Lidi u nás burkiny prostě nechtějí, říká rázně český politik, který zakázal „muslimoplavky“. Co vás překvapí: Nesedí doma na zadku, jel se podívat...

25.07.2017 7:03

ROZHOVOR Místostarosta Litoměřic Karel Krejza (ODS) na sebe nedávno upozornil v souvislosti s tzv. „burkinovou aférou“ na českých koupalištích. Do burkin oděná žena v akvaparku v Čestlicích u Prahy na sebe totiž přitáhla pozornost jednoho z návštěvníků, který ji vyfotil a umístil na facebook. Nato se na internetu a v českých médiích strhla lavina a oživila veřejnou diskusi na téma, zda mají burkiny na českých koupalištích a akvaparcích své místo. V této debatě se Krejza jednoznačně staví na stranu těch, kteří je v českých bazénech a koupalištích nechtějí.

Lidi u nás burkiny prostě nechtějí, říká rázně český politik, který zakázal „muslimoplavky“. Co vás překvapí: Nesedí doma na zadku, jel se podívat...
Foto: Archív Karla Kreizy
Popisek: Karel Kreiza

Česko stále ještě žije burkinovou kauzou, která proslavila akvapark v Čestlicích u Prahy. Co na to říkáte, nepřifukují média trochu tento problém, který vznikl v podstatě tak, že jakýsi návštěvník vyfotil muslimku koupající se v oděvu?

Média píšou o tom, co zajímá lidi. A na rozhodnutí města Litoměřice, že burkiny do bazénů spravovaných Městskými sportovními zařízeními v Litoměřicích nepatří, byla odezva obrovská.

Jak lidé reagovali?

V příspěvku, který jsem zveřejnil na facebooku, mi dost lidí poděkovalo za to, že se nebojím dávat najevo své postoje i v takto citlivých otázkách. Mnozí diskutéři mě sice označili za xenofoba, což ale já naprosto odmítám, jelikož se k cizincům chovám, myslím, velmi vřele. Někteří mě osočovali, že jsem nebyl dál než v Litoměřicích a vyjadřuji se k problémům, které mi nepřísluší. To odmítám rovněž, neboť to spadá do mého portfolia místostarosty. A v arabských zemích jsem byl několikrát. Naposledy jsem pobýval nějaký čas v Maroku, kde jsem bydlel u jedné rodiny a zvyky svého hostitele jsem s úctou a respektem dodržoval. Ten problem burkin je ve skutečnosti hlubší než se zdá, stále ale trvám na tom, že my bychom měli respektovat jejich kulturu u nich a oni u nás.

Část české veřejnosti po zveřejnění snímku ventilovala na sociálních sítích velmi nahlas svůj nesouhlas s tím, aby muslimky chodily na koupaliště v burkinách. Na facebooku zaznívaly až nenávistné reakce. Máte pocit, že jsme zlý a xenofobní národ, jak nás vidí západní Evropa, že nesnášíme odlišnosti?

Rozhodně ne. Sžili jsme se s Ukrajinci, s Vietnamci, ale také se Syřany, s Libanonci atd. V mém senátním obvodu byl naposledy zvolen senátorem původem syrský lékař. Na druhou stranu jsme citliví na vnucování čehokoli vrchností, nyní bruselskou. Máme přijmout někoho, koho jsme nezvali, a zkušenosti s národy bývalých koloniálních mocností nemáme. Lidé mají strach a já se vůbec nedivím.

Na tom, zda by ženy v burkinách měly mít do českých bazénů přístup, nebo ne, se neshodly ani ministryně Michaela Marksová a Karla Šlechtová. Vy jste oproti tomu zaujal jasné stanovisko. Burkiny v bazénech odmítáte, jaké jsou vaše argumenty?

Jsem přesvědčený, že lidé v Litoměřicích ženu v burkinách v bazénu prostě nechtějí a radši ho opustí. Není správné na úkor většiny upřednostnit menšinu. A já stojím primárně na straně našich lidí.

