V posledních dnech se objevily názory, že nás před sedmdesáti lety Rudá armáda neosvobodila, když jedna totalita byla nahrazena druhou, protože jsme se během tří let stali satelitem Sovětského svazu. Ale předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že jsme si za to mohli sami, protože kdybychom byli moudří a stateční jako Rakušané nebo Finové, nemuselo k tomu dojít. Jak to vidíte vy?
Je to hrozně zjednodušující vyjádření, protože u Rakušanů to bylo strašně složité, jakým vývojem procházeli po druhé světové válce. Ale pokud jde o nás, podle mne to bylo osvobození. Můžeme říkat, co všechno se dělo potom, co sem Rusové v roce 1968 vstoupili, ale nepochybně rok 1945 byl osvobozením spojeneckých armád od jedné příšerné totality, která tady vládla. Nepokoušejme se přepisovat dějiny. My jsme pak podle mne udělali celou řadu vlastních vnitřních chyb včetně toho, že jsme připustili nejhorší lidské vášně, že jsme provedli odsun nebo vyhnání Němců a že jsme bohužel v šestačtyřicátém byli jedinou zemí na světě, kde komunisté volby vyhráli.
Myslíte si, že kdyby tehdy komunisté nevyhráli, že bychom se nedostali do područí Sovětského svazu, i když podle jaltské dohody z února 1945 o poválečném uspořádání Evropy jsme byli ve sféře vlivu Sovětského svazu? Nedošlo by k tomu tak jako tak bez ohledu na vnitropolitické události?
Možná, že ano. Ale právě na Rakousku je vidět, že k tomu nutně dojít nemuselo. Nevymlouvejme se na to, že se něco rozhodlo někde v Jaltě, na nástup komunismu v tehdejším Československu zadělali politici i voliči velmi intenzivně.
Souhlasíte s tím, že oběti druhé světové války je potřeba uctít bez ohledu na současnou politiku ruského prezidenta Putina? A že je k tomu vhodnou příležitostí oslava 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě?
Nepokládal jsem za šťastné, že prezident Miloš Zeman jede do Moskvy. To byl na začátku takový průšvih, že když už pak stáhl účast na vojenské přehlídce, kde se měly vystavovat zbraně, které slouží válce, a řekl, že jede jenom uctít oběti, tak jsem si řekl bohudíky, že aspoň v něčem ustoupil. Způsobené škody tak snad částečně snížil, ale já bych určitě do Moskvy uctívat oběti nejel. A kdyby se mne na to prezident ptal, tak bych mu doporučil, ať tam v žádném případě nejede. Není to neúcta k obětem. Myslím, že je dost míst v Evropě, kde je možné uctít padlé vojáky. Nakonec ti lidé, kteří nás osvobozovali, padli na našem území. Takže uctění obětí mohlo proběhnout tady a Miloš Zeman se nemusel promenovat někde společně s Putinem, když on fakticky vede útočné války proti sousedním státům, což je podle mne nebezpečné a nedobré.
Psali jsme:
_635660019304515035.JPG&id=72015)
Miloš Zeman říká, že by Západ měl s Ruskem urovnat vztahy a spolupracovat, protože se podle něj ukazuje, že velkým nebezpečím je Islámský stát, islámský radikalismus, který ohrožuje celou Evropu. Také si myslíte, že bez spolupráce s Ruskem není možné se tomu účinně bránit?
Myslím, že tahle teze je v podstatě chybná. Rusko v předchozích letech nikdy nebylo v bojích s radikálním islámem příliš ochotné pomoci Západu. Nikdy se do ničeho nezapojilo, vždycky si hrálo svoji velmocenskou politiku. Ano, radikální islám je potenciální hrozbou pro západokřesťanský i pro východokřesťanský svět. To ale stále ještě neznamená, že můžeme kvůli nebezpečí islámu říkat, že Rusko si může brát části zemí, které sdílejí stejné hodnoty jako my a které se trhly ze Sovětského svazu a chtěly si žít samostatně, s odůvodněním, že tam bydlí nějaká část jejich obyvatelstva. To prostě nejde.
Jak vidíte současnou politiku Ruska na Ukrajině? Zdá se vám, že se tam situace zlepšila, že Rusko dodržuje minskou dohodu?
Nemám pocit, že by se situace na Ukrajině nějak dramaticky zlepšila. Snaha nejen nadále pokračovat v brutální propagandistické válce, ale i snaha zasahovat přímo do území Ukrajiny stále existuje. A pokud je mi známo, na východě Ukrajiny se dnes bojuje normálně zase těžkými zbraněmi, jako se bojovalo před třemi nebo čtyřmi měsíci.
Takže nevidíte důvod, aby Západ zmírnil nebo dokonce ukončil protiruské sankce?
Nezapomínejme, že protiruské sankce byly přijaty v okamžiku, kdy si Putin vzal Krym. Byly reakcí na obsazení Krymu. Teď se už tváříme, že Krym už je jejich a že se s tím už nic nestane. Zmírňovat sankce v situaci, když Krym je jejich a když ještě vytvořili velký problém v dalších dvou provinciích Ukrajiny, snad nikdo nemůže myslet vážně.
