Státní zástupce Šaroch podle informací v tisku údajně navrhl zastavit trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, protože prý změnil právní názor. Co si o celé věci kolem Čapího hnízda myslíte? A jak to nakonec podle vás dopadne?
Začnu odzadu, dopadne to podle mě pro Andreje Babiše dobře, tedy vyjde z celé štvanice soukromých a státních médií jako vítěz. Čapí hnízdo slouží lidem, lidi zaměstnává, dotace byla vrácena a navrch 50 milionů korun poskytl premiér na charitu, četné kontroly nic nezjistily. To ovšem byla doba, kdy Andrej Babiš nebyl v politice, kdežto teď je a vyhrává jedny volby za druhými. V politice jsou ale další, kteří zbohatli na privatizaci, ale nic nevrátili, žádnou charitu nepodporují a stojí v čele politické smečky Antibabiš. A teď jim státní zástupce vzal program a cíl. To bude pro drolící se demoblok tuze mrzuté, ne-li přímo katastrofální, loď „Antibabiš“ se pomalu potápí, Piráti (chtělo by se říct práskači a sudiči) přehazují výhybku a jejich předseda Bartoš dokonce pravil, že Antibabiš není jejich program a že demoblok nedělá správnou politiku! Těžko si představit větší cynismus a pokrytectví, nicméně proti gustu žádný dišputát.
No a pokud se týká údajné změny právního názoru státního zástupce Šarocha, tak je otázka, zda ho skutečně změnil. Seriózní česká žurnalistika neexistuje, nahradila ji mediokracie a její informace směřující k prefabrikaci jednotného názoru meinstreamu, že Babiše je třeba dostat před soud. Celé je to cinklé od samého začátku a skončí to pro různé Fialy, Kalousky, Pospíšily, Němcové a spol. fiaskem. Nakonec poslední průzkum volebních preferencí to naznačuje – ANO je znovu na 30 procentech, demoblok a sociální demokracie ztrácejí, z toho lidovci, TOP 09, STAN před propadlištěm, socani už pouhé jedno procento, když v eurovolbách už si první direkt okusili.
Někteří mluví o tom, že takový „případ“ je velkou výjimkou, který se v praxi stává málokdy. Opozice také hned začala mluvit o ohrožení právního státu a důvěry v nestrannost těch institucí. Co na to říct?
Co jiného také opozici zbývá než chrlit dramatické nesmysly o ohrožení právního státu, když je ohrožena především ona sama a ten, kdo ji ohrožuje, není státní zástupce Šaroch, ale český volič, který postupně vystaví vysvědčení. Jaké bude, je patrné z posledních výsledků volebních preferencí. Jestli někdo ztrácí důvěru, tak to jsou strany, jejichž jediným programem, kterým doposud oblažovaly občany den co den 24 hodin denně, byl program Antibabiš a Antizeman.
Pokud se týká velké výjimky, respektive údajné změny názoru státního zástupce, tak to nemohu posoudit. Spíš vidím výjimku v něčem jiném – v jednotě médií a většiny politiků demobloku zapojených do štvanice s neutuchající podporou České televize. Ta se stala de facto hlásnou troubou a svým způsobem náhončím lidí na náměstí. A teď jako blesk z čistého nebe státní zástupce chce celou tu mašinerii zastavit a Piráti, s odstupem několika koňských délek druhá nejsilnější strana, hbitě přeskakují na jinou loď a zoufalce manekýna Fialu a spol. nechávají svému osudu. Tak si to vskutku nepředstavovali.
A co si myslíte o tom, že se takováto informace objevila v médiích, aniž ji měl ještě právě například premiér potvrzenou? Dá se mluvit o závažném úniku ze státního zastupitelství?
