Malá domů pro Piráty. Nezákonná. K veřejným penězům se chovají podle svého názvu, konstatuje právník

Spustit čtení článku
Tato funkce je dostupná jen s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší.
12.11.2021 7:54 | Rozhovor

Existence poslaneckého klubu Pirátské strany je nezákonná, a stejně nezákonné je vyplácení státního finančního příspěvku na tento klub. Tak hodnotí docent ústavního práva Zdeněk Koudelka dění prvního týdne nové Sněmovny. Současná většina podle něj jede tvrdě podle hesla „vítěz bere vše“ a nazývat to poměrným zastoupením je velké pokrytectví.

Malá domů pro Piráty. Nezákonná. K veřejným penězům se chovají podle svého názvu, konstatuje právník
Foto: Hans Štembera
Popisek: Osvědčení pro Ivana Bartoše

Při volbě předsedy Poslanecké sněmovny došlo k odmítnutí kandidatury kandidáta hnutí ANO Karla Havlíčka se zdůvodněním, že překážkou jeho kandidatury je ministerská funkce. Souhlasíte s takovým výkladem článku 32 Ústavy, podle kterého neslučitelnost vládní a sněmovní funkce znamená nemožnost kandidovat? (Objevily se i jiné výklady, například že by volbou do nové funkce stará funkce automaticky zanikla, nebo že by bylo možné novou funkci nabýt dodatečně po řádném ukončení funkce původní).

Funkce člena vlády a předsedy Poslanecké sněmovny jsou neslučitelné. Karel Havlíček byl oprávněně navržen, aby však mohl být zvolen, musela by k začátku hlasování jeho funkce ve vládě zaniknout přijetím jeho demise prezidentem republiky nebo by jej prezident musel odvolat. Pakliže by byl zvolen, vznikne neústavní stav. Pokud Ústava nestanoví automatický zánik funkce, tak neslučitelné funkce nezanikají, ale jedna z nich má být ukončena.

V roce 1998 byl navržen do funkce člena a předsedy Mandátového a imunitního výboru člen vlády Miloslav Výborný. I členství ve výboru Poslanecké sněmovny je neslučitelné s členstvím ve vládě. Miloslav Výborný proto podal 15. 7. 1998 demisi, kterou tentýž den přijal prezident republiky Václav Havel. Dne 17. 7. 1998 pak byl zvolen členem a následně předsedou Mandátového a imunitního výboru na ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. Samotná vláda, v které byl členem, podala svou demisi až 17. 7. 1998 a ukončila svou činnost jmenováním vlády nové 22. 7. 1998.

Poslanci se odkázali na stanovisko Legislativního odboru Poslanecké sněmovny. Ten si v minulosti připsal několik podivných „zářezů“, třeba posoudil jako nezákonné, když Rada České televize odvolala svůj poradní orgán dozorčí komisi, třebaže soud později na tomto postupu nic nezákonného neshledal. Jakou máte vy zkušenost se sněmovními legislativci?

Rada České televize postupovala podle práva, když se rozhodla změnit složení svého poradního orgánu – dozorčí komise. Ovšem samotnou práci legislativců Poslanecké sněmovny hodnotím velmi vysoko. Jsou to podstatně lepší legislativci než na mnohých ministerstvech.

Neměla by se na základě letošní zkušenosti vyjasnit formulace článku 32? Ukázala se jeho problematičnost v momentu „předání moci“, kdy vláda odchází do opozice, během ustavující schůze je ještě ve funkci a její členové tak nemohou kandidovat do sněmovních funkcí, pro které by jako špičkoví kandidáti nastávající opozice byli naopak nejvhodnějšími kandidáty...

Příklad Miloslava Výborného z roku 1998 ukazuje, že se nic měnit nemusí. Prostě ministr, který chce funkci v Poslanecké sněmovně, podá demisi a tu rychle příjme prezident. Kdyby skutečně byla většinová shoda na tom, že Karel Havlíček bude předsedou Poslanecké sněmovny, jistě by podal demisi. Ovšem jeho kandidatura neměla většinovou podporu a bylo zřejmé, že zvolen nebude. Proto neodstoupil z vládní funkce.

Někteří právníci upozorňovali, že tento proces funguje oboustranně, a že pokud se poslanec stal ministrem, nepovažovalo se za nezbytné formálně rezignovat na sněmovní funkce, bralo se to tak, že zkrátka zanikají jmenováním do vlády. Byl tedy takový postup ve světle současného výkladu sněmovní legislativy protiústavní?

Poslanec se ministrem stát může, protože obě funkce jsou slučitelné. Pokud by se však chtěl stát ministrem předseda či místopředseda Poslanecké sněmovny, musel by se svého místa ve vedení sněmovny vzdát ještě před svým jmenováním do vlády.

Příkladem je Stanislav Gross, který byl do 4. 4. 2000 místopředsedou Poslanecké sněmovny, kdy se této funkce vzdal, aby mohl být následující den jmenován ministrem vnitra. A to platí i pro jiné funkce. Sám jsem byl až do 18. 4. 2006 poslancem a téhož dne jsem byl jmenován státním zástupcem, což jsou neslučitelné funkce. Dopoledne jsem se vzdal mandátu poslance a odpoledne jsem mohl být jmenován státním zástupcem. Tyto funkce lze vykonávat po sobě, ale ne zároveň vedle sebe.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

ČT

Dobrý den, také nemám pro zvýšení poplatků ČT pochopení. Absurdní mi také přijde to rozšíření plátců. Má otázka ale zní, zda vůbec potřebujeme veřejnoprávní média? K čemu, když informovat pravdivě a objektivně musí přeci všechna média, a pokud tak nedělají, tak se jim dá dát třeba pokuta nebo tak ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kavčí hory jako pilíř demokracie? Promlouvá expert a pamětník televizní války

4:46 Kavčí hory jako pilíř demokracie? Promlouvá expert a pamětník televizní války

V 21. století je třeba nově definovat úlohu médií veřejné služby. A podle mediálního experta Jozefa …