Málo jsme podpořili Ukrajinu. Rusko už si nesmí dovolit to, co na Krymu. Petr Gazdík hovoří i o programu „selský rozum a kobliha“

20.05.2016 9:28

ROZHOVOR „Uprchlické kvóty jsou nesmyslné. Většina migrantů touží jít do Německa, budeme je přesídlovat násilím?“ ptá se předseda hnutí Starostů a nezávislých Petr Gazdík. Ten si také myslí, že Západ neměl tolik povzbuzovat Ukrajinu, aby se dostala z ruského vlivu, když jí potom k tomu téměř vůbec nepomohl. Dále se pak podivuje nad tím, že velká část naší veřejnosti už neví, kam máme vlastně patřit, zda na Východ či na Západ.

Málo jsme podpořili Ukrajinu. Rusko už si nesmí dovolit to, co na Krymu. Petr Gazdík hovoří i o programu „selský rozum a kobliha“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Gazdík
reklama

Rakousko vybírá nového prezidenta. Výsledek nedávného prvního kola, které zcela vyřadilo kandidáty mainstreamových stran, byl podle řady médií šok. Podle exministra Alexandra Vondry o žádné překvapení nejde, ale pozornost by tomu prý měli věnovat především Němci. V zemi, kde dosud vládne Angela Merkelová, je navíc dle posledních průzkumů třetí nejsilnější stranou protimigrantská a eurokritická Alternativa pro Německo (AfD). Může v Evropě nastat bouře v podobě nástupu nových, a jak někdo říká „nesystémových“ stran? Co samotné Německo, bude vůči tomu imunní?

Ne, že může, ale už se tak děje. A nejen v souvislosti s migrační krizí. Vezměte si toto: byly třeba Věci veřejné v minulém volebním období, či je dnešní ANO hnutím, které vzniklo spontánně zespodu? Jsou to klasické politické strany? Podle mého ne. Je to projekt oscilující vždy kolem jedné osoby.

Dá se namítnout, že ani hnutí Starostové a nezávislí (STAN) není klasickou politickou stranou. Vzniklo ale zespoda – od starostů, zkušených komunálních politiků. Máme program, víme, co chceme. A své zkušenosti z komunální politiky můžeme zúročit i ve vyšších patrech politiky.

Pokud by se moci chopily zmiňované nové strany, které jsou některými kruhy označovány jako populistické či extremistické, představovalo by to nějaký druh rizika nebo hrozby? Došlo by k naplnění černých scénářů o konci liberální demokracie, a tedy současné podoby kontinentu? A jak to dopadne u nás při volbách, mohou tyto nesystémové strany uspět, když se zatím jen štěpí?

Nesystémové strany nesou riziko vždy. Stát není firma a efektivitu činnosti parlamentu nelze měřit množstvím přijatých zákonů. U čistě populistických stran (Úsvit apod.) je to ještě horší – budou hlásat cokoliv, co chtějí jejich voliči slyšet. Myslím, že politik by měl říkat, co si skutečně myslí, a nabízet řešení, pokud je přesvědčen o jeho správnosti. I v případě, že část voličů popudí.

Máme tendenci předpokládat, že to, co zažíváme nyní, je na věky. Není. Samozřejmá není ani liberální demokracie. Jistěže může načas skončit – a my nyní prožíváme „utahování šroubů“, příkazy, různé zákazy. Suverénem je ale volič. Pokud jemu nebude vadit ztráta svobody – a takové tendence u nás vidíme –, pak je to sešup směrem k autoritativnímu státu, což bych si já osobně nepřál. V případě Úsvitu nebo Bloku proti islámu pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a že se voliči poohlédnou po někom, kdo nabízí reálné řešení, ne jen výkřiky.

Pokud jde o migrační krizi, na balkánské trase je sice hlášen úbytek běženců, ale na druhou stranu to směřuje do Itálie, kde prý dochází ke značnému nárůstu zločinnosti. Merkelová je navíc terčem kritiky za to, že se nechá Erdoganem vydírat, a Turecko naléhá, že když nebudou zrušena víza, pustí migranty volně do Evropy. Považujete dohodu EU s Tureckem za funkční? A co dělat, pokud jde o italskou cestu? A co soudíte o snaze Evropské komise protlačit kvóty, ať se nám to líbí, nebo ne?

