Marta Vančurová prozradila, co jejímu otci provedli za Masaryka. I jak prožívala listopad '89

28.10.2014 14:20 | Zprávy

ROZHOVOR Lidé prý často odkazují na první republiku jako na vysněnou dobu, ale skutečnost byla jiná, zmínila v exkluzivním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz herečka Marta Vančurová, kterou známe třeba z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje, nebo z filmového přepisu povídky Oty Pavla Smrt krásných srnců či z filmů Milenci v roce jedna a Den pro mou lásku. „Vím z povídání svého tatínka, že v té době všechno tak růžové nebylo. On byl třeba tehdy vyhozený z práce a nebyl sám, kdo to odnesl,“ řekla Vančurová a prozradila i to, proč je dobré si v dnešní době připomínat „vlastenectví", které se spojuje se svátkem 28. října.

Marta Vančurová prozradila, co jejímu otci provedli za Masaryka. I jak prožívala listopad '89
Foto: Youtube
Popisek: Herečka Marta Vančurová

Jaké míváte pocity v den, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu? Je dobré o době první republiky, která následovala poté, hovořit?

Já si myslím, že připomínat si takovéto věci je třeba, neboť v rychlém tempu života se moc rychle zapomíná. Hlavně ty další generace už se potom nemají čeho chytit, takže podle mne jsou připomínky a odkazy na dějiny našeho státu důležité. Já si ale v tento den vždycky vzpomenu na svého dědečka, který bojoval v první světové válce, a snažím si představit, jaké to v době první světové války vlastně bylo. Jsem pak ráda za rekonstrukce válečných let té doby. O té druhé světové válce jsou totiž fakta více známá, ale ta první je už naší době hodně vzdálená. Vím, že dědeček tehdy bojoval na Piavě (bojů na italské řece Piavě se za první světové války zúčastnily i desetitisíce českých vojáků, které kruté válečné prožitky poznamenaly na celý život – pozn. red.) a pak byl zavřený v tehdejším koncentráku. Když se vrátil domů, tak měl čtyřicet kilo. Babička jej několik měsíců krmila po lžičce jenom bylinkovým čajem a vlastně ho tím zachránila, neboť nemohl nic – měl hlavu rozmlácenou, díru v noze a mnoho dalších zranění. Já jsem jej poznala ale už v době, kdy byl v důchodu, byl to krásný starý pán a když si tak snažím představit, co všechno prožil, tak pak teprve si člověk uvědomuje, čím vším v té době lidé procházeli. Takže proto je potřeba připomínat historii. Ony se totiž mohou události opakovat, i když v jiné podobě.

Domníváte se, že se „vlastenectví“ už dávno přežilo? A co si pod tímto slovem v dnešním globalizovaném a multikulturním světě lze představit? Má se vlastenectví - v té čisté podobě - lidem připomínat?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Olga Böhmová

To co jste napsal k digitalizaci je přesné

To, že další věc, co nefunguje teď pomíjím, ale mám dotaz k tomuto, co jste napsal:,,Zkrátka další projekt, který je dělaný dle hesla „z cizího krev neteče“ a peníze daňových poplatníků (evropských) létají z oken...“ Můj dotaz. Neměli by politici za takové plýtvání a podle mě je to i zneužívání peně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kubu bych nepřeceňoval, ODS nepoloží. Vyoral jde proti proudu

13:00 Kubu bych nepřeceňoval, ODS nepoloží. Vyoral jde proti proudu

ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Hejtman Martin Kuba odešel po 22 letech z ODS a zřejmě bude zakládat nové h…