Ve svém vyjádření na konto burkin v českých bazénech jste poznamenal, že západní ženy se při cestách na Blízký východ rovněž musí přizpůsobit, a to často nejen oděv, ale i chování. Na druhé straně ani Evropanky se například při koupání během dovolené v muslimských zemích nemusejí povinně navlékat do burkin. Co na tento protiargument říkáte? 

Řekněme to jinak. Tam, kde místní zvyk, nařízení či zákon nařizuje zahalit ramena, kolena, zout boty, pak to dodržujeme a neslyšel jsem o případu, kde by si česká dáma vynucovala vstup do mešity v minisukni a na podpatcích. A podotýkám, že respektovat zvyky hostitele je naprosto správně. Turistické resorty v islámských zemích, obchodní centra, to jsou místa, která mají jiný režim než místní, jsou určena turistům a je tam režim internacionální. Ale o pravidlech na místech, která jsou určená místním, se nediskutuje.

Mnozí aktivisté poukazují na to, že burka a závoj, nebo i burkiny, reprezentují příslušnost k náboženství. Nicméně existuje i názor, který tvrdí, že toto zahalování je symbolem ženské podřízenosti a ve své podstatě není náboženským symbolem. Koneckonců i ženy v Evropě na vesnicích v minulosti poté, co se vdaly, nosily šátek a halily své vlasy. Šly takříkajíc pod čepec. Jak se na zahalování žen v islámu díváte vy?

Víte, to je širší problém. Burka je jablkem sváru ze všech stran. Feministky v ní vidí zotročení ženy. Na druhou stranu burkiny jsou pro mnoho muslimských žen do jisté míry osvobození, aby se vůbec mohly koupat na veřejnosti. Faktem ale je, že v době teroristických útoků burkiny připomínají náboženství, které je u nás spojováno se smrtí nevinných obětí, v lidech vyvolávají nervozitu, připomínají, že jsme pod tlakem bruselské diktatury. Řekněte mi, pane redaktore, proč bych měl stresovat obyvatele v jejich městě, když se chtějí jít vykoupat do městského bazénu? Většina z nich tady žije, je to jejich místo, domov, jejich kultura. A jejich bazén.

Evropský soud pro lidská práva před týdnem schválil zákaz úplného zahalování těla muslimek v Belgii. Zákaz zahalování je podle jeho závěru nutný pro soužití v demokratické společnosti. Zní to jako paradox, že ženy nesmí chodit odívány tak, jak prý chtějí, aby mohla být zachována demokracie. Nicméně před nějakou dobou schválila podobný zákon i Francie. Co na tento zajímavý rozpor říkáte?

Západní Evropa pootevřela vrátka, kterými se valí vlna tsunami, se kterou si nyní neví rady. Lidi se radikalizují a politici situaci nezvládají.

Na evropské úrovni se diskutovalo i případné vytvoření jednotného evropského azylového systému a sjednocení dávek pro migranty. To by ve svém důsledku mohlo znamenat například to, že by případní migranti v Česku mohli pobírat dávky ve výši kolem 25 tisíc Kč měsíčně. Takové opatření by podle EU vzhledem k nižším životním nákladům nově příchozí migranty přilákalo i do zemí východní Evropy. Myslíte, že by toto bylo reálné i v Česku, a jak by případně lidé reagovali? 

To už je opravdu mimo realitu. Toto rozhodnutí by imigranty k nám na východ jistě přilákalo. Pro naše lidi, kteří na takový čistý příjem vůbec nedosáhnou, a je jich většina, by to bylo totálně morálně destruktivní. Kdysi koloniální velmoci zbohatly na svých koloniích, tak ať se nyní s imigranty podělí. Je obrovské pokrytectví volat v tomto ohledu po evropské solidaritě.

MF Dnes 18. července informovala, že italská vláda, kvůli svým přeplněným centrům pro uprchlíky, zvažuje vydání dočasných víz platných v celé EU 200 tisícům migrantů v Itálii. Na jejich základě by pak tito měli právo bydlet, pracovat a pohybovat se. Dokážete si takovou situaci představit, jak by měla česká vláda reagovat?

