Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku za letošní první čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32.466 korun. Významnou roli sehrálo zvýšení minimální mzdy a nárůst platů státních zaměstnanců, z nichž si nejvíce polepšili zaměstnanci v kultuře, školství a administrativě. Co může způsobit takový až nečekaně rychlý růst mezd, jehož hlavním tahounem je stát, v době zpomalujícího se hospodářského cyklu?
Ve chvíli, kdy mzdy rostou rychleji než produktivita, vznikají v ekonomice inflační tlaky. To ostatně už pozorujeme. Ekonomika brzdí svůj růst a současně mzdy rostou velmi rychle. Mzdy rostou po očistění o 4,6 procenta, zatímco ekonomika roste jen o 2,6 procenta. Výsledkem nemůže být nic jiného než akcelerace inflace. Ta se proto během prvního kvartálu dočasně vyšplhala až na 3,0 procenta. Centrální banka je proto pochopitelně nervózní.
Myslím, že není problém v tom, že lidem ve státní správě rostou mzdy. Ať mají klidně mzdy vysoké. Špatné je, že ve státní správě živíme zbytečně mnoho lidí. Nepotřebujeme mnoho špatně placených úředníků. Lepší je málo, ale zato dobrých a dobře placených úředníků.
Jinými slovy, vedle růstu mezd je důležitý také objem vyplacených mezd, a ten je prostě ve státní správě nezdravě vysoký. I proto má stát takové problémy se státní pokladnou, jejíž stav je aktuálně nejhorší od roku 2012.
Vláda na svém jednání schválila, že do českých firem bude moci ročně přijít místo 19 až 40 tisíc Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami, ale zároveň i to, že jejich minimální mzda bude ve výši 1,2násobku zaručené mzdy pro dané profese. To je podle Hospodářské komory a Asociace samostatných odborů v rozporu se zákoníkem práce, protože se tím porušuje pravidlo stejné odměny za stejnou práci. Co si o zmíněných dvou usneseních Babišova kabinetu myslíte?
Jako ekonom preferující malý stát se domnívám, že čím méně stát do věcí zasahuje, tím lépe. Mzda je věcí zaměstnavatele a zaměstnance. Myslím, že je zbytečné, aby stát stanovil nějaké násobky, protože pak hned vyvstává otázka, proč zrovna 1,2 a ne 1,1… Ostatně odbory mají pravdu v tom smyslu, že tohle nejsou vůbec rovné či tržní podmínky. Nebudeme si nalhávat, že ukrajinský dělník, který neumí česky a nechce tu dělat „kariéru“, tudíž se ani moc nesnaží, je pro zaměstnavatele stejně přínosný jako český stejně kvalifikovaný dělník. Proto logicky cizinec by měl mít nižší mzdu. Je absolutně kontraproduktivní, pokud vláda stanovuje nějaká pravidla pro mzdu cizinců!
Tento týden představil poslanec Václav Klaus nově vzniklé hnutí Trikolóra. Jaká doporučení pro ekonomickou část programu byste mu dala do vínku?
Bylo by to jen pár bodů, které by měly být obecné pro všechny pravicové strany:
• Lidi tu nejsou pro stát, ale stát je pro lidi. Proto chci co nejméně úředníků, co nejméně úřadů a zákonů, co nejméně regulace. Stát má zbytečně moc agendy a zasahuje i tam, kde není třeba.
• Zákony musejí být stručné, jasné, přehledné. Na každou jednotlivost není třeba zákon.
• To samé platí o daních. Daně mají být snadno pochopitelné pro každého. Jakmile je třeba daňových poradců, je už systém špatný. Daň nesmí být trestem za úspěch. Není pravda, že čím vyšší jsou daně, tím větší má stát inkaso. To platí jen do určité výše. Cílem státu navíc není maximalizovat inkaso daní. Cílem státu je, aby se jeho občané měli dobře. Ti se budou mít dobře, když je stát nebude odírat. Proto preferují nízké daně před vysokými.
• Stát by se neměl zaměřovat na zvyšování daní, ale na snižování výdajů.