Naše společnost je havarovaná. Útoky, urážky, lži, nadávky a kádrování se staly standardem. Podlosti při diskreditaci a likvidaci politického protivníka jsou dnes běžnou a akceptovanou normou. Vzpomeňme si na likvidaci Josefa Bartoníčka, tehdejšího předsedy KDU-ČSL, nebo na Kubiceho zprávu, kterou tehdejší poslanci v podstatě dali novinářům do rukou, aby mohli odstranit Jiřího Paroubka. Dnes vám znalý právník, a nemusí to být zrovna ministryně spravedlnosti, potvrdí, že trestní stíhání si je možné objednat. No a copak v této dekadentní době existuje skupina čistých lilií, která hlídá svoji panenskou čistotu jako oko v hlavě, míněno státní zastupitelství? To ani náhodou, takže závažný únik zde určitě je. Na druhou stranu zde nejsou objektivní média, a tak o tom, jak to skutečně bylo, vědí jenom samotní aktéři z okruhu státního zastupitelství.
Mimochodem, v tomto kontextu, není to tak trochu voda na mlýn Milionu chvilek? Nebo se domníváte, že to naopak demonstrantům „vyrazí“ argumenty z rukou?
Řekl bych, že je to jedno, protože v případě hnědého Mynáře a jeho umělecké skvadry nejde o argumenty, ale o vyvolání psychózy a hysterie a v takovém prostředí jsou argumenty spíše překážkou.
Kolikrát mě, když sleduji to panoptikum nepodařené a nechutné politické scény, napadlo, že by měli vzbudit Václava Havla, aby to všechno, kam se u nás dostala ona „pravda a láska“, trošku opravil. Ona totiž zbyla jenom nenávist a zloba.
Když mluvíme o Milionu chvilek, na listopad už jsou naplánované demonstrace. Máte pocit, že napětí ve společnosti stoupá, nebo spíš jde o určitou setrvačnost? Co podle vás listopad přinese?
Mám pocit, že stoupá odpor k těm, kdo se snaží napětí vyvolat, odpor mlčící většiny. To kolem sebe vidím a slyším, a to je zkrátka skutečnost. Vedle toho listopad se stal jakousi Mekkou, jakýmsi zbožštělým výročím, které nutká mnoho lidí po pečlivé mediální masáži jít demonstrovat.
Velká diskuse se odehrává kolem pomníku Maršála Koněva. Starosta Prahy 6 Kolář (TOP 09) tvrdí, že jde o další způsob dezinformační kampaně Ruské federace u nás. Má pravdu? Co na celý „humbuk“ kolem této sochy říkáte?
Já to nepokládám za diskusi, ale promyšlenou provokaci s cílem rozeštvat lidi a připravit půdu pro listopadové výročí. To se dělá vždy násilnými činy, které mají zabít pravdu a otřást veřejným míněním. Dříve se používaly metody třeba zapálení Říšského sněmu a následoval vzestup Hitlera, nyní to je ničení sochy symbolizující naše osvobození, nikoliv „spoluosvobození“, jak vynalezl plagiátor dějin Kolář, a následující zakrytí a výzvy k jejímu odstranění.
Mně osobně nebude starosta Kolář diktovat, že jsem vlastně obětí ruské dezinformační kampaně. Doporučil bych mu, ať se někdy zajede podívat do Osvětimi a setká se tváří v tvář s potomky zubožených vězňů, kteří se dožili osvobození, a ať si s nimi o Koněvovi a osvobození tábora povypráví.
Psali jsme:
A co říci na to, že si starosta Kolář myslí, že bychom tento pomník měli nahradit pomníkem většího počtu hrdinů, protože Koněv neosvobozoval Evropu od nacistů sám?