Kdyby Italové opravdu chtěli, vraceli by uprchlíky zpět a zabránili by lodím operovat ve Středozemním moři. Podívejte se jen, kam až ta chobotnice v Itálii, v zemi proslulé organizovaným zločinem, sahá? Na konci dubna tajemník opoziční Ligy Severu Matteo Salvini z podpory ilegálního přistěhovalectví obvinil samotného premiéra Paola Gentiloniho. V půlce května italská policie pozatýkala na jihu země v rámci razie proti mafii zhruba sedm desítek lidí včetně šéfa místní katolické charity a místního faráře. Jinými slovy, Itálie si za svůj žalostný stav může do jisté míry sama.

V Maďarsku, jež je rovněž jednou ze zemí, které kvóty na uprchlíky odmítají, se aktuálně diskutuje vliv neziskových organizací, které mají ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch přijímání uprchlíků. Premiér Viktor Orbán jejich působení spojuje s vlivným finančníkem Georgem Sorosem. Nedávno nechal proti Sorošovi natisknout plakáty a spustil i televizní kampaň. Nutno říci, že Soros podporuje i řadu neziskových organizací v Česku. Politik Václav Klaus mladší nedávno v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že často dělají politiku, která není v souladu se zájmy České republiky. Jak jejich působení hodnotíte, zaznamenáváte jejich vliv i na politické úrovni, kde jste nyní, tedy jako místostarosta?     

Často se zamýšlím nad tím, zda je takové obrovské množství neziskovek vůbec prospěšné. Jsou určitě mezi nimi organizace, které lidem pomáhají, ale vůbec si nedělám iluze o tom, že mezi nimi jsou i ty, pro které je bohulibá činnost jen zástěrkou pro úplně něco jiného.

Co říkáte na nedávný návrh německé europoslankyně za Zelené Ska Kellerové, která by do východní Evropy dle svých slov ráda přesídlila celé syrské vesnice?

Nevím, jestli je to jen hloupost, naivnost nebo jakási forma zvráceného populismu, každopádně tohle zelené sluníčkaření má své zastánce i u nás. Chápu to podobně jako „právo“ anarchistů hodit kámen do výlohy nebo zapálit auto ve jménu jakési vyššího principu. Absolutně to odmítám.

Lidé v Česku uprchlíky ale stále odmítají, alespoň v tom smyslu hovoří průzkumy. Jejich odpor se stává často terčem kritiky a posměchu a to nejen ze strany neziskových organizací, ale i některých médií. Vždyť jich v Česku máme jen 12, namítají. Proč ten odpor, proč se Češi migrantů z jiných kultur tolik bojí?  

Jednoduše proto, že jim nikdo nezaručí kolik jich bude, navíc existuje možnost slučování rodin (jen do Německa může přijít dalších 300 tisíc lidí). A také proto, že nejdříve porušili všechny platné zákony ke vstupu do EU (Dublinský protokol). A my je máme ještě vítat? Zkuste na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem říci na pasové kontrole, že nemáte pas ani žádný jiný doklad a pokračujte v chůzi. Jsem zvědav, co se stane.

Co říkáte na novou studii švédských vědců, podle které by Evropané měli mít méně dětí, méně jezdit autem, méně létat letadlem a méně se mýt, aby tak efektivně zabránili globálnímu oteplování?

My jsme si zvykli, že si dokážeme představit, co bude zítra. Nedokážeme. Při každé velké technologické a společenské změně jsme nikdy neodhadli, jak se svět bude dál vyvíjet. Naposledy při rozpadu bipolárního uspořádání světa v devadesátých letech. Kde byli tehdy švédští vědci, aby nám řekli, že rozvrat Blízkého a Středního východu vyvolá obrovské utečenecké vlny, které ochromí Evropu? Ale jestli se bude méně létat letadlem a méně jezdit autem, tak je to pro životní prostředí dobrá zpráva. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jonáš Kříž

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čvaňháte dokola, novináři. Hutka zasmrděl, dává jiný názor na rok 1968 ten, na koho Rus mířil hlavní

4:42 Čvaňháte dokola, novináři. Hutka zasmrděl, dává jiný názor na rok 1968 ten, na koho Rus mířil hlavní

ROZHOVOR „Jedenadvacátého srpna jsem stál s kamarády u mosteckého divadla a spílali jsme valícím se …