Hlasité protesty provázaly pietní akt k uctění obětí srpna 1968 před budovou Českého rozhlasu. Na premiéra lidé pískali a křičeli hesla proti němu. Považujete podobné projevy za legitimní protest s ohledem na spornou minulost Andreje Babiše a vládní podporu komunistů, nebo šlo o krajně nevhodné narušení pietního aktu?

Obecně platí, že vypískání je nástroj, kterým může být vyjadřován odpor. Nemělo by to však být na objednávku a ti, kteří někoho vypískávají, by měli velmi dobře vědět proč. Nástroj vypískání používají oprávněně ti slabší, ti, kteří se brání zpanštělé moci. Ti, proti kterým je používán klacek dvojího metru. V daném případě si nelze nepovšimnout následujícího: 1. Akce vyvěšování trenýrek jako masová neprošla, neměla širokou oporu. 2. Těch, kteří pískali, nebyla masa, bylo jich tak akorát tolik, kolik jich jde dát dohromady za pomoci mainstreamových médií a některých neziskovek. 3. Většina ani nevěděla, proč pískají, čekali na pokyn; bylo to zřejmé, zejména v případě vystoupení Štěcha.

Akce odporu, který by vycházel z pochopení toho, o co jde, to rozhodně nebyla. Nejhorší na tom je, že se organizátoři těchto akcí do nich pokoušejí zapojit mladé lidí, kteří jsou frustrováni tím, že se jim mnoho věcí nelíbí, ale nevědí, co s tím. Tak se jim nabídne možnost účinkovat v komparzu. Troufnu si říci, že 99 % těch mladých, kteří byli pro akci získáni, nejenže nečetlo Zemanův článek v Technickém magazínu ze srpna 1989, ale nemá ani tušení, že takový článek tehdy byl, a vůbec neví, jakou tehdy sehrál úlohu.