Pokládám to za blábol, ale zkusím to vzít vážně a pak se pana starosty ptám, koho by tam přidal. Vlasova nebo Banderu? Ti by tak možná odpovídali jeho vnímání historie a třeba by i zapadli do současné zahraniční politiky eléva Petříčka, který Banderu a jeho reminiscence na Ukrajině respektuje. A když vezmu myšlenku páně Koláře rozmnožení pomníku osvoboditele Prahy Koněva dalšími hrdiny úplně vážně, tak jsem pro. Kolem Koněva přidat osobnosti vězňů z Osvětimi, kteří přežili a které maršál Koněv osvobodil. A zaplatit to z vlastních peněz, případně může přispět jeho partaj TOP 09. Jinak si myslím, že maršál Koněv, jehož tanky vítala rozkvetlá Praha a obránci barikád, osvobodil Prahu právě on. To je historický fakt, lžím a provokacím pana Koláře nerozumím. Rozumím ale tomu, že je třeba rozeštvat lidi, a jak už jsem uvedl, připravit půdu pro listopad, řekl bych navodit určitou demonstrační atmosféru. A až pan starosta vychladne a sedne „mírový revoluční prach“, tak by si měl rychle doplnit vzdělání a osvojit si elementární historická data období druhé světové války. Nějakou úctu k padlým osvoboditelům a jeho symbolu, to bychom asi po tomto štváči a individuu z TOP 09 chtěli moc, respektive něco, co se v jeho nátuře nevyskytuje.
Jak v této souvislosti vidíte náš postoj k historii? Je možné, že časem dojde k „přehodnocování“ i dalších soch podle tohoto „scénáře“?
Bohužel patříme k národům, které mají tendenci historii, svoje dějiny, upravovat k obrazu těch, kteří se dostanou k moci a kteří mají potřebu svoji bezvýznamnost dát okázale najevo. Platí, že čím méně ducha, tím více hrubé síly a jednoduchých gest. Za pět deset let po Kolářovi, jak se říká, ani pes neštěkne, ale účtování se symboly dějin, sochy válečných hrdinů nic jiného nejsou, budou zřejmě pokračovat a budeme se možná divit, koho postihnou. Určitě nezůstane jenom u Kolářových špinavostí, hněv se může obrátit na symboly z dalších světových stran, což je hodně špatně a připomíná mně to bezperspektivní historický nihilismus, ze kterého by leccos pochytil i Friedrich Nietsche, hlavní představitel tohoto myšlenkového proudu druhé poloviny 19. století.
Ondřej Kolář také tvrdí, že KSČM je pátou kolonou Ruska v České republice, o čemž prý svědčí fakt, že komunisté získali korespondenci mezi radnicí Prahy 6 a ruskou ambasádou. Je to průkazné tvrzení o tom, že komunisté jsou skutečnou pátou kolonou Kremlu?
Být panem Kolářem, tak bych takové nálepky nepoužíval, a být takto označeným, tak bych pana Koláře zažaloval. Ostatně předseda KSČM Vojtěch Filip je právník, a tak by to nemuselo být tak nákladné. Vzato čistě hypoteticky, být pátou kolonou cizí mocnosti předpokládá konkrétní skutky, které jsou v rozporu se zájmy země, kde tato kolona působí. A to je jistě vážná věc. Na našem území byli pátou kolonou například sudetští Němci v čele s Konrádem Henleinem, výrazně se podíleli coby Hitlerův nástroj na přípravě nacistické okupace, která vyústila v protektorát Bemen und Mahren. Já to vnímám takto a nějaký Kolář by si měl rozmyslet, než vyřkne takové silné soudy. A že získali komunisté korespondenci, brát jako důkaz oné páté kolony? To snad není myšleno vážně – korespondence, dokumenty, listinné důkazy unikají běžně. Z trestních stíhání, z hospodářských smluv, z úřadů, od soudů, policie atd., zkrátka kde si ctěná libost pana starosty zamane.
Co říci na tvrzení, že část české veřejnosti je zklamána politikou Západu a je ochotna naslouchat Rusku, aniž ty lidi za to někdo platí. Ostatně BIS říká, že většina dezinformačních webů je provozována z čirého nadšení, a nikoli za ruské peníze.
Znovu opakuji, že naše společnost prokazuje všechny symptomy mravního a společenského úpadku, ve zkratce řečeno je havarovaná a potřebuje obrodit, novodobé národní obrození. To není o naslouchání Rusku, ostatně jak, když drtivá většina médií včetně těch veřejnoprávních dnes a denně přináší o Rusku jenom negativní zprávy a prezidenta Putina vykresluje pouze v negativních konotacích. Nechť se vážený čtenář teď na chvilku zastaví a zkusí si vzpomenout na jednu jedinou pozitivní zprávu o ruském prezidentovi, která by unikla z našich médií… jsem si jist, že se to nikomu nepodaří.