Kvóty nic neřeší, to už jsem říkal mnohokrát. Navíc spousta migrantů touží jít právě a jen do Německa. Budeme je přesídlovat násilím? Kvóty navíc řeší následek, ne počátek problému.

Dohoda s Tureckem pak drhne, což není dobré. Celkově by ale měla EU přijít s jednoznačným řešením: Vzkázat, že vítáni jsou skutečně jen uprchlíci před válkou, ne ekonomičtí migranti. Ti by se měli vracet hned na hranicích EU, což ale prakticky znamená velký problém.

Několikrát už zazněla varování, že poté, co Rakousko zpřísňuje hraniční kontroly a staví dokonce plot v Brennerském průsmyku, hrozí, že migrační vlna půjde přes Česko. Ministerstvo vnitra říká, že policie i armáda jsou připraveny, z druhé strany někteří vojenští analytici tvrdí, že při větším náporu nemáme šanci s našimi počty vojáků a policistů hranice ubránit. Do jaké míry se toho máme podle vás obávat? Na slovenských přechodech jsou už hlášené větší počty migrantů a v jednom případě museli proti nim celníci dokonce použít i zbraně.

Rozhodně bych teď nevyvolával paniku a počkal, zda ministr vnitra ví, co dělá.

Šéf americké CIA John Brennan uvedl, že úřady zveřejní dosud utajovanou kapitolu zprávy Kongresu o teroristických útocích z 11. září 2001, která je známá jako „28 stran“. Stále ještě tajná kapitola, která poslední dobou budila emoce u rodin obětí teroristických útoků, má obsahovat nepotvrzené informace o tom, že útoky finančně pokrývala Saúdská Arábie. Někteří pozůstalí se dokonce měli chystat saúdský režim žalovat, k čemuž dala v posledních dnech zelenou i americká legislativa. Proč si myslíte, že USA nemění svoje vystupování vůči Saúdům, kteří podporují terorismus, jenž ohrožuje celý svět?

Je to dlouhodobější politika USA, kritizovaná tu a tam i v samotných Spojených státech. Bude zajímavé sledovat, zda nepootočí kormidlem administrativa nového prezidenta USA, ať už to bude kdokoliv. Za sebe si myslím, že spíš ne. I když větší vstřícnosti k Íránu jako protiváze sunnitským režimům v Zálivu jsme ze strany USA už svědky.

Anketa

Kvitujete fakt, že ministr Daniel Herman vystoupil na sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení?

7%
93%
hlasovalo: 10844 lidí

Na Ukrajině vznikla nedávno nová vláda, nelze ovšem asi čekat nějaké zlepšení životní úrovně a stabilizaci situace. Je možné souhlasit s tím, že Ukrajině přidělíme bezvízový styk? Je vůbec reálné, aby se uvažovalo o členství Ukrajiny v NATO a v Evropské unii?

Tak členství v EU a v NATO je velmi předčasná úvaha. Podobně i bezvízový styk, když situace na Ukrajině zdaleka není stabilizovaná. Je ale nutné dávat najevo Rusku, že další anexe podobná té krymské by pro něj byla velkým dobrodružstvím.

Kdybychom se vrátili zpět na podzim 2013 a do jara 2014 v Kyjevě, je něco, co měl Západ udělat jinak?

Především neměl Západ tak moc povzbuzovat Ukrajinu a pak jí prakticky vůbec nepomoci. Ostatně anexí Krymu porušilo Rusko jím samým uzavřenou smlouvu z roku 1994, kterou si Ukrajina a Rusko rozdělily černomořskou flotilu a zároveň potvrdily Krym jako součást Ukrajiny. To teď přestalo platit, a nic se neděje.