• Stát má lidem sloužit, a nikoli je zadlužovat. Hospodařit s deficitem státního rozpočtu by mělo být naprosto výjimečné, třeba v hluboké recesi. Ne jako dnes.
• Stát má podporovat podnikání, a nikoli vycházet z předpokladu, že podnikatel je zloděj.
• Musí se vyplatit podnikat a pracovat. Není normální čerpat dávky a dotace, normální je pracovat. Dávky a dotace pokřivují trh.
• Když už stát vybírá daně, měl by za ně něco nabídnout. Je naprosto šílené, že platíme daně jak mourovatí a léta už nejezdíme do Brna po dálnici, ale po tankodromu. Moderní ekonomika potřebuje moderní infrastrukturu. My stavíme málo, protože stavíme draze a často nekvalitně. V loňském roce jsme postavili jen 4 km nových dálnic. To je alarmující. Tak staví jen špatný hospodář. Ve frontách na stojících silnicích přicházíme o ohromné peníze.
Psali jsme:
Pokud souhlas vlády s novelou zákona o ČNB posvětí Parlament a podepíše prezident, získá centrální banka zákonnou pravomoc určovat parametry úvěrů na bydlení, zatímco dosud to bylo jen v podobě doporučení ČNB bankám. Spatřujete v této regulaci hypotečního trhu nějaký přínos?
Ne. Bojím se dát centrální bance další pravomoci. Viděli jsme, co dělali s intervencemi. Všichni se mohli postavit na hlavu, od prezidenta až po lidi protestující před ČNB, a ČNB je ve své nezávislosti zvysoka přehlížela. ČNB má dost pravomocí i nezávislosti. Může jednat. To, že jsou ceny nemovitostí tam, kde jsou, je z velké části dáno právě ČNB a její měnovou politikou, protože poslala úrokové sazby až moc nízko. Jinými slovy, ČNB bych další pravomoci nedala, vedlo by to jen k sofistikovanějšímu a tedy nebezpečnějšímu sociálnímu inženýrství.
Fotogalerie: - Trikolora
V projevu na konferenci Mezinárodní organizace práce v Ženevě horoval francouzský prezident Emmanuel Macron v rámci snížení sociální nerovnosti za zavedení povinné minimální mzdy v Evropské unii. Tím by se omezila masivní vnitrounijní migrace za prací, zejména pak do Francie a Německa, kde jsou minimální mzdy vysoké. Jak tento návrh hodnotíte a co říkáte tomu, že v anketě na webu HN, který o tom informoval a je považován za spíše pravicový, se dvě třetiny hlasujících pro její zavedení vyslovily?
Nápady pana Macrona jsou šílené. Když porovnáme průměrné mzdy a minimální mzdy u nás a ve Francii, je to pecka. Člověk se až diví, že tak málo Čechů odchází za lepším. Jenže když se podíváme na rozdíl minimální mzdy v Bulharsku či Rumunsku a porovnáme ho s Francií, vidíme, jak jsme na tom ještě dobře. Jednotná minimální mzda v celé EU by zničila tamní ekonomiky. To jsou země, kde krom levné pracovní síly nic nemají.
Navíc nevím, proč vycházet z toho, že jsou HN pravicové. Většina médií u nás je levicová nebo ultra levicová, už se dávno nenosí pluralita názorů. To, že čtenáři vyšší minimální mzdu hájí, možná jen odráží fakt, že to jsou zaměstnanci, kteří si myslí, že by to pomohlo jejich kapse. Asi to není už médium určené primárně pro podnikatele a manažery, ale pro úředníky. Ti se nezaměstnanosti bojí méně než lidé, kteří úředníky živí a jsou závislí na nových zakázkách.
Dva z nejvlivnějších ekonomických lídrů světa, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, se shodli, že obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou, ale i hrozící obchodní spor USA s Evropou, mohou zpomalit ekonomický růst. Zmínili i Českou republiku, pro niž mohou být vážným nebezpečím americká cla na evropská auta. „Náš výzkum ukazuje, že Česká republika bude těmito cly v celé Evropě čtvrtou nejvíce zasaženou zemí, protože velký objem přidané hodnoty České republiky je začleněn do vývozu aut z dalších zemí do USA,“ uvedla šéfka měnového fondu. Jsou pro nás případná cla až takto ohrožující?