Část české veřejnosti je politikou Západu opravdu zklamaná, jde ale o to, jaká je to část. Bohužel to bude ta větší část, přesněji řečeno mlčící většina, která ovšem nedostává v médiích, a zejména v ČT, slovo a prostor jí zbývá jenom na sociálních sítích, v anonymním virtuálním světě. Tím jsem se dotkl i tzv. dezinformačních webů a potvrzuji názor BIS.
Svět zřejmě ale vnímá Rusko poněkud jinak. Americký prezident Trump přikázal přehodnotit vojenskou pomoc Ukrajině. Současně vyjádřil přání, aby se Rusko znovu připojilo do skupiny ekonomicky nejvyspělejších ekonomik světa a z G7 bylo opět G8. Jsou to dobré zprávy pro Evropu? O čem to ve vztahu světa k Rusku svědčí?
Když si vezmete globus a pootočíte si před oči mapu Ruska a pak další velké státy a uděláte si letmé srovnání, tak si uvědomíte mnohé souvislosti. Ruská federace má rozlohu 17,1 milionu kilometrů čtverečních a je největší zemí světa s obrovským přírodním bohatstvím, přičemž jeho evropská část má rozlohu 4 miliony kilometrů čtverečních. Ze soupeřících mocností mají USA a Čína shodně území o rozloze 9,6 milionu km čtverečních a EU 4,3 milionu. Když sáhnete do své základní paměti a všeobecných znalostí – tuto zemi nikdy nikdo nedobyl ani neporazil, když něco víte o ruské literatuře a široké ruské duši, která z ní čiší, když znáte základní fakta dějin od Petra Velikého až po Velkou vlasteneckou válku, pak porozumíte Trumpovi a dalším. Rusko nelze vygumovat, nelze odbýt Kolářovými žvásty, že je překvapen, kolik lidí tady miluje Rusko, to je o něčem jiném.
Trump není jediný. Podle Emmanuela Macrona, který ve Francii nedávno hostil Putina, není možné Rusko odhánět k Číně s tím, že hegemonie Západu končí, a bude-li pokračovat současný trend, Evropa se stane místem vlivového střetu USA a Ruska. Podle Macrona potřebujeme Rusko jako partnera. Má francouzský prezident pravdu? A je to za současné situace trvání sankcí a rozdílnosti názorů v Evropě možné?
V předchozí miniúvaze jsem na vaši otázku už vlastně odpověděl a prezident Macron, který méně úspěšně dělá domácí politiku Francie a o to víc na sebe upozorňuje častými neotřelými názory a silnými gesty v oblasti zahraniční politiky, to tentokrát definoval přesně. Je v zájmu Evropy, ale i Ruska, aby se obě strany staly partnery. To se v nadcházející dekádě po roce 2020 stane, sankce, které svírají hospodářský rozvoj EU a naopak nutí Rusko k hospodářské doktríně soběstačnosti, budou zrušeny. Tímto směrem se bude ubírat geopolitika a její největší protagonisté.
Na závěr, dá se říci, že postoj amerického a francouzského prezidenta vlastně dává za pravdu Miloši Zemanovi v jeho postoji vůči Rusku, který mu část našeho národa opakovaně „vyčítá“?
Určitě se to dá nejenom říci, ale je to stále naléhavěji na povrch se deroucí imperativ, který pan prezident Zeman viděl v jasných konturách už dávno. Různí nenávistní štváči, jako je starosta Kolář, různé pseudoelity, kavárna, jejichž kontury a vidění světa končí u letitých soch, na tom nemohou nic změnit. Nejsou a nebudou určující částí našeho národa. Tou je z ústavy – nikoliv té Mynářem roztrhané – lid této země. Proto demokratické volby, proto i prezident Miloš Zeman, proto i premiér Andrej Babiš s mandáty, o kterých se může dalším v pořadí jenom zdát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