Prezident Miloš Zeman je obviňován z toho, že tahá Česko na Východ, že zrazuje naše spojence a obrací zahraničněpolitické ukotvení naší země. Je tomu tak? Jak s odstupem hodnotit zahraniční politiku prezidenta? Asociace pro mezinárodní otázky ve své nové analytické studii tvrdí, že právě Zeman je největším problémem české zahraniční politiky…

Tak především vláda by měla jasně a jednoznačně říct, že z Ústavy je za zahraniční politiku odpovědná ona. Jako to kdysi jasně řekl premiér Špidla. A pak si myslím, že bychom si měli jako země jednoznačně odpovědět na otázku: Chceme patřit spíše na Západ, nebo na Východ? Až donedávna jsem byl přesvědčen, že jsme si na to v 90. letech odpověděli. Teď mám dojem, že si někteří už tak jistí nejsou. A znejisťuje mne i postoj prezidenta.

Do toho se stále více propadá důvěra občanů v nadnárodní instituce a výrazně klesá podpora našeho členství v Evropské unii a v NATO. Čím to je? A co dělat, aby se obrázek těchto dvou uskupení zlepšil?

Především bychom museli přestat vnímat EU a NATO jako „my a oni“. My jsme členem NATO, my jsme členem EU. A pokud se nám na jednání evropských institucí něco nelíbí, měli bychom to ovlivňovat jako plnoprávný člen uvnitř evropských struktur a nemluvit, jako bychom byli nějakými vnějšími kritiky.

A teď více k domácí politické scéně. Jaký názor zastáváte na elitní a kontrolní složky u naší policie a fungování státních zástupců? Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) bývá poslední dobou často ve střetu s Generální inspekcí bezpečnostních sborů a pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, podle zpráv z médií, kritizuje své kolegy na okresech za pasivitu…

Tak především: Když udělám chybu, nesu odpovědnost před svými voliči. Když udělá chybu státní zástupce, tak se mi zdá, že se prakticky nic neděje. Nevadí, že soud jeho žalobu odmítl, nevadí, že vyšetřování se vleče dlouhá léta, nevadí, že třeba zničil obžalovanému, který byl následně soudem osvobozen, několik let života. Dokonce nevadí, že osvobozený třeba vysoudil na státu odškodnění. To byla podstata návrhu zákona z dílny STAN, aby i úředníci a také státní zástupci nesli odpovědnost za škodu, kterou způsobí. Zatím se nám ji nedaří prosadit, naposledy nedávno v Senátu.

Spory uvnitř bezpečnostních složek ponechám policejnímu prezidentovi, případně ministru vnitra.

Blíží se nám krajské i senátní volby a někteří politologové konstatují, že šéf ANO Babiš se posouvá znatelně do levého středu, aby více oslovil velké spektrum levicových voličů, a také z toho důvodu, aby sociální demokracii přetáhl část jejích příznivců. Může to být pravda, anebo je to poněkud přehnané tvrzení?

Nemyslím, že by Andrej Babiš příliš řešil orientaci na škále politického spektra. Slogan „selský rozum“ není program a ani kobliha není pravicová, nebo levicová.

Máte některé nové zprávy ohledně kauzy Čapí hnízdo? Na veřejnost se jen dostaly informace z médií, že kriminalisté, kteří se touto kauzou zabývali, byli odposloucháváni a také, že se některé dokumenty z tohoto případu měly ztratit…

Jsem informovaný jen z médií, žádné zvláštní zdroje nemám. Doufám ale, že se brzy vyjádří orgány EU a že se ve Sněmovně vrátíme k mimořádné schůzi, na které jsme o kauze diskutovali.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Štěpán
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Privatizace? Děti komunistů tunelovaly, co šlo. Muž, který viděl mnohé, vás pobaví 90. léty. Nebo spíš nepobaví

16:59 Privatizace? Děti komunistů tunelovaly, co šlo. Muž, který viděl mnohé, vás pobaví 90. léty. Nebo spíš nepobaví

30 LET POTÉ – KROKY K DEMOKRACII V druhé části svého vzpomínání na počátky české a slovenské demokra…