Pokud se tedy Krym nevrátí zpět Ukrajině, neměl by podle vás Západ nic měnit na svém postoji k Rusku?
Prezident Putin přiznal ve svých vystoupeních, že na Ukrajině to byly jejich operace. A prošlo to mlčením, nic se neděje. Ale sankce byly uvaleny kvůli Krymu. A dokud Rusko nebude dodržovat mezinárodní právo, které anexí Krymu porušilo, tak podle mého názoru není důvod na sankcích nic měnit.
Psali jsme:
Na začátku května uběhne 15 let od prvního zvolení Vladimira Putina prezidentem. Jaký vidíte rozdíl mezi státem, který přebíral, a tím, jaký je dnes?
Nejsem tak velký rusista, abych se odvažoval říci, jak Putin změnil Rusko. Nepochybně dokázal Rusko do značné míry stabilizovat, dokázal ho vyvést z divoké éry naprostých zmatků na nějakou trajektorii. Těžko říci, jestli je dobrá nebo špatná, každopádně se zdá, že je to trajektorie izolační a konfrontační. Myslím, díváme-li se na to z pohledu našeho světa, který si nepřeje konfrontaci s Ruskem, že se situace po příchodu Vladimira Putina výrazně zhoršuje, protože potenciální konfrontace s Ruskem je blíž a blíž.
Jak hodnotíte Vladimira Putina jako politika? Má za sebou minulost v KGB, rozpoutal několik konfliktů se sousedními státy, které byly součástí bývalého Sovětského svazu, rozpoutal střet se Západem, přesto jeho popularita stále stoupá.
Nepochybně má školy KGB od silového řešení věcí až po všechny zpravodajské a jiné hry. Myslím, že nebezpečí Ruska dneska spočívá v tom, že Putin hledá vnější nepřátele, protože potřebuje udržet zdání nějaké vnitřní jednoty a vnitřního růstu, který se mu nedaří. Žádný vnitřní růst není, tak ho udržuje tím, že vyhledává vnější konfrontaci a vyhledává potenciály toho, kdo ho ohrožuje. To je vždycky nebezpečí u diktátorů, že si musí hledat nějaké vnější nepřátele.
Není problém Ruska v tom, že nikdy nezažilo demokracii, takže se tam autokratickým vládcům typu Putina daří a že bude tato velmoc stále znamenat hrozbu pro západní demokracii?
Rusko nás za posledních pětadvacet let příliš nepřesvědčilo o tom, že by se Západu chtělo přibližovat. Naopak posledních deset let je ve znamení zvyšujícího se napětí. To je nebezpečné. Hledíme-li na to z hlediska naší země a našich zájmů, je porušování mezinárodního práva velké riziko, protože pokud je možné si brát části světa, v nichž sídlí rusky mluvící obyvatelstvo bez ohledu na hranice, jsme potenciálně také ohroženi.
Psali jsme:
V Poslanecké sněmovně českého Parlamentu vystoupila předsedkyně francouzské nacionalistické strany Národní fronta Marine Le Penová na konferenci Evropský mír a prosperita po Evropské unii. Pořádala ji neparlamentní Občanská konzervativní strana bývalého poslance ODS Jiřího Janečka, která je partnerskou stranou Národní fronty. Ale podle médií šla Marine Le Penová také na pivo s exprezidentem a vaším bývalým předsedou Václavem Klausem. Šel byste s Marine Le Penovou také na pivo?
To asi ne, už proto, že neumím francouzsky. Na druhou stranu pokus lepit jí na čelo, jaká je fašistka, je spíš uhýbání Západu před tím, že neuvěřitelná politická korektnost, která tam zachvátila všechny politické strany, vedla k tomu, že tam vyrostla taková uskupení, která nemají skoro žádný program kromě nazývání některých věcí pravými jmény. Je to trochu nešťastné, myslím, že by se tradiční západní strany měly podívat samy na sebe, jestli dokázaly některé problémy řešit nebo aspoň o nich hovořit, než lepit všem, kteří o nich mluví, na čelo nálepku fašista.
Byl byste pro to, aby ODS spolupracovala s francouzskou Národní frontou?
Ne. V tuto chvíle ne.
Z jakých důvodů? Máte společné třeba to, že ODS také kritizuje Evropskou unii.
Nechci dělat nějaké hlubokosáhlé rozbory francouzské strany paní Le Penové, to je na jiný typ rozhovoru než rychle vystřelit nějaké soudy, které budou nutně zúženy. Prostě francouzská Národní fronta není strana, která by byla v dnešním rozložení Evropy partnerem, protože naším partnerem jsou britští konzervativci a různé strany z východní, ale i západní Evropy, které hledí na Evropu střízlivě, ale nechodí a nevykládají, že je Evropskou unii potřeba okamžitě rozpustit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová
