Americká volební noc vysílaná Českou televizí přichází vzhledem k tomu, jak byla podávána, s logickým vyústěním. „Viděli jsme během ní dříve nevídané pokusy o objektivitu, třeba v podání pana Kubala. Na druhé straně jsme viděli dobře známé snahy o propagandu, o naklonění publika na jednu ze stran. To jsme jako už mnohokráte pozorovali u pana Řezníčka. Naposledy při přímé volbě prezidenta u nás, kdy zcela jednoznačně nahrával do karet Petru Pavlovi a v živém vysílání se snažil decimovat jeho protikandidáta Andreje Babiše. Tentokrát ta skutečnost vedla Daniela Vávru ze Společnosti pro obranu svobody projevu k podání na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, v němž upozornil, že Řezníčkovo chování neodpovídalo profesním a etickým požadavkům, které jsou kladené na redaktora veřejnoprávního média, a že u něj jako už poněkolikáté docházelo k vědomé manipulaci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Na Vávrovo podání reagoval jistý Roman Máca, který se sám pasuje do role fact-checkera. „Ověřovače faktů, který má privilej vystupovat apodikticky vůči dění na informačním poli a vyslovovat soudy, které toho či onoho pochválí, toho či onoho pohaní, častěji pohaní než pochválí. Tentokrát na sociální síť X napsal neuvěřitelný tweet, odcituji to celé, stojí to za to: ‚Daniel Vávra se chlubí tím, že udal redaktora ČT. Vávrovo udání bude posuzovat mimo jiné člen RRTV Vadim Petrov, který spolupracuje s ruskou válečnou propagandou a dělá Vávrovi předsedu poroty jakýchsi cen za svobodu projevu. Evidentní střet zájmů a Petrov není nestranný‘. V těch dvou souvětích je několik vědomých lží, nesmyslů, které jdou podle mě za hranici zákona o pomluvě. Za prvé, pan Vávra nikoho neudal. Pouze dal podání na správní úřad, který je kompetentní k tomu toto podání řešit, posoudit a vyhodnotit. Tak jaképak udání?“ ptá se mediální analytik.

Popletený aktivista by si měl ujasnit, kdo je udavač

Vadí mu, že hned na začátku tweetu Roman Máca dehonestuje názorového oponenta způsobem, který do slušné společnosti nepatří. „Když budu svědkem toho, jak nějaký zběsilý motorista sundá z kola za jízdy cyklistu, který si rozbije hlavu o zeď a já si všimnu jeho SPZ a zavolám to na policii, tak jsem také udavač? Nebo jak to je? Není to náhodou o tom, že oznamuji věc, která se reálně stala a která je reálně v konfliktu s nějakým zákonným či podzákonným ustanovením? Pan Máca by si v tom měl udělat pořádek. Za druhé. Nevím, co vadí Mácovi na tom, že ve velké radě sedí pan Petrov. To je zkušený novinář, píárista, v branži fungující desítky let a byl svobodně zvolen svobodnou Sněmovnou. V Radě má nějaké povinnosti a jednou z nich je posuzovat podání oznamovatelů na porušení zákonů týkajících se médií, ať už je to zákon o České televizi, o rozhlasovém a televizním vysílání a další,“ vysvětluje Petr Žantovský.

Roman Máca se může ohradit proti tomu, že je Vadim Petrov členem poroty mezinárodní ceny pro bojovníky za svobodu slova, ale tím to končí. „Když se podíváte na tu porotu, na to, jak ta cena vznikla, jak byla představována a co se o ní řeklo, tak vás nemůže překvapit, že v ní je zástupce Rady České televize, Rady ČTK a podobně. To není nějaký nahodilý spolek nějakých altruistů nebo aktivistů, jako je pan Máca, který je aktivní jistě ne za své peníze. To bych si asi tak naivně nemyslel. Je někým organizován, někým řízen. Nebudu mu sahat do svědomí a vlastně mě to ani nezajímá, protože jeho veškerá dosavadní činnost ho diskvalifikuje k jakékoli seriózní hodnotící činnosti v oblasti informací. Co míní pan Máca tím, že je to ‚jakási‘ cena za svobodu projevu, tak tomu už vůbec nerozumím. Vždyť mohl sám tak, jak jsem to učinil já, přijít na úvodní tiskovku, která se k vyhlášení té ceny konala,“ podotýká mediální odborník.