Paní senátorko, před pár dny jste v rámci výjezdu výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu byla v Itálii, a jak jsem se dozvěděla, kromě jiného jste se seznamovali s tím, jak italští kolegové pečují o své památky. Co jste se tam dozvěděli?

Hlavním programem výjezdní cesty senátního výboru do Itálie byla problematika týkající se ochrany kulturního dědictví. Tomu byl také podřízen program návštěvy, jehož stěžejním bodem bylo rozsáhlé jednání s partnerským senátním výborem o řešení památkové péče v Itálii a srovnání legislativních rámců umožňujících ochranu památek. Při návštěvě některých vybraných kulturních památek jsme měli možnost si ověřit, že péče o ně je na vysoké úrovni a tomu odpovídá i jejich stav. Bez nadsázky se dá říci, že se Italové mohou stavem památek chlubit.

Odkud čerpají peníze na opravy památek?

Italové si dobře uvědomují, že dobře udržované kulturní dědictví se nabízí téměř samo tisícům návštěvníků nejenom Říma a Florencie. Navštěvují Itálii především kvůli kulturnímu dědictví této krásné země. Systém financování má dlouhou tradici a je úplně běžné, že vedle státních prostředků do financování vstupují soukromé peníze. To je umožněno různými daňovými úlevami. Neopomenutelným dalším zdrojem jsou i nejrůznější kulturní fondy. Výsledky dokazují, že ochrana kulturního dědictví se určitě vyplácí.

Itálie čelí v posledních dnech enormnímu náporu migrantů, kteří se vydávají k jejím břehům. Vy jste některé z těch migrantů viděla na vlastní oči? Jaké pocity jste z nich měla?