Ekonomie už mnohokrát dokázala, že obchodní válka není nakonec pro nikoho dobrá. Cla a omezení obchodu jsou chybou pro všechny. Ti prozíravější ale již pochopili, že válka mezi Čínou a USA není o clech, ale o tom, že Čína roste až moc a už ohrožuje samotné Spojené státy. Pokud Amerika včas nepřistřihne Číně křídla, bude globální dvojkou. Spor s EU na to navazuje ve stejném duchu. Amerika má pocit, že dotuje Evropu v rámci NATO. Evropa místo toho, aby přidala na armádu víc peněz, mluví o tom, že si postaví vlastní evropskou armádu, což Amerika chápe jako podraz. Amerika proto chce všem ukázat, že je stále jedničkou a všichni ji potřebují. Jestliže u brexitu ČNB odhaduje, že nám ukousne až jeden procentní bod z růstu ekonomiky, nemůžeme čekat, že by cla naši ekonomiku neovlivnila podobně. Je ale otázkou, jak moc cly Američané pohnou. Dnes je předčasné soudit.
Minulou středu se vám narodila holčička Viktorie, to na vysvětlenou čtenářům, proč před týdnem rozhovor s vámi na Parlamentních listech chyběl. Proto přijměte vy i manžel velkou gratulaci. Uberete během mateřské dovolené na svých pracovních aktivitách? A stihla jste si v těch posledních určitě velice hektických dnech vychutnat udělení Krameriovy ceny za přínos v oblasti ekonomické publicistiky?
Manžel si ze mě dělá legraci, že vzhledem k tomu, že to je už naše šesté dítě, mám dovolenou už řadu let. Nicméně je nekonzistentní, protože jindy zase tvrdí, že by měl raději ženu, která míň pracuje a víc s ním chodí do divadla… Pravda je ale taková, že mě práce baví, takže u ní nijak „netrpím“ a předpokládám, že budu dál pracovat stejně jako dosud. Navíc mám práci dobře organizovanou, takže nepracuju víc než jiní. Rozhodně nejsem workoholik.
Pokud jde o Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku, těší mě, protože ukazuje, že ještě máme zbytky svobody. Stále ještě mnozí říkají názor, kterého se mainstreamová média bojí. Sama cena si ze sebe dělá legraci, že je „disidentská“. Na druhou stranu bych byla raději, kdyby byla doba svobodnější, lidé v médiích mluvili jako doma a nehledali politicky korektní termíny.
Doba je paradoxní. Na předávání cen mluvil Pepa Nos o tom, jak ho StB vyslýchala. Je zvláštní, že z něj je už zase „skoro-disident“, řečeno samozřejmě s malou nadsázkou, protože doba se stále zdaleka srovnávat nedá, a lidé z StB jsou už zase ve vládě. Oceněná Eva Kantůrková zase mluvila o tom, jak se mezi „upozaděnými“ cítí dobře. To je prostě neuvěřitelné, jak se doba točí v kruhu. Dříve udavači sledovali, kdo nevyvěsí na první máj rudou vlajku, dnes sledují, jestli náhodou nenadáváte na evropské dotace na nesmysly. Uklidňovat se tím, že „zatím se z práce nevyhazuje“, je chabá útěcha, protože agresivita ve společnosti stále roste.
Psali jsme:
|
ROBOT NA KONCI TUNELU aneb Zpráva o podivném stavu světa a co s tím
Stojí lidstvo na prahu ráje, anebo naopak pomalu degeneruje a řítí se vstříc svému konci? A jsme odsouzeni do role pouhých diváků, anebo můžeme o svém osudu rozhodnout sami? Dá se vůbec v okamžiku těchto dějinných změn najít něco jako svatý grál štěstí? Odpověď na tuhle otázku vás hodně překvapí...
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
