopředsedkyně Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů. V případě, že by skutečně došlo k vyhlášení referenda o našem členství v Evropské unii, budou podle Dědečkové hrát média důležitou roli. „Já osobně jsem pro Czexit, ale na srovnání relevantních argumentů pro a proti stále čekám,“ říká.

Lidé jsou dnes mediálně vzdělaní, ne jako za televizní krize. Přijde den, kdy odmítnou kavárně platit její televizi. Promlouvá dáma, kterou elity nenávidí již sedmnáct let
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto

Jako o novém médiu hovoří v souvislosti s řetězovými e-maily ve svém komentáři na serveru Institutu Václava Klause sociolog Petr Hampl. „Ve skutečnosti sílu nového média nikdo nezná přesně, což je dobře,“ uvedl. Naopak profesor Jiří Drahoš tzv. řetězové e-maily kritizoval, jejich prostřednictvím se šířila jeho neúprosná kritika a lži v předvolební kampani. Jakou má podle vás sílu a jak k tomuto „novému médiu“ přistupovat? Jaká mohou být rizika?

Anketa

Vadí vám, co Tomio Okamura a Miloslav Rozner říkají o táboru v Letech u Písku?

5%
95%
hlasovalo: 15500 lidí

Nevím, zda má pan Hampl tak docela pravdu, když píše o novém médiu. Podobným způsobem přece vznikaly lidové písně, mýty, pranostiky, pověry. Sdílení slova zde bylo odjakživa, podle technické vyspělosti světa se mění pouze způsob sdílení. Dříve ústně, později psaným slovem a jak zaznamenal ve svém textu Děvenka štěstí a mládenec žal i náš básník Jaromír Nohavica, třeba poštou. Dnes jsou k dispozici e-mail, Facebook a další komunikační možnosti. Nevidím v tom žádné riziko.

Pro ukázku text JN „Dostal jsem včera poštou obálku, v ní Čínskou modlitbu štěstí, někdo mi tímto přeje na dálku, suché a velmi rovné cesty, mám to jen opsat desetkrát a zaslat smutným lidem, řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo přijde, vložil jsem do stroje, papíry s kopíráky, že komu smutno je, ať pozná radost taky...“

Co se týče profesora Jiřího Drahoše, který svým prohlášením dokladoval, že evidentně neunesl tíhu prohry, toho ani trochu nelituji. Moje babička nebyla žádná vědkyně, pouze prostá žena z lidu, ale určitě by směrem k panu profesorovi prohlásila větu, kterou nás častovala, pokud jsme řekli něco nevhodného nebo hledali výmluvy: Chlapče, mohls mlčet a nemusels být za vola.

Když se ještě vrátím k volbě prezidenta, jaká byla role médií v předvolební kampani? Co byl opravdu klíčový moment? A jakou váhu přisoudit vystupování obou kandidátů v televizních debatách na Primě a v České televizi?

Domnívám se, že štvavá a nehorázná kampaň proti panu Zemanovi byla tak nechutná, že mu jistě zajistila hodně hlasů. Klíčový moment nevidím. Většina voličů byla rozhodnutá dávno před volbou a s nástupem uměleckokulturní fronty se ve své volbě pouze utvrdila. Zatímco pan Drahoš se vyhříval v přízni našich komediantů a mnohdy se trapně snažil o vtip (nemám trekové hole a přišel jsem mezi vás bez podpory), pravděpodobně netušil, co já věděla s jistotou, že právě dostává polibek smrti. Televizní debaty na tom už příliš změnit nemohly. Jen potvrdily, že pan Drahoš je člověk bez pevného názoru, který do politiky nepatří.

Jak vnímat spor v Českém rozhlase, kdy je Janek Kroupa „popotahován“ před radou tohoto média a část tisku hovoří o „neonormalizaci“? Naopak výrazná část veřejnosti má za to, že ČT i ČRo si zprivatizovali „kavárna“ a její redaktoři, a přeje si s tím něco dělat. Jak hodnotit spor v souvislosti s Jankem Kroupou? O čem to svědčí?

Víte, novináři jako Janek Kroupa mají zvláštní představu o svobodě slova. Americký spisovatel svého času prohlásil, „máme tolik zákonů na ochranu svobody tisku a ani jediný trochu spolehlivý zákon na ochranu lidí před tiskem“, což je nakonec v mnoha případech pravda i u nás. Nevím, jestli si dnes ještě někdo vzpomene, že na základě Kroupovy lživé reportáže byla zatčená a nějaký čas ve vězení strávila Věra Jourová. Sepisovat petice na jeho obranu nebo odvolávat se na „neonormalizaci“  je docela směšné. Novinář není posvátná kráva a není nekritizovatelný.

Jsem ráda, že si veřejnost stále více uvědomuje, že veřejnoprávní média neplní svou roli. Doby, kdy si před sedmnácti lety dovolili v ČT prostřednictvím obrazovky manipulovat s občany a svolávat demonstrace na obranu svobody slova, jsou nenávratně pryč. Lidé jsou dnes mediálně mnohem více vzdělaní a s nárůstem nových televizí, internetových zpravodajských serverů, názorových blogů a komunitních sítí je zhoubný dosah neprofesionálních veřejnoprávních médií stále menší. Svého času jsem si myslela, že ČT je reformovatelná. Dnes si to nemyslím. Věřím, že přijde doba, kdy veřejnost odmítne „kavárně“ platit koncesionářský poplatek.

Veřejná debata o referendu nabírá obrátky. Ať už v souvislosti s případným setrváním v EU nebo v otázkách odvolatelnosti politiků. Co se týká EU, slyšíme nejrůznější informace o důležitosti setrvání, ať už ekonomické, o tom, že zchudneme o polovinu nebo o třetinu, nebo o nutnosti setrvání v evropské rodině už s ohledem na to, že jsme malým státem atp. V pořadu ČT 168 hodin varovali například před odchodem japonských investorů a návratem do roku 1987. Podle hlavního analytika České spořitelny Petra Zahradníka by vystoupení z EU ekonomicky znamenalo „katastrofu, apokalypsu a největší destrukci za posledních možná sto let“. Jednoduše řečeno: ano, či ne? A proč? A opět, jakou roli i v tomto případě podle vás sehraje mediální scéna?

Názory na vystoupení z EU jsou různé. Já jen doufám, že bude probíhat seriózní diskuse o výhodách a nevýhodách našeho členství, aby se občané v případě referenda mohli informovaně rozhodovat. A zde sehrají média velmi důležitou roli, pokud se budou chovat zodpovědně a nebudou preferovat jeden jediný názor, jako tomu bylo v případě referenda o našem vstupu v roce 2002. Já osobně jsem pro Czexit, ale na srovnání relevantních argumentů pro a proti stále čekám.

Aktuálně přišli Piráti s dalším návrhem. O prezidentovi by občané podle nich měli mít možnost rozhodovat v „běžném“ referendu vyvolaném na základě petice se 100 tisíci až 250 tisíci podpisů. Je to dobrý nápad?

Piráti jsou podobně jako Zelení takoví novodobí svazáci. A protože v opozici jsou s poměrně vysokými platy v podstatě na odpočinku, vymýšlejí bejkárny. Nemyslím si, že občany v současnosti trápí zrovna tato otázka. Svého prezidenta si zvolili nedávno a podle mého názoru jsou s ním spokojeni.

Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Píše o tom server iHNed.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Přidají se i další univerzity?

Dívala jsem se, že pan rektor Miller je poměrně mladý člověk dospívající již v novém zřízení po roce 1989, takže mládežnické aktivity 50. let ho pravděpodobně nepoznamenaly. Přesto bych u historika a člověka, který se zabývá dějinami politického myšlení, předpokládala alespoň elementární znalost těchto budovatelských praktik. Třebaže mladí mají energie na rozdávání a kolektivismus v jejich srdcích zažehává jiskru života, měli by jejich mentoři především apelovat na to, aby z nich vyrostli zdraví, sebevědomí a svým vzděláním v oboru společnosti prospěšní jedinci, a ne aby se za peníze daňových poplatníků účastnili propagandy, kterou pan Miller momentálně ve svém svatém zápalu pokládá za veřejnosti prospěšnou.

Starší lidé na venkově nejsou žádní tupci, ale jsou to většinou konzervativci, kteří si tím vším již prošli, a životní zkušenosti je přivedly k pevným životním postojům. Osvěta, jak si ji představuje pan Miller, prostě tímto způsobem fungovat nemůže a není možné na tyto propagandistické účely zneužívat mládež, neboť stále platí slova českého dramatika V. Duška, že „za mládí platíme hloupostí, za moudrost stářím“.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Milion chvilek? Ovčáček překvapil: Vidím jasný plán. TOP 09 bude koukat

17:40 Milion chvilek? Ovčáček překvapil: Vidím jasný plán. TOP 09 bude koukat

ROZHOVOR Frustrovaná opozice zvyšuje Babišovi podporu u lidí, agresivní lůza pošlapala památku 